Jdi a otevři dveře
Miroslav Holub
Básnický soubor jednoho z nejvýznamnějších autorů moderní české poezie, publikovaný poprvé roku 1961. "...i kdyby tam nic nebylo, jdi a otevři dveře. Aspoň průvan bude." praví autor v úvodní básni a jeho sbírka pak otevírá rozmanitá dvířka k neotřelým pohledům na každodenní dění, na minipříběhy lidí kolem, na proměny krajiny v průběhu roku, na venkovská i městská zákoutí, ale i na vnitřní zákoutí básnické tvorby a jejího chápání.... celý text
Přidat komentář
Skvostná sbírka básní, v nichž je schováno mnoho alegorie, personifikací, hrátky se slovy i jejich významy. Vyloženě mě nadchla. Už začátek je velice příznačný, jelikož 1. báseň je prologem a nese název Dveře. Jak lépe by to mohl kdo vymyslet? Dveře do světa poezie...Nejvíce mě zaujaly básně Vodník:
"Je nutno
hned po ránu pouštět bublinky,
dopoledne houpat vlny,
k poledni kapat vodu z šosu po mezi,
až do večera šlapat bahno na čeřiny,
s první tmu kuňkat na měsíc
a sednout si a jen tak strašit
dneska vůbec není čas."
Úžasné je zajímavé spojení slov:
" Ledy leží podle řeky
jako nepoužité
obaly
života"
Prostě skvělé čtení.
Holub prý píše jednoduchým a srozumitelným stylem bez zbytečné omáčky kolem. Nevím, jestli to bylo tím, ale sbírku jsem četla vyloženě z povinnosti do školy. Absolutně nic ve mně nezanechala, možná i proto, že jsem nepochytila smysl básní. Takže pro mě Holub určitě ne...
Autorovy další knížky
1962 | Achilles a želva |
1963 | Anděl na kolečkách |
1990 | Čím drží svět pohromadě |
1961 | Slabikář |
1958 | Denní služba |
Holub se řadí k autorům, kteří dokáží zaujmout, ale nejsem si jistá, že jeho básně chápu a vidím v nich to, co autor zamýšlel. Oceňuji především kontrast pohádkových postav, vědy, pokroku a našich temných stránek jako společnosti. Možná někdy při druhém či třetím přečtení pochopím hloubku autorových slov.