Jiřina Štěpničková
Jindřich Černý
Jiřina Štěpničková (3. 4. 1912 - 5. 9. 1985) už během studia na konzervatoři hostovala v Osvobozeném divadle. Ještě před absolutoriem se stala členkou Národního divadla. Ve filmu debutovala v roce 1931 rolí švadlenky Emilky Šefelínové v komedii Muži v offsidu, a tím odstartovala svou opravdu plodnou hereckou dráhu. Tuto výjimečnou herečku připomíná další monografie Jindřicha Černého. Ten soustředil veškerý zájem na herecký vývoj Jiřiny Štěpničkové a shrnuje nejdůležitější poznatky o vzestupu herecké hvězdy.... celý text
Přidat komentář
Jde poznat, že autor má blízko k divadelní kritice a divadlu obecně. O samotné herečce, jejím životě, rodině, přátelích atd se dozvíme velice málo, možná snad i méně než v nějakém článku v časopise. Kniha je vlastně souhrnem dobových divadelních kritik rolí herečky, později se autor věnuje popisu rolí filmových. Jako životopis bohužel ne příliš dostatečné, nedozvěděla jsem se nic nového. Oceňuji hezkou obrazovou přílohu.
Krásná kniha o vynikající paní herečce a jejímu pohnutém osudu.Velká ůcta a klobouk dolů.
Kniha o význačné české herečce, jejíž hvězdnou kariéru přervalo komunistické vězení kvůli nezdařenému útěku na "Západ". Forma, kterou autor zvolil pro své vyprávění, mně vůbec nevyhovovala. Je to z převážné části výčet hereččiných rolí a následné recenze , kritiky a ohlasy v dobovém tisku. Jelikož většinu divadelních her neznám, bylo to pro mne zbytečné čtení.
Zajímavá je informace z posledního odstavce knihy, která hovoří o tom, že na podzim roku 1985, tedy v době úmrtí herečky, se začal natáčet velký historický seriál o komunistickém vůdci Klementu Gottwaldovi a titulní roli vytvořil Jiří Štěpnička...
Kniha sama o sobě je hodně popisem jednotlivých rolí Jiřiny Štěpničkové, což už mě někdy trochu unavovalo, o hodně víc mě bavily pasáže ze života, kdy byla vězněna apod. Neměla to jednoduché a oceňuji její přátelskost k ostatním vězeňkyním během věznění i po něm. Je vždy zajímavé číst o někom, kdo opravdu žil a co prožíval.
Velmi zvláštní život.
Jiní nesměi hrát kvůli běžným přestupkům proti státu, J, Štěpničková si odseděla v base skoro deset let, ale filmový divák to ani nepoznal.
Hrála za první republiky, za války, v sedmdesátých letech, i v osmdesátých.
Co si o tom myslet?
Inu každý má svůj osud, do jiného vidět nemůže.
Štítky knihy
soudní procesy politické soudní procesy film za první republiky a protektorátu herečky český film vězeňství komunistický režim oběti komunismu české herečky
Autorovy další knížky
1996 | Jiřina Štěpničková |
2010 | Eduard Cupák |
2007 | Osudy českého divadla po druhé světové válce : divadlo a společnost 1945-1955 |
1965 | Dana Medřická |
1964 | Otomar Krejča |
Jiřina Štěpničková v knize Jindřicha Černého ožívá jako velká postava prken, která znamenají svět a později jako filmová herečka mnoha rolí. Její osobní život však postihla velká tragédie, která formovala zbytek jejího života i život jejího syna, dnes velmi známého syna a dabéra, Jiřího Štěpničky. Kniha samotná je však hlavně o něčem jiném. Mapuje profesní život velké herečky a velmi detailně se zaobírá i její předválečnou kariérou v divadle. O osobním životě herečky je zde opravdu nezbytné minimum, kniha je hlavně profesním životopisem, jež smutnou událost zmiňuje spíše jako vysvětlení k hereckému pádu a později k opětovnému vzkříšení.
Zájemci o represe let padesátých v našich zemích by měli sáhnout po jiné knize, tato patří opravdu spíše do rukou ryzím zájemcům o divadlo a profesní dráhu této velké herečky tělem i duší. Ostatní, zaměření mimo toto téma, mohou být poněkud zklamaní.