Katova dcera a černý mnich
Oliver Pötzsch
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/212433/mid_katova-dcera-a-cerny-mnich-212433.jpg
4
314
314
Katova dcera série
< 2. díl >
Volné pokračování 1. části trilogie Katova dcera. Druhá část historické krimi trilogie, v níž se hlavní aktéři schongauský kat Jakob Kuisl, jeho dcera Magdaléna a medik Fronwieser vydávají po stopách spáchaných zločinů.
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno:
2011
,
Knižní klub
Originální název:
Die Henkerstochter und der schwarze Mönch, 2009
více info...
Přidat komentář
Aby som sa tu vyhybal spoilerom, oblubil som si prirovnania. Ale hrozi, ze z takeho komentara Vam nebude jasne, co za knihu to vlastne komentujem. Akoze citalo sa to dobre, je to fajn oddychovka, navyse okorenena celkom uveritelnymi realiami, detailami zo zivota ci uz mesta alebo zivota kata, niekdajsieho stavu mediciny a liecitelstva, v tomto pripade aj zivota v klastoroch po velkej tridsatrocnej vojne a nastupujucej renesancie, ak som dost presny a pochopil som obdobie.
Ale nie je to za plny pocet hviezd. Kym jednotka bola dost komorny pribeh oslobodenia a ocistenia miestnej bylinkarky a porodnej babice, a s tym spojene odhalenie zlocinu a skutocneho pachatela, v Ciernom mnichovi sa Potzsch pusta priam do brownovskeho honu za pokladom templarov. Dej rozvetvil, na tri linie, kazda z pomerne hlavnych postav, kat, Magdalena, Simon, maju v podstate samostatnu linku, ktore sa obcas prekrizia. Tiez nepomaha a tu paradoxne vec ktoru neoblubujem ale tu naopak chyba, nejake jemnejsie clenenie na kapitoly. Skratka jedna kapitola obsahuje aj 6-10 skokov medzi dejmi. To uz je potom lepsie vykaslat sa na cisla a len castejsie delit medzerami. Po docitani mam dojem, ze som dostal knihu z akejsi novej serie :)
Aby doslo aj na to prirovnanie, bolo to ako ked si kupim listok na vlak do Banskej Stiavnice, a v Hronskej Dubrave zrazu zistim, ze vlak ide kua dalej na Zarnovicu, Kozarovce, Levice a ja sa uz len veziem. Za mna velka zmena doslova az zanru. Ale kedze poklady templarov a tajomstva okolo nich mam rad od detstva, ked som hltal pana Tragacika, hoci vyluhovany tri krat vymoceny pytlik asi kedysi chutneho caju, davam 4. Ale aj pre sympaticke postavy pomerne uveritelne realie. No a naucil som sa jedno krasne slovo, ja si snad urobim na facebooku ucet s menom.... ze Pfaffenwinkel!!!
(SPOILER)
V porovnání s 1. dílem zklamání. Začíná to horší úrovní překladu, třebaže překladatelka je stejná. Holt u autorových složitých popisných souvětích často nestačí překlad na „první dobrou“. Vzhledem k tomu, že u prvního dílu problémy s úrovní překladu nebyly, zřejmě z nějakého důvodu nebyl překladu věnován potřebný čas. Je otázkou, do jaké míry jsou níže uvedené nesrovnalosti způsobené horším překladem a do jaké míry jsou už v originálním textu. Ale určitě není problém pouze v překladu. Takže:
- Největší renonc je s dopisem. Vražda faráře nastane po té, co biskup obdrží jeho dopis. Ovšem jak se ukáže, druhý farářův dopis jeho sestře, kde farář zmiňuje stejnou událost, je kurýrovi ukraden se všemi ostatními dopisy. To znamená, že ani biskup nemohl dopis obdržet a tedy ani nebyl důvod vyslat nájemné vrahy. Po přečtení knihy jsem pečlivě příslušné pasáže procházel, jestli jsem se při čtení nepřehlédl a bohužel ne. Jediná druhá možná varianta je, že ve chvíli psaní a odeslání dopisu sestře nebyl dopis biskupovi ještě napsán (v dopisu sestře je v souvislosti s dopisem biskupovi formulace odpovídající spíše budoucímu času), ale pak tedy stejně biskup nemohl dopis obdržet, protože by se to časově nestíhalo.
- Kat s ostatními nejdříve udělají docela logický závěr, že v kryptě nemůže být pochován templář Wildgraf, protože v době jeho smrti už templáři byli rozpuštěni a nic jim v oblasti nepatřilo, ani ten kostel. Pak se ale najednou bez vysvětlení chovají tak, že berou jako fakt, že to Wildgraf je. Teprve za několik kapitol rozborem situace docházejí k tomu, že i po rozpuštění řádu mohl mít Wildgraf v oblasti kontakty, které využil, když se vrátil inkognito. To je určitě možné, ale z hlediska příběhu musí být vše vylíčeno v logické návaznosti a tedy nejdříve změna hypotézy a teprve pak změna v jednání.
- Hned na začátku knihy je rušivé např. to, že kat má v ruce zapálenou dýmku, pak náhle nezapálenou a pak najednou znovu zapálenou. A nebo místnost na faře – nejdříve nevytopená ratejna, kam se dokonce otevřenými dveřmi navál sníh a pak najednou z ničeho nic příjemně vyhřátá místnost.
- jeden z vrahů používá dýku s otráveným ostřím, kterou mj. paralyzoval kata. Na jiném místě knihy ale říznutí jeho dýkou do jiné osoby nemá žádný následek (i zde jsem si to pro jistotu po přečtení knihy ještě jednou kontroloval).
- Třebaže je třeskutá zima, na řece je led a mlýnská kola jsou zamrzlá ve vodě, tak se Magdaléna bez problému plaví na voru do jiného města ......
-Na cestách je po kolena sněhu, pak zuří dvoudenní sněhová bouře, kdy nejde jít ven, pak bouře skončí a – v přírodě je pořád půl metru sněhu ......
- Simon s Benediktou prohledávají okolí staré lípy. Po sněhové bouři je „tolik“ sněhu, že mohou bez problémů prohledávat zem u kořenů a jestli tam byl nějaký sníh, tak ho ušlapali. Pak Simon vyleze do koruny stromu, odkud spadne do – závěje ....
- Simon pozoruje střelce z kuše, to znamená, že ten používá krátké šipky, a přitom Simon vidí za zády střelce vyčuhující dlouhé šípy do luku .....
- Je „nakousnuta“ dějová linie s porodní bábou a těhotnou ženou, která pak už nepokračuje
-I když byli lidé v tehdejší době určitě o hodně odolnější než lidé v současnosti, tak v tomto díle působí hlavní hrdinové až moc jako „supermani“. Např. Jakub Kuisl je postřelen, kulku si vyndavá sám kleštěmi a od následujícího dne už „funguje“ bez jakéhokoliv omezení.
-Na závěr vůbec není řešeno, co s biskupem, který je hlavou celé „organizace“
Ono dost výše uvedených věcí jsou, dalo by se napsat, drobnosti, ale jak jich je hodně a prostupují celou knihou od začátku, měl jsem zážitek z knihy značně zkažený. Proto nemohu, i s ohledem k tomu, jak jsem hodnotil knihy jiných autorů dříve, dát více než jednu hvězdičku. Pokud autor nedokáže bezrozpornost popisných pasáží ukočírovat (přitom jejich idea se mi líbí), měl by se řídit heslem „méně je někdy více“. Dám ale autorovi ještě jednu šanci, koupil jsem si i třetí díl knižní série :-).
První díl mě bavil, takže jsem se samozřejmě brzo pustila do druhého. V jedničce mě ke konci trošku zklamalo to odhalení, které mi přišlo takové nijaké, ale tady to už bylo o kapku lepší. I když mi čtení trvalo o něco déle než u prvního dílu, tak jsem se vážně bavila a pustím se určitě do dalšího.
Druhý díl byl ještě o kapku lepší než ten první. Osud katovské rodiny a mladého medika se hezky rozvíjí. Kniha má zajímavou zápletku, šílené mnichy, loupežnické bandy, femme fatale... Nechyběl ani vhled do katova řemesla. A úplně miluju, jakou roli hrají v příbězích byliny. Takže kromě napínavého příběhu se čtenář dozvídá zajímavé informace. Rozhodně se časem pustím do dalšího dílu. 85%
Tento díl se mi líbil ještě více než předchozí. A to i přesto, že rozuzlení bylo celke předvídatelné. Ale to vyprávění Olivera P. je mistrovské. Zejména cit pro stupňování napětí je téměř geniální, 400 stran nemá hluchá místa. Hlavní postavy si musíte zamilovat, a to i ty ne zcela kladné (písař Lechner) a vlastně i ty největší zrůdy mají v sobě něco lidského. Vlastně všichni pachatelé nakonec neskončí až tak zle, některé dokonce těsně před smrtí potká vyvrcholení jejich životů.
Druhý díl mě ještě více nažhavil sehnat celou sérii.Otrava faráře je zapeklitá situace i v roce 1660.A ještě se nám z toho vyvrbí honba za pokladem a boj o život naší zvláštní party.Napsáno opět s vtipem a velmi čtivě.
Sérii jsem začal kupovat díky zdejšímu hodnocení hlavně pro matku, která má detektivky (i historické) ráda. Ona je se sérií spokojena, za mě první kniha ok, ale tohle už bylo až moc překombinované a poměrně, alespoň pro mě, předvídatelné. Ale určitě si ze zvědavosti daší knihu přečtu.
Myslím že kat Kuisl, jeho dcera Magdalena a Simon mne uchvátili...díky pane Pötzschi že jste napsal další knihu, prožívala jsem se všemi tu nebezpečnou hru a bála se o jejich životy..určitě si přečtu další knihy, doufám jen, že přece jenom budou ti dva, tedy Simon a Magdalena, spolu...
Non nobis, Domine, non nobis, sed Nomini Tuo da Gloriam!
Hledání templářského pokladu je věc složitá až zapeklitá, která vyžaduje plné nasazení osvědčeného detektivního tria! Opět čtivý příběh z raného novověku v Bavorsku. Zajímavý je autorův doslov o současném stavu lokalit jmenovaných v knize. Na závěr potěšil Simon objevitel, předchůdce Alexandra Fleminga!
Druhý díl se mi líbil minimálně stejně, ne-li o kapku víc, než první. Takže přes veškerá předsevzetí na větší žánrovou rozmanitost to vypadá na další oblíbenou knižní sérii a dalších šest dílů přede mnou... Nedostatkem knížek na seznamu "chci se přečíst" tedy v příštím roce opět trpět nebudu. ;-)
Dvě linky příběhu: hledání pokladu - údajně po Templářích a likvidace vlezlých loupežnických band narušujících obchodování ve středověkém Bavorsku. A tři vyšetřovatelé - každý pátrá na svoji pěst a v závěru vše autor propojí a spojí - a vysvětlí!
Mám sérii Olivera Pötzsche moc ráda, líbí se mi, jak je v knížkách vidět jeho láska ke kraji, k příběhům, jeho úcta k lidem, ať už jsou na společenském žebříčku kdekoliv. A moc se mi líbí jeho doslov s tipy na výlety. Celkovou náladou mi připomíná Mela Starra a jeho Paměti Hugha de Singleton.
Druhý díl série je opět výborný. Když se člověk zahloubá do čtení, tak se ocitne v 17. století v malém městečku na předhůří Alp.
Naprosto dechberoucí příběh, který jsem přelouskala za dva dny. Vykreslení 17. století a života kata a jeho rodiny, jak žili, jak se léčili, co zažívali - super. "Honba" za pokladem templářů má spád, někde jsem až tajila dech, co se stane dál s Magdalenou. Ke konci jsem už tušila, jak to dopadne, ale to mi na zážitku z knihy nic neubralo.
No prostě paráda. Asi další série kterou bych brala. Tenhle Kuisl jeho dcera Magdaléna i Simon mi hodně přirostli k srdci. Líbí se mi to prostředí rok 1660. Jak se žilo jak se lidi na sebe koukali hodně bylo zakázáno prostě super.
Druhý díl se mi líbil o trochu méně, než první - proto ubírám hvězdičku. Často jsem se v ději ztrácela, zejména v závěru. Také pořád tápu, proč se série jmenuje "Katova dcera", když ona sama tolik prostoru v knize nemá... třeba se to dozvím příště, další díl si určitě ještě přečtu.
Templáři mě baví vždy, ale tentokrát to bylo na mě moc překombinované a zdlouhavé..
Štítky knihy
17. století Německo historické detektivky popravčí, kati historické romány hledání pokladů templáři
Autorovy další knížky
| 2011 |  Katova dcera |
| 2022 | Hrobník |
| 2020 | Kejklíř: Životní příběh Johanna Georga Fausta |
| 2011 | Katova dcera a černý mnich |
| 2012 | Katova dcera a král žebráků |
Druhý díl... a za mě lepší než ten první. Tak jestli to tak půjde dál, mám se na co těšit :-). Pohodová historická detektivka, občas lehce naivní, ale tak proč ne...