Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76212/bmid_jozova-hanule-1vd-76212.jpg
5
1835
1835
Příběh Jozovy Hanule uzavírá želarský cyklus spisovatelky Květy Legátové, která v roce 2001 vpadla na českou literární scénu jako meteor. Postavami této novely, situované do let druhé světové války, jsou opět vesničtí obyvatelé, které čtenáři znají z předchozí povídkové sbírky Želary. V centru vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, ukrývající se v zapadlé horské vesnici před nacistickým pronásledováním, jež zde v prostředí zcela odlišném od intelektuálního klimatu velkoměsta nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému muži. Na motivy novely Jozova Hanule natočil režisér Ondřej Trojan podle scénáře Petra Jarchovského film Želary (2003) a kniha již byla přeložena do deseti jazyků.... celý text
Přidat komentář
Bylo to krásné čtení. Překvapilo mě vyprávění v první osobě. A určitě doporučuji nejprve přečíst knihu Želary.
Na knihu jsem se po Želarech (jak filmových, tak knižních) upřímně těšila a jen jsem se bála, aby právě proto nedorazilo zklamání. To se naštěstí nestalo a mohla jsem si tenhle krásný příběh vychutnat plnými doušky. Jen ve filmu mi přišel závěr víc propracovaný, tady byla Jozova smrt taková syrová a nečekaná. Nimćméně opravdu působivý příběh, psaný ve velice čtivé formě.
Nejprve jsem viděla filmové zpracování a to bylo výborné. Ke knize jsem se dostala až nyní a byla jsem uchvácena - příběhem, stylem psaní autorky, postavami. Jak moc jsme rozuměla hlavní hrdince a nakonec jí i záviděla (pravda, až na ten tragický konec) tu úžasnou lásku a ten prostý život v horách.
Nevím, jestli bych knihu vnímala stejně, kdybych ji četla před shlédnutím filmu..., spoustu lidí, událostí a situací jsem tak už měla v hlavě... nicméně je to příběh plný laskavého a vzácného citu, dnes už se to moc nevidí, ale také tvrdého života a reality doby...jedna z knížek, jejíž hodnota přetrvá :-)
Nejprve jsem přečetla knížku, která byla velmi krásná, příběh mě opravdu chytil za srdce. Knihu jsem přečetla takřka jedním dechem. Poté jsem se podívala i na film, který byl rovněž dobrý. Toto dílo jsem vylosovala i u maturity, zvládla jsem to na výbornou. :-)
Nejdříve jsem viděla film, pak jsem přečetla knihu. Je to nádherný, úžasný příběh. V některých pasážích je použitý jazyk tak obrazný, že jsem si chvílemi nebyla jistá, jak danou pasáž interpretovat a pochopit. Jestli někdo můžete nahlédnout do knihy, můžete mi pomoci "dešifrovat" na straně 43 příběh jejich svatební noci? Jaké tajemství své noční košile Hana odhalila?
Moc pěkná kniha, četla se jedním dechem. Chtěla bych se podívat na filmové zpracování.
Naprosto dokonalá kniha plná lyrických obrazů. Velice zajímavý příběh. Na tuto knížku dlouho nezapomenu, už málo co mě dokáže takhle chytit za srdce.
Krásná, prostě krásná kniha. To, jak mezi Jozou a Eliškou vzniká vztah, je mimořádně nádherně vyjádřeno. A film se také povedl.
Nejdříve toto pro mě byla povinná četba - ale po začtení do děje už dobrovolná a ráda se k ní vrátím v budoucnu znova.
Konec jsem probrečela, srdeční záležitost...
Velice dobrá kniha, kterou bych jsem si sama od sebe nevybrala ke čtení ...
Přečteno během dvou dnů, dala přesně to, co měla - jak někdy život je nepravedlivý a jak se s ním bohužel musíme vyrovnat. Vše umocněno tím, že jsem četla před Vánocemi.
Hanky (Elišky) mi bylo po celou dobu líto... Doporučuji.
Měl jsem to jako povinnou četbu, ale i přesto se mi to líbilo. Myslím si ovšem, že film byl malinko lepší.
Na konci jsem brečela, což nebývá zvykem... Spolehlivě rozplakat mě umí jen Babička Boženy Němcové, nyní už i Jozova Hanule Eliška a spol.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) láska zfilmováno Beskydy rozhlasové zpracování klasická literaturaAutorovy další knížky
| 2002 |  Jozova Hanule |
| 2001 | Želary |
| 2003 | Pro každého nebe |
| 2006 | Nic není tak prosté |
| 2009 |  Návraty do Želar |
Nádherná lyrická próza, jejíž čtení jsem protahovala, aby trvalo co nejdéle. I přes jistou chladnost budí vroucí emoce. Nemám ani slov.