Jménem mojí sestry
Barbora Linke
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480465/bmid_jmenem-moji-sestry-mAT-480465.jpg
4
201
201
Ve válce a v lásce je vše dovoleno. Kamila při úklidu babiččina bytu objeví fotografii odhalující tajemství – babička měla sestru dvojče. Dvojčata Ester a Soňa dospívají v protektorátní Praze. Zatímco Ester sní o tom, že se stane slavnou primabalerínou, Soňa vidí své poslání jako zdravotní sestra. Krátce před válkou jejich vřelý vztah ochladne. Ester i přes nesouhlas rodiny přijímá angažmá v plzeňském divadle a Soňa prožívá první lásky. Ovšem ta osudová nosí německou uniformu.... celý text
Přidat komentář
Na knížku mě nalákaly krásné recenze, které jsem četla a slyšela. Knížky, které jsou zasazené do období druhé světové války, ale nezabývají se přímo boji či koncentračními tábory, naopak mám ukazují, jaký byl život "obyčejných" lidí, mám ráda.
Příběh odehrávající se v knize byl velmi čtivý, stránky mi samy ubíhaly pod rukama a já si zhruba po sto stranách přála, aby měla kniha více stran. Vzhledem k období, kdy se příběh odehrává je jasné, že to nebylo úplně jednoduché čtení, ale přesto jsem hltala stránku za stránkou, abych věděla, jak to bylo dál. V knize bylo i několik překvapení a přesto, že jedno mi bylo jasné víceméně jasné hned od začátku, tak ostatní jsem vůbec netušila a byla potom velmi překvapená.
Byla jsem velmi zvědavá na osudy jednotlivých členů rodiny, které jsem si všechny více či méně oblíbila, nejvíce jsem si oblíbila hlavní hrdinku Soňu. Naopak autorka krásně popsala i jin osoby, že jsem neměla problém tyto postavy nesnášet...
Snad jediné, co mi malinko chybělo byl trochu větší pohled na přítomnosti, ale to je drobnost a možná se toho ještě dočkáme...
Každopádně za mě nádherná kniha a nemůžu se dočkat až vyjde další kniha autorky.
Hodnocení 4,75*/5*
Na to, že to je autorčina prvotina tak je opravdu velmi čtivě napsaná. Příběh je svižný, napínavý, i když už od začátku tak trochu předpokládáte, jaký je tam zádrhel.
Krásně se to četlo, i když události v knize tak krásné samozřejmé nejsou.
Je to jedna z mála knih, ke které se ráda vrátím a velmi se těším na další autorčino dílo!
Moc jsem přemýšlela nad tím, co napsat. Líbilo se mi svižné vyprávění s nadhledem. Příběh zajímavý, zápletka originální, ale.... Celkový dojem z četby - naivní příběh s některými nereálnými životními situacemi.
Moc milé překvapení. K "novodobým" knihám z válečného prostředí bývám poslední dobou trochu skeptická, ale tahle se opravdu povedla. Příběh Ester a Soni je zajímavě napsaný a dostane se člověku pod kůži.
Historie...některé z nás láká a někteří se nezajímají vůbec. Nepátrají po svých předcích a žijou přítomností. Ne však Kamila. Ta jednoho dne, když uklízela v bytě své babičky, našla rodinnou fotografii, která jí odhalila jedno obrovské tajemství. Její babička měla dvojče. Právě zjištěná informace Kamilu překvapí a ráda by se dozvěděla víc o mládí její babičky a sestry. Ale babička o jejím dospívání a válečných letech mluvit nechce. Jsou to příliš bolestné vzpomínky a ona si nechce znova rvát srdce z těla a myslet na to, co vše prožila. A tak na ni šla Kamila oklikou a chtěla vědět jací byli babiččiny rodiče...a babička se rozpovídala nakonec i o válce a životě jejím a její sestry.
Příběh začíná rokem 1939, kdy se seznamujeme s rodinou dvojčat Ester, Soni, jejich bratra Jiřího a rodičů. Všichni mají své sny, touhy a plánují si budoucnost. Tu jim však překazí, jak jedna ze sester řekla, mrňavý uřvanec se směšným knírkem, z kterého si zpočátku lidé utahovali a nakonec se ho báli, protože dokázal zničit vše kolem sebe. Ester se ale stále chce stát primabalerínou a Soňa zdravotní sestřičkou. Všechny jejich sny jsou zkomplikovány probíhající válkou a všudypřítomným strachem. Navíc mezi sestrami dojde ke sporu, který je na mnoho let rozdělí.
Příběh v knížce je hluboký a neskutečně čtivý. Nemusíte se bát popisů likvidace Židů a válečných zvěrstev. Ne, Autorka nám vykreslila příběh plný naděje, odhodlání a sil. Soňa žije v Praze a opravdu pracuje jako zdravotní sestřička a setkává se tak s různými pacienty. I těmi v uniformách...a jedna německá uniforma jí dost zkomplikuje život.
Čtení jsem si užívala. Příběh vám plyne pod rukama jak kdybyste sledovali film a ani u něj nedutali. Je od začátku až do konce čtivý bez nudných a hluchých míst, která by byla zbytečnou omáčkou. A dle Databáze knih je tahle knížka autorčinou prvotinou a já smekám, protože je to opravdu skvěle napsané a těším se na další knížky. Vám všem tuhle knížku doporučuji přečíst.
Poprvé v životě se mi stalo, že se mi zdálo o knize, kterou právě čtu. Tak moc jsem prožívala příběh hlavních postav. Kniha byla neskutečně čtivá a kdybych měla o něco více času, byla bych schopna ji přečíst na jeden zátah. Kniha byla oddechová, ač vyprávěla příběh z pohnuté doby. Po přečtení jsem dostala chuť číst další knihy z tohoto období. Vše bylo pro mě uvěřitelné, což je pro mě důležité, mám ráda reálné příběhy - pokud se nejedná o fantasy. Kniha je napsána čtivě a má předpoklady zaujmout i nečtenáře - mluvím z vlastní zkušenosti, zaujala i moji maminku, která za 25 let přečetla dvě knihy.
Příběh, který nám odkrývá osudy rodiny žijící na počátku 2.sv.války. Velmi se mi líbilo právě zpracování rodinných vztahů (rodiče, prarodiče a tři děti). Řešily se radosti, strasti, ale i lásky. Soňa jich prožila několik a k jejími překvapení se okolo ní začal motat jeden maník, který ale stál “na druhé straně”. Těžká doba, nemocniční prostředí, ale naprosto nádherný jazyk, kterým je kniha psaná! Lehký, ale zároveň trošičku provokativní styl psaní mě udržel celou dobu u příběhu a já ho nerada odkládala. Zajímalo mě, kdo je babička. Zajímalo mě, jak dopadne vztah Soňy a německého inspektora, zajímalo mě, jak rodinu postihne válka…
Obálka: 5*
Pod obálkou: 5*
Děj: 5*
Hlavní postava: 5*
Tak tuto knihu jsem si absolutně zamilovala. Kniha, která na vás cáká emoce, vcucne vás do svého nitra a totálně vás pohltí.
Kniha, která obsahuje řadu mouder, která by se dala vytesat do kamene. Kniha, kde si přejete, aby se příběh rozběhl k vámi vytouženému happy endu a pak vás sejme a dojme k slzám.
Kniha, na kterou nemůžete zapomenout a u které si přejete, aby neskončila.
Tohle všechno vám nabídne kniha od Barčo, české autorky s talentem vyvolat ve vás pocity.
Nemůžu se dočkat druhého dílu. Moc děkuji autorce, že si mě vybrala do své knižní štafety. Tuto knihu musím mít ve své knihovně, takže si ji musím pořídit.
Hlavní postava mě chytila za srdce, prožívala sem její příběh spolu s ní. Když se zamilovala, zapálila se mi lýtka stejně tak. Její bolesti se staly i mými.
Jednoduše a bez dalších superlativ tuto knihu miluju!
Celkové hodnocení: 6* z 5*
Dvě sestry, dvojčata, do jedné z nich se zamiluje gestapák, jenomže ta se mu představí jménem své sestry a tím ji učiní hrdinkou milostného příběhu. Nápad se mi moc zalíbil, bohužel jsem si musela každou chvilku při čtení připomínat, v jakém roce se zrovna nacházíme. Popsaná doba plná masových poprav ve mně navozovala tak rok 1942, 1943. Jenomže jsme byli teprve pár měsíců po vzniku protektorátu.
Do oka mě dále praštilo spojení červené trenky ve spartakiádním stylu. Našla jsem si, že první spartakiádu sice komunisti uspořádali již ve dvacátých letech, takže formálně to může být v pořádku. Nicméně mně spartakiáda evokuje až padesátá léta. Tudíž se mi toto spojení nehodí k popisu trenek, které nosí postava z doby protektorátu.
Za zvrat s gestapákem dávám plný počet. Bohužel mi ukončení příběhu připadá hodně melodramatické, ale o to víc se mi dostalo pod kůži. Celou dobu jsem si kladla jednu otázku, proč mluví česky. Kde k této schopnosti přišel? Bohužel bez odpovědi.
Velice se mi líbilo zahrnutí Péráka a to, jak autorka používá místní reálie. Přenesla mě tím k jejím postavám.
Zajimavý příběh z války vyprávěný babičkou své vnučce s velmi překvapujícím koncem.Moc hezky se četl a určitě se k této knize ještě vrátím.
Za mě veliké překvapení,,autorčina prvotina a skvělá,,čtivě napsaná,poutavý příběh,zajímavý děj a konec mě překvapil.Líbilo by se mě pokračování,určitě je tam pro něho prostor,,a pěkná obálka třešnička na dortu..moc doporučuji,,,
Příběh se mi moc líbil a hlavně byl pro mě nový a neotřelý. Už jsem četla hodně knih z období války, ale většinou osudy židovských rodin a tohle bylo prostě úplně něco jiného! Kniha se četla úplně sama, byl to hezký, emotivní příběh se zajímavými myšlenkami, na jehož konci mi i slza ukápla. V knize bylo sice méně romantiky než jsem očekávala, ale i tak to stálo za čtení! Příběh se odehrává v Praze v letech 1939-42, ale velice hezky vás provazí situací v tomto období. Hlavní hrdinka Sonička byla opravdu skvělá svérázná dívka, která si nenechala od života jen tak něco líbit!
Příběh v knize byl uzavřen, přesto tam je ponechán prostor pro pokračování, které pokud bude bych si nerada nechala ujít!
Tuto knihu určitě doporučuji!
Moc pěkně napsaný příběh z války, který je vyprávěn v ich formě mladou dívkou, takže mnohdy i v nelehkých chvílích a hrozné době vyznívá optimisticky. Ještě se ke knize vrátím, teď trochu "rozdýchávám" závěr. Doporučuji.
Knihu jsem přečetla na dvě sousta. Velmi poutavý příběh, zajímavé linie děje. Svižný vyprávěcí styl. Kniha se mi velmi líbila a ráda bych si přečetla i pokračování. Ač se jedná o složité téma, příběh je psaný s lehkostí. Místy jsem se pobavila, místy jsem si poplakala. Byl to příjemný čtenářský zážitek!
Krásný příběh, který se četl neuvěřitelně lehce, ač zpracovává těžké téma a těžkou dobu, ale autorka si s tím skvěle poradila a člověk se úplně cítil, jako by tam v té době byl, za mě se k tomu přiblížila i samotným jazykem, jakým to bylo napsané. Promyšlený příběh o žití v těžké době o ztrátách i nadějích a také o komplikovanosti lásky. Moc pěkné. Těším se na další počiny autorky.
O můj bože! Tahle kniha byla láska na první přečtení . Knihu jsem četla v rámci knižní štafety, ale musím si ji pořídit do knihovny a vrátím se k ní zase. Ta si zaslouží čestné místo u mě v knihovně!
Příběh je neuvěřitelně okouzlující, dojemný, krásný, ale hlavně smutný. Děj se odehrává u nás v Praze. Je vyprávěný ve dvou časových linkách. Současnost, kde babička vypráví příběh své vnučce o své minulosti a druhá linka je právě minulost a samotný příběh, který převládá v celé knize.
Jménem mojí sestry je první kniha autorky a musím říct, že smekám pomyslný klobouk, protože si na první knihu zvolila těžké téma. Ale poprala se s ním krásně. Skvěle napsaný příběh o druhé světové válce. Ale není to o koncentračních táborech, nýbrž o tom, jak to probíhalo v Praze a jak to působilo na místní lidi. Opravdu poutavý, čtivý příběh, jenž nechcete, aby skončil.
Hlavní hrdinka Soňa, Sonička. Strašné torpédo, které jde do všeho po hlavě. Pochází z dvojčat. Její sestra nese jméno Ester. Má ještě bratra Jirku. Život se s ní moc nepáral, ale myslím, že si s ním hezky poradila. Fandila jsem jí, přála ji štěstí v lásce a životě. Na konci i slzička ukápla!
Ovšem rodiče Soni, Ester a Jirky mě neskutečně štvali svým chováním vůči Jirkovi a jeho židovské dívce a taky hlavně vůči Ester. Je hrozné, že rodiče dokážou kolikrát říct svým dětem tak ošklivé věci… je to smutné, ale děje se to pořád...
Konec je uzavřený, přesto je tam prostor pro další díl a já se moc těším na jeho vydání!
(SPOILER)
Knihu jsem si přečetla na doporučení kamarádky, která byla z knihy nadšená. Já její pocity úplně nesdílím a nějakou dobu jsem zvažovala, že žádný komentář psát nebudu. Jelikož se ale jedná o českou autorku, je možné, že si tento komentář přečte a třeba, třeba, jí to inspiruje při další tvorbě.
V první řadě chci říct, že se jedná o zdařilou prvotinu. Příběh se mi líbil svou netypičností a popisem de facto všedního, obyčejného života za války bez důrazu na zvěrstva a koncentrační tábory. Za to velké plus.
Teď k tomu, co mi na knize nesedělo. Osobně jsem měla problém s jazykem, zejména na počátku, kde byla vidět jistá nevypsanost. Ta se nicméně asi od poloviny knihy změnila ve velmi čtivý styl. Osobně mi zpočátku vadilo používání zdrobnělin, které mi nesedí k jazyku hlavní postavy, nebo anglických výrazů jako džob, které mi prostě neseděli ke 30. letům 20. století (ano angličtina byla známá, ale rozhodně nebyla natolik zakořeněná, že by ji lidé běžně používaly ve vnitřních úvahách).
Kombinace minulosti a přítomnosti bylo takové kostrbaté, chyběla jí jistá lehkost a plynulost a přiklonila bych se k tomu, aby tam přítomnost nebyla vůbec, nebo aby ji tam bylo víc.
SPOILER
Největší problém mám ale se samým koncem. Zajímalo by mě totiž, jak je možné, že Ester zná tak do detailu Sonin život. Jasně, mohly si o tom popovídat nebo si psát, ale ke konci přece Ester odjíždí do Říše, jelikož je pracovně nasazená. Soňa utíká a má krycí jméno. Psaly si o tom dopisy? Kde ji Soňa všechno dopodrobna vysvětlila? Svoji odbojovou činnost, Wolfovu odbojovou činnost? To se nebály, že ty dopisy bude někdo kontrolovat? Co vím, tak z Říše se propustky domů na víkend nedostávaly. Nebo si Soňa psala deník? Nebo všechno svěřila babičce? Tohle je věc, nad kterou od dočtení přemýšlím a ráda bych na ni znala odpověď. Možná, že jsem ji prostě jen přehlédla...
Každopádně, nerada bych, aby tento komentář zněl jako hejt, rozhodně jím být nemá. Autorce fandím a na další její knihy se těším, zvlášť proto, protože jsem si všimla, jak moc se v průběhu psaní jazykově posunula. Za to klobouk dolů.
Štítky knihy
dvojčata sestry pátrání v minulosti Protektorát Čechy a Morava historické romány prolínání minulosti a současnosti české romány věkový rozdíl partnerů (age gap) romány pro ženy
Jménem mojí sestry
Krásný, místy i vtipný příběh o dvojčatech Ester a Soni si mě neskutečně získal. Sonička mi padla do noty, zatímco s Ester jsem měla menší problém. Nicméně mám takové tušení, že se o ní ještě dozvíme spoustu zajímavostí.
Hodně se mi líbily vtipné pasáže, kterých bylo v knize tak akorát na odlehčení ne moc veselé doby. Bylo úžasné, jak Soňa vnímala situaci před válkou a jak se snažila s danými situacemi vypořádat. Snažila se být silná za všechny okolo, ale postupem času si uvědomovala, že je potřeba myslet víc na sebe než na ostatní – ačkoliv to společnost vnímá jako sobectví.
Kniha byla čtivá a velmi poutavá. Kromě anotace jsem knihu více nezkoumala a proto mě hodně překvapil její závěr. Už teď se těším na další knihu od autorky a tajně doufám, že na ni nebudeme muset dlouho čekat. :-)
Pokud máte rádi příběhy zasazené do předválečné doby, tahle kniha rozhodně stojí za pozornost. Barči se podařilo stvořit opravdu krásný, silný příběh, který by vás neměl minout. :-)