Kroky vraha
Michaela Klevisová
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383451/bmid_kroky-vraha-qOr-383451.png
4
2222
2222
Josef Bergman série
1. díl >
Nový případ inspektora Josefa Bergmana! V pražském lesoparku byla v noci uškrcena mladá žena. Novinářka Julie Kellerová je zřejmě poslední, kdo s ní před vraždou mluvil. Oběť se navíc nápadně podobala její dceři Kláře. Je možné, aby se vrah zmýlil? Měla by se Klára Kellerová bát o život? Napětí se ještě vystupňuje, když nedaleko místa činu dojde ke druhé vraždě… Sympatický inspektor Josef Bergman rozkrývá složitý hlavolam a odhaluje staré hříchy, důmyslné lži a utajované vášně.... celý text
Přidat komentář
Tolik poetického textu – přesto krimi.
Podrobná sonda do duše stárnoucí ženy – přesto detektivka.
Tolik vztahových mnohoúhelníků – přesto čtení nejen pro ženy.
Minulost – přítomnost – výčitky svědomí.
Secesní vila se svobodně bující zahradou, ve které se příroda rozpíná, natahuje chapadla, aby vytvořila impresionistický obraz...
Pod vrstvou bezprostředního prchavého okamžiku však bují pokrytectví, faleš, pýcha, nadutost, ješitnost...
Poslouchejte pozorně. Co slyšíte? Kroky vraha...
Pro mě někdy moc popisné a tím na detektivku nudné. Přesto jsem poslouchala se zájmem.
Měla jsem dojem, jakoby se Michaela Klevisová do poslední chvíle nemohla rozhodnout, kdo bude vrahem.
P.S.:Všechny ženské hrdinky bych s chutí a rozběhem nakopla.
P.P.S.: Neměla bych si pořídit kočku???
Má první kniha této autorky a určitě budu číst další. Pro mě velmi čtivá detektivka se zajímavou zápletkou. Doporučuji!
(SPOILER) Knihy Michaely Klevisové mám ráda, i když zde je několik dějových linek, z nichž mi některé připadají nedotažené. Bylo by to tak na 3 hvězdičky, jednu přidávám za kočky. Příšerné jméno je Sebastián Zajíc, jinak jsem byla s postavami celkem spokojená. Měla jsem 2 adepty na vraha, netrefila jsem se ani v jednom. Myslela jsem si, že vrah nebyl jen jeden. A ono jo.
Mix romantického/společenského románu a detektivky zní zajímavě. Tady bylo té detektivky méně, než by se mi líbilo. Některé popisy byly jak z červené knihovny. Dost věcí bylo zbytečně košatě vylíčené. Ale příběh je čtivý a rychle odsýpá.
Klevisová je skvělá. Tahle knížka se ke mně dostala jako druhá po Ostrově šedých mnichů... a dlouho jsem nevěřila, že čtu českou autorku. Knížka je jaksi... světová. Není v ní vůbec cítit taková ta česká detektivní uplouhanost (já to vnímám tak, že kdyby většina českejch detektivkářů byla kuchaři, tak jdou rovnou plácat oblemtanej smaženej sýr a nepokusí se o nic dobrýho a orginálního, protože si stejně řekli, že z nich Jamie Oliver stejně nikdy nebude, tak proč se snažit). Klevisová na nějakou malost český detektivky dlabe a píše tak, jak jí fantazie narostla. A že se umí rozmáchnout a nešetří přitom nikoho, postavy ani čtenáře.
Klevisová umí zajímavé postavy, které jsou člověku blízké (ano, paní, která miluje kočky!) a sympatické. Umí překvapivé zápletky a zvraty (já fakt doufala, že se to nestane...). Prostě... jo, tohle vypadá moc dobře. Moc mě těšilo a těším se na další díly.
Mezi českými detektivkami asi nadstandard, mezi evropskými maximálně průměr. Autorka nahrazuje hloubku délkou.
Kniha je psychologickou sondou do životů lidí. Vražda je spíše náhodný prvek. Vyšetřovatel Josef Bergman pomalu rozplétá klubko vzájemných vztahů a přibližuje se k rozuzlení. Přesto nedokáže zabránit dalšímu útoku na osobu, se kterou se čtenář mezi tím sblíží. Motivy jednotlivých postav, jejich omyly, chyby a špatná životní rozhodnutí mi způsobily melancholickou náladu. Nic proti kočkám, které mám ráda, ale zůstat pouze v jejich společnosti a sledovat jak život utíká mezi prsty ....nic moc. Určitě si přečtu po čase i další díly série.
"...a tak se šla projít po hřbitově... Kupodivu ji to nerozesmutnilo, právě naopak - naplnil ji dosud nepoznaný pocit smíření s budoucností. Prohlížela si staré náhrobky a četla vybledlé nápisy. Uklidňovalo ji vědomí, že tihle lidé - stejní lidé jako ona - už mají život za sebou. Narodili se, milovali, trpěli, radovali se a pak zemřeli. Jejich jména na náhrobcích byla pro Kláru důkazem, že smrt se dá zvládnout. Zvládli ji jiní, zvládne ji i ona. Bylo v tom cosi nesmírně konejšivého."
Také chodím ráda na hřbitovy....lépe bych to nenapsala.
Dlouho jsem po knížkách od Michaely Klevisové pokukovala, lákaly mě, ale stále jsem měla k přečtení mnoho jiných knih. Pak jsem si řekla, že chci zkusit rozečíst nějakou novou sérii a sáhle jsem po prvním dílu. Bylo to neskutečně čtivé, bavilo mě to od první kapitoly. Co je podle mě malinko škoda, je ten závěr. Neříkám, že by byl špatný, jen se ke zbytku knihy extra moc nehodil. Bylo to dobře rozjeté, čekala jsem nějaké wow, to se nakonec nedostavilo, jak kdyby si autorka na poslední chvíli řekla, že to zakončí jinak, než celou dobu smýšlela. Ale jinak super, už mám v knihovně další díl. :)
MK nám předkládá příběh z Prahy, kde popisuje život čtyř rodin, které jsou nějak propojeny. Do jejich života zasáhne vražda a následně druhá. Děj vrstevnatý, samotné vyšetřování je takové divné, navíc je až v samém závěru po 2. události. Vyřešeno je sice logicky, ale myšlenkové pochody detektiva ne moc uvěřitelné.
Styl psaní je v "pořádku", četlo se to hezky. Charaktery postav jsou dobře vykresleny, ale pro mne ani jedna nebyla sympatická.
Příjemná, nedrastická detektivka. Je znát, že je první ze série, těším se na vývoj stylu autorky. Líbí se mi, že spisovatelka se nezaměřuje jen na hlavní zápletku, ale hraje si i s vedlejšími příběhy postav. Připomíná mi kanadskou L. Penny. Musím souhlasit s komentářem níže - jména hlavních hrdinů byla vesměs příšerná :-D
Dobrá detektivka, napínavá, hlavní hrdinové mění své tváře a odhalují svou minulost.
Na přebalu stojí: Nejlepší česká detektivka.
Nerada bych zjišťovala, jak vypadá ta nejhorší.
Od samého začátku jsem si říkala, jestli si dělá autorka legraci (ne, v 70. letech jste skutečně z Československa nemohli jen tak odjet za kamarádkou), ale tak potenciál tu byl, zápletka taky zajímavá, bavilo mě známé prostředí a přednes Kristýny Kociánové, jež se postarala o audioverzi, mi byl moc příjemný.
Tím jsme se ale dostaly na konec s plusy.
Zbytek je... no, řekněme, naivní. V lese na Babě je nalezena mrtvola, nejdřív to vypadá, že se vrah spletl, pak přibude další tělo a to už víme (nebo tušíme), kdo s kým jak a za kolik a hurá do velkého finále. Anebo ne tak docela? Postavy jsou definované svým vzhledem do té míry, že působí jako parodie: zlí lidé jsou oškliví a hodní hezcí, ti na pomezí tak trochu hezcí a trochu oškliví. Všichni záporáci se kromě toho, že jsou slizcí poznají podle toho, že jsou děsně na prachy - a peníze jsou hlavním hybatelem chování postav. Pro milovníky uzavřených příběhů bude tohle čirá radost, protože tady nezůstane vyřčeno absolutně nic. Jediné, co vám hlava možná nepobere, bude to, proč emancipovaná, svérázná žena trpěla svého ex, proč nefungoval vztah s jejími dětmi, když spolu najednou vychází dobře, proč jsou všechny ženy podivně uťáplé pipky a všichni muži manipulanti a proč mluví všichni stejně (bez ohledu na věk a společenské postavení). Rozuzlení bylo tak prosté, až mě to, milý Watsone, otrávilo. Nejsem fanda nápisů z roztahaných střev a vysvětlení přitažených za vlasy tak, až příběh skalpujete, fakt ne, ale tohle byl opačný extrém.
Přesto je potřeba říct, že čtvrtá a pátá kniha ze série s detektivem Bergmanem, které jsem už slyšela, mi přišly fajn - takže na rozdíl od jiných českých hvězd se v mých očích autorka příjemně posouvá tím správným směrem.
Čtení knihy mě bavilo. Děj se rozjíždí pomaleji. Seznamujeme se postupně s více osobami v knize. Je to především román pro ženy s detektivní zápletkou. Nečekané rozuzlení. Moc hezky vykresleny postavy knihy.
Spíše psychologický příběh z pražské rádoby "lepší společnosti", kde má skoro každý svého "kostlivce ve skříni". Děti z rozvrácených rodin si léčí své mindráky okázalým utrácením peněz, které nemají. Nešťastné manželky se uchylují k alkoholu. Zamindrákovaní manželé tyranizují své ženy. Ješitnost a špatné svědomí vede k vraždám.
Kniha mě bavila výrazně víc, než Dům na samotě. Těším se na další dvě knihy od Klevisové.
Kdybych nečetla na knihu tolik kladných recenzí, tak bych po ní ani nesáhla, protože ta obálka je podle mě fakt katastrofální. A co se týče příběhu, tak mně osobně prostě vadí české reálie v detektivkách. Nějak tomu nemůžu v psané formě vůbec uvěřit, všechna ta jména, která mi přišla fakt blbě vybraná (nejvíc hrůza - Sebastián Zajíc). Nechci knížku vyloženě hanit, nebylo to špatné, ale na to, kolik tam bylo rozjetých dějových linek, tak ukončení bylo takové plytké. Ze všech těch postav mi nebyla sympatická ani jedna a ani jedna mi nepřišla zajímavá. Nenadchne, ani neurazí, ale další knihy od této autorky číst nebudu.
Tohle bylo velmi příjemné překvapení. Akorát jsem měl trošku pocit, že autorka hodně nasazuje na chlapy, což by mi bylo jedno, kdyby to pak už nebylo tak otravné :-) není tam žádná velká akce a já mám komornější spád u kriminálek rád. Zároveň kvůli tomu ale hvězdu i ubírám, protože v takovém případě se snažím rád případ "rozlousknout" a tady mi přišlo, že to moc nešlo. Hodně falešných stop a pro čtenáře nedostatek vodítek, takže může jen čistě střílet víceméně naslepo. Od autorky si ale určitě přečtu i další knížky ze série.
Štítky knihy
Praha prvotina detektivní a krimi romány umění česká literatura české detektivky a krimi matky a dcery Cena Jiřího Marka
Autorovy další knížky
| 2020 |  Drak spí |
| 2021 | Prokletý kraj |
| 2017 | Zmizela v mlze |
| 2019 | Sněžný měsíc |
| 2023 | Vraní oko |
Asi je štěstí, že jsem začala číst sérii s vyšetřovatelem Bergmanem od konce. Po přečtení tohoto prvního dílu je znát, že autorka se postupně zlepšovala a rostla a příběhy i postavy postupně lépe vypilovávala. Kroky vraha jsou spíše průměr, taková psychologická sonda do manželských, sousedských a rodičovských vztahů, kde ani jeden není v pořádku. A k tomu se nachomítly dvě vraždy. Inspektor Bergman zde taky není takový sympaťák jako v dalších knihách. Dala bych 3,5 *.