Jiné místo
Kateřina Karolová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535633/bmid_jine-misto-660eb90441826.jpg
4
563
563
Monika s Oliverem chtějí uniknout ruchu velkoměsta, a tak zamíří na dovolenou do penzionu v Luhačovicích. Kde jinde prohloubit rodící se vztah než na tichém místě v obklopení lesů? Po příjezdu se rozhodnou prozkoumat okolí, a i když se schyluje k dešti a na krajinu padá hustá mlha, vydají se na kolech cyklostezkou vedoucí do Vizovic. Plánovaný výlet je krátký, jen pár kilometrů zcela bezpečnou trasou Co by se tak mohlo stát?! V knize najdete i QR kód, s nímž zažijete tento děsivý příběh na vlastní kůži.... celý text
Detektivky, krimi Thrillery Literatura česká
Vydáno:
2023
,
Voxi
Interpreti: Klára Jandová
více info...
Přidat komentář
Než si přečtu ostatní hodnocení, kterými se nechci nechat ovlivnit, tak sem hodím své čerstvé pocity po přečtení.
Nutno přiznat, že jsem dost ovlivněna osobními zkušenostmi, takže možná se mě ta kniha dotkla jinak než většiny čtenářů.
Nechci ale spoilerovat, takže možná budu psát trošku v náznacích, abych ostatním nezkazila dobrý pocit ze čtení.
Paní Karolová se stala mojí velmi oblíbenou českou spisovatelkou a nezměnila to ani tato kniha.
Jde totiž o to, že umí každou svou knihou dodat naprosto jiné emoce a rozhodně vás nenechá v klidu a pocitu, že je vám to jedno.
Zatímco jedna kniha mi přišla více filosofická a nesla se v duchu úvah a to jsem byla blahem bez sebe, tak druhá mě donutila se bát, skoro nedýchat a toužit po tom vědět, co za tím může být a to ono mi vyrazilo dech a já byla ráda za ono vysvětlení.
O novince Jiné místo však může každý uvažovat jinak. Tím, že mám určité zkušenosti s tím, co autorka v této knize odhaluje, nese mi to spíše pocity smutku, zmaru, občas beznaděje a můžu říct i pocity zoufalství. A tyto pocity můžete mít v jakékoliv situaci v životě, takže vám vlastně neprozrazuju, co se v knize děje, co je ten wau efekt.
Hlavní hrdince Monice se děje totiž naprosto obyčejný život, ničím nevyčuhuje, je spíše šedá myš a tak nějak si "spokojeně" pluje každým dnem svého bytí.
Až do okamžiku, než se objeví Oliver, kluk, který jí přinese nové podněty a zároveň tolik potřebnou jistotu, že i ona je pro někoho zajímavá a chtěná.
Poprvé s ním jede na dovolenou. Má určitá očekávání, která se však začínají na vybraném místě v Luhačovicích rozpadat a Monika je zklamaná. Ale snaží se to nekazit, nebrblat a být vděčná za to, že vlastně vůbec někam jela. A tak poslouchá, co Oliver řekne. A i když po dlouhé cestě z Prahy nechce ještě ten den na cyklovýlet, tak prostě jede. A to neměla dělat. Ani náhodou to neměla dělat, protože to, co ji čeká, to si nepřeje nikdo. Fuj zážitek, mrazivý, hororový, nečekaný, prostě tam fakt nechcete být.
Jenomže nic není tak, jak se zdá a autorka nás svým vyprávěním z pohledu hlavní hrdinky provádí zažitými společenskými dogmaty, postoji a slepými zarytými předsudky.
A to mě právě na konci knihy totálně rozsekalo a rozbrečelo. Jak dovedeme odsuzovat, tupě věřit jen tomu, co je prokázáno a co je obecně přijímáno.
Takže i když tentokrát mé srdce neplesá, tak nutno říct, že mě paní Karolová zase totálně dostala. Jemným, plynulým povídáním, které není potřeba roztahovat do 450 stran, ale parádně stačí ten rozsah, co použila, mě dostala do roviny úvah a rozhodně na tu knihu nezapomenu. To nejde, pokud jste lidští, tak na ni taky nezapomenete, protože je to smutné a zasáhne to vaše srdce.
Tak to paní Karolová umí a já tleskám.
Rozhodla jsem se pro jednou vystoupit ze své komfortní čtenářské zóny, svou anotací mě zaujala kniha od Kateřiny Karolové - Jiné místo. Nalákalo mě místo do kterého je příběh zasazen, Luhačovice a okolí znám osobně, tudíž jsem si reálně dokázala propojit místa s příběhem, což nakonec kladně ovlivnilo i mé hodnocení. A teď už k příběhu Moniky a Olivera, kteří se rozhodli strávit společnou dovolenou v Luhačovicích, aby upevnili svůj vznikající vztah.
Poté co se ubytovali v penzionu, rozhodli se ještě pro malou vyjížďku na kolech do blízkých Vizovic. Rozmary počasí na sebe dlouho nenechají čekat, déšť, chlad a houstnoucí mlha. Cyklostezka vedoucí hustým lesem, viditelnost sotva půl metru, měla to být bezpečná cesta, ale vše se náhle mění. Nikde není živé duše, koho by se zeptali na cestu a tak pokračují dál až najednou se z mlhy vynoří dům. Záchrana je na dosah a nebo ne...
Atmosféra knihy je po celou dobu tajuplná, napínavá a strašidelná. Krátké kapitoly, které končí nějakou akcí udržují tempo, kniha je velmi čtivá. Místa jsou dobře popsána, navíc v knize najdeme QR kód s cyklotrasou po které Monika s Oliverem jeli, což je skvělý nápad. V druhé polovině knihy jsem začala tušit, kam příběh směřuje a měla jsem pravdu, což ubralo malinko na mém hodnocení. Očekávala jsem nějaký nečekaný zvrat, něco co bych nečekala.
Doporučuji všem, kteří mají rádi tajemnou atmosféru a napětí.
Hodnocení 3,25
Autorka dokáže skvěle navodit atmosféru, dokáže balancovat mezi humorem a tajemnem a otevřený konec mi připadal velmi zajímavý. Nutí k přemýšlení a nakonec si každý může domyslet ten svůj:) Takže za mě plný počet hvězd:)
Před samotným čtením jsem o knize vůbec nic nevěděla.
Ani žánr, nic o autorce....
Takže v průběhu samotného čtení jsem v různých fázích měla různé očekávání. Od zamilovaného románu, detektivku, až po možná lehký horor?
No netrefila jsem se.
Ale jsem moc ráda, že jsem knihu přečetla takto nepolíbená. Neměla jsem žádné očekávání a jen jsem hltala, co se tedy stane.
Za mě v tomto pojetí moc dobré......
Autorka píše skvěle, to je hlavní důvod proč dávám 4*. Bohužel mně v zápletce NĚCO chybělo. Možná to byl právě konec, který sice kniha má, ale po knize zanechává takový zvláštní pocit, který mi zabraňuje říct ,,Wow!".
Svižné, úderné čtení. Autorka umně buduje atmosféru, nechává až příliš volnosti čtenářově fantazii, a pak nastolí jednoduché vysvětlení. Ale počkat: Monika, z jejíhož pohledu vyprávění vnímáme, nesouhlasí a čtenář s ní. Něco tu nehraje! Závěr, ať si každý přebere po svém, je ponechán prostor pro obě cesty. A právě zde mi zůstalo pár nejasností, se kterými se peru, abych si příběh v klidu uzavřela. Dávám 5 hvězd, i když bych autorku nejraději přetrhla nebo ji pozvala na kafe, aby mi to objasnila.
Mám ráda napínavé příběhy a dá se říct, že tenhle mě nezklamal. Jenom bych šla možná trochu víc do hloubky, pokud jde o pocity Moniky. A trochu mě mrzel ten otevřený konec. Ale jinak se mi líbila celková atmosféra.
Podle mého je to jednoznačně lepší čtení než Odbočka v lesích. Dokázala jsem se lépe vžít do postavy a nemyslím si, že by to bylo tím, že znám prostředí, ve kterém se příběh odehrává a navíc jsem i vášnivou cyklistkou. Ocenila jsem humor hlavní hrdinky, několikrát jsem se i nahlas zasmála a ačkoli mne samotná pointa nešokovala způsobem, který jsem si představovala, nebyla jsem rozhodně zklamaná. A přiznávám, že jsem se docela bála...
Jako by to bylo včera, co jsem přečetla autorky knihu Odbočka v lesích. Do dneška si pamatuji, jak jsem byla z celé knihy, a hlavně jejího závěru nadšená a těšila jsem se na autorčino další dílo.
A je to tady!! Kateřina Karolová přišla s thrillerem, který je stejně (a možná i o trošku více) skvělý jako její předchozí kniha.
Celý příběh Vám zamotá hlavu, často si budete spolu s hlavní hrdinkou říkat, jestli nejste blázni a celkově se necháte celým příběhem zmást. Věřte mi ale, že Jiné místo je skutečně skvělá a nezapomenutelná záležitost, kterou si chcete přečíst. A chcete ji mít ve své knihovničce. Já sama se na čtení chystám určitě znovu, ideálně někdy na podzim, když bude pršet, bude zataženo a mlha.
Na pět hvězd kniha úplně není, ale dávám je. K.Karolová píše prostě skvěle!
Její styl se mi hrozně líbí, už v prvním románu jsem cítila budoucí velký potenciál.
JINÉ MÍSTO je strašně krátké :-)...je to spíš příběh na jedno smlsnutí.
Ale líbil se mi moc! Začátek s jemnými náznaky děje příštího, vybudovaná atmosféra
i konec, který si každý může přebrat podle svého...jen ta střední část příběhu mi
pocitově přišla velmi rychlá a na vrcholu napětí prudce oddělená, při čemž jsem
cítila mírné zklamání, ale to je jen můj subjektivní pocit.
Knihu jsem si do knihovny koupila a ráda si ji někdy znovu přečtu :-)
U Odbočky v lesích jsem se opravdu dost bála, Jiné Místo bylo v tomto jiné... nebála jsem se ani chvilku a to jsem fakt docela strašpytel. Podle mě příběh jel velmi po povrchu na to, aby se dalo pocítit napětí postav. Hodně věcí bych ale nazvala znepokojivými... právě u části s domem bych fakt ocenila jít víc do hloubky. Ale dobrý no, stejně na bonus v závěru knihy asi odvahu nenajdu :D
V první části je takové mrazeníčko, mlha, divný dům, divní staříci. Pro mě horor začal v druhé části, v reálném světě. Pravda, hlavní hrdinka není zrovna sympaťanda, ale bylo mi jí pak hodně líto. A konec? Je jen na vás, čemu uvěříte...
Thiller není zrovna můj žánr a celkově thillery moc nevyhledávám. A tak jsem ani nevěděla, co od téhle knížky čekat. Nakonec se mi knížka líbila víc než jsem čekala, že se bude líbit a proto jsem ji ohodnotila 3,5/5. Na knížce miluju krátké kapitoly, styl jakým je to psané a příběh byl taky úžasný. Jen mi vadí ten neskutečně otevřený konec. Opravdu bych totiž ráda věděla jestli Monika nakonec najde Olivera, kdo je vůbec Helena a Josef, co bylo v té kůlně?, mohl v té kůlně opravdu být Oliver, ale už by to nebyl ten, kterého Monika znala?, proč se ten dům objevuje jen při mlze?, Nicméně knížku můžu doporučit těm, kteří úplně nemají rádi morbidní thillery a nebo si prostě od takových chtějí dát pauzu a chtějí si přečíst příběh, který je napínavý a krásnem psaný.
Nebylo to špatné, ale na to, abych se opravdu bála, šel příběh málo do hloubky. Chyběla tomu větší propracovanost, větší ponor do mysli hlavní hrdinky. Tam, kde by člověku při čtení opravdu začal běhat mráz po zádech, se děj většinou posune nejjednodušší cestou dál a efekt zmizí. Dějový zvrat na závěr super, nevadil mi ani lehce otevřený konec (i když závěrečné poděkování dost naznačuje), jen by tomu slušelo klidně o pár stránek víc.
Chtěla jsem se bát. Cítit víc adrenalinu na mých cestách na kole okolo Vizovic.
Splnilo se mi to?
Tak s hlavní hrdinkou bychom kámošky nebyly, to je děcka děsná tragédka. Já vím, že takové trdla je pro tento žánr i třeba v TV potřeba, ale...no.
Ale vem to ďas. O co tu vůbec jde?
Pár z Prahy, co se sotva zná vyjede na cyklovýlet do Luhačovic. A hned první den se Monika a Oliver v hnusném počasí vydají na cyklostezku do Vizovic. Napříč lesem samozřejmě.
A záhada z Blair Witch z Luhačovic může začít.
Důležitá je tu pointa, u které je podle mě zásadní, jak rychle vám dojde. Jestli až mě- až když vám ji řeknou-začnete se na všechno dívat úplně jinak. A já jsem v ten moment věděla, že dočtení až další den nehrozí.
Takže: bála jsem, z pár momentů jsem měla husinu, ale hvězdu musím ubrat za nesnesitelnou mluvu dvacetiletého fracka-tu jsem opravdu nedávala.
Klobouk dolů neustálé rozdmýchávání otazníků v hlavě: Kde se ocitli? Kde zmizel? Je naživu? Takoví staří lidi, zvládli by něco někomu udělat?
A taky miluju momenty v knize, kdy nechcete být absolutně v kůži postavy a nejradši chcete knížku zaklapnout, a ty se tu taky našly.
A mám radost, že ani po poslední stránce nevím, na čem jsem celou dobu byla a je na mně se rozhodnout.
"Nikdy nevěř svýmu prvnímu dojmu. Věci nemusej bejt takový, jaký se zdají."
Mně se kniha líbila. Styl autorky je fajn, hodně čtivý. Od jejích stránek se jen těžko odtrhává, člověk je napnutý jako kšandy, jak vše dopadne.
Doporučuji a těším se na další počiny.
Zvláštní, ale hezká a napínavá kniha.. Nemám ráda otevřené konce. Čekala jsem vyústění.., proto hodnotím 4 hvězdičkami.
Jiné místo - Kateřina Karolová
Vydáme se na výlet do Luhačovic. Doprovázet nás bude sympatický pár Monika a Oliver. V plánu je vydat se po luhačovickém okolí na kolech. Hned první den, při příjezdu, Oliver naplánoval krátkou trasu do Vizovic a zpět. Po cestě však narazíme na mlhu a nikdy nevíme, co se v ní může ukrývat.
Toto je nejnovější kniha Kateřiny Karolové a pro mne to byla první kniha od této autorky.
Autorčin styl psaní mi připomíná slovenského autora Jozefa Kariku. Ze začátku kniha pozvolně vtahuje čtenáře do příběhu a poté ho krátké a úderné kapitoly, které postupně zvyšují mrazivost a napětí, chytnou a pustí ho až na konci. Díky těmto krátkým kapitolám je kniha velice čtivá a já osobně ji přečetla během pár hodin. Zároveň se jedná i o útlou knihu. Oceňuji i to, že Kateřina Karolová vzala obyčejnou věc a přetvořila ji v něco, co nám dokáže navodit nepříjemné pocity při čtení. To se autorce skutečně povedlo. Zajímavá byla i závěrečná část knihy, ale bohužel od určité chvíle předvídatelná.
Přiznám se, že osobně Luhačovice neznám tudíž jsem se úplně nedokázala vžít do prostředí. Myslím si, že pro ty, kteří místo znají či ho navštívili, dostane kniha úplně jiné grády.
Postavy tu nejsou až tolik výrazné a prostor dostává spíše atmosféra. Možná bych označila postavy za lehce ploché. Nevytvořila jsem si k nim žádný vztah. Bohužel.
Myslím si, že celkově kniha není obec špatná, ale pro mne je to lehce nadprůměrný thriller. Myslím si, že by se z námětu knihy dalo vytěžit mnohem více, kdyby se s příběhem ještě chvíli hrálo. Ráda si ale od autorky zase něco přečtu, abych mohla posoudit, jak se autorce daří.
Hodnotím 3,5/5
I když už má česká autorka Kateřina Karolová na svém kontě tři vydané knihy, já se k její tvorbě dostávám až nyní a za jediný večer jsem přečetla nejnovější příběh, který pulty knihkupectví spatří začátkem března.
Hlavní postava je Monika Bláhová a s přítelem Oliverem si vyjedou na prodloužený víkend do Luhačovic. Nikdo ale netuší, že se jim výlet stane osudným a zpátky už se nevrátí ti samí lidé.
Jiné místo je krátký thriller/psychologický román o 232 stranách, který jsem vůbec nechtěla odložit. Krátké kapitoly splnily svůj účel a než jsem se nadála, otočila jsem poslední stranu. Autorce se dařilo udržovat mě v napětí a stále jsem se chtěla (a hlavně potřebovala) dozvědět, co se to stalo.
Z konce jsem stále trochu rozpačitá a nevím, co si o něm myslet. Chybělo mi tam něco, z čeho bych si sedla na zadek, co by mě odrovnalo.
Ovšem po dočtení dobrodružství nekončí. Autorka si pro čtenáře připravila hru, která je zavede třeba až na Jiné místo
#spoluprace #humbookblogeri @humbook @humbook_blogeri @albatrosmedia
Štítky knihy
české detektivky a krimi Luhačovice
Autorovy další knížky
| 2022 |  Odbočka v lesích |
| 2023 | Jiné místo |
| 2020 | Zítřek ti nikdo neslíbil |
| 2020 |  Já, doktor(in) |
| 2024 | Dokonalé městečko |
Jiné místo je má druhá kniha, kterou jsem od autorky četla a musím se přiznat, že jsem si nebyla jistá, zda bych do toho měla chodit, ale nakonec jsem neodolala, protože děj se odehrává v místech, kde jsem doma, takže mě to jednoduše zajímalo a moje zvědavost převládla.
Po přečtení Odbočky v lesích jsem byla trochu rozpačitá, protože něco mi v knize přišlo průměrné, něco mě štvalo a vadilo mi, ale něco mi zase přišlo úplně skvělé a nadchlo mě to. I proto jsem si říkala, že přečíst si od autorky její druhou knihu, Jiné místo, bude dobrý nápad, abych si utřídila názor na její tvorbu.
Hlavní část děje Jiného místa se odehrává v lesích mezi Luhačovicemi a Vizovicemi, kam si naše hlavní hrdinka se svým přítelem vyrazila na cyklo-výlet, při kterém se ztratili v husté mlze.
K ději si myslím není třeba více dodávat, protože knížka je útlounká a nechci prozrazovat zbytečně moc. Samotný námět se mi hodně líbil. Myslím, že si autorka vybrala skvělé prostředí, kam zasadit svůj mlhou obestřený, tajemný příběh a celkové vykreslení studené a záhadné atmosféry lesů se jí opět skvěle povedlo. Tohle jí prostě neskutečně jde.
S čím jsem ale měla opět problém, tak byla hlavní hrdinka, která byla za mě úplná blbka a štvala mě od začátku do konce. Její chování, její rozhodnutí, její povaha Prostě mi absolutně nesedla a hrozně mi dělalo problém s ní jakkoli soucítit a chápat ji. To je ostatně i něco, s čím jsem měla problém i u Odbočky v lesích.
Podtrženo sečteno, atmosféra byla skvělá, hlavní hrdinka byla hrozná .