Kdo chytá v síti
Marika Pecháčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431419/bmid_kdo-chyta-v-siti-VAI-431419.png
4
405
405
Internet je jediné místo, které neodděluje svět dětí a dospělých. Režiséři Vít Klusák a Barbora Chalupová založili na internetové seznamce fiktivní profily tří dvanáctiletých dívek jako výchozí bod výbušného dokumentu o internetových predátorech V síti. Do pěti hodin se jim ozvalo přes osmdesát mužů. V navazujícím souboru rozhovorů najdete hlubší rozbor postav z filmu, který vyvolal obrovský rozruch ještě před vlastním odvysíláním.... celý text
Přidat komentář
Kniha nádherně navazuje na dokument V Síti který poukazuje na problematiku sexuálních predátorů na internetu. Je hezké se na toto téma podívat z druhé strany, jak celý problém vidí predátoři a zároveň i příběhy lidí co si tím prošli a pochází z jiného prostředí. Kniha je rychle čitelná a velmi zajímavě napsaná. Doporučuji pokud vás zaujal film V Síti.
Po dočtení knihy jsem měla velmi smíšené pocity.
Na jednu stranu jsem byla opravdu zvědavá, protože jsem film V síti navštívila v kině a i přes jeho "otřesnou problematiku" jsem z jeho zpracováním byla spokojená.
Knihu jsem kupovala s nadějí, že se filmu týká trochu víc.
Rozhovory s predátory i obětmi byly velmi silné. O spoustě z nich jsem vůbec netušila. A mohu přiznat, že jsem některé rozhovory četla v slzách nebo knihu odkládala.
Na druhou stranu jsem byla lehce zklamaná. A bohužel hlavně z rozhovoru mezi predátorem a jednou z hereček. Paní Těžká, ačkoliv mne ve filmu nadchla, celou dobu na mne působí i velmi sympaticky na sociálních sítích, mě v tomto rozhovoru velmi zklamala. Dokážu pochopit její znechucení jistým člověkem, ale bohužel na mě působila velmi arogantně, až jsem měla chuť celou část přeskočit.
Každopádně později si reputaci napravila a kniha jako celek nebyla zase tak zlá.
Určitě by ji měl dostat do rukou každý rodič nebo náctileté dítě.
Doplňková kniha, převážně rozhovorů, k filmu V síti. Celkově jsem spokojená. Nejvíce mě dostal rozhovor s matkou chlapce zapleteného do kauzy se skautskými vedoucími.
Po shlédnutí filmu mi to nedalo a sáhla jsem i po knize. Která navazuje na problematiku zachycenou ve filmu. Celá kniha je pojatá formou rozhovorů a to jednak s herečky z filmu, predátorem Jaroslavem, sexuologem A. Brzkem, psycholožkou a ředitelkou Dětského krizového centra Z. Duškovou, K. Kopeckým zakladatelem portálu E-Bezpečí.cz, ... ale také s Martinem Mertlem, známém z případu dvou skautských vedoucích „Piškota a Meluzína“, kteří přes internet vydírali a následně pak i fyzicky zneužívali mladé chlapce, je zde rozhovor s matkou jedné jejich oběti. Sama mám dva syny, tak mě tento rozhovor dost zasáhl. Např. ten paradox jak v zimě chodili s manželem synovi naproti ke skautské klubovně, aby se mu cestou domů nic nestalo. A přitom nejhorší zlo se odehrávalo za zdmi klubovny!
Dále jsou zde rozhovory s dalšími dívkami, kteří se staly oběťmi vydírání, kyberšikany. A nejedná se jen o 12 leté, ale i 17 leté, které se nechaly zmanipulovat. Jak je to snadné, jak děti mají priority úplně jinde.
Asi by si měl každý přečíst i shlédnout film, je to opravdu velké téma k zamyšlení, pořád se mi to nyní honí hlavou. A člověk vůbec netuší kolik predátorů se na sítích ukrývá. Úplně mě šokovalo, že během 10 dnů oslovilo 3 dívky 2500 predátorů!!!!
Zvláštna kniha.. Myslela som, že to bude doplnok k filmu, ale s filmom súvisí len veľmi malá časť. Dokument bol narozdiel od tohto perfektný. Asi som to nepotrebovala čítať :)
Kniha má s filmem, kromě stejného námětu, pramálo společného, tak se tím nenechte zmást. Zde řešíme problematiku zneužívání dětí na internetu více globálně a dostává se mám hlubší sondy do duší jak obětí, tak predátorů. Určitě stojí za přečtení, i když občas jsem postrádal jakoukoliv strukturu textu a smysl pokládaných otázek (kniha je psána formou rozhovorů).
Páni. To byla síla.
Knihu mám nějaký čas doma. Film v kině jsem nestihla a tak jsem čekala spuštění v tv. Po shlédnutí jsem to nemohla dostat z hlavy.. jak málo stačí k tomu, aby byl člověk v pasti. A jak je to rychlý! Knihu jsem otevřela asi den poté.. sbírala jsem k tomu energii. A teď, (asi po týdnu?) mohu říct, že mám dočteno.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jsem taky byla jednou tou malou holkou, naštěstí jsme ale u pc seděli s kamarádkou a dělali si s dopisování s někým srandu. Psali nám, jasný, i nějaký fotky snad zasílali, a tak, ale na to jsme nereagovali.
Ale teď ke knize. Je to strašně šílený co se děje! Naprosto rozumim tomu, jak jsou ty děti hrozně zmanipulovatelný, křehký, a dělají to prostě pro udržení kontaktu s někým.. ale sakra. To maj hlídat rodiče! Navíc v týhle době.. nikde není bezpečno, natož na internetu. Srdce se mi svíralo při čtení výpovědi Piškota, z kauzy Mertl a Machát.. to je prostě zlo největší. Bylo mi fakt zle a myslela jsem, že nedočtu. Je to prostě silný.
Kniha celkově je psaná dobře.. jen už asi nikdy neseberu odvahu to číst celé znovu. Až jsem si říkala, jaké je štěstí, když mě nikdo takhle nepíše..
vlastně.. :D historka k tématu: dočítala jsem posledních asi 5 stran do konce knihy, uvedené osoby jsem hledala na fb (jen pro zajímavost- herečky z filmu, Mertla a Macháta..) když v tom na mě blikla příchozí zpráva.. "AHOJ KRÁSNÁ KÁŤO". Neznám ho. No, neodpovídám a ani nepřijímám žádosti o přátelství. :D
Knihu jsem četla po shlédnutí filmu, ke kterému je to dobré doplnění...
Je dobré, vědět co děje i jiném světě, než v tom reálném... A dávat si na to pozor...
Velmi varující,jsem ráda,že nemám děti v nebezpečném věku,ale mám strach o vnučku.Doufám,že si to děti ohlídají.Na film se asi nepodívám,stačily mi ukázky.
Kniha Kdo chytá v síti je rozhodně zajímavým doplňkem k filmu. Musím ale říct, že bych se bez jejího přečtení obešla. Ano, bylo zde spoustu zajímavých informací, na které ve filmu nebyl prostor, ale knihou jsem spíš prolistovala než abych se vyloženě začetla.
Knihu (i dokument) jsem prostudovala z pozice rodiče dvou kluků v rizikovém věku. Původně jsem myslela, že kniha bude pouze rozebírat film, ale příjemně mě překvapil její o trochu širší záběr... zejména rozhovory se skautským vedoucím, který zneužíval děti, nebo rozhovory se zástupci různých pomáhajících neziskových organizací, či maminkami skutečných obětí. Pochopila jsem, že to byl spíše záložní plán, protože z predátorů se skoro nikdo ke komunikaci s autorkou neodhodlal, což je možná dobře, protože po shlédnutí filmu mi opravdu dobře nebylo a tohoto obsahu knihy jsem se opravdu bála. Je pravda, že od té doby mnohem více se svými dětmi komunikuji a snažím se utvořit v domácnosti atmosféru důvěry, která je pro řešení takovýchto situací opravdu asi klíčová. Film by měl být povinný pro každého rodiče.... a knížka pro ty přemýšlivější a pečlivější.
Kniha jako taková je doplňkem k filmovému dokumentu a jako doplňek jí tak beru. Dokument je dost profláklý a určitě otevřel spoustě lidí (rodičů, dětí) oči a je to jen dobře....
Tak tahle kniha za mě bohužel ne. Dokument byl skvělý ale kniha ač tam byly některé ty rozhovory dobré, tak převážily spíš ty které byly velice nudné a táhly se. Jeden rozhovor byl tak nudný že jsem musela dokonce i přeskočit a to normálně nedělám. Mrzí mě to, čekala jsem od knihy více.
Problematika kyberšikany a celkově sexuality na internetu mě na vysoké škole začala docela zajímat. Když vyšel film V síti, těšila jsem se do kina. Na takový film se ale nedá těšit, což jsem si uvědomila, když jsem z toho kina odcházela. Byla jsem ohromená, znechucená a došlo mi, že ačkoli mi bylo jasné, že internet je pro děti strašně nebezpečné místo, nemám sakra ani ponětí, jak moc nebezpečné ve skutečnosti je. Myslela jsem si, že kniha bude slabší odvar, je to přece jen kniha a číst o tom není tak silný prožitek jako když to vidíte na vlastní oči, ale to u téhle knihy bohužel neplatí. To film je slabší odvar.
Nejenže si přečtete rozhovor s herečkami dvanáctiletých dívek ve filmu, přečtete si také rozhovor s jedním z "predátorů", který dívkám psal. Přečtete si rozhovor mezi jednou z hereček a tímto predátorem, kteří se po natáčení setkali, aby si o tom popovídali. Přečtete si rozhovor s mužem, který strávil skoro 10 let za mřížemi za zneužívání chlapců ve skautském oddíle, zjistíte, jaké na chlapce používal metody. Přečtete si rozhovor s Monikou Ludlovou, která se ve filmu objevuje hned na začátku, kdy na castingu prozradí, že se též stala obětí jednoho z internetových predátorů. Dozvíte se celý její příběh i to, jak důležitou roli v něm sehrála její maminka, neboť podpora rodičů je vždy na prvním místě! A v neposlední řadě si přečtete také rozhovory s odborníky z krizového centra, v oblasti sexuologie nebo také s milým panem docentem Kamilem Kopeckým (kterého jsem měla ve druháku na fonetiku - strašně milej a chytrej člověk), jenž založil portál e-bezpeci.cz, který se soustředí na prevenci v této oblasti.
Já asi ani nedokážu vyjádřit, jak moc jsem šťastná, že jsem nikdy nikomu neposlala svou nahou fotku. Jediné kliknutí, které může od základů změnit život. I dospělý člověk by se s tím těžko vyrovnal, tak co teprve malé dítě. Internet sám o sobě není nebezpečný, ale musíme vědět, jak ho správně používat.
Tak začnu tím, že jsem stihla vidět i film v kinech. A knížku jsem řekla že to bude něco na víc co se dozvím, dost mě překvapilo kolik "predatoru" na i fernetu vůbec je, ale zároveň mě i překvapilo že se jeden dokázal ozvat a hovořit o svém problému. To bylo asi to co mě zároveň i mile prekvapilo/ potěšilo, samozřejmě to toho člověka neomlouvá za to co dělá, ale alespoň o tom problému dokáže mluvit. Samozřejmě i další rozhovory měli co do sebe, ale tento a ještě rozhovor s dalším "predatorem", který to mě snad ještě více promakanejsi se mi dostal pod kůži nejvíce.. :O a hvězdicku dolů dávám za poslední rozhovor.
Ani moc nevím, co ke knize napsat. Některé rozhovory mě číst vyloženě nebavily, třeba ten poslední. Také bych někdy kladla tázanym jiné otázky. Asi to všechno bylo pojato jinak, než jsem si představovala...můj pocit nejde tak úplně vysvětlit. Paradox... Sotva jsem knihu zaklapla, přišel můj 9 lety syn, zda může,, byt,, na nejmenované sociální síti a mě polil studený pot a asi moje razne NE trochu nechápal. A ještě bych k jedné z dotazovaných dodala, že se mi otevírá kudla v kapse nad tím, jak někdo není schopný se poučit.
"A kolik ti je? Mě je XX. Anevadí ti, že je mi 12? Aha, tak to je v pohodě."
Tak nějak to většinou zajímá, protože kdo by se nezeptal, kolik je danému člověku let. Protože věk vždy něco znamená. A potom taky ta vizuální stránka a to, o čem daný člověk rád mluví.
Hodnotit tuto knihu? To je řešení sakra neobyčejné rovnice. Nedá se to nijak zobrazit, uchopit. Protože to, že pachatelé jsou vinni je jedna věc a do jaké míry jsou vlastně vinni i ti, kdo jsou na druhé straně? Jako všechno má své dvě strany, tak přece i tento problém....
Já nehci stát na straně predátorů a nějak obhajovat, co a proč dělají. Ale vím, že pod svícnem je největší tma a vždy se dá na tu druhou, neslušnou stranu pod nějakou vidinou zlákat ita druhá strana. Že to prostě není jednoduché...ani pro predátora ani pro obět. Každý má pak nějaké svoje traumata, která si nese. Oba přece léčíme, obou poskytujeme pomoc.
Kniha i film mají jedno 100% společné - není jednoznačně řečeno téměř nikým, proč to dělají, proč nevyhledávají pomoc a proč se unášení něčím, co daná společnost nepřijímá. Predtoři to házejí jako vinu na mladou generaci, generaci, která i na rande jde s mobilem a dokáže se bavit i když se nebaví spolu. Ale není to tak trochu i problém jich samotných? Že nedokážou být sami sebou, že neumí pojmenovat své potřeby, že se nebaví doma s tou, která tvoří jejich rodinu?
Kniha je pouze doprovodem k filmu. Kniha se snaží přiživit svůj potenciál na ataktivitě filmu. Na aktuálnosti filmu....a opravdu zírám s nedůvěřivostí na to, že vlastně iniciální podnět dala jedna z telefonických společností...
Samozřejmě, že mě kniha zaujala, že pohledy několik lidí mi nebyly lhostejné a že se to vlastně děje komukoli...komukoli, kdo to dovolí, kdo si jde za nějakým cílem, kdo ví, že s námi manipuluje....
Tuto knihu jsem přečetla jedním dechem. Stihla jsem vidět film v kině, takže jsem se na ni moc těšila.
Kniha nám poskytne náhled na danou problematiku z různých úhlů pohledu (z pohledu hereček, dívek, které si to opravdu prožily, odborníků, a také což mě dostalo, z pohledu predátorů).
Myslím si, že každý, a ne jen rodiče a náctileté dívky, by si měli knihu přečíst.
Je to kniha, do které se ponoříte a zapomenete na vše, co se děje kolem vás.
A pak si jen řeknete, stejně jako já ,,Tohle se opravdu děje?"
Doporučuji!
Memu cteni predchazelo shlednuti filmu, ktery me, asi jako vsechny, zejmena znechutil... Kniha se necte vubec dobre, presto jsem ji precetla pomerne hodne rychle.
Nektere rozhovory me bavily a zajimaly mene, nektere vice. 2 predatori z knizky mne ve vysledku prisli s docela velkou sebereflexi (ale az pote, co vsechno provedli!!?!), ale taky nevim, jak moc jim to verit, kdyz jsou/byli schopni, ceho byli. Pribeh o zneuzivani chlapcu me naprosto sokoval a primel k obrovskemu premysleni. Nechapu, jak muze nekdo cilene tak dlouho neco takoveho delat a nicit detske dusicky a zivoty a neverim ani trochu, ze by si to clovek neuvedomoval.
Je super, ze neco s touto tematikou vzniklo a i kdyby to pomohlo jen 1 diteti, bude to uspesne. Prevence chovani a seznamovani na internetu by se mela stat soucasti nasich zivotu.
Taky jsem si nemohla pomoct, ale nektere "obeti" mne prisly vylozene "aktivni" a i ve 20 letech s prominutim uplne pitome husy :-/
Zaver jsem tez cekala trochu propracovanejsi, ale jelikoz to nebylo v zadani, tak me uspokojil (a malinko inspiroval) ten, ktery tam byl.
Štítky knihy
sex sexuální úchylky homosexualita zneužívání nenávist sociální chování sociální patologie a deviace sociální vyloučení sociální deviace sexuální deviace
Kdo chytá v síti
Knihu jsem našla vlastně náhodou. Nevěděla jsem, co čekat, ale jelikož dokument V síti mi nepřišel úplně špatný, sáhla jsem o ní.
Nyní po dočtení mám hodně smíšené pocity. Kniha se místy četla extrémně rychle a místy jsem se vážně nudila. Text je psán víceméně formou rozhovorů, kde byl klíčový bod autorka, co se ptala. Bohužel ta mě zklamala nejvíce. Někdy mě její narážky a celkově otázky spíše vytáčely.
Co naopak chválím jsou fotografie a případ Piškot a Meluzín. Jinak bych knihu označila za slabší průměr :)