Jsem roztříštěná
Tahereh Mafi
Roztříštěná / Roztrieštená série
1. díl >
Juliette se nikoho nedotkla už 264 dní. A z dobrého důvodu – její dotyk je totiž smrtící. Ačkoliv nikomu neublížila úmyslně, musí nyní trávit svůj život v cele. Nikdo totiž nemá čas řešit sedmnáctiletou dívku s anomální schopností, svět se potýká s většími problémy – lidé umírají na vážné nemoci, jídlo je nedostupné, ptáci už nelétají a mraky mají zvláštní barvu. Když ovšem Obnovu napadne, že by se Juliette dala použít jako zbraň, musí si vybrat: zda se jí stane, nebo bude bojovat. Doporučený věk 13+... celý text
Literatura světová Romány Fantasy Pro děti a mládež
Bude vydáno: 2025 , Yoli (ČR)Originální název:
Shatter Me, 2011
více info...
Přidat komentář
Při čtení jsem se nenudila. Velmi zajímavý příběh, i s držením v zajetí Juliett. Mám ráda povahu Warnera- nic ho nerozhází a vždy klidný :) Smtící dotek je zajímavý dar a tím je zajímavá i samotná kniha..
Nesmírně parádní, napínavý a akční příběh. Jediné co mi trochu vadilo byl uspěchaný románek mezi hlavními hrdiny a jak autorka plýtvala slovy "miluji tě". Mám raději, když se ten vztah mezi hlavními hrdiny vyvíjí pomaleji. Ale jinak naprostá paráda.
Co nevidět se pustím na další díl...
Takhle kniha je prostě... aaaach... úžasná... Mě osobně nenechala spát, doslova mě pohltila... furt z toho ještě nemůžu... :D... Skoro 100% souhlasím s komentářem úžasné slečny (myslím, že slečny) Anne Leyyd... :)... jediná věc se kterou to tak úplně stejně necítím je Warner... zase tak moc ho nenávidím, každopádně se těším až se o něm dovím více... :)
Nejvíce se mi líbil začátek, když byla hlavní postava (tedy Juliette) ve své cele... spisovatelka, troufám si říct, že naprosto skvěle vyjádřila pocity Juliette... Taky nápad se "zaškrtaným" textem je úplně super... Sice v dalších dílech už je těch "škrtanců" méně... (ne že bych se dívala dopředu nebo tak něco)... ;)...
Toď asi vše... prostě ji strašně hodně moc doporučuji... :)... ;)
P.S. Komentář od Maggy jsem jen lehce prolétla očima a úplně mi to stačilo k tomu, abych si řekla že ho číst ani nemá cenu, protože si nemyslím, že je nějak pravdivý či že bych si z něho mohla něco vzít... prostě bych to označila slovy "někdo si hraje na chytrého" (pardón za to, jen můj názor)
P.S.S. Ještě jsem zapomněla dodat, že kniha je úplně šíleně čtivá... ;)
Vaše Rose... ;)
MAY CONTAIN SPOILERS!!
No, námět není špatný, čtivost je taky. Ale. Jsou tu věci, které mi vadí. Název knížky - Jsem roztříštěná. Tenhle slovní obrat se v knížce objevuje asi tisíckrát. Další co mi vadí, že když hl. hrdinka pořád nějak počítá, čísla jsou napsaná číslicemi. Trochu ruší. No, poslední jsou scény s Adamem. Pořád na jedno brdo. A nic se nemění. :) Co musím vyzdvihnout, je úžasný popis "bláznivé holky" a konec. :) Mně se knížka celkem líbila, tak si myslím, že se nemusíte obávat. ;)
Mňa kniha zaujala mala som ju v pláne čítať už skoro rok,ale stále som váhala či ju z knižnice vypožičať,ale čuduj sa svet ja som ju prečítala za cca 24 hodin mne sa táto utópia páčila možno preto,že som naposledy niečo utopické cítala cca rok - dva dozadu a to Hunger Games takže u mňa 5 bodov púšťam sa do druhej časti kde sa vraj viac spisovateľka zameriava pribehom smerom k Warnerovi (ak som dobre napisala jeho meno) tak hor sa do toho :-)
SPOILER
Zahraniční knižní servery slibovaly svými procenty čtenářský zážitek. Lákala mě i autorka, jelikož žádnou zkušenost s autorem této národnosti jsem doposud neměla. Na tuhle antiutopii jsem se těšila, vážně ano. Proto mě překvapilo, že pro mě nakonec byla zklamáním.
Nápad samotného příběhu je sám o sobě slibný. Ovšem, s takovými dystopiemi se dneska roztrhl pytel a je úplně jasné, že určitou rámcovost postrádat nemůžeme. Ale to, co mě u této knížky (u)bilo do očí, je nedotaženost. Všude tam, kde ze stránky čišel potenciál napjaté scény, se seběhlo přesně to, co byste čekali. Řádek od řádku. Nakonec zjistíte, že se odehrál jakýs takýs příběh, ale ucelený dojem z něho bohužel nezískáte, jelikož není dostatečně propracován. Ačkoliv postavy vypadají, že se v průběhu knížky mění, nepřesvědčily mě.
Hlavní hrdinka mi přijde tak nějak nijaká. Od malička vychovávaná jako zrůda, chyba přírody, omyl, hanba svých rodičů a jedno velké zklamání. Namísto toho, aby se však Juliette chytla za hlavu a řekla si, že za něco stojí a něco dokáže, dál si připouští odpad z úst všech okolo a neustále se utápí v depresích. Celou knížku pročítáte, že vlastně nestojí za nic. A pak se najednou obrátí karta, protože hrdinka zjistí, že by se v jejím životě mohlo realizovat něco jako láska.
Romantických chvilek je v knížce požehnaně, na můj vkus trochu utlačují už tak po větší propracovanosti křičící děj. Takže pokud si chcete přečíst něco sentimentálního a moc si u knížky nezapřemýšlet, jděte do toho.
Zklamání. Knížka nemá skoro vůbec děj. Bylo to tak špatný, že si musím přečíst ještě druhý díl, abych zjistila, co tím autorka chce vlastně říct :) Zatím jsem tam neobjevila žádnou hlubší myšlenku. Dávám dvě hvězdy autorce za to, jaký má obsáhlý slovník a dokáže popsat emoce tolika možnými a celkem zajímavými způsoby. Ale mohla by to využít v nějakém jiném typu románů.
Ze začátku na mě kniha působila velice depresivně. Ale čím dál jsem četla, tím se to zlepšovalo, až jsem nemohla přestat se čtením a děj mě naprosto pohltil. Rozhodně musím ocenit zajímavý styl psaní se škrtnutými větami, krásné a podrobné vyjadřování emocí a pocitů, díky nimž jsem se cítila součástí příběhu a nádherné popisy přírody s originálními metaforami a přirovnáními. Konec mě překvapil a těším se na další díl.
Bomba, bomba a ještě jednou bomba! Takovejch recenzí, takovejch superlativ... Tak strašně moc jsem se na tu knihu těšila a o to víc jsem se pak bála, že budu zklamaná...
Nebyla jsem zklamaná ani trochu. Naprosto zbožňuju vyškrtávání vět. Toho, co si Juliette pomyslí, protože ví, že takhle by přemejšlet neměla a tak to nahradí tím, jak by to cítit měla. Prostě super!
Konečně zase jednou něco z post-apokalyptických děl, co stojí za to číst. Takhle nadšená jsem naposledy byla z prvního dílu Hunger Games a Divergent :-)
Vůbec jsem netušila co od knihy mám očekávat za příběh, a jsem velmi mile překvapena :) kniha se četla skoro sama, těším se na druhý díl...
Mno, názory různé (jak na Ruském kole), a to je asi správné, neboť tam každý hledá trochu něco jiného, a když to nenajde, je zklamaný :-(
Mě se to líbilo. Začátek silně depresivní, občas by člověk vyletěl z kůže, ale dobrý. Líbil se mi styl psaní - ty hyperboly, přeškrtaný řádky ...
Jo, někdo tam může vidět určitý prvky podobný s jinými knihami nebo filmy, ale to myslím není na závadu.
Jsem u druhého dílu, takže uvidíme :-)
Nápad dobrý, ale knihu jsem vůbec nedočetla. Líbilo se mi to, ale očekávala jsem víc.
Začátek vynikající, ale pak? Konec mi připadal jako kříženec HG a Divergence. Zklamání!
Nemám potřebu psát žádný sámodlouhý komentáŕ, Maggy to absolutně vystihla. Kniha má dobrý nápad, ale děj? Jedno z největších zklamání.
Text obsahuje SPOILERY, he. A je taky trochu dlouhý, pardon.
Nic moc jsem nečekala a také jsem to nedostala. Přestože kniha byla většinou dost čtivá, bylo to jen jednoduchým jazykem, kterým byla kniha psaná, a ničím jiným. Ve chvílích, kdy se Mafi pokoušela o jazyk těžší - tedy, kdy používala barvitá přirovnání a metafory; kdy se snažila knize a Juliettinu vyjadřování přidat na poetičnu -, to většinou vyšlo do prázdna a místy byla tato snaha až směšná a parodizující. Kdo takhle ve skutečnosti mluví? Pokud někdo, rozhodně to nebude sedmnáctiletá (tedy 17letá) dívka, co je poslední roky ve vězení.
A co se příběhu samotného týče, ten nebyl nic moc. Dělo se tam toho málo a pokud se to dělo, nebylo to kdovíjak originální. Konec byl přímo X-menovský. Děj se spíše soustředil na Juliette a její kluky než na příběh a na post-apokalyptickou Zemi, což je předpokládám účel knihy. Takže pokud jste hledali nějakou další zajímavou dystopii, máte smůlu, protože tohle je obyčejná paranormální romance odehrávající se v dystopickém prostředí.
S Juliette a s postavami obecně jsem měla největší problém. Čtete, čtete, čtete, stránky ubíhají, ale Jul po celou dobu knihy knučí, brečí, třese se, omdlívá, téměř-omdlívá, chvěje se, zamrzává na místě, těžce dýchá a červená se. Pane bože, kolikrát se ta ženská červenala! To ani nejde spočítat. Jo, a taky čeká, až nějaký ten její mládenec vymyslí nějaký plán a ona se k němu prostě přisockne.
Juliette byla velice slabá, slabá, slabá postava. Leckdo by mohl namítnout, že je taková kvůli tomu, čím si prošla, že ji vězení 'zlomilo,' ale já, jako čtenář, bych mnohem více ocenila, kdyby ji vězení právě naopak 'zatvrdilo' a já tedy nemusela číst o holce, která se knihou probrečí/pročervená/proomdlívá/doplňte libovolné výše zmíněné sloveso. Netvrdím, že by měla být nový ženský Rambo (i když to ona vlastně i trochu je, protože její druhá superschopnost je supersíla), jen bych ocenila, kdyby byla trochu víc asertivní a méně ubrečená a nenechala sebou vláčet jako hadrová panenka. Protože, ano, hadrovou panenku mi většinu knihy vážně připomínala.
Je vlastně i celkem škoda, že je kniha vyprávěna jen očima Juliette
Další věc, která v mých očích knihu srazila dolů byla Juliette a její kluci. Protože, jak se zdá, každý člověk s penisem a věkem nad 15 let je do Juliette zamilovaný, případně ho vzrušuje. Fakticky, co si vzpomínám, tak jediní muži/chlapci, kterým se Juliette nelíbila byli Castle, kterýmu je 40, a malý James, kterému je skoro 11. A to se v knize objevilo spoustu chlapů! A jen 2 Juliette a její "alarmující kráse" odolávají. To jako vážně? Myslela jsem, že jsme se snad jako čtenáři a spisovatelé domluvili, že super-obletované Mary Sue by měli zmizet z povrchu zemského?!
No a pak tu jsou Adam a Warner, kteří... bože, proč Mafi něco takového udělala? Oba mi připadají tak příšerní a divní, že jsem se nebyla schopna přidat ani k jednomu teamu. Žádný team Adam nebo Warner, ale Adam se aspoň dá přetrpět. Tady jsou hlavní problémy, které v nich vidím:
Adam. Jeho hlavním problémem je, že je tam ukázaný jako Juliettin přítel, který je do jí zamilovaný už od nějaké 3. třídy nebo tak nějak. A problémem je, že je tam ukázaný JENOM takto. Jeho láska k Jul ho definuje, což je pro literární postavu moc, moc, moc špatně. Adam přece nemůže být JENOM ten kluk, který miluje Juliett, to prostě nejde. Adam by měl být samostatná jednotka, lidská bytost s vlastními sny, ale takto to vypadá, že ho tam Mafi strčila jen proto, aby ho měla Juliette milostný zájem. Jo a aby ji taky měl kdo zachránit. Adam prostě nefunguje sám o sobě. Sice se mu Mafi snažila podstrčit nějakou minulost v podobě zlého tatínka, aby to nevypadalo, že jeho život začal ve chvíli, kdy spatřil Jul, ale to má efekt 'Vlk se nažral a koza zůstala celá.' Celý Adam mi tam připadá poněkud prvoplánový. Bože, doufám, že v dalších knihách to Mafi napraví.
Za to Warner... Ten je dobře napsaný, skvělý psychopat, ALE Mafi ho totálně zazdila jeho touhou po Juliette. Měla ho prostě napsat jako šílence, který chce Juliettinu schopnost, aby s ní ovládl svět, a ne jako šílence, který chce Jul jako zbraň a manželku a matku jeho dětí! Jo, jo, chápu, Jul je neobyčejně krásná a všechno, ale, pane bože, je to vážně nutné?
A co teprv Juliettin vztah k Warnerovi. Tady bych vypíchla věc, která mě na knize svrběla nejvíc - Warner Jul nutí, aby se pokusila zabít několik lidí, včetně maličkého tříletého chlapečka zatraceně, psychicky ji mučí, nerespektuje ji a kdo ví co ještě - prostě je to naprosto zvrácený psychopat, jak ho Juliett sama nazve a přesto se může s prominutím podělat, když ji políbí. Jasně, jasně, nikdo se jí většinu života nedotkl, tak se jí pokaždé zblázní hormony, když se to teď stane, ALE sakra když mě někdo přinutí mučit a skoro zabít TŘÍLETÉHO CHLAPEČKA, tak se sakra pozvracím, když mě ten někdo políbí nebo se jen dotkne, i kdyby to byl ten nejnádhernější chlap na světě, ne? WTF?
Takže sečteno podtrženo, nebylo to nic moc. Vlastně to bylo dost špatné, ale ne úplně hrozné. A navíc mám takové tušení, že další díly budou ještě horší, takže dávám 2 hvězdičky. (Nepoužívám odpad, takže 1* je pro mě nejhorší hodnocení.) A proč že si další díly přečtu? No, asi jsem literární masochista.
Ze začátku mě kniha svým příběhem moc nezaujala ale po pár stránkách se to změnilo. Velice mě zaujal styl jakým je kniha psaná - a to konkrétně přeškrtaná slova a celé věty. Tento styl se do knihy výborně hodí, dodává kouzlo a odlišuje ji tím od spousty dalších.
Ač to není styl knihy, jaké obvykle čtu, tak se mi líbila a chystám se přečíst i další díl.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Jsem roztříštěná |
| 2014 | Jsem rozohněná |
| 2013 | Jsem zlomená |
| 2024 | Nitky proroctví |
Upřímně nevím, jak tuto knihu hodnotit. Přišla mi zvláštní, zajímavá, dobře se četla, ale něco tomu chybělo. Přišlo mi to celé jako z rychlíku a konec připomínal fantastickou čtyřku. Přitom to ze začátku vypadalo tak dobře... Možná dám šanci druhému dílu a uvidím, co se z toho vyvrbí.