K moři
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/160399/bmid_k-mori-56r-160399.jpg
4
1312
1312
V centru autorčina vyprávění je životaběh několika hrdinů: obyčejných lidí formálně propojených rodinnými vztahy, avšak lidsky vzájemně velmi vzdálených. Jejich příběhy se naplno a autenticky protnou pouze jednou: při víceméně náhodně vzniklé prázdninové cestě k moři.
Přidat komentář
Pozvolným začátkem příběhu jedné zdánlivě obyčejné rodiny, se postupem času stává děj, kde každá z postav je ta hlavní. Dá se říct, že je to odpočinkové letní čtení, ale zdání klame. Dá se v tom najít velká myšlenka. Nejvíce se mi líbila závěrečná část, kde se dočteme, jak všichni skončí....
Subjektivně bych po přečtení jiných Petřiných knih hodnotila třemi hvězdami, ale že je to debut, hvězdu přihazuji. Autorka je mistryní ve vykreslování charakterů a vztahů mezi nimi. Líbí se mi ten kontrast strohého stylu a hutné výpovědi, který je pro ni tak typický. Chápu, že její sloh nesedne každému, tahle dáma má ale co sdělit. Byť se její próza zdá bez naděje, mezi řádky naopak můžete vyčíst, že vlastnosti, které dnešní společnost vyzdvihuje, ještě nejsou vším, a že naopak outsider může dopadnout docela dobře. Oceňuji opravdovost a smekám před Petřiným pozorovacím talentem, tohle napsat v pětadvaceti?!
Kniha zachycuje téměř celý život dvou generací a dětství třetí generace ve dvou rodinách a je to většinou přehlídka lidských slabostí a selhání.
Děj u moře byl krátký a nudný, ale pouze tam byly dobře vykreslené charaktery hlavních postav. Číst další část příběhu bylo jako sledovat zrychlený film. Román má příliš málo stran na tak rozsáhlé období a velký počet postav, takže je to celé zkratkovitě popsané.
Zvláštní je i literární styl. Místy je to psáno úsečně, místy jakoby někdo plácal na papír myšlenky tak, jak se mu právě honí hlavou bez nějaké stylistické úpravy. Jména osob jsou velmi často nahrazována osobními zájmeny a slovesy se tu v některých větách šetří. Tento literární styl je jistě záměr, ale mně se nelíbí. Toto není napsáno hezkým jazykem a právě to výrazně snižuje moje hodnocení.
Zpočátku mi dost vadil ten přítomný čas a strohý popisný styl událostí. Zvažovala jsem, jestli v tom chci vůbec pokračovat. Ale příběh mě zajímal. Jak si na to mozek zvykl, zjistila jsem, že i přes nesympatický styl se jedná o poutavou výpověď. Přečetla jsem rychle, bavilo mě to. Ale jednu hvězdu za styl přesto sundávám.
Uff. Depresivní. Hodně. Ale to u Petry Soukupové nemůže překvapit. Strohé stylem, hutné obsahově. Epické drama, rozehrané minimalistickými prostředky. Na prvotinu velmi dobré.
Jen pořád přemýšlím, opravdu jsme na tom takhle špatně? Osamocené bytosti v moři sociálních vztahů?
Touha po lásce, uznání, sounáležitosti... V podání Soukupové ale touha nenaplněná... Štestí a naděje? Tu tady nehledejte. Možná jen náznakem, kapka v moři...
Moje už čtvrtá kniha od PS. A ačkoliv mám nejraději tzv. mistry slova, kteří dokážou napsat sáhodlouhé pasáže třebas o obyčejné klice u dveří, autorčin zvláštní strohý a úsečný styl si mě hned získal, protože i tímto způsobem dokáže do hloubky rozebrat psychologii jednotlivých postav. A z některých těch krátkých vět člověka přímo mrazí, protože v jejich podtextu je obsaženo tak mnoho. Těším se na autorčinu další knížku. :-)
Zajímavá kniha, styl krátkých a ne příliš rozvinutých vět mi vlastně nevadil. Bylo opravdu zajímavé sledovat, co si každá z postav myslí, ty různé představy. Prostě kniha k moři :-)
Moje prvni kniha od autorky. Trvalo mi, nez jsem si zvykla na ten styl psani, ale pak uz to slo hltave az do konce :)
Kniha, které strašně sluší její věcnost, díky tomu má každý šanci si interpretovat postavy jak chce. A najít si postavu, ke které přilne.
Petra Soukupová píše úsporně, ale vydatně. Četla jsem, četla, až jsem dočetla do konce. Překvapivě mě poměrně strohý děj i forma nepustily. Doporučuji.
Nevyhovoval mi styl psani. Stale jsem cekala ze se to pribeh vice rozjede ale nestalo se. Knizka je tenka takze jsem ji docetla ale musela jsem se do toho nutit.
Knihu jsem četla jako svou první od této autorky a byla jsem jejím strohým stylem a až syrovou upřímností uchvácena.
Po přečtení dalších jejích knih musím konstatovat, že své psaní opravdu ještě vybrousila a K moři se pak může jevit trochu neotesaně. Což mu ovšem vůbec neubírá na originalitě a čtivosti. Jako prvotina rozhodně skvělé.
Klasická Soukupová. Strohý styl psaní a popis nefunkčních lidských vztahů. Dostane se vám pod kůži a to u jejich knih oceňuji.
Mám veľmi rada autorkin štýl písania v ktorom používa krátke, úsečné vety, opisuje myslenie a prežívanie postáv, dokáže zachytiť perfektne medziľudské vzťahy, postavy ktoré si viac nerozumejú ako rozumejú...a takto to bolo aj v tejto knihe. No keďže som prečítala viacej kníh od Petry Soukupovej , núti ma to porovnávať ich medzi sebou. K moři je veľmi fajn kniha, no viac sa mi páčilo Pod sněhem alebo Nejlepší pro všechny, ktoré sú pre mňa štýlovo veľmi podobné ako K moři, no sú o dve triedy lepšie.
Knihu jsem zvolila kvůli Výzvě 2019... Nejdříve mě trošku překvapil strohý styl psaní, ale skvěle popsaný příběh (i když značně stručný) celé rodiny mě uchvátil... pravděpodobně se k autorce ještě někdy vrátím
Výborně napsaná kniha o vztazích nejen rodinných. Těžko lze přehlédnout naléhavost, s jakou nás autorka mezi řádky upozorňuje na důležitost komunikace (ač ještě ne tak drásavé jako v její následující knize Zmizet).
Text oživují občasné vsuvky - jakoby to komentoval někoho zvenku; někdy vtipné, někdy z nich až zamrazí. (např.: "Bára má na hlavě sombrero, protože jí připadá, že jí sluší, což se ale plete." nebo: "Ještě je čas, ale jednou se ukáže, že v Johance všechna krása zůstala venku. Ale pomalu k tomu míří.")
Moc se mi líbil autorčin jednoduchý a strohý styl psaní a rychlé vyprávění osudů v první a poslední třetině knihy. Samotné vyprávění od moře bylo ale jiné a trochu zdlouhavé.
Oblíbená autorka, syrový strohý styl psaní se mi velmi líbí. Nejlepší je kapitola Zbylé životy, kde jsou vyliceny osudy všech protagonistů. Prostě žádný otevřený konec. V jejich knihách se najde každý. Doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Kniha na mě působila zvláštním dojmem už tím, jak stroze je napsaná. Autorka umí výborně vystihnout charaktery postav a to bylo přesně ono, co se mi vlastně zalíbilo. Tolik zvláštní a přesto tak dobré.