Jsem roztříštěná
Tahereh Mafi
Roztříštěná / Roztrieštená série
1. díl >
Juliette se nikoho nedotkla už 264 dní. A z dobrého důvodu – její dotyk je totiž smrtící. Ačkoliv nikomu neublížila úmyslně, musí nyní trávit svůj život v cele. Nikdo totiž nemá čas řešit sedmnáctiletou dívku s anomální schopností, svět se potýká s většími problémy – lidé umírají na vážné nemoci, jídlo je nedostupné, ptáci už nelétají a mraky mají zvláštní barvu. Když ovšem Obnovu napadne, že by se Juliette dala použít jako zbraň, musí si vybrat: zda se jí stane, nebo bude bojovat. Doporučený věk 13+... celý text
Literatura světová Romány Fantasy Pro děti a mládež
Bude vydáno: 2025 , Yoli (ČR)Originální název:
Shatter Me, 2011
více info...
Přidat komentář
Jsm roztříštěná se mi četla dobře od začátku do konce. Styl psaní se mi zamlouval. Přeškrtnutá slova a použivání číslic u číslovek působí zajímavě.
Děj místy trochu stagnuje, jsou velké prodlevy mezi akcemi. A samozřejmě nesmí chybět osudová láska, která ten příběh také trochu schazuje. Další věc, které mě zklamala, je konec. Juliette už od začátku připomíná Rogue z X-Men, konec je ale připomíná o dost víc. Samozřejmě, dneska se všichni inspirujeme od všech, ale tak nějak mi to zkazilo dobrý pocit z té knihy.
A Warner je úžasný magor. Škoda, že ho tam nebylo víc.
Z počátku se mi nelíbil styl, jakým Juliette psala, vzpomínala. Ale zpětně, po přečtení celé knihy, mi to v kontextu celého děje sedí. Autorka velmi dobře vystihla psychické rozpoložení hlavní postavy, líbila se mi postupná změna, působila věrohodně. A i když příběh má pokračování, jsem ráda, že tato část skončila dobře, uceleně, že není nezbytné číst dál.
Abych byla upřímná, prvních 50 stránek mě opravdu moc nebavilo. Normálně o rozečtených knihách pořád přemýšlím ale o této nejdřív vůbec. Na styl psaní jsme si nemohla zvyknout a prostě nevím. Ale pak... Bombozní. Vážně. Neuvěřitelné. Nádhera. Úplně lituji svého prvního dojmu z knihy, protože jsme se opravdu sekla. Jen mě mrzí, že jsme ji přečetla tak hrozně rychle.
Tahle kniha dokáže svou obálkou zaujmout hned na první pohled. Svou anotací ale zaujme mnohem víc. I já propadla kouzlu této knihy a musela se do ní pustit.
Kniha je skvěle napsaná. Styl psaní spisovatelky Tahereh Mafi je originální, neotřepaný a já si ho velmi oblíbila. Námět knihy je taktéž báječný.
Skvělá knížka.. nemohla sem se od ní odtrhnout.. hlavně od vojáka Adama!! :D
Nemůžu se dočkat až si přečtu druhý díl! rozhodně doporučuju!!
Skvělá kniha, začala jsem číst a už mě příběh nepustil a nedovolil mi knihu odložit.. Kniha není dokonalá, ale je něčím zvláštní, je tak jiná...
V průběhu čtení prvních sto stránek by mě vůbec nenapadlo, že tuhle knížku někdy ohodnotím pěti hvězdičkami. Roztříštěná mě nejdřív vůbec nebavila, ale pak jsem postupně objevila její kouzlo, i když na mě třeba ten konec působil trochu jako rána palicí do hlavy, protože došlo k obrovskému obratu. Nicméně i tak si myslím, že je to vcelku dobrá kniha a později i velmi čtivá. :)
Obsahuje spoilery
Tahle knížka rozhodně není dokonalá. Nezaslouží si pět hvězdiček. Ale žádné jiné hodnocení jí dát nemůžu. Příběh mě úplně pohltil. Zakousnul se do mě a nepustil. Hlavní kouzlo knihy je v té odlišnosti. Je absolutně jiná, než jakákoli kniha, co jsem kdy četla. Naprosto mě fascinuje používání číslic. Ve škole do vás hustí, že ve slohu je v žádném případě nemůžete použít a tady? Autorka tohle pravidlo naprosto ignoruje. A to je prostě úžasné! Taky používání lomítek, kdy Juliett prostě nemůže přijít na to správné slovo a přeškrtávání vět a slov, kde si myslí, že píše věci, na které by správně neměla ani pomyslet. Někdy jsou to myšlenky, které má právo si svobodně myslet, ale okolí by ji za to ještě víc nenávidělo, a proto jsou to někdy myšlenky, které do ní hustily rodiče a celé její okolí, které ale pro ní nejsou přirozené. Nebo myšlenky a věci, které ji prostě děsí.
Některým lidem se nezdá ten "superhrdinský" konec. Ale zeptám se: Čekal jste to někdo? Věděl jste někdo, že to takhle skončí?Podle mě je u knížek jedno z nejdůležitějších podmínek umět překvapit. A přesně to se Tahereh Mafi povedlo. Takže proto je ten konec (a celý příběh) úžasný.
A teď k postavám. Já tak strašně nenávidím Warnera!!! Vadí mi, že je imuní vůči Juliettinu doteku. Tak ráda bych byla, aby se uškvařil pod jejím dotekem! Jak mně leze na nervy! Oproti tomu Adam je úplně skvělý. Přesně ten typ přítele, kterého Juliett potřebuje. Citlivý ochránce, ale i cvičený voják. A samotná Juliett je mi velmi sympatická. Stojí si za svým, nesesype se při každém křivém slově proti ní, využívá každé příležitosti, která se jí naskytne. Touží po uznání okolí, ale když se jí naskytne příležitost v podání Warnera odmítne, protože za žádnou cenu nechce být krutá a šílená jako on. A to se mi na ní vážně líbí.
Na konec bych chtěla jenom říct, že se vážně nemůžu dočkat dalšího dílu a jsem zvědavá, jak mě Tahereh Mafi zase překvapí.
Oceňuji originalitu, ale něco mi tam asi stejně chybělo. I když všude narážím na velice kladné ohlasy o tom, jak si knihu zamilovali. Mě se líbila, ale přišlo mi to spíš jako rozepsání, nějaký úvod pro tuto sérii. Okamžiky, které měli, jak se říká, něco ve mě probudit, na mě úplně nezabírali. Sice si trošilinku protiřečím, ale v podstatě to mělo i něco do sebe.
Po dlouhé době opravdu užasná kniha. Dobře se četla, výborný příběh, napínavý. Co víc dodat ?
Úžasná knížka :P krásná, konečně něco jiného, autorce se to moc povedlo :)
Těším se na další díl :)
Tohle byla jedna z nejlepších knih jaké jsem kdy četla. Ani jsem si nedokázala představit, že někdo může mít tak obrovskou zásobu metafor, přirovnání a synekdoch. Hlavní hrdinku Juliette i Adama jsem si zamilovala. Styl psaní je jedinečný. Nikdy jsem se s ničím takovým nesetkala. Přeškrtané věty -myslím si něco co bych si myslet neměla- jsou skvělé. Tato kniha vás chytne za srdce, donutí vás přemýšlet, ale dokonce si u ní i odpočinete. Vřele doporučuji ! :)
Řekla bych, že takovýhle typ knížky jsem hledala. Roztříštěná byla bombastická.
Tato kniha byla naprosto divná. Ale v dobrým slova smyslu. Zaujalo mě, jak tam spoustu věcí popisuje v číslech. A její dar... nebo spíš prokletí?
Adama jsem si zamilovala, no, Warnera jsem chvíli litovala, nebo nenáviděla. Jeho arogantnost se mi hnusila. :D No, stejnak to bylo naprosto žůžo. A pak ten konec, Bod Omega. Ten Branden (nebo tak nějak se jmenuje) se mi stal hned sympatický, přestože tam byl sotva na půl stránky. Celkově se mi ta knížka velmi líbila, i když se pořád opakuju. :D
Úprava komentáře: Pokud jste někdo četli komentář od Maggy, tak si prosím 3x rozmyslete, zda se jím a jejím názorem budete řídit. Takhle odsoudit knihu podle 1. dílu je předčasné, ba co víc (pro nás - MOUDŘEJŠÍ, kteří jsme tuto sérii již dočetli) k smíchu, protože bez několika "drobných" informací, ztrácí tento komentář svůj účel a logiku. Ale to jen tak na okraj ;-)
KOMENTÁŘ:
Na tuhle knihu jsem se NEHORÁZNĚ těšila, a NESKUTEČNĚ mě naštvalo, že jsem ji přečetla za 2 dny :D Nicméně jsem si nemohla pomoct.
Abyste si tuhle knihu mohli opravdu užít, tak musíte počítat s tím, že je JINÁ A ZVLÁŠTNÍ, musíte NEUSTÁLE PŘEMÝŠLET, CÍTIT A NECHAT SE JÍ POHLTIT. Příběh napsaný podobným stylem, jakým píše Tahereh Mafi, jsem ještě nikdy nečetla. V jedné recenzi bylo napsané, že tahle kniha „sama žije“ a musím s tím souhlasit.
Autorčiny popisy jsou neskutečné. Zírala jsem na to s úžasem a některé věty si četla dokola, abych je vstřebala. Prostě NÁDHERA. (např.: „Adam je jako horká lázeň, jako krátký nádech, jako 5 letních dní natěsnaných do 5 prstů, kterými teď píše příběhy na mém těle.“)
Romantické scény jsou… Ach. Musela jsem taky (stejně jako Julliette) přemýšlet, kde se mi při nich v srdci vzali kolibříci :-)
Přeškrtané věty jsou bezvadný nápad. Dokonale to vystihuje lidskou psychiku – něco vás napadne, ale víte, že byste si to takhle myslet neměli.
Prostředí Země v rozkladu působí silně - skutečně, a pevně doufám, že to s naším světem takhle jednou nedopadne.
Postavy jsou svérázné, své a pořád zakryté tajemstvím. Jediný, koho opravdu nesnáším, je Warner – NECHÁPU, jak někdo může být „team Warner“, takový psychopat!!! Brrr. A ještě ke všemu, když je na druhé straně Adam! Ale na druhou stranu - po mírném hledání na netu a uvažování jsem dospěla k závěru, že dokud si nepřečtu novelu "Destroy Me", která by měla poodhalit více z jeho osoby, nebudu ho nesnášet na 100 %, ale zatím jen na… 75 % :D
Příběh stojí za přečtení, ale musím říct, že asi ne všichni se na něj dokáží naladit. Je zkrátka zvláštní… ale pro mě byl prostě skvělý a nemůžu se dočkat druhého dílu :-)
Pěkná knížka ... opravdu jsem přemýšlela zda náš svět jednou takhle skončí ... na konci nevim proč mi to přišlo trochu MARVELOVSKÝ ... to asi ty elasťáky :D ale to je to jediný co to s tím má společný. Jinak je to dokonalá knížka. Moc se mi líbí ty přeškrtaný věty a styl autorky skvěle jsem se do toho vžila.
Musím uznat, že příběh hned od první věty vypadá opravdu velice originálně a zajímavě. Prostředí, která se nám střídají před očima, nabízí něco neokoukaného a nového. Celé zápletka mezi Adamem a Juliette, dívkou podivně posedlou čísly, se z počátku zdá předvídatelná, ale nejednou vám vyrazí dech. Romantická linka se spisovatelce opravdu povedla a nejednou se ztratíte v jejích slovech, ale co se týká napínavých částí, měla jsem pocit určité rozpačitosti. Také Juliette místy odporuje sama sobě a její chování se mění jako počasí. Konec se mi zdál poněkud úsměvný a přehnaně optimistický, ale jinak jde o opravdu pěkné čtení a často jsem nemohla knihu odložit :). 5* ode mě má hlavně díky úžasným romantickým scénám :).
Prvních pár kapitol, mě strhlo do sebe a doopravdy jsem měla problém knihu odložit. Potom to, ale postupně upadalo a vetšina knihy mě zas tak moc nebavila. Doopravdy bavit, mě to zas začalo, asi až někdy po 220. straně.
Četla jsem jeden názor, že tuhle knihu by si měl přečíst asi každý. Zdálo se mi, že na knihu byly jen samé dobré ohlasy. Hodně jsem toho od ní čekala. A proto mě poměrně dost zklamala.
Přišlo mi divné, že rodiče Julliet tak moc nesnášeli. Dobře, možná dokáže zabíjet pouhým dotykem, ale ona za to nemůže a navíc, je to jejich dcera. Čekala bych, že to bude právě matka a otec, kteří ji budou bervomocí chránit, ale oni jí místo toho nenáviděli. Myslím, že její matka neměla moc mateřského citu...
Julliet a Adam. Nevím co si o nich myslet, fakt že ne. Ani k jednomu jsem si nevytvořila nějaký vztah. Snad ani chvíli mi jich nebylo líto. Ani jednou se mi při čtení nehnaly slzy do očí, i když tam byla minimálně jedna část, při které bych u jiných knih, jak se znám, brečela. Protože upřímně, mám pocit, že mě rozbrečí už skoro cokoliv. Tady ne. Tady mi to bylo jedno.
K tomu všemu, jsem v celé knize nezaznamenala snad žádnou jinou ženu, kromě Julliet. Tím myslím, že se tam nevyskytla nějak zvlášť, aby tam doopravdy byla a sehrála nějakou, třeba i menší roly, zmíněná tam možná někde nějaká byla, ale to bylo tak vše. Navíc celkově se v příběhu opakovali především 3 postavy - Julliet, Adam, Warner + později ještě trochu James a Kenji.
Ani nevím, zdali si budu pořizovat další díly, ale hádám že jo, přeci jen bych chtěla vědět, jak to dopadne, ale určitě jsou knihy, které budou mít přednost. No, budu doufat, že další díl bude lepší...
Autorovy další knížky
| 2013 |  Jsem roztříštěná |
| 2014 | Jsem rozohněná |
| 2013 | Jsem zlomená |
| 2024 | Nitky proroctví |
Kniha se mi moc líbila