Jako hvězdy v temné noci
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535195/bmid_jako-hvezdy-v-temne-noci-6604197099ee3.jpg
5
1013
1013
Alice Wrightová doufala, že sňatkem s pohledným Američanem Bennettem Van Clevem unikne sešněrovanému životu v Anglii. Jenže ani její manželství, ani život v zapadlém koutě Kentucky se nevyvíjí tak, jak si představovala. Nadšeně tedy uvítá možnost zapojit se jako dobrovolnice do projektu takzvané Koňské knihovny, který má za úkol šířit literaturu a vzdělanost v odlehlých oblastech Appalačských hor. Alici, Margery a tři další odvážné ženy čeká cestování na koních nebezpečnou divokou krajinou, boj s předsudky místních lidí vůči ženám, přistěhovalcům i lidem jiné barvy pleti, ale také nádherné ženské přátelství, soudržnost i láska. Jojo Moyesová ve svém nejnovějším románu tentokrát přináší výpravné historické drama z dob americké hospodářské krize, vycházející ze skutečných událostí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2021
,
Témbr
Originální název:
The Giver of Stars, 2019
Interpreti: Jana Štvrtecká
více info...
Přidat komentář
Tenhle román nebyl jen klasická zabíječka dlouhých chvílí, byť velmi příjemná, jak už to u Jojo bývá. Ale také uvědomění, kam až jsme to jako ženy dotáhly a jak svobodně si můžeme žít.. a nebylo tomu vždycky tak.
Díky za dnešní moderní dobu a Evropu.
Příběh knihovnic z Kentucky mě bavil, emoce se ve mně střídaly... Zatím čtvrtá knížka od Jojo, každá z jiného prostředí a všechny čtivé. Určitě se ještě do nějaké knížky teto spisovatelky pustím. Za mě 5*
Román o knihovnicích v živočišnějším, více strhujícím podání než oblíbené "Kroniky prachu" se mi líbil dost. Myslela jsem, že originální román "Než jsem tě poznala" už Jojo Moyes ničím nepřekoná, ovšem zdálo se, že autorka ještě může nějakým zajímavým námětem překvapit. Po přečtení jsem si o knize dohledávala nějaké informace na internetu.
Cituji z recenze na internetu: Román se odehrává uprostřed Velké hospodářské krize, přesto Moyes vytváří příběh, který je pozoruhodně moderní. Jedním z aktuálních témat, které se v celé knize táhnou, je důležitost faktů. Knihovníci představují znalosti - znalosti, o které se chtějí podělit nejen proto, aby lidem otevřeli nové světy a nápady, ale také aby je vyzbrojili fakty, které potřebují k potírání dezinformačních kampaní podporovaných bohatými a mocnými.
Dalším opakujícím se tématem je degradace životního prostředí."
Dojem trochu pokazil jiný internetový příspěvek ohledně dohadů o údajném plagiátorství. V květnu 2019 vyšla kniha od Kim M. Richardson, též o koňských knihovnách a jejích knihovnicích. The Giver of Stars od Moyes vyšla až v říjnu 2019. „JoJo Moyes byla obviněna z vydání románu s alarmujícími podobnostmi “s knihou jiného autora“ a porušením autorských práv.
Z tohoto důvodu strhávám hvězdičku, nechci být neobjektivní. (O kauze se dají dohledat informace v anglickém jazyce v několika článcích. Co je na tom pravdy, to je ve hvězdách, alarmující shoda nebyla jednoznačně soudně prokázaná).
Knihu si zařazuju mezi oblíbenější kousky, ale s vědomím, že autorka si u mě trochu pošramotila pověst (pokud je to podezření pravdivé), i když bezesporu píše velice čtivě a čtenářky si umí získat na svojí stranu. Pokud u nás vyjde i román od Kim M. Richardson, ráda obě díla porovnám a přečtu si na stejné téma další příspěvek.
Nádherná romantika, odehrávající se v horském prostředí Kentucky, kombinová s pro nás čtenářky tak oblíbeným, záviděníhodným knihovnickým povoláním. Musím souhlasit se záložkou knihy, že Jojo Moyes píše: „ romantické příběhy, které se však vyhýbají žánrovým klišé a za nimi se skrývá vážnější podtext.“ Tak je tomu i u této velmi poutavé knížky. Kromě peripetií s láskou některých knihovnic se tu řeší třeba i význam knih pro společnost, které se nedá zredukovat jenom na zábavu, rozptýlení a rozšíření obzorů a možností díky vzdělání. Že knížky mají velkou moc v hodně ohledech a sdružují lidi asi nemusím nám čtenářům zrovna zdůrazňovat. Nicméně vždycky mi potěší, když vidím, že jedu s ostatními milovníky literatury na stejné vlně lásky a okouzlení k psanému slovu. Stejně tak tu vidíme i sílu přátelství a potřeby pracovat, být užitečnými pro společnost, nejenom se někam povrchně začlenit.
Seznamujeme se tady s osudy nejdříve čtyř, pak pěti a nakonec dokonce šesti vynalézavějších knihovnic, které budovaly zdejší knihovnu. Musely být přitom nejenom kreativní, ale i odhodlané a odvážné. Každá je něčím handicapovaná a zároveň obdivuhodná, ono to asi u tohoto kdysi kuriózního zaměstnání v tehdejší době ani nemohlo být jinak. Největší prostor je daný silné vedoucí pobočky Margery, která má za sebou tragické zážitky z dětství a nedoceněné přistěhovalkyni z Anglie Alici, kterou neumí přijmout ani vlastní, zjevně homosexuální manžel, který k ženě cítí společně s tchánem až averzi. (Ženy, barevní, dokonce ani Evropané nebyli v USA rovnoprávní a mnohdy se s nimi jednalo špatně). Právě Alice s problematickým domovem však dává příběhu asi největší šťávu a vnáší do příběhu drama i jistou, spíš decentní psychologii. Nějaké větší psychologické rozbory ale tady nemůžeme chtít, příběh je oddechovej, takže to občas skřípe, třeba Alice se zvláště v ohledu ke svému muži chová až neuvěřitelně naivně a nelogicky (tato vzdělaná dáma ani netuší, co to je intimní kontakt a jestli bylo manželství vůbec naplněno), ale to nevadí. Neschází tomu všemu napětí, gradující děj, pocit, že je čtenářka skoro součástí příběhu, jak se dá do něho většinou vžít. A také nejednu zajímavost (kdo z nás věděl o projektu koňských knihoven, kdy knihovnice na koních rozvážely čtivo i do nejodlehlejších částí USA a sehrály tak významnou kulturní roli u chudých, někdy negramotných lidí?).
Že se vzdělávání prostých lidí všem nehodilo do krámu, je zřejmé. Konflikty s mocnými obchodníky, politiky i rodové roztržky mezi obyčejnými lidmi nás nakonec zavádí až do soudní síně.
Je to četba pro ženy, která patří rozhodně mezi to nejlepší, co jsem v poslední době v tomhle žánru četla. Trochu pohádková, trochu drsná, trochu dobrodružná, trochu realistická, každopádně okouzlující oddechovka. Jsem s ní spokojená, důstojně zastupuje svůj žánr.
P.S. Zvláštní, poetický název knihy pochází z jedné básně, kterou dá zamilovaný muž jisté dámě k přečtení.
"Osobní štěstí není to hlavní. Důležité je plnit své povinnosti a nalézat spokojenost v tom, že děláme, co je správné."
Jojo Moyes mám velmi ráda, i když jsem se ze začátku do knihy musela místy i nutit, nelituji, protože další část už mě pohlcovala a nemohla jsem se dočkat, až vezmu knížku do ruky a budu moct ve čtení pokračovat. Za mně všechny hvězdy. :D
Za mě pecka!:-) Ze začátku jsem moc nadšená nebyla. Jsem zvyklá od autorky na retrospektivní romány a tohle bylo něco úplně jiného. Ke konci jsem příběh hltala a líbilo se mi přátelství mezi ženami z knihovny. Doporučuji!:-)
Moje první knížka od Jojo, musela jsem si zvykat na to, jak je knížka psaná...oproti jiným než čtu. Příběh je velice poutavý a ještě navíc o knihovnicích a koních :) Určitě si přečtu další knihu, abych mohla srovnat, která je lepší ;)
Po strašně dlouhé době jsem se konečně opravdu začetla do knihy a nemohla se dočkat, až se k jejímu čtení opět dostanu. Krásný příběh o silných ženách situaovaný do oblasti a doby, v níž to neměly vůbec jednoduché (srovnejte si situaci žen v téže době u nás). Jenom pro zajímavost, v Kentucky i v současnosti žije nejvíce negramotných obyvatel v USA. Za těch skoro 100 let o moc nepokročili.
Naprosto nádherný příběh o přátelství mezi ženami, odvaze, lásce, knihách a knihovnicích :) vše zasazené do dechberoucí krajiny. V určitých částech jsem i plakala. Úžasná kniha!! Vřele doporučuji.
Podle mě druhá nejlepší autorčina knížka (za jedničku mám pořád Než jsem tě poznala, ale tahle jí opravdu hodně šlape na paty). Úplně si příběh dovedu představit také ve filmové podobě.
Nečekala jsem, že se mi kniha bude tak líbit, jak se stalo. Byla jsem příjemně překvapená, protože kniha je opravdu krásná. Musím dát pět hvězd a určitě ji doporučuji.
Milé čtení. Tak trochu jsem se viděla na koni někde v horách a cítila ten vítr ve vlasech. Tak trochu jsem tam chtěla být mezi knihami. Dnes jsme zvyklé ,že žena má své slovo a svou svobodu, ale nebylo to tak vždy -jak se v knize píše. Nu bylo to krásné a přesně moyesovské :)
Jedním slovem senzační. Podobný příběh jsem nečetla, je to úplně něco jiného než Jojo píše.
Kniha se mi velmi líbila. Zajímavý příběh s krásně popsanou krajinou a postavami. Konec knihy mi nepřišel na 5 hvězdiček, ale i tak se mi líbil. Knihu doporučuji všem, co touží po chvíli v jiném světě s dobrými přáteli. :)
Nádherný emotivní příběh o síle přátelství, odvaze, soudržnosti lidí a samozřejmě i o lásce.
Jednoznačně doporučuji.
Opět krásná kniha od mé oblíbené autorky. Krásné popsána příroda i povahy a názory lidí.
Štítky knihy
přátelství koně pro ženy knihovny knihovníci, knihovnice světová hospodářská krize, 1929 rovnoprávnost žen
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Tak já nevím no....bohužel nesdílím všeobecné nadšení. Jako dobré čtení, skvělý příběh žen bojovnic, ale já teda měla problém se začátkem knihy. Ne a ne se začíst, kousala jsem se jím docela dlouho. Pojízdná knihovna, ale za mě super nápad na tu dobu. Klobouk domů. Od JOJO jsem četla určitě lepší knihy, ale tím nechci nikoho odrazovat od přečtení. Každý to máme jinak .-)