Když přišli psi

Když přišli psi
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545101/bmid_kdyz-prisli-psi.jpg 5 402 402

Některá tajemství by měla zůstat navždy skryta – je lepší nevědět, že hrdinové, kterým jsme vystavěli pomníky, ve skutečnosti mnoha lidem ublížili. Živa, Ludmila, Slávek, Ondráš i Karel mají co tajit. Ale kdo je může soudit, když prožili mládí v době, kdy se obyvatelé Beskyd báli partyzánů stejně jako německých vojáků? A lze rozpoznat dobro od zla, když máte nevratně zjizvenou duši? Hory na Valašsku dodnes skrývají příběhy velkých lásek a nenaplněných snů. Nadešel čas je vyprávět…... celý text

Přidat komentář

Mojepočteníčko
17.09.2024 4 z 5

Kdyby nebylo Scarlett Wilkové, nevím jestli by se mi v nejbližší době podařilo vzít knížku do ruky...

Scarlett Wilková je mou velkou oblíbenkyní. A její nová kniha - Když přišli psi, se opět zařazuje mezi skvělé čtivo, které budu s láskou uchovávat ve své knihovně :)

Živa a Karel, Slavomil a Ludmila, Ondráš, Margareta nebo třeba taky Dita a Hund. Beskydy, válka, partyzáni, spojky, život i smrt, láska i zrada. Štěstí v neštěstí...

Příběh vyprávěný pohledem různých postav. Kousek historie, po které se budete pídit, protože její reálnost vám nedá spát.

Skvěle napsaný historický román, který vás bude bavit od první stránky. A pokud si na něj uděláte čas, budete ho mít přečtený raz - dva :)

mag097
17.09.2024 5 z 5

Příběhy z minulého století patří mezi moje nejoblíbenější čtivo, těžko se mi už ale hledá knížka s novým, originálním námětem. A když už se mi to povede, tak na ní budu pět ódy ještě dlouho.

Tak jako mě loni učaroval Varhaník z mrtvé vesnice, tak se to letos povedlo nové knize Scarler Wilkové.
Když přišli psí vypráví příběh jedné beskydské vesnice a toho, co to znamenalo být partyzánem po druhé světové válce.

I když jsem že začátku trochu tápala, jestli mi kniha sedne, autorka to pak rozjela, já se do knihy začetla a přečetla ji podstatě na dva zátahy (a to už se mi hodně dlouho nestalo!)

V knize se vystřídá velké množství vypravěčů, díky kterým tak nakoukneme pod pokličku do všech domácností. A ikdyž se tam postav protočí poměrně dost, plést se vám nebudou.

Pokud vás stejně jako mě nadchla autorka díky svému prvnímu románu Až uvidíš moře, touto knihou si vás opět získá a budete stejně jako já netrpělivě vyhlížet, co napíše příště!


Ewinky
14.09.2024 5 z 5

Naprosto dechberoucí a čtivý román z poválečné doby. Skvělé prokreslené postavy, silné emoce a celá řada tajemství, která jsou postupně odhalována. Autorčin styl vyprávění mi sedí, její hrdinové rozhodně nejsou černobílí. Můžu jen doporučit.

knihomol1819
13.09.2024 4 z 5

Dala jsem jen ctyri hvezdicky,i kdyz se mi kniha libila. Hvezdicku jsem ubrala za tak trochu konec jako z cervene knihovny. Nemyslim si,ze by v padesatych letech mohlo vsechno tak dobre dopadnout. Ale jak jsem cetla ostatni komentare,,tak s tim mam problem jen ja. Od autorky jsem jiz cetla vsechny knihy a z "Az uvidis more a Ty chladne oci" jsem byla nadsena. V "Desetkrat a dost" autorka opustila vazna temata a popravde me tim zklamala,protoze jsem od ni necekala zensky banalni romanek, proto jsem byla mile prekvapena,ze se v knize"Kdyz prisli psi", zase vraci k historickemu tematu. Kniha se cet k a dobre,byla zajimava,neco ve mne zanechala,ale prece jen ji neco, proti jiz vyse zminovanym chybelo a proto davam o hvezdicku mene.

jahlina
13.09.2024 5 z 5

KDYŽ PŘIŠLY PSY je poválečný román od české autorky Scarlett Wilkové. Děj je tentokrát zasazen do oblasti beskydských hor, kde se za války skrývali partyzáni. Obyvatelé často nevěděli, zda se více obávat jich nebo nacistů. Vždyť jen podezření z napomáhání jim končilo často vyvražděním celé rodiny.

Hrdinové této knížky mají svá tajemství. Prožili dobu, která jim zanechala šrámy na duši. Ale ani ta nová „lepší“ není jednoduchá a pro každého radostná. Svině zůstala sviní, i když oblečená v novém kabátě. Příběhy Živy, Ludmily, Slávka, Ondráše i Karla se zajímavě prolnou, jednotlivé kapitoly jsou vyprávěné z pohledu někoho jiného, dokonce i pes se zde dostane ke slovu. A na konci, kdy dojde k odhalení skrytých tajemství, do sebe všechno krásně zapadne.

Pro mě to byla první knížka od Scarlett Wilkové, kterou jsem přečetla. Přiznám se, že jsem nadšená. Autorka je skvělá vypravěčka, umí dobře dávkovat drobná odhalení a udržet si čtenářovu pozornost. Vypráví zde silný příběh, od kterého se mi vůbec se mi nechtělo knížku odkládat.

BohyněKuchyně
12.09.2024 5 z 5

Knihy Scarlett Wilkové jsou pro mě zárukou skvělého a silného příběhu, který mě vždycky zcela pohltí a nechci od knížky vůbec odcházet. Nejinak tomu bylo i s její novinkou. S příběhem, který se odehrává jen pár kilometrů od místa, kde žiju.
Příběh začíná na konci druhé světové války, v malém lázeňském městečku. Válku pak vystřídá nastupující komunismus a vás při čtení napadne, že je vlastně v mnohém horší než byla válka. Postupně se rozplétají příběhy několika hlavních hrdinů, kteří my byli více nebo méně (nebo vůbec) sympatičtí. Živa se stará o velký dům po rodičích a válku prožívá celkem bez útrap. Její bratr Slávek je postava od začátku do konce nesympatická. Můžete jen hádat, jestli spolupracuje s partyzány nebo nacisty. Ludmila, holka z hor, se musí srovnávat s neskutečnou rodinnou tragédií. Stejně tak potká drsný osud Ondráše. Naopak Karel, ten najde svou životní lásku. Každý z hrdinů této knížky má svá tajemství, které nechce před nikým odhalit. Každý se snaží urvat si pro sebe ten nejlepší možný život. Scarlett Wilková má jedinečnou schopnost dostat se čtenáři pod kůži. Alespoň u mě to tak funguje. Přenesla mě do těžkých dob naší země, dokázala rozkrýt složité životy lidí nejen za války, ale také v době komunismu. Děkuji za tuhle úžasnou knihu! Rozhodně se k ní budu vracet.

AndreaTH
11.09.2024 5 z 5

Moje první kniha od této autorky a velké nadšení z ní.

lalela
11.09.2024 5 z 5

Stalo se vám někdy, že jste přečetli knihu a na konci jste zůstali úplně zaražení? Wilková píše o době, kdy nebyly sociální media, do chaloupek v horách se málo dostaly papírové noviny a vše nové jste se dozvěděli od sousedů, kteří přišli na besedu. Všechno si tenkrát lidi museli domýšlet, vypozorovat, chodilo se pěšky, kdo měl chaloupku a malé políčko byl sám sobě pánem, lidé si víc pomáhali. Hlavně ve válce, bylo to doba nelehká, oni nevěděli nic moc, my víme všechno. Wilková píše o lásce ke zvířatům - Dita, o lásce k druhému - Ludmila, o lásce k životu Živa, o budování komunismu v Beskydech a o křivých lidech, kterých je v každé době dost a dost. Všechno dávalo smysl hlavně na konci knížky. Celou dobu jsi o něčem přesvědčený a ono je to úplně jinak. Nádherná kniha, i když se mi nelehce četla, střídaly se ve mě pocity, smích, vztek, ale všechno překnonala láska, která je knihou doslova prosáklá.

L.Helena
10.09.2024 5 z 5

Další skvělá autorčina kniha, která opět vypráví jedinečný příběh o tom, že ne vše se v historii odehrávalo tak, jak do nás hustili na hodinách dějepisu.

OMBeautifulLife
10.09.2024 5 z 5

Skvostná kniha - představte si konec druhé světové války v Beskydech, partyzány v horách, ukrývání, pomoc i strach, pak osvobození a nástup komunistů k moci, některé postavy zmizely, jiné se najednou vynořily, převlékly se kabáty, podepsala se svědectví a začalo se zapomínat…
A to my nesmíme.
Každá kapitola je psaná z pohledu jiné postavy, dokonce i psa. Příběh se poutavě rozvine a na konci do sebe všechno zapadne jak dokonalé puzzle.
Není to lehký příběh, to o válce a komunistech ani nemůže být. Ale je mistrně napsaný.

Mona-Lisa
09.09.2024 5 z 5

Tato kráska teď na mě vyskakuje všude, jakožto recenznímu výtisku se ji dostalo cti obývat zdi instagramu mnoha profilů s recenzema.

A ona si to zaslouží! Tolik emocí, které ve mně rozdmýchala? O konci druhé světové pojednává. O Beskydech, kde se to hemžilo partyzány a době čerstvé komunistické, kdy se rychle převlékaly kabáty a razítko bylo důležitější než pravda.

Člověk si řekne, že z toho období má načteného hodně. Jako opravdu hodně. Co ti to vůbec dá?
Mně teda utvrdila v uvědomění, ze bídáci byli a budou. Ale i dobří lidi a hrdinové, které mnohdy nečeká dobrý konec, ale za to nezaprodání se režimu to stojí.

A hlavně proto, aby jsme už nikdy komunisty nezvolili, protože zapomíná se lehce a pravda se s odstupem času lehčeji překrucuje.

Tento příběh má mnoho hrdinů, užiješ si pohled každého z nich v krátkých kapitolách.
Já doufám, že se knížka bude číst ve velkém a podnítí třeba i rozhovory s pamětníky - babičkami a dědy čtenářů.

“Hory na Valašsku dodnes skrývají příběhy velkých lásek a nenaplněných snů… “ stojí na přebalu. Ono to zní tak teskně a romanticky. Spíš mi z ní bylo ouzko a každou stránku se bála, co tam zas bude za hrůzu. Ale znáte mě…proto samozřejmě plné hodnocení.

Pavlena
09.09.2024 5 z 5

Každá doba má své hrdiny i zrádce. A za války to bývá více vidět. A nebo ne? Poválečná doba byla hektická a ne vždy stavěla na piedestal ty, kteří si to zasloužili. Nová kniha Scarlett Wilkové nás přenese do Beskyd, kde se místní lidé dostávali do kontaktu s partyzány. Kolem těch (i těch, co jim pomáhali) se nabalilo plno mýtů, které se kniha snaží (mimo jiné) uvést na pravou míru. Nebyli to jen hrdinové, našlo se mezi nimi i plno těch, kteří jen využili situaci.
V příběhu je hodně postav i dějových linek, ale je tak dobře napsaná, že se v nich čtenář neztratí a nakonec do sebe všechno krásně zapadne. Kniha není dlouhá (přiznám se, že by mi nevadilo, kdyby byla delší), ale přesto mi nepřipadá, že by postavy nebyly dostatečně vykreslené. A prostředí je tu vlastně jen kulisou, to, co se zde řeší, je stále aktuální a může se stát v kterékoli době.
Nová kniha Scarlett Wilkové nespadla pod laťku nastavenou těmi předchozími a musím říct, že už teď se moc těším, co nového pro nás autorka napíše.
"Zapomenout. To bylo to, co všichni chtěli. Ale je to správné, snažit se zapomínat, tvářit se, že se nic nestalo?"

LenkaMacak
09.09.2024 5 z 5

Moje první setkání s paní Wilkovou a moc se mi líbilo. Navíc zasazeno do milovaných Beskyd. 5/5*

petrarka72
08.09.2024 5 z 5

Přečteno na jeden zátah během jedné líné neděle. Která by nebyla líná, kdyby bylo možné přestat číst. :-) Příběh z Beskyd s těžištěm v poválečné době, ovšem s kořeny za okupace i dříve, až v roce 1907. Živa a Slavomil, ona podnikavá, on mocichtivý, Karel milující klid, ovečka Ludmila, Marta se srdíčkem na rtech a zraněný Ondráš. Kdo z nich se stavěl zlu a kdo si na to jen hraje? Také růžová vila, Dita a Hund Otto, samoty, kam svět dolehne jen za hodně tragických okolností, a lidi, kteří jsou vždycky jen lidi. Čí tajemství se prozradí, čí zůstane zachováno a které bude smrtící? Příběh, v němž každý sklidí, co zasel. A metafora psů na několikerý způsob... Odvyprávěno suverénně a poutavě. Takže nesouhlasím s nejmenovanou kritičkou, že "to nejlepší už Wilková napsala". "Moře" i "Chladné oči" byly proklatě dobré - ale "Psi" mi připadají jako výrazný příslib něčeho, co bude skvělé.

Tammy11
08.09.2024 5 z 5

Úžasná kniha, nejlepší, co jsem v poslední době četla. Od Scarlett Wilkové jsem přečetla všechny a ani tato nezklamala. Už teď se těším, co dalšího z pera této autorky vyjde.

nada3314
07.09.2024 5 z 5

Mistrovský román z poválečných Beskyd. Takto je prezentováno toto nové dílo Scarlett Wilkové. A nemůžu jinak než souhlasit s každým písmenkem. Tohle je opravdu skvělý román. Úžasně se četl, děj mě hned od prvních stran vtáhl a nepustil až do poslední stránky. To, co autorka se mnou při čtení dělala je až neskutečné. Vodila si mě jak loutku a já jen četla a četla. Emoce, které jsem při čtení prožívala se ani popsat nedají. Celou dobu jsem byla v napětí a strašně jsem se o pejsky bála, nebylo to stěžejní o co v knize šlo, ale mě to nutilo v pozadí na ně myslet.

Příběh je zasazen do Beskyd, provedl nás nelehkou dobou, která se dotkla úplně všech. Lidé, nevěděli komu věřit -mihli se zde partyzáni, Němci, Rusové a nakonec i komunisté…

„Žila byla jednou jedna nádherná dívka Margareta, která neměla lehký život, ale nechtěla se s tím smířit a svou pracovitostí a šetřivostí si pořídila dům, který jí pomohl opravovat mladík jménem František.“ Měli spolu dvě děti Slávka a Živu. Živa je zvláštní netypické jméno, které dívku provázelo celým životem. Po smrti rodičů zůstali oba sourozenci sami a museli se s životem poprat. Každý to však pojal trochu jinak… Nechci prozrazovat, ale Živa mi byla sympatická a tu jsem si prostě zamilovala se vším všudy. Celý příběh je opředen rodinným tajemstvím, které se postupně rozmotává a mě strašně bavila, každá prozrazená nitka, která vedla až k tomu, že jsem nakonec dostala to na co jsem čekala. Konec jsem samozřejmě obrečela, ale bylo to i tím, že ten děj byl od začátku takto postupně vygradován a prostě už jsem nemohla být ta silná. Pustila jsem slzy a ulevilo se mi.

Všechny knihy autorky k sobě krásně ladí, vypadají obyčejně, minimalisticky, ale to je na nich právě to hezké. A to, co je uvnitř je až neuvěřitelné. Každý jeden příběh stojí za to.
Moc mě láká kniha „Až uvidíš moře“ tuhle jsem nějak propásla a doufám, že si jí někdy pořídím a přečtu.

Když přišli psi doporučuji všem je to jedno jestli jsi muž nebo žena, toto je čtení pro všechny. A pro nás co do Beskyd nemají daleko je to ještě o to větší zážitek. Děkuji moc!

hanina.k
07.09.2024 5 z 5

Četla jsem 3 autorčiny knihy ze 4, které mám a opět mě příběh nezklamal.
Tentokrát se podíváme do poválečných Beskyd. Více dějových linek, které se postupně propojují, každý má své tajemství, které nechce nikomu vyzradit, ale zase se tímto způsobem nedozví, že už o tom ví někdo další. Od půlky knihy to byl zvrat za zvratem.
Příběh o tom, jak byli používáni psi na zabíjení lidí, jak se nakládalo s partyzány a o tom, kdo se staví na jednu či na druhou stranu, jak se mu to hodí. Ale karma tu opět zapracuje a ,,smetí se vynese samo".
Propojení postav ale vyjde najevo až skoro na konci, ale je to geniálně promyšlené. Kniha se mi četla dobře a už se těším na další knihy Scarlett Wilkové.

HH77
06.09.2024 5 z 5

Další velmi povedená kniha autorky, kterou jsem zvládla přečíst za jeden den. Perfektně poskládany pribeh z poválečné doby v Beskydech. Autorka umí psát velmi poutavě a postupně poskládat dej z pohledu různých osob, dokonce i psů.
Za mne další topka letošního roku a spisovatelku pak radim mezi ty nej novodobé autory.

skalek
05.09.2024 5 z 5

Kniha ve které je jedna kapitolka věnována psovi....či psům ..Dita a Hund tedy Otto...Snaha popsat jejich pocity, jací byli tam uvnitř a proč takoví byli...
Paní Wilková neuvěřitelně postavy provázala, ale to se čtenář dozví až na konci...
Nebyl partizán jako partizán, trpěli hlavně obyčejní lidé....
kniha, která popisuje nejen utrpení lidí za války, ale také zvířat...Psi někdy vycítí daleko více než lidé....To zde chybělo...
Děkuji mooc p.Wilková

romika
05.09.2024 5 z 5

Skvělá kniha,stejně jako autorčiny ostatní ,drsná doba,jen mě malinko mrzelo, že oproti ostatním knihám tady nebyl sledován delší časový úsek,hlavních postav,klidně ve druhém dílu, zajímalo by mě jak to s dopadlo s Živou,její dcerou a ehm víme s čím a Ludmila,zda byla šťastná a jak si s tou dobou poradila dál. Jestli podobně jako Neonila propadla režimu,nebo byl její osud jiný. Každopádně skvělé čtení.