Jeden rok
Eleanor Corvin (p)
Smrti se smát série
1. díl >
Myslíte si, že po smrti dojdete klidu? Ne, když budete mít smůlu. Já ji měla. Překvapivě. Místo odpočinku jsem se dočkala bandy vyšinutých smrtek, které si svůj čas mezi sbíráním duší krátí vztahovými peripetiemi, za něž by se nemuseli stydět ani hrdinové telenovel, dramatů, tragédií a tragikomedií všeho ražení. Takže vítejte v Ruinách, domově Smrťáků. Jsem Ema a budu vaše průvodkyně.... celý text
Přidat komentář
Velmi příjemné, zajímavé, vtipné, napínavé a romantické počteníčko... Těším se na pokračování..
4*/5*
Oddechová fantasy ze světa smrtek, do které jsem se pustila na základě komentářů, hl. od Fortuny.
Jsem příjemně překvapená. Jeden rok se mi četl rychle, zasmála jsem se nad ním, bavil mě. Worldbuilding byl (na prvotinu) pěkně propracovaný a postavy měly charakter, i když by na tom šlo zapracovat.
A koloušek Toby, aaa, moje nejoblíbenější postava :)
Zklamalo mě zarážející množství chyb v textu, hl. čárky ve větách, a ne moc uvěřitelná romantická linka (ta mi přišla roztomilá až ke konci knihy). Plus se mi zdálo, že se autorce hodily tréninkové scény a dala je tam "je aby tam byly", protože jejich opodstatnění se mi nezdá smysluplné.
Shrnutí: Jeden rok je milá oddechovka, která sice má své chyby, ale uteče vám pod rukama a hodí se jak pro teenagery, tak pro dospělé :)
Nechápu proč jsem na tuhle krásku tak dlouho nechala prášit v knihovně. Když zavřu oči a budu hodně ignorovat překlepy a tak dále, je takhle knížka za mě skvělá. Miluju ten nápad, miluju Emu a její myšlení a povahu, miluju pouto mezi ní a Eskarem. A i když se může zdát že je tu málo nějaké akce a tajemna, vůbec mi to nevadilo. Vše okolo to dokáže vynahradit. A já jsem ráda že jsem si ji nakonec přečetla... Děkuju a Amen :)
4,5
,,Myslím si, že občas musí člověk padnout na dno, aby našel to, co hledá."
Prožijete jeden rok v Ruinách, kde žijí smrtky, které pokud zrovna nemusí sbírat duše zemřelých, tak prožívají své vlastní radosti a strasti. Nás zde provází Ema. Je smrtkou už nějaké to století, tak by se dalo říct, že už je na hodně věcí zvyklá, i když ji stále něco občas překvapí. Poznáváme s ní samotné Ruiny a jeho obyvatele, různá pravidla, které se Emě dařilo občas celkem dobře přehlížet a trochu upravit, tak jak se jí to hodilo, i když tentokrát ji to jedna situace trochu zatrhne a ona se díky tomu dostane do pozornosti členů jejich nejvyššího orgánu.
Ema je číslo, taková držka, která si nenechá nic líbit, je sarkastická, ironická a umí se ozvat, což se mi líbilo. Neumí moc projevovat emoce, což není vůbec dobré vzhledem k jejím schopnostem, které se najednou začínají rozvíjet. Zbožňuji její vztah s Erikem, jak se hašteří, ale když o něco jde, tak toho druhého brání a starají se o sebe.
,,Fascinující, jak ženy dokážou reagovat na zmínku o věku i po smrti."
Kniha plynula dobře, já jsem se skoro v každé kapitole něčím dost pobavila díky různým rozhovorům, hláškám, o které tu není nouze. Je to oddychová kniha na pobavení a musím říct, že tohle splnila skvěle. Je to dobře promyšlené – svět, řád a pravidla, ti co dohlížejí na jejich dodržování, různé schopnosti, postavy. Nechybí romantická linka, u které se mi líbil postupný vývoj, který by měl ještě pokračovat v dalším díle. Zajímalo by mě, jak se určí, z koho se stane smrtka a koho pošlou „dál“, to nevěděla ani Ema. Těším se, až vrhnu na Dvanáct měsíců, kde poznám některé ještě víc
Skvělá kniha. Moc jsem se bavila a zamilovala jsem si hlavní hrdinku. Ale... Na konci knihy jsem byla trochu mrzutá. Nechápala jsem, že už je konec když se vlastně nic nestalo. Nebylo tam pořádně dost romantiky ani akce. Obojího jsme se dotkli jen povrchově. Jsem z toho trochu nešťastná, protože jinak byla kniha skvělá, ale pořád jsem jen čekala na nějaké vyvrcholení, ale přišel jen konec
"Jediná jistota je smrt."
.
"Smutné je, že člověk se většinou ze svých chyb poučí až po smrti."
.
Ach bože, zamilovala jsem se do další české autorky.. Proč jen jsem čtení odkládala tak dlouho.
Autorka píše energicky, vtipně a opravdu velmi poutavě.
.
Hlavní hrdinou je zde smrtka Ema.
"Někteří by možná řekli, že jsem pesimista, ale já se raději považuji za optimistu s bohatými zkušenostmi."
Je velmi přátelská, ale trvá jí se otevřít. Já si jí ale zamilovala tak, jak je. Povahově mi byla velmi blízká.
.
"Jen utíkej.... Wolverine" Moc se mi líbí celý propracovaný fantasy svět a všechna překvapení, která si zde pro nás autorka připravila. Nic není tlačeno na sílu a krásně to k sobě zapadá.
.
"Strach je hybatel lidstva. Není žádná důležitější emoce než strach."
.
I když je kniha plná vtipu se špetkou romantiky, najdete zde i hlubší myšlenky a trochu toho dramatu..
.
Půl hvězdičky strhávám za trochu nedotažené romantické scény, to mi tam fakt chybělo.. Autorka vás napne a pak hodí konec kapitoly.. Jo a taky mě prvních 50 stran štvalo to, že nakonec má být s někým jiným, než s kým to vypadá.
.
Nakonec jsem si samozřejmě tajemného Eskara moc zamilovala a neměnila bych..
.
Vyzdvihnout musím i plno vedlejších postav, většinu si oblíbíte. Už se moc těším, až se do Ruin vrátím s dalším dílem s novým párem.
"Já se bojím.." "Já taky, můžeme se bát spolu."
Tuhle knihu vám opravdu moc moc doporučuji.
Hlavní hrdinkou je Ema, která není obyčejná dívka, ale je to smrtka. Pokud znáte smrtky od Neala Shustermana, tak na ně rychle zapomeňte, protože tady si autorka připravila něco naprosto jiného a vlastně souvislost je jen to "povolání". Ema je výborná hrdinka a její druhé jméno je sarkasmus a myslím, že jí i její hlášky si velmi rychle oblíbite. Někdy vás přiměje se smát nahlas. Ema není jediná smrtka, kterou v knize potkáte, ale v Ruinách jich naleznete doopravdy hodně. Eminy kamarádky Annu a Tessu, které se s Emou nádherně doplňují, Eminina poradce Erika a pak i Luciena s Eskarem. Každá z postav má skvělý charakter a já si je oblíbila, hlavně to špičkování mezi nimi a no pochopitelně nemohu zapomenout to jiskření mezo Emou a Eskarem.
V průběhu knihy se dozvídámé o smrtkách a celkově o fungování jejich světa a taky o duších, které nejsou ochotné opustit náš svět. Některé smrtky mohou mít i speciální schopnosti, stejně jako naše hrdinka, které se postupně ta její začne více rozvíjet. Některé věci zde byly vysvělteny dobře, u některých bych ocenila více informací, ale jelikož se jedná o první díl série, tak je možné, že některé mé otázky budou zodpovězeny až v následujících dílech.
Děj jako takový mě bavil od počátku. Velmi zajimávé byly části, kdy Ema vzpomínala na svou minulost, která je rettelingem naší známé Červené Karkulky, ale naprosto to otáčí babička náboženská fanatička. Náznaky z historie jsem si celkově užívala a bavily mě. Bohužel musím přiznat, že hlavní gradace pro mě přišla moc brzy a pak už se v knize v podstatě nic nestalo a to mě poměrně mrzelo, protože celý příběh měl dobře našlápnuto. Taky bych ocenila trochu více náznaků do budoucna a nějaké lákadlo na další díl. Nevědět, že kniha je počátek série, tak bych to považovala za poměrně zdařilý stand alone.
I přesto knihu mohu doporučit fanouškům YA fantasy s romantikou a na další díly se těším.
4/5
Jsem moc ráda, že jsem mohla přečíst tuhle úžasnou knížku. Jsem mile překvapená, že to napsala česká autorka a o to víc, že je to naprosto boží knížka a skvěle mi sedla. Téma smrtek se mi líbilo, sympatické hlavní postavy a děj rytmicky ubíhal.
Hlavní hrdinka Ema mi sedla jak se říká: jak prd*el na hrnec. Úplně jsem se v ní viděla. Miluju její sarkasmus, ironii a povahu.
Těším se na druhý díl, který bude vyprávěn i s pohledu její kamarádky
Anny. Moc se mi libila kapitola, kde Ema vypráví jak zemřela.
Líbily se mi jiskřivé scény mezi Emou a Eskarem.
Knížku považuju za velmi zdařilé dílo a ještě že mám po ruce druhý díl.
4,5*
Chvíli mi trvalo se začíst, ale pak se to rozjelo a byla to paráda. Ema mi byla hrozně sympatická, i ostatní postavy mi sedly. Určitě se chystám na další díly.
Za mě super vstup do nového čtenářského roku. Celkově moc fajn odpočinková četba :)
Každý máme jiný vkus, proto jde v této recenzi čistě o můj názor. Každý autor knihy si zaslouží obdiv za to, jakou cestu ušel, než svou prvotinu vydal.
Tahle kniha mě ale vyloženě nebavila. Anotace slibovala napětí a nové pohledy na smrt, byla jsem ale spíš zklamaná. Příběh se nikam neubíral, přišlo mi, že autorka dostala nápad na svět a to bylo všechno. Každá scén, která se dále odehrála, byla čistě náhodná. V posledních kapitolách šlo čistě jen o to, kdy se kdo s kým vyspí... no, myslím že to mohlo být pojato s větší pokorou. Některé dialogy a situace mi přišly vyloženě hloupé, jako kdybych četla fanfikci na Wattpadu.
Na konci celé knihy jsem vlastně dospěla k závěru, že to bylo jen jednou dlouhé tlachání o tom, jak je to na nic být mrtvá, ale vlastně se pro tebe nic moc nezmění. Vlastně se za celých 383 stran nic nevyřešilo.
Postavy mi často přišly prázdné a některé tam byly jen proto, aby tam prostě byly. Ne schválně, řekněte mi jednu charakteristickou vlastnost Charo, nebo Luciena. Jestli řeknete přidrzlý nebo trochu dětinský, tak jste se pravděpodobně trefili do každé postavy v této knize.
Abych jen nekritizovala, nápad s oživením samotných smrtek a provedení bylo zajímavé. Jde vidět, že tam se autorka vyřádila a dala do toho všechen svůj um.
Netvrdím, že autorka neumí psát, styl byl z jisté části poutavý, ale příběh mě absolutně nechytnul. Tohle prostě nebylo pro mě.
Knihu jsem vyhrála a předtím jsem o ní neslyšela, ale po přečtení jsem se do knihy zamilovala.
Líbí se mi autorčin styl psaní. Je to něco jiného ten příběh a myslím, že tento typ příběhu tady chyběl.
Hodnocení: 4/5
Tuto knihu mám od autorky i s věnováním a popravdě jsem nečetla anotaci a vlastně nic. Zaujala mě čistě obálkou a nakonec jsem se do světa Ruin zamilovala a rozhodně potřebuju přečíst další díl z této série.
Ema je smrťák a žije v Ruinách, které jsou na pomezí světa živých a mrtvých. Kromě toho, že sbírá duše mrtvých, tak si prožívá svůj druhý posmrtný život jako kdokoliv z nás. Vztahy, dramata, její rozvíjející se schopnosti a v tom jí do života vtrhne ještě Eskar.
Knížka mě vtáhla od první chvíle. Srší vtipy, sarkasmem a odkazy na naší pop kulturu (Twilight, Upíří deníky a spoustu dalšího), což mě velice mile překvapilo.
Ema i Eskar mi okamžitě přirostli k srdci a chemie mezi nima byla jasně hmatatelná.
Líbí se mi i pasáže, kdy Ema vzpomíná na svou minulost. Rudá kápě, cesta lesem za babičkou no vidíte v tom tu Karkulku?
Bohužel tahle Karkulka se trochu zvrhla.
Tahle knížka je prostě jedním slovem originální a jsem ráda, že jsem na ní narazila.
Jen mi tak vlastně nakonec trošku chybělo to, jak se vztah s Eskarem vyvíjí a vcelku i jak Ema ovládne svoje schopnosti.
Jinak rozhodně doporučuju přečíst.
Po knize jsem sáhla, protože jsem zatím moc knih s tématem smrtek nečetla, jen ty od Neala Shustermana. Ten nasadil vysokou laťku.
Hlavní hrdinka Ema měla pěkně prořízlou pusu, která sršela sarkasmem a humorem. Nebála se říct svůj názor a očividně neměla ráda autority. Hned jsem si ji oblíbila. :-D
Kniha má pomalejší rozjezd, než se čtenář seznámí s postavami a prostředím Ruin. Mám pocit, že se to pořádně rozjelo, až začal Emě komplikovat život koven, konkrétně Eskar s Lucienem. To teprve začala ta pravá zábava.
Kniha je ideální pro čtenáře, kteří chtějí spíše odpočinkovou a nenáročnou četbu, u které mohou vypnout. Já jsem neměla od knihy velké očekávání, ale vážně mě příjemně překvapila a rozhodně si musím přečíst další díly! Zajímá mě, s kým skončí Káleb a Erik!
Ano - svižné, vtipné, sarkastické, super postavy i duše, skvělý svět, akorát romantiky
Chybělo mi - pár příběhů smrti ostatních, trochu hlubší příběh neb jen další smrt v půlce byla málo, mohlo to tak být zajímavější a gradovat později, dokončení její proměny (no jen se přiznejte, že vás taky zajímá její zvíře!)
Celkem = bezva knížka, autorka píše skvěle, takže se těším na něco dalšího, přeci jen pořád může na dalších knihách víc 'zapracovat'. Takže sem s tebou, další kniho, a vítej, má nová oblíbená autorko!
Autorka si pro nás připravila milý fantasy příběh, který je o smrtkách, které mají svou základnu Ruiny a přechází do lidského světa, když někdo zemře, aby převedli jeho duši. I když se mi tahle kniha sešla se zrovna rozposlouchanou audioknihou Nimbus ze série smrtka, tak jsem v tom nijak velkou podobnost neviděla.
Musím říct, že autorka naprosto skvělý humor, který dodával příběhu jiskru. Několikrát jsem si říkala, kam na to chodí, protože tolik vtipných hlášek jsem ještě nečetla a já sarkasmus prostě můžu! Nutno říct, že autorka má i dobrý styl psaní a stránky utíkají pod rukama, ale trochu mi tam chybělo větší rozvinutí příběhu a gradace. Na můj vkus se v ději dost přeskakovalo a některé pasáže mi tak přišly zbytečné.
Nicméně tenhle příběh by se určitě mohl líbit mladším čtenářům, kteří mají rádi i romantickou linku, tam byla totiž hezká!
Začnu tragédií jménem neexistující korektura, neustále někde chybělo slovo, to dost kazilo dojem! Hrdinka je sarkastická, s ničím se moc nepáře, rozhodně můj typ. Prostředí super, postavy super. Vývoj byl, ale...chtělo to jít trošku víc do hloubky a chtělo by to přidat hot scén. Doufám, že v dalším dílu bude víc Káleba ;)
Když tahle kniha vyšla, měla na knižních fórech celkem velkou propagaci a velmi kladné recenze. Bohužel nadšení nesdílím - vůbec mě to nebaví a řadím do nedočtených. Možná je problém s hlavní hrdinkou - nevadí mi přidrzlost ani sarkasmus, zde je to pro mě ale moc uměle nucené.
Štítky knihy
humor romantika městská (urban) fantasy pro dospívající mládež (young adult)
Eleanořiny knížky mě baví, jsou vtipné a člověk si u nich odpočine. Je ovšem potřeba brát v potaz to, že jsou to spíše novely než romány a napínavá zápletka na vás nečeká.
Co mi ale vadilo hodně a za co jsem ubrala hvězdičku, je fakt, že kniha obsahuje strašnou spoustu překlepů, pravopisných chyb a vynechaných zvratných zájmen. Je to velká škoda, protože vyprávět tahle autorka fakt umí, ale tohle alespoň mě při čtení vždycky vadí!