Pád Hyperionu
Dan Simmons
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1158/pad-hyperionu-1158.jpg
4
453
453
Kantos Hyperionu / Hyperion série
< 2. díl >
Druhá kniha hyperionského cyklu. Simmons je fenomenální talent. Od doby, kdy publikoval svůj první román Píseň Kálí, jenž získal cenu World Fantasy, prokázal schopnost psát i horor, důmyslnou beletrii a výtečnou sci-fi v nejlepší tradici Franka Herberta, Larryho Nivena a Davida Brina. Nyní nás Simmons v úchvatném pokračování Hyperionu vrací do daleké budoucnosti, kde se otevírají záhadné Hrobky Času; tajemství, které se v nich ukrývá, odhalí, že nic - nic v celém vesmíru - už nebude jako dřív.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1997 , Laser-books (Laser)Originální název:
Fall of Hyperion, 1990
více info...
Přidat komentář
Po čase jsem se opětovně přesvědčil, jak je ta kniha skvěle a chytře napsaná, dokonce snad ještě lépe než první díl Hyperion.
Jediná má drobná výhrada se týká nadšení Američana Simmonse vším anglickým (básníci Keats či Yates, návyky, královská rodina, přízvuk). Trochu jako když jsou v "Lásce nebeské" nádherné americké slečny u vytržení z neatraktivního londýnského lůzra, a to pouze zásluhou jeho anglického původu. Ve filmu je to úsměvná nadsázka, ale Simmonsův nekritický obdiv Anglie působí opravdově.
Je to super, staří známí se vrátí a s nimi i démonický Štír. Ovšem oproti jedničce to postrádá ten cílevědomý tah na branku a trošku moc přeskakuje od příběhu k příběhu. I tak je to ale slušná kvalita.
Čekal jsem, jak se to vše zakončí, jak dopadnou jednotliví hrdinové... a na jednu stranu jsem byl nadšen na stranu druhou jsem byl zmaten. Děj trochu už pokulhával a v těch myšlenkách a časových rovinách jsem se trochu ztrácel.
Opět kvalitní četba. 4 hvězdy zejména proto, že první díl se mi líbil více, byl takový rozmanitější.
Oproti poklidnějšímu prvnímu dílu se v této části události daly do pohybu docela svižným tempem. Každý z poutníků má svůj úkol i osud, a většina věcí a událostí se začíná vyjasňovat a navzájem do sebe zapadat, a to až do velkého finále. Opět oceňuji skvěle vymyšlené světy i popis technických vymožeností se všemi důsledky na lidskou společnost. Krásný a zajímavě vymyšlený příběh však trpí místy zbytečnou rozvláčností a rozbředlostí. Prostě občas seškrtat pár odstavců, někdy i stránek a bylo by to u mě za pět hvězd.
To byla jízda... Po pomalejším, rozvážně vyprávěném Hyperionu přišel nářez. Nemohl jsem se odtrhnout a vždy když se pospojovaly nějaké indicie z obou knih, jsem byl fakt literárně šťastný. Je to jedna z knih, kde jsem přečetl i údaje o vydání knihy a po přečtení úplně všech písmenek jsem sundal papírový přebal, jestli tam někde není ještě něco (není). Je to jedna z knih, které musíte číst, musíte mít, musíte znát.
A moje pocity po přečtení celé dilogie se naprosto shodují se slovy Petera F. Hamiltona, který napsal předmluvu. "Těm z vás, kteří budou číst Hyperion poprvé, závidím objevování, které mají teprve před sebou".
Dokonalé!
Náherné rozzuzlení příběhu poutníků. Vysoký filozofický přesah. Komplexní, jedinečný příběh. Čtivé, napínavé a velmi složité a mnohavrstevnaté. Doporučuji těm, kteří hledají sci-fi, které není jednoduché ani hloupé.
Musím souhlasit s tím, že zvláštnímu fantasknímu pojetí této space opery a přesahu do různých žánrů svědčila spíš povídková poloha první knihy než románová poloha té druhé. Pro mě tam bylo snad o třetinu textu více, než bych potřeboval pro to, abych si děj řádně užil. Tak třeba moderně veršované promluvy jedné z umělých inteligencí byly pro mne utrpěním - první chvíli mě bavilo hledat v tom nějaký obsah sdělení, ale když se do toho začaly motat ještě původní Keatsovy básně, byl jsem ztracen. Podobně jsem na tom byl s tehdy populárním popisováním kyberprostoru coby vln a dálnic a staveb - kvůli tomu jsem už v devadesátých letech měl problém s Gibsonovým Neuromancerem. Pořád jsou zde ale fascinující pasáže, které patří k tomu nejlepšímu, co se dá ve sci-fi najít. Kupříkladu závěrečná pravda o útoku vyvrženců a následná destrukce všech portálů mě i při třetím čtení málem shodila z postele. Celou dobu čtení jsem osciloval mezi třemi a pěti hvězdami a tak nakonec dávám průměrné čtyři a 80%.
Simmonsův spisovatelský um je požehnání letošní karantény :-D
A teď vážně - první díl byl prostě první, a zůstane mou srdeční záležitostí. Ale ani tady nemohu dát méně než 5 hvězd; Hyperion a jeho Štír jsou prostě výjimeční.
Pozn.: Na konci děje jsem si připadala jako při dočítání Herbertovy Duny...je tam přesah, u nějž si nejsem jistá, jestli mu kdy dokážu plně porozumět.
Naprosto souhlasím s Weny.
Lepší děj než v prvním díle, ale vzhledem k neustálému přeskakování trochu chaotické.
Postavy mizí a objevují se a pak zase zmizí, anebo hůř, a za pár stránek už tam zase jsou a člověk se v tom přestává orientovat.
Na konci si říkáte, co to jako je?, jak jako?, proč?, co? .
Další díly už v plánu nemám.
Do Simmonsova propracovaného universa jsem se vrátil po mnoha letech a stále mě nepřestává udivovat. Při čtení už mi sice nepadala brada ze všech potenciálních forem světů lidstva, technických vynálezů a filosofických úvah tak jako u předchozího dílu, ale volnějším tempem jsem si vychutnal mnohem více vrstvený příběh, který uzavírá cestu poutníků ke štírovi a rozhodne o osudu existence hegemonie člověka. Kantos Hyperionu je vyváženou směsicí žánrů s obrovským intelektuálním přesahem, který ovšem nikomu nenutí. Z mého pohledu se právem řadí ke klasice science fiction.
Tato kniha byla slabší než první díl Hyperionu, proto jen 4 hvězdy. Celou první půlku knihy se postavy motají kolem časových hrobek, ale přibližně od druhé poloviny kniha nabere spád - Technojádro, válka s vyvrženci, cesty napříč časem z budoucnosti, podzemní tajemné labyrinty, kruciformy. Osobně bych nejspíš doporučil tady čtení Kantos Hyperionu ukončit a s dalšími dvěma knihami nepokračovat.
Ani si netroufnu odhadovat, jak dlouho tohle zabralo napsat. U prvního dílu jsem si myslel, že události, jako zmizení Heta Masteena, kdy po něm zůstala krev, která ani nebyla jeho, jsou záhady, které mají za úkol přinutit čtenáře myslet si, že štír je možná opravdu skoro až bohem, že může dělat nadpřirozené věci a podobně, ale jak jsem se prokousával příběhem, ta komplexnost a zauzlovanost příběhu, všechny ty díry v něm a a na první pohled nadbytečné odbočky do sebe začaly zapadat a začaly vytvářet jednotný ale přitom naprosto nepředvídatelný příběh.
Tohle je jedna z těch knížek ,které by svým rozsahem a přesahem byly kultovní snad i kdyby se lidem nelíbily.
Super kniha, uzavření 1. dílu. Předpokládám, že ten kdo četl první knihu si přečte i tuto, čili komentáře netřeba ????
Naprosto souhlasím s předmluvou od J. Scalziho. Hyperiona byl skvělej a originální svým konceptem, ale až v Pádu Hyperionu se nám rozehrává ta pravá šachová partie. Naprosto dokonalé, dechberoucí a mnohovrstevné. Prostě Dan Simmons :)
Musím dát plný počet, ale "druhý Hyperion" za tím prvním o chlup zaostává. Příběhové linky v prvním díle vyprávěné za sebou se nyní odehrávají paralelně, děj se dále komplikuje a katarze na konci knihy nechybí, ale...
Ne, kecám, je to bomba, jsem jenom zhýčkaný předchozím dílem, poprvé je prostě poprvé. Už navždy.
Co k tomu říct, asi trochu rozpaky.
Čekal jsem že druhý díl bude daleko větší jízda, namísto toho jsem ale hlavně v první polovině docela často zíval. Přišlo mi to hrozně natahované, překombinované, plno zbytečných odboček atd. Ke konci to sice dostalo trošku drajv, ale bylo to pořád někde v poměru 20 stran vynikajících, 80 stran vaty. Přesto dávám aspoň ty tři hvězdy, těch 20 stran se mi totiž vždycky hrozně líbilo, ale pak jsem musel přetrpět těch 80...
Celou dobu jsem měl na jazyku jedno přirovnání, které mám z nějaké knížky, totiž "deset kilo srágor v pětikilový tašce". Na celou knihu se to rozhodně aplikovat nedá, to bych jí křivdil, není vůbec špatná. Ale na tu utahanou a překombinovanou část tohle přirovnání sedí.
Pět hvězd, naprosto není o čem.
S ohledem na tloušťku knihy jsem čekal, že mi vydrží tak na týden. Tím víc mě překvapilo, že jsem ji doslova zhltnul za tři dny, a to i přes vysoká očekávání, která jsem od předchozího dílu měl. Stejně jako u něj platí, že jednotlivé příběhové linie jsou vcelku jednoduché, ale dohromady dávají neskutečně pestrou a zajímavou tapisérii. Pád je navíc ještě chaotičtější a dynamičtější, a tím spíš člověku vyrazí dech, jak to všechno i přes neskutečnou komplikovanost ladně zapadá do sebe.
Neuzemnilo mě to tak dokonale jako první díl, ale jsem si celkem jist, že jen proto, že už jsem věděl, co tak zhruba očekávat. Naprostá spokojenost a čekám na reedici Endymionu.
Štítky knihy
space opera Locus Poll Award (ocenění)
Autorovy další knížky
| 2007 |  Terror |
| 1996 | Hyperion |
| 2012 | Temné léto |
| 2010 | Hladové hry |
| 2010 | Kantos Hyperionu |
Důstojné pokračování, ale místy jsem se ztrácel a ani děj mě neoslovil, tak jako v první knize. Místy je kniha skvělá, na druhou stranu jsou tu i slabá místa.