Jáma
C. J. Tudor
Kříďák, drásavý a děsivý psychothriller C. J. Tudor, se stal nejúspěšnější knižní prvotinou roku 2018. Nyní je tu Jáma, příběh, v němž autorka co do hrůznosti a napětí ještě přitvrdila... Joe se nikdy nechtěl vrátit do rodného Arnhillu. Ne potom, co zažil se svou partou: šikanu, zradu, sebevraždu. Ne potom, co zmizela jeho sestra Annie. Ne potom, co přišel o rodiče. Ale Joe nemá na vybranou. Protože to, co se kdysi stalo Annie, se děje zase. Protože minulost má ve zvyku se vracet. Protože nejhorší den Joeova života nebyl ten, kdy se jeho sestra ztratila, ale ten, kdy se vrátila.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , KalibrOriginální název:
The Hiding Place (or The Taking of Annie Thorne), 2019
více info...
Přidat komentář
Bylo to čtivé, napínavé a trochu strašidelné, ale... Proč mám pocit, že autorka si vzala Strach Jozefa Kariky a prakticky ho obšlehla?
Za mě teda docela zklamání. Sice jsem to dočetl do konce, ale připadal jsem si jak v textu jedné staropražské písničky - "Von porád čekal, že něco příde, von porád čekal, nepřišlo vůbec nic"
Nemohla jsem přečíst Kříďáka a Jámu taky ne. Fakt jsem se snažila. Táhne se to jako tejden bez peněz, hlavní hrdinové jsou nesympatický, nemá to žádný spád. Přečetla jsem do půlky a pak jsem se na to s úlevou vykašlala.
Dvě a půl hvězdy. Kříďák se mi moc líbil a inspirace Kingem, byť nepřehlédnutelná, mi naopak sedla. Proto jsem se na Jámu dost těšil... a byl jsem poměrně zklamán.
Co se mi opět líbilo i tady byl samotný styl psaní. Tam nemám co vytknout a i díky tomu jsem knihu vlastně dočetl. Tenhle styl mi vyhovuje a mám ho moc rád.
Na druhou stranu zápletka byla v hlavních bodech průhledná, ve vedlejších mi dějové zvraty - ač třeba překvapivé - připadaly naopak na sílu, zbytečné, neorganické. Protagonista mi byl celou dobu nesympatický, nenašel jsem na něm nic, kvůli čemu bych mu měl držet palce. Ani v ději z minulosti, protože ten už proběhl a člověk to mohl jenom bezmocně sledovat, a už vůbec ne v tom ze současnosti, kde mi na něm zkrátka nepřišlo skoro noc kladného a neměl jsem potřebu mu v ničem fandit. A asi už to byl až moc velký "odraz" Kinga, takže na rozdíl od Kříďáka mi to tentokrát spíš vadilo jako neoriginální a průhledné.
Tohle na mě bylo asi moc zmatený a nedomyšlený. Za mě velké zklamání a opravdu pouhý průměr.
Miluju v knížkách atmosféru malých měst, která mají velká tajemství. Taky hlavní hrdiny s nelehkým až trochu pos*aným životem a zapletence táhnoucí se od školních let. K tomu si přidejte jednu záhadu, které nepřijdete na kloub vy ani hlavní hrdinové a máte čtení na zimní večery jak dělané!
Kniha napinava byla, to ne ze ne ale asi jsem od zaveru (rozuzleni) cekala neco jineho, vice sokujiciho? Tezko rict. Asi to nebyl primo zanr pro me, ale verim, ze jini se v tom treba najdou.
Kniha nic mene byla dobre psana ale jako psycho (dle recenzi) mi to neprislo, mozna jsem zvykla na horsi? :D tezko rict. Radim spise k oddychovym.
Prvních pár kapitol jsem byla trochu nejistá, zda mě to skutečně zaujalo. Pak se překvapivě rychle můj názor změnil. Zaujalo mne, že v příběhu jsou i prvky magie, byť černé. Kniha se mi ve výsledku líbila a přečtenou jsem ji měla rychle.
Doporučuji
Asi takhle...Autorka asi nebude nikdy v mých top oblíbených spisovatelích, ale oproti Kříďákovi se její styl vyprávění, popis postav i rozuzlení příběhu hooodně vylepšilo. Kříďák byl fantasmagorie, rádoby horor s detektivkou dohromady a nedával moc smysl. Tento příběh, ačkoliv měl taky své mouchy byl více uvěřitelný, lépe se mi četl a jsem ráda, že jsem autorku nezavrhla a dala jí ještě šanci. Možná tím, že jsem čekala další slátaninu, mě mile překvapilo, že to vůbec nebylo špatné.
Tak tohle bylo opravdu velké, VELKÉ šlápnutí vedle. Jak jsem nedávno vychvalovala nakladatelství Kalibr za skvělý výběr knih, tak tady se jim to vůbec nepovedlo. Jasně, když už vydali jednu knihu od autorky, která sklidila - dá se říct - úspěch, proč by nevydali i druhou knihu? A proč zrovna takovou slátaninu, která má ke kvalitnímu příběhu stejně daleko je Země ke Slunci. Tak to vážně nechápu.
Anotace slibuje hororovou atmosféru, ale tu jsem - ať jsem hledala, jak jsem hledala - bohužel nenašla. Nic ve mě neevokovalo strach či jen neblahou předtuchu. Že to připomíná Stephena Kinga? To nemusím být odborník, ale jeho stylu se to ani zdaleka nepodobá.
Celý příběh byl vlastně o ničem, takové přišel jsem, viděl jsem, prohrál jsem. Hlavní hrdina mi byl nesympatický a tak trochu hloupoučký.
Konec už byl pomyslná tečka na konci celé této mizérie. Snažila jsem se číst pomalu, abych v tom všem našla nějaké pozitivum, ale čím víc jsem četla, tím dřív jsem to chtěla mít za sebou.
Rozhodně nedoporučuji! Mozková lobotomie mě nemine.
Technicky skvěle napsaná kniha.
Dějově vyčichlá kopírka. A to mi opravdu drásá nervy.
K autorce mám rozporuplný vztah. Na jednu stranu bych ji opravdu chtěla mít ráda. Ale proč nenapíše něco jen čistě ze sebe? Ne, nejde to, bohužel.
Nejdriv jsem si rikala: parada,to je pecka! Asi tak do 3/4 knihy. Potom mi to prislo jako slatanina a fantasmagorie, asi poslednich 50-60 stran.
Za me byl nejlepsi Kridak.
Autorka píše čtivě, a je celkem znát že má ráda Stephena Kinga:)
Jinak tato kniha se přibližuje k hororu
4,5/5
Prosímvás, tohle si přečtěte! Ze všech knih, který jsem letos četl, jsem se u Jámy bál nejvíc. Husí kůže, rozbušený srdce a situace, kdy postavám říkáte "nechoď tam, zdrhej!" (samozřejmě neposlechly). A pak se tam objevila ta panenka... No nic, nebudu spoilerovat, ale pokud máte rádi horory, tohle si užijete, protože autorka je evidentně miluje taky, a ví, jak to využít dost nečekaným způsobem. Za mě ještě lepší než Kříďák, který byl taky pecka!
Joe se přestěhuje zpět do rodného města, protože se vrací jeho minulost. Před 25 lety se ztratila jeho sestra, přišel o otce a nyní se v Arnhillu děje něco divného.
Víc k této knize ani nejde napsat, aby se neprozradil děj. Anotace dobrá, kniha podle mě ne. Ze začátku mě hned chytla, vtáhla do děje, chtěla jsem vědět, jak to bude dál. Ale prostřední část bylo jen zdlouhavé opakování všeho, co jsme už věděli, Joeyho myšlenky stále dokolečka.
Konec autorka chtěla ještě zamotat a udělat překvapivý, ale ani tak se žádné wow nedostavilo.
Pro mě bohužel zklamání, čekala jsem víc.
Jak autorce, tak nám všem musí být jasné, že budou obě její knihy skoro každým, kdo je přečetl porovnávány.
Já jen řeknu krátce... Kříďák mě trošku zklamal, ale Jáma to napravila a teď na 100 % vím, že si Kříďáka musím ještě jednou přečíst, někdy... až přečtu všechny knihy co mám v knihovně :D
Takže prostě a jednoduše, Jáma je mazec, je to skvělý, nechutný (hodně nechutný) a občas budete muset na chvíli přestat číst. Hlavní postava Joe mi nebyl až tak sympatický, měla jsem z něj chuť kouřit, hh.
Víc vám neřeknu, jen si ji přečtěte :)
Štítky knihy
thrillery tajemství horory šikana hornictví maloměsto britská literatura
Nezklamala! U některých autorů a knih s velikou reklamou mám občas problém. Ale tato knížka byla opravdu velice čtivá. Doporučuji.