Jiná Gabriela Koukalová
Martin Moravec , Gabriela Koukalová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/374758/bmid_jina-gabriela-koukalova-mMU-374758.jpg
3
778
778
Zažila slávu, úspěchy, medaile. Ale taky spoustu okamžiků, o kterých dosud nikomu neřekla. O některých proto, že se bála, o dalších proto, že se styděla. Teď je Gabriela Koukalová poprvé odhaluje ve své biografii. Vychází sportovní i osobní zpověď nejlepší biatlonistky naší historie. Mistryně světa, olympijské medailistky, vítězky Světového poháru. Kniha je psaná autenticky v první osobě a odhaluje zákulisí tréninkové dřiny, nejdůležitějších závodů i mysli vrcholové sportovkyně v těch nejvypjatějších momentech. Gabriela jde ve svých pocitech na dřeň. Popisuje nejen velké výhry, ale i to, co se skrývá za nimi. Třeba desítky probrečených nocí, spory s rodiči a trenéry, ne vždy ideální atmosféra v týmu nebo těžká nemoc, kterou před světem dlouho tajila… Součástí knihy jsou i dosud nezveřejněné fotografie.... celý text
Přidat komentář
Dlouho jsem přemýšlel co k tomu napsat a tak nějak stále vlastně nevím.
Nejprve bych asi rád začal tím, že nechápu, jak někdo knize může dát hodnocení ,,odpad!". Chápu to, že spoustu lidí obsahem knihy, nebo životním stylem posledních let, může paní Koukalová tak trochu štvát, rozčilovat a nevím co ještě, kniha ale podle mě vypovídající hodnotu má, já to tedy aspoň tak cítím.
Kniha začíná dětstvím a vyprávěním o rodičích, kteří dle Gábiny názoru (tak jsem to tedy aspoň pochopil já) výchovu dítěte tak úplně nezvládli, kdy cílem rodičů bylo: ,,Mít doma nejlepší sportovkyni" (co se jim povedlo) a ne šťastné dítě. Gábina dle svých slov hodně bojovala a chtěla být normálním dítětem, co se jí ne vždy dařilo. Gábina rodičům děkuje, že z ní udělali člověka jakým je a je za to ráda. Já si myslím, že díky rodičům byla tak úspěšná sportovkyně, ale bohužel se díky takové výchově stala ,,labilní" a JINOU. Kapitoly z dětství jsou ale dle mého názoru opravdu přínosné - každý rodič, jako třeba já hrdý otec dvou malých dcer (4 a 1 rok), by si měl vzít ponaučení a nechat si děti ,,užít" to dětství, hold vědomím, že z něj nebude olympijský vítěz.
Studentská léta a puberta - i v těchto kapitolách se dozvídáte, že Gabriela prostě byla jiná, ale na druhou stranu ruku na srdce, nebyli jsme na tom v tomhle věku podobně?
Popisování jednotlivých závodů byly zajímavé, trochu mě mrzelo, že nebyly třeba ještě více rozvinuté - na té knize mě bavili asi nejvíce.
Popisování vztahu v biatlonovém týmu a okolí její kariéry. Nejsem zastánce praní špinavého prádla na veřejnosti. Gábina to evidentně v knize mít chtěla, bylo to pro ní tedy asi důležité. Člověk by měl mít na paměti, že je to pouze její subjektivní názor, bez žádných objektivních informací, reakcí protistran - Moravec knihu píše za Gábinu v první osobě a to subjektivní názor ještě více umocňuje. Věřím, že žádný kolektiv není nikdy dokonalý,, ale v těchto kapitolách nevidím nikdy Gabrielu přemýšlet pořádně nad tím, jestli není chyba hlavně na její straně - řící jsem ,,JINÁ" a proto to tak asi bylo, je pro mě slabý argument. Tahle část se mi tedy moc nelíbila a je hlavním důvodem, proč jsem nemohl dát vyšší hodnocení.
Všude medializovaná anorexie a bulimie. Mladá holka, krev a mlíko a nějaký trenerský páprda, který určitě vypadá jako sud piva (nevím jak vypadá), jí shazuje před kolektivem, že je tlustá atp. Tady podle mě Gabriela udělala dobře, že se s takovou věří svěřila. Nám chlapům takové narážky moc nevadí, dokonce je asi kolikrát řekneme a ani si neuvědomujeme následky, ale věřím, že u takhle ,,labilních" osobností to může mít katastrofální následky. Mělo by se o tom mluvit, mělo by se mluvit o tom, že naše děti nejsou jen budoucí stroje na výrobu peněz, ale křehká stvoření, které se kvůli jedné větě, jednomu gestu, mohou rozbít a dát je dohromady může být obrovský úkol na roky a nikdy se to zcela nemusí povést...
Nikdy jsem nebyl její velký fanoušek, já měl v biatlonovém ženském týmu vždy jinou favoritku (Evičku Puskarčíkovou), ale za knihu se na ní nezlobím a neodsuzuji jí. Evidentně potřebovala nějaký ventil, aby to ze sebe všechno dostala a mohla se v životě posunout dále - použila jako nástroj knihu a já jsem si jí rád přečetl. Trochu mě svým způsobem mrzí, že jsem se díky knize dozvěděl, že Gabriela nepatří mezi nejinteligentnější sportovce (dříve jsem si to o ní fakt myslel, ale například kapitola o rozlučce se svobodou a jí podobně mě vyvedly z omylu), na duhou stranu už sám název hovoří za vše - je JINÁ, tak jí berme takovou jaká je, vzpomínejme na její sportovní vítezství a přejme jí do života jen a jen to nejlepší - ať je jakákoliv, tak dobrosrdečnost jí zapřít nemůžeme...
3/5
edit:
Tak nějak mi ta knížka pořád nedává spát a budí ve mě hrozně moc otázek a to hlavně ve smyslu výchovy svých dětí (mám dvě dcery) a témata s tím spojené. Dost mě v tom tématu nahlodal a rozhovor psychologa Milana Studničky s novinářem sportu idnes (rozhovor se dá najít na stránkách a všem opravdu doporučuji).
Abych se ale dostal k tomu k čemu jsem zase za těch pád ní došel - Ať jsou v knize pro mě nepříjemné věci, pořád Gabrielu musím více a více obdivovat za to, že knihu s takovým obsahem vydala. Spustila obrovskou diskuzi (i tento portál je toho důkazem), co je podle mě důkaz, že udělala dobře, i když asi moc dobře věděla, že jde s kůži na trh a spoustu lidí jí za to odsoudí - za to si jí fakt vážím.
JE JINÁ, ale to byla i ve sportu - člověk jí buď miluje, nebo nenávidí - já se pomaličku dostávám k té první variantě.
změna hodnocení na 4/5
I když jsem knihu původně číst nechtěla, když se mi dostala do rukou, přece jen jsem jí věnovala dva večery... Je to smutné. Každý to máme občas v životě těžké, často mnohem, mnohem těžší než GK. Není nutné špinit ostatní kvůli vlastním problémům (v lepším případě) nebo prospěchu (v tom horším). Tohle bylo prostě zbytečné.
No tak upřímně, tohle se mi vůbec nelíbilo. Jak tu píšou mnozí, prakticky se budu opakovat: Původně okouzlující, příjemná a pro běžné lidi naprosto čarovná Gábinka se vybarvuje, a to tím nejskandálnějším způsobem, jak to jen jde. Myslím si, že tuhle knihu může mít napsanou už déle a jen ji vydala ve vhodný čas, ale tak co už, na tom není nic špatného. Nic špatného prakticky není ani v tom sexu, bulimii a dalších nekalostech, pokud se k tomu přiznat chtěla, tak to udělala, je na lidech, kdo si to přečte. Problém je ale s tou démonickou bublinou, kterou vytváří okolo svých kolegů a dalších lidí. To se prostě nedělá. Lidé občas argumentují tím, jak to měla těžké, jak jí lidé závidí, jak napsala knihu (s Moravcem!)... ano, já knihu nenapsal, ale určitě nezávidím takovýhle brak. Pomlouvat a očerňovat může každý. Psát skandální věci ze svého života a vzápětí se stavět do pozice chudinky/hrdinky, která šla s kůží na trh, může taky každý. Upřímně řečeno, já bych se takovou knihou rozhodně nechlubil. Souhlasím s tím, že jde hlavně o marketingový tah, protože i špatná reklama je přeci jen reklama, ale totálně mě tím zklamala. Z takového toho "Jéé, Koukalová, co o ní píšou?" se stalo "Proboha, Koukalová zase píše...".
Tohle není vzor... a jestli chtěla slávu, peníze, zájem médií, tak to dokázala, ale sama by si měla uvědomit za jakou cenu. Kdyby si radši léčila nohy a šla zase závodit... Je tohle opravdu ikona, kterou chci? Chci dávat sobě i dětem vzor, že když nás někdo sesadí z vrcholu, tak máme kopat okolo sebe a urážet co se dá? Zasloužila si odchod s grácií, ne tohle divadlo.
Chtěl jsem si přečíst i Petra Koukala, ale myslím, že bych si radši měl přečíst Babiše, protože ten aspoň bude chtít lidem podlézat a bude to milejší a slušnější! ;)
Neskutečně statečná žena. První sportovkyně, která přišla se svou kůží na trh. Poslouchala jsem několik živých rozhovorů s Gabrielou a nechápu, že ani novináři, kterých si lidsky velice vážím (Veselovský, Výborná) působí jako by netušili co tato nemoc obnáší :( Přesně jak píše Jana283. Vše mne utvrzuje v tom, co si myslím o dnešní podobě vrcholového sportu :( Není to nic, co by kultivovalo současnou společnost. Pouhý zdroj peněz a nekonečné zábavy :(
A negativní reakce ? Někdo nám sahá na sport jako ikonu a Boha moderní společnosti :)
Myslím si, že je to dobře napsaná biografie českého sportovce. Pěkná obálka, spousta fotek, pěkné grafické zpracování a velmi čtivě popsáno. Nehodlám Gábi soudit. Nicméně při čtení mi několikrát vyhrkly slzy do očí, na druhou stranu kdyby se jednalo o klasický román, tak napíšu, že hlavní hrdinka byla mnohdy "na facku".
Knížka stojí za přečtení (i když takových prvních cca 100-150 stránek si říkáte, jestli to má vážně cenu číst, ale má).
Knihu jsem přečetla , po masírce v médiích, předem naštvaná na autorku. První část knihy mne v negativním náhledu na ni jen utvrzovala, ale postupně jsem názor měnila a závěr knihy dočítala s velkým smutkem. I kdyby zpověď Gábiny nebyla zcela pravdivá, je to její pohled, který je jen důkazem toho, pod jak obrovským tlakem vrcholoví sportovci jsou a také jak rychle náš národ zapomíná na své hrdiny. Podlomené fyzické i duševní zdraví, doping, špatné vztahy mezi lidmi, pochroumaný soukromý životVelká daň za prchavé chvíle radosti. Vymanit se z toho, je skoro tak těžké jako odejít od Jehovistů. Ta kniha mne utvrdila v mém negativním pohledu na profesionální sport. Tak jako mnohá další bohulibá odvětví lidské činnost ho zcela zničily peníze. Doporučuji přečíst všem rodičům, kteří svým ratolestem plánují "hvězdnou" kariéru.
V dnešním sportu se počítá každá maličkost. Jsme pod čím dál větším tlakem médií i sponzorů. Ve hře jsou obrovské peníze, a když někdo nestačí, nedá se nic dělat nahradí ho jiní. Žádné slitování. Chvíli o vás ještě budou fanoušci vědět, ale brzy zapomenou.
Nechápu ty negativní komentáře tady. Samozřejmě, že kniha nemá uměleckou hodnotu, samozřejmě, že to nebude skvost české literatury. Ale myslím, že jako biografie je pojata nápaditě, čtivě, obálka se mi taky líbí (když už jí tu někdo taky kritizuje).
Zkrátka není to román, není to divadelní hra. Je to zpověď, biografie chcete-li, a informační funkci to plní skvěle.
Názor na obsah, ať si udělá každý sám. Ale já jsem ráda, že jsem si knížku přečetla.
Kniha je dokonalý obraz lidského trápení a ženského srdce. Vůbec nechápu proč tu zase někdo hodnotí jejího manžela. Rozhodně naplnila moje očekávání.
Gabča je prostě jiná... a to se mi (a myslím, že ne jen mně) na ní vždycky líbilo nejvíc. Knížka se četla skvěle a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Teď po dočtení tu sedím a nějak nechápu to nízké hodnocení tady - proč?
Kniha je dokonalá - nechápu, co pořád hatujete.. Je třeba daleko čtivější než Ovšem od Kovyho, s kuchařkou My cookong diary radši nesrovnávám, vzhledem k tomu, že to je jiný žánr.
Popisuje rodiné vztahy, své divoké mládí a hodně vtipných momentů/trapasů či kanadských žertíků.. Je to taky kniha plná kritiky, kde mluví přímo a bez zábran. Zrovna ona nemá potřebu lhát, píše jen těžko uvěřitelnou pravdu. A na konec to je výpověď, čím vším si musela projít (ke konci ve formě diáře). Mluví i o kontroverzních tématech, které by ostatní takhle na rovinu nenapsali.
Je prostě svá, jiná.
Gabriela Koukalová, nepochopený umělec.
EDIT:
Gabriela Soukalová, nepo...děkujeme, blahopřejeme...chopený umělec.
Gábinu jsem obdivovala jako biatlonistku. Teď jsem jsem trošku v rozpacích co se kolem ní děje. Moc mě mrzí, že neskončila s větším respektem a úctou jakou by si jako sportovkyně zasloužila. Místo toho je teď za hloupou a podle mě za to dost může její manžel, který na mě působí jako nesympatický chlap. Knihu jsem přečetla udělala jsem si svůj názor a zůstane pro mě paní biatlonistka. Ale jinak bych už ji nechala na pokoji ať si žije svůj život jak sama uzná za vhodné.
No, nevím.....
V první řadě klobouk dolů nad tím co Gabča dokázala. Rozhodně jí nikdo nemůže upřít bojovnost a nic z toho co se jí podařilo. Byla skvělá a to jí nikdo nevezme. Vždycky bude mít můj obdiv. Z neznáme dívky se vlastní vůlí vypracovala a stala se královnou biatlonu. Ale,.....tahle kniha je výstřel špatným směrem....
Uvědomuju si, že každý vrcholový sportovec nemá jen super období, ale během kariéry si určitě nejeden projde peklem,.....možná i větším. Přijde mi, že dát takto "na prdel" českému biatlonu není úplně na místě. Kdyby kniha byla o jejím životě a boji s nemocí, to bych chápala. Možná by bylo i inspirující, kdyby někdo jako ona popsal možná úskalí vrcholového sportu. Mohla být vzorem, jak se s něčím takovým vyrovnat. O tom, ale knížka není i když se tak na první pohled tváří. Prvních 150 stránek se neděje nic podstatného. Zbytek knížky je kydání hnoje na takřka všechny v jejím okolí. Je úplně jedno, že o někom napíše jedno pozitivum, když druhým dechem dodá deset věcí co byly špatně.
Řekla bych, že manžel je víc než šikovný badmintonista, úspěšný manažer, manipulant a člověk co dokáže poznat dobrou příležitost. Z jeho strany dobře načasované vydání knih a povedený marketingový tah. Ze strany Gábiny zklamání. Mohla být českou legendou, obávám se že teď jsou její úspěchy zastíněny touto " knihou". Soukalová a Koukalová jsou pro mě dvě jiné ženy. První...žena s vůlí vytrvat. Druhá.....zmanipulovaná hadrová panenka bez názoru.
Ke stylistice: nápadité číslování stránek, divný styl psaní a obálka? Za mě velká slabota, která neosloví.
Jiná se mi dostala do rukou vlastně úplně náhodou, rozhodně bych si ji sama o sobě nekoupila. Už jen mediální masáž kolem této knihy, manžela p. Koukalové atd. mi byla naprosto proti srsti, ale zvědavost mi nedala a tak jsem knihu přečetla.
Nebudu se tu pitvat v sympatiích, či antipatiích vůči jednotlivým aktérům kauzy, raději se vyjádřím jen ke knize. Absolutní škvár.
Chápu, že je kniha psaná na základně deníčků - v podstatě od dob telecího mládí, ale mix (s prominutím) absolutně přiblblých pasáži intimního charakteru, kydání hnoje na všechny ve svém okolí a jakási neustálá ukňouranost, to vše dělalo knihu skoro nečitelnou.
Ocenila bych, že Koukalová šla s kůži na trh a mluvila o své chorobě, dejme tomu, že to bylo z ryze ušlechtilých důvodů a nejen z marketingové vypočítavosti, ale proboha proč takhle špatně napsaná kniha? Myslím, že tahle biografie může Koukalové jen a jen uškodit. Veškerý balast a hovadiny v dané knize trochu zastiňují celkové poselství o sportu a týmové spolupráci, o zrodu špičkové sportovkyně, o nemoci, to vše bylo utopeno.
Knihu snad nikomu nemůžu doporučit, špatně napsané, nepříliš čtivé a místy mi snad bylo až trapně z toho, co se tam rozebírá za debility a jakým stylem. Přitom memoáry z biatlonového prostředí mohly být tak zajímavé...
Gabriela Koukalová toho má za sebou opravdu hodně. Stala se naší nejúspěšnější biatlonistkou v historii. Za všechny sportovní úspěchy, kterých dosáhla má můj velký obdiv. Ale....
Název její biografické knihy vystihuje přesně to, co si myslím. To není ta Gabriela, jak jsme ji poznali, ale jiná Gabriela. Nejsem si jista, zda ona sama toto opravdu chtěla. Mohla se stát legendou...
bohužel z toho na mne sálá pouze touha po penězích.. co nejvíc šokovat, co nejvíc prodat, divná bulvární prezentace.. Gábina tvrdí, že až manžel ji otevřel oči. Jinou se poté doopravdy stala. Ale jako Soukalovou jsem jí měla raději.
Nebýt té knihy je to hvězda za zenitem. Nic víc ani míň. Protože jí to nestačí, stala se, tato trapná, ošklivá, duševně porouchaná Bulimína, Bulimínou bulvární. Dosáhla téměř naprostého vrcholu veřejného zesměšnění se. Vzorem jí je patrně Iveta Bartošová, ale v míře trapnosti , předčí i tu.
Ke knize : zapůjčeno, letem světem prolistováno, znechuceně odloženo.
Gabču jsem upřímně uznávala díky jejím sportovním výkonům. Byla jsem na knihu hodně zvědavá. Ale mrzí mne, jak se zachovala k některým lidem ze svého okolí. Co vše o nich napsala. Nevím, jestli to bylo nutné...
U mnoha svých fanoušků si to teď asi pokazila. Myslím, že pošpinila i své jméno touto knihou a spíše než na její úspěchy teď bude v paměti národa tato publikace a zvlášť některé pasáže. Gabčo, tohle nebyl nejlepší nápad...