Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek)
Edgar Allan Poe
V díle 'Jáma a kyvadlo' Poe uchvacuje mnohotvárností a nápaditostí svého talentu. Často je dosti nevypočitatelný a nemilosrdný. Dovede nahnat strach a držet čtenáře v napětí jako málokdo, když vypráví o smrtonosné síle mořských proudů, o tajemstvích záhadné bedny. Když v přestrojení za nervního, pološíleného vypravěče s chorobně citlivou obrazotvorností líčí hrůzostrašné historie o předčasných pohřbech. Husí kůži nahánějí příběhy rozpolcených postav, pronásledovaných svým svědomím a pocitem viny. Nakl. Odeon, Praha, 1988.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 1988 , OdeonOriginální název:
The Pit and the Pendulum, 1842
více info...
Přidat komentář
Poe byl jeden z prvních autorů, který mě děsil. V jeho povídkách nacházím vše potřebné, i když motivy se občas opakují.
Jáma a kyvadlo je zkrátka klasika a Poe je bezpochyby mistrem svého oboru, ale mě tyhle hororové a ne moc záživné příběhy tolik neberou- bohužel..
Připojím se k předchozím komentářům - Jáma a kyvadlo je výborná povídka, od začátku do poslední věty. Ty ostatní - jak která, některé mě zklamaly. Poe je sice považovaný za klasika, ale já na něm zas tolik nevidím.
Klasika. Jak jsem někde četl (sarden), přes všemy popisy duševního vyšinutí a temných koutů lidské duše se v textu skrývá ... něha.
Velmi pěkné hororové povídky, ale bohužel jen některé... Klasika "Jáma a kyvadlo" mne doslova uchvátila a neváhala jsem ji přečíst několikrát, ale kniha obsahuje i méně povedené úseky...
Uff Jsem rád, že už to mám za sebou. Zpočátku jsem byl nadšen výraznou kvalitou a zábavností povídek a s chutí jsem četl a četl. Jenže pak moje nadšení počalo klesat. Možná se mi to jen zdálo ale první polovina knihy byla plná originálních a vtipných povídek, kdežto ta druhá začala silně pokulhávat. Jáma a kyvadlo, Černý kocour a podobné klasiky se mi samozřejmě moc líbily a spolu s dalšími dodávají sbírce úroveň. Bohužel ta větší část textu je poněkud nevyzrálá a několik málo povídek vás úspěšně unudí k smrti.
Poe mě svými díly nepřestává překvapovat... Opět vynikající! Nemohla jsem se od jeho napínavých povídek, které vždy mají nějaké logické řešení odpoutat. Doporučuju.
Kdo se ještě neseznámil s Poem, měl by četbu zahájit poněkud netradičně - odzadu. Přečíst si nejprve něco o autorovi - medailonem Povídkář Poe a teprve potom se pustiti do jednotlivých povídek.Podle mne se mu pak bude snáze číst a lépe vnímat. Při různorodosti povídek určitě najde nějakou, která jej pobaví, možná i maličko postraší.
musím souhlasit, že povídky jsou dosti kvalitou nevyvážené, některé jsou exceletní a jiné... přesto Poe patří k mým nejoblíbenějším autorům a považuji ho za naprostého klasika a není to jen tím, že hororový žánr knih je mému srdci nejblíž
Do Poeova stylu se stále nějak nemůžu dostat. Přijde mi, že když přečtete jednu jeho povídku, je to jako kdybyste přečetli všechny. Nedokázal mě překvapit, ani na mě nějak emočně zapůsobit. Trvalo mi rok, než jsem tuhle sbírku dočetla.
Pro mě dost nevyvážená úroveň povídek. Samozřejmě klasiky jako Jáma a kyvadlo, Zrádce srdce, Černý koucour, apod. nezklamou a člověk se při nich bude bát, ale ostatní jsou jen na zaplácnutí místa.
Štítky knihy
vraždy moře a oceány povídky smrt pověsti poklady zrada svědomí úvahy a zamyšlení ďábel, satan hororové povídky nadpřirozené jevyČást díla
Anděl pitvornosti / Anděl nevšednosti
1844
Berenice
1835
Černý kocour / Černá kočka
1843
Ďábel ve zvonici
1839
Démon zvrácenosti / Démon perversity
1845
Autorovy další knížky
1978 | Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek) |
2011 | Povídky |
2009 | Jáma a kyvadlo a jiné fantastické povídky |
2013 | Černý kocour a jiné hororové povídky |
1964 | Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky |
Povinná školní četba se nakonec změnila v zábavu. Leč jsem si myslela, že je Poe mnohem víc hrůzu-nahánějící, povídky mne bavily, některá více, některá méně - ale tak už to bývá. Nalijme si čistého vína. Nejlépe Amontilladského.