Kdo přivezl Doruntinu?
Ismail Kadare
https://www.databazeknih.cz/img/books/85_/85398/bmid_kdo-privezl-doruntinu.jpg
4
39
39
Děj novely vychází z tajemné události, jejíž záhadu není snadné rozluštit. Doruntina, před třemi lety proti vůli bratrů a matky provdaná do dalekých českých zemí, se jedné noci objeví u vrat rodného domu a tvrdí, že ji na koni přivezl bratr Konstantin. Zdá se, že to však není tak jisté, neboť v nedávné válce se všech jejích devět bratrů nakazilo morem a všichni do jednoho zemřeli.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2011 , DybbukOriginální název:
Kush e solli Doruntinën, 1980
více info...
Přidat komentář
Ahojda lidičky,
Tahle knížka je o tom, že se Doruntina doprcá po pár letech domů a nikdo neví, kdo ji dovezl. To se mi stávalo v mládí každou druhou neděli. S kým jsem přijel? A kde mám peníze? Kdo mi pozvracel kalhoty a boty???
Celkem snadno jsem se tedy vžil do Doruntiny situace ačkoliv jsem v Albánii nikdy nebyl a odtama znám jen Dr.Albarna a fotbalový tým Albion. Šok ale přichází záhy v momentě, kdy Doruntina řekne, že ji dovezl její bratr, který je již tři roky v království Ivety Bartošové - tedy po smrti!
Místní albánský Kojak tak rozjíždí ukrutné vyšetřování této báchorky a z historického románu se stává CSI: Albania a chvilkami též pořádnej horor, protože co když ten brácha vážně vylezl z hrobu? To se nelíbí místnímu šamanovi z Říma, kterej tvrdí, že z hrobu vylezl jen Ježíš a každej další je navíc! Tehdy lidi hodně věřili v Boha, protože ještě nevěděli, že Gott is dead.
Celkem banální historka se tak dostává do nejvyšších pater albánský peniskuly a knížka se mění v pořádnou literární centrifugu. To jsem vůbec nečekal, když jsem knihu do ruky bral, a tak dávám 8,5/10 za strhující biják.
Možná je chybou, že jsem tento příběh četl bezprostředně pro přečtení knihy Krvavý duben. Možná to ale bylo výhodou, protože "Kanun" a "besa" pro mne nebyly jen prázdné pojmy, které tady nejsou nijak vysvětleny. Možná podvědomě jsem ale měl pocit, že by měla být kniha něčím podobným - námětem, stylem vyprávění, poselstvím..... Ne tahle kniha je jiná. Baladický příběh, vycházející z vyprávění předávaných ústně je naprosto odlišný. Nemohl jsem se ubránit srovnávání s Ishigurou. Také jeho knihy jsou každá jiná. Příběh ve kterém jsem nacházel prvky albánské bojovnosti - souboj s mocí, náboženstvím, i se sebou samotným. Kniha na mne působila zvláštně - na začátku jsem měl pocit, že mně nebude bavit....v polovině jsem jí přicházel na chuť....a na konci mně bylo líto, že končí. A já začínám pátrání po dalších příbězích od Kadareho.
Síla daného slova dokáže zlomit i smrt, mrtvý bratr dokáže dovézt svou sestru domů a malý národ postavený na principu tradičního pravidla besy - dodržení daného slova - dokáže zachovat sám sebe, čelit dobyvatelům, válkám a zlu. Kadare napsal krásný baladický příběh s úžasnou atmosférou.
Knihy Ismaila Kadareho jsou pro mě jako poslední díl dortu. Lákají mě, těším se na ně, ale zároveň si je šetřím až na tu pravou chvíli a náladu. A pak když se zakousnu.. pěkně pomalu kousek po kousku už jen vychutnávám. A jako vždy je to slast. P.S. Opakuju se, ale jen tři autorovy knihy přeložené do češtiny jsou fakt ostuda
Kadare sa znovu ukázal ako talentovaný rozprávač, ktorý vie opísať úžasne atmosféru Albánskeho vidieka. Veľmi sa mi páčila myšlienka, že zvláštne veci medzi nebom a zemou si vytvárame sami:)
Temná atmosféra tohto smutného príbehu strhne čitateľa od prvej stránky. Na pozadí ľudovej legendy rozohráva Kadare súboje rozumu proti viere, tradícií proti novátorstvu či povinnosti proti pravde, príbeh o sile albánskeho zvykového práva – kanunu.
Kapitán Stres vedie vyšetrovanie tajomných a nanajvýš nepravdepodobných udalostí okolo záhadných úmrtí matky a dcéry, posledných článkov rodinného klanu Vranajových. Okrem osobného zainteresovania v prípade a vnútorného konfliktu, ktorý vyvstáva medzi tým čo vidí a počuje a medzi chladnou logikou jeho vlastného rozumu, odmietajúceho uveriť neuveriteľným faktom mu stavajú v rámci vlastných cieľov prekážky do cesty aj jeho nadriadení.
Neobvyklý námet príbehu, fantastická atmosféra, ktorá sa celým dielom nesie, či pocit strachu z neznámeho, ktorý autor správne dávkuje a stupňuje tvoria vo výsledku fantastický stredoveký balkánsky mix, knižku, na ktorú sa určite nezabúda. Som nadšený!
Opět skvělé počtení od tohoto u nás ne až tak známého albánského autora. Kadare opět brilantně rozehrává baladický příběh na pozadí starých albánských zvyklostí. V pozadí celého příběhu je spor moci a víry. Důležitým prvkem, který se v románu objeví, ale vlastně nijak nevysvětlí, je uplatňování "besy" a "kanúnu". Je to trochu škoda, protože znalost těchto pricipů vrhá na vyznění celého příběhu nové světlo. Jsem přílišný laik abych hodnotil "besu" a "kanún", jen asi tolik, že se jedná o specifickou albánskou právní normu, která působí z dnešního hlediska dosti brutálně a její kořeny sahají až do pohanských dob. V Doruntině se této roviny Kadare jen dotkne. Pokud chcete vědět víc o uplatňování kanúnu a besy a vlivu na samotné Albánce, pak doporučuji si přečíst spolu s Doruntinou i další Kadareho vynikající román Krvavý duben. Je ale třeba říct, že neznalost těchto pricipů nijak nesnižuje vynikající čtenářský zážitek. Za mě jasných 5 hvězd.
Podle mě úplně nedoceněná kniha jak po straně jazykové tak dějové. Každému kdo má rád knižní zápletky na pozadí skutečných reálií doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Krvavý duben |
| 1990 | Generál mrtvé armády |
| 2017 | Palác snů |
| 2011 | Kdo přivezl Doruntinu? |
| 2002 | Spiritus |
Generál mrtvé armády na mě zapůsobil víc, ale Doruntina má také své kouzlo. Ačkoliv se odehrává někdy ve středověku, scény a postavy jsou zvláštně ahistorické. Jediný rušivý prvek - hlavní postava se jmenuje Stres, což mě jaksi stresovalo!
První věta knihy:
Stres byl ještě na lůžku, a tu se mu najednou zdálo, že zaslechl bouchání na dveře: buch, buch, buch.