Kde kvete tráva
Han Kang
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/372962/bmid_kde-kvete-trava-uHP-372962.jpg
4
310
310
V noci na 27. května 1980 proběhl v jihokorejském Kwangdžu nejhorší masakr civilistů nařízený vlastní vládou, jaký moderní dějiny země pamatují. Pod záminkou potírání komunistické diverze schválili čelní představitelé státu vojenský zásah k potlačení lidových nepokojů, které byly ve skutečnosti projevem nesouhlasu s panujícím autoritářským režimem. Román sleduje osudy několika mladých hrdinů, které se oné osudné noci protnou. Ti, kteří přežili, musí čelit pronásledování ze strany státních orgánů i vlastním vzpomínkám na prožité trauma.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , OdeonOriginální název:
소년이 온다 (Sonjoni onda), 2014
více info...
Přidat komentář
5,5
Konec doslovu : "Čon dosud žije, bydlí ve velkém domě v jedné z bohatých čtvrtí v Soulu, hraje golf a jeho klid opatruje policejní ochranka. Ale už jen prostý fakt, že román jako "Kde kvete tráva" může být napsán a je čten, přináší k pamětnímu kameni kwandžuského povstání další střípek roztříštěného skla ze ztracených duší. Aby už nikdo nehanobil jejich odkaz. Aby se na ně nezapomnělo."
Taky jsem si jako většina komentujících přede mnou myslela že ta špatná Korea je ta druhá, v té Jižní by se snad nic takového nemohlo stát. Pak jsem si vzpomněla na devadesátá léta a Jugoslávii .Silná kniha která musí každým hluboce otřást.
DOPORUČUJI !!!!
....................................................................................................................Výzva 2020/4
Tak tohle bylo drsný! Vydržím v knihách ledacos, ale psychickou nevolnost jich zatím u mě vyvolalo jen pár (v čele s Mistrem Campanem) - tahle je jedna z nich. Znovu ji na 99,9% číst nebudu, nejsem masochista.
Co se knihy jinak týče, každá kapitola se týká někoho jiného (ale všechny jsou spojeny jednou událostí) a každá je psaná jiná formou. Hned ta první je v du formě, se kterou jsem se snad dosud nesetkala, a četla se mi špatně, dlouho trvalo, než jsem si na ni zvykla. U některých dalších kapitol nebylo hned zřejmé, koho se týkají, a u Unsuk mě zmátl časový posun, než jsem pochopila, že jsme o pár let jinde.
A ještě jedna malá, opravdu malá výtka: Unsuk má podlitinu na pravé tváři, ale pak najednou na levé. Chyba překladu, nebo autorky?
,,udalosť 518" je šialené, že v moderných dejinách ľudstva sa dejú takéto veci...
Prečo sa o takýchto udalostiach nerozpráva v školách, v správach, nevznikajú dokumenty ?
Vďaka tejto útlej knihe som sa dozvedala ďalší malý dielik z nedávnej histórie....
Určitě je dobře, že tato kniha o méně známých skutečnostech povstání v r.1980 v Korejské republice, vyšla, ale pro mě to bylo příliš brutální. Přiznám se, že od půlky jsem knihu spíše prolistovala a pak si přečetla doslov. V doslovu jsem se vše podstatné dověděla, a to mi stačilo...
Stále nevím, jak tuto knihu hodnotit. Brutální a naturalistické popisy událostí, o kterých jsem neměla ani tušení mě mnohdy naváděly k tomu knihu zavřít a dát jí nižší hodnocení. Ale pak jsem si uvědomila, že ta kniha ani její autorka nemůže za události, které se rozhodla popsat tak, jak se s největší pravděpodobností udály. Naopak, i když to bylo velmi těžké čtení, klaním se autorce, že se statečně pustila do vyprávění tohoto příběhu.
Přes dvě stě stran toho, jak vlastní země pohřbívá samu sebe. O tom, že vlastně každý stát si sebou nese nějaké provinění. O tom, jak se Jižní Korea stala brutální a málokdo o tom věděl. Autorka zpracovává téma "události 518", která se roku 1980 nesmazaelně vryla do paměti obyvatel. Mnoha pohledy, mužskými, ženskými, mladými, starými je zpracováno téma brutality, která byla využita k potlačení antikomunistické ideologie.
Zdá se být až neuvěřitelné, o kolika masových protilidských činnech se člověk nedozví z učebnice historie na škole.
Politické ideologie jsou založené pouze na moci a násilí a kdo to dokáže nevnímat je vůdcem. Lidé proti lidem páchají tolik zamyšlení hodných věcí, nad kterými zůstává často rozum stát.
Knih na zkoumání zla v lidské povaze je několik ale stále se nedaří říct tomu dost. Najdou se lidé, kteří bezhlavě chtějí dodržovat, co se jim diktuje a najdou se lidé, kteří ve strachu nedokáží být lidmi.
Je diskutabilní, do jaké míry autorka zapojila vlastní spisovatelskou představivost a do jaké míry se zvěrstva děly ale ne jen o tom kniha vlastně je...je to i o těch odvážných mladých, dětech, které chtěli změnit svou budoucnost a nežít v nesvobodě a na to doplatili. Politika, nábožensktví, rasa....tolik abstraktních pojmů lidi rozděluje nebo sdružuje.
Snad nikdy jsem nečetla 223 stránek takhle dlouho,ale tohle vážně nešlo číst na jeden zátah..Zase část lidské historie,o které se člověk ve škole nedozví,zase jedno drsné otevření očí...I já měla doteď představu,že takováto zvěrstva se dějí výhradně v té severní Koreji...Nikdy mě nepřestane udivovat,co všechno je člověk schopen udělat druhému člověku...
Tahle kniha mě fakt nebavila. A ač nejsem zvyklá knihy vzdávat, tady jsem to udělat musela. Takže jsem knihu nedočetla.
Jak obsahem tak formou to bylo pro mne těžké a hutné čtení. A ač je to kniha útlá, četla jsem ji docela dlouho. Přiznám se, že o této tragické historii jihokorejských dějin jsem nic netušila, (ti ,,zlí" pro mě byli na severu).
Příběh, ve kterém se mísí krutost s bezelstností a křehkostí nevinných, příběh zla, které dusí dobro a lidskost v nás....
Není to kniha pro každého, nebude vám u ní dobře, ale za přečtení stojí.
O dějinách Jižní Koreje toho teda moc nevím ,ale že se tam děli takové krutosti ,mě hodně překvapilo. Žádné odpočinkové čtení ale rozhodně kniha,která stojí za přečtení.
Tohle je hodně hutné čtivo. Velmi naturalisticky a sugestivně podaný příběh, mapující pro mě dosud neznámou a velmi šokující kapitolu v dějinách Jižní Koreje. Vzhledem k událostem, které jsou podkladem této knihy, není její čtení lehké, a několikrát jsem si musela dávat při čtení pauzy, protože je to místy vážně silná káva. Rozhodně stojí za přečtení, ale není to úplně příjemný zážitek.
Silná kniha, nelehká jak tématem, tak po literární stránce. Ale dostane se pod kůži. Ač mám vystudované mezinárodní vztahy o krutě (až nelidsky) potlačeném jihokorejském povstání jsem se dozvěděla až z knihy. Ve vyprávění se prolíná několik dějových linek, střídá se minulost a přítomnost, i forma. Autorka sama v epilogu dává knize hodně osobní ráz. Nelehké čtení, ale stojí za to.
Zprávy o krutostech, které se odehrávají v Severní Korei, si můžeme takřka denně přečíst v novinách, hovoří se o nich ve zpravodajských pořadech. Jižní Korea je naopak zmiňována jako podnikatelská a technologická velmoc. Snad i pod vlivem průmyslových závodů, které fungují u nás. Tahle kniha najednou ukazuje, že i v tomto státě se ještě v nedávné minulosti odehrávaly příběhy, o kterých se raději mlčí. Je dobře, že vyšla tahle kniha. Těžká, depresivní. Přesto ne hororová, ne brutální. Tyto prvky autorka dávkuje velmi citlivě. Tak aby čtenář cítil tíživost příběhu, ale jeho popis neodrazoval od dalšího čtení. Více naznačeno než popsáno. Příběh je vystavěn poměrně komplikovaně, jako vyprávění několika osob. Přesto je čtivý. Po přečtení několika prvních stran, nebo ještě lépe - po přečtení anotace, si uvědomíte, že je třeba se nejprve seznámit s událostmi, které kniha popisuje. A začít číst znovu. Pak je to příběh ještě děsivější, ale dramatičtější a silnější. A nejsilnější scéna - kupodivu to není scéna s mrtvolami, mučením či zoufalstvím. Pro mne to byla scéna, ve které se odehrává cenzurované divadelní představení.
Kniha na kterou jen tak nezapomenu, vybrala jsem si ji náhodně díky ČV 2019. O masakru v Kwangdžu jsem se dozvěděla poprvé, popisy mrtvol a krutostí na mě byly až moc drsné. Hlavní postavy byly sympatické a celkově se mi jejich styl vyprávění líbil.
Opravdu silný příběh, plný krutosti a temných chvil. Knihu jsem četl možná déle než by se na její délku slušelo. Je to složité čtivo, alespoň mně to tak přišlo a jak množí píší, není to kniha do nepohody, nebo jen tak na čtení do autobusu. Od této autorky jsem četl i Vegetariánku, což byla kniha v podobě slabšího odvárku toho co na nás autorka nachystala v této knize. Budu se těšit na další dílo této autorky.
Hodně silná kniha, která se dostane pod kůži... rozhodně není pro slabší povahy. Krutost, které jsou lidé schopni, je vykreslena opravdu velmi detailně.
Vybráno díky čtenářské výzvě - smutné, tíživé, vždyť se to odehrána teprve nedávno.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Kde kvete tráva |
| 2019 |  Bílá kniha |
| 2025 | Neloučím se navždy |
| 2023 | Vegetariánka |
"Mami, poď tůle, tudy, jak je slunce. Mami, tam na tý světlý straně je v trávě spousta kytek. Proč deš ve stínu, poď se mnou tudy přece. Tam, kde kvete tráva."