Ke dnu

Ke dnu
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482891/bmid_ke-dnu-nFC-482891.png 4 964 964

Do tmy série

< 2. díl >

V době prvních mrazů na konci listopadu je v močálech na kraji města nalezeno mrtvé tělo manželky lékaře Marka Diviše. Mezi obyvateli se začíná roztáčet kolotoč úvah, spekulací a pomluv. Osudy postav se kříží a praskají jako dráty elektrického vedení stožárů v polích za městem. Román Ke dnu volně navazuje na úspěšnou prvotinu Do tmy, za niž autorka obdržela roku 2016 Magnesii Literu za prózu.... celý text

Přidat komentář

Pett
05.06.2017 4 z 5

Z provoněné letní tmy mě to Anny bolavo nemilosrdně hodilo na dno... na dno lidské společnosti... do bažin lidských myslí... a že mi v tom vymáchala čumec jak se patří... nečekala jsem takové ponuro... ano, i první příběh, kdy se vydáváme Do tmy si s depresí potykal, ale měl v sobě takové zvláštní voňavé vesnické kouzlo... tady se bohužel mlelo dvanácté přes patnácté a já nestačila vytáhnout nad hladinu ani jednoho z nich, natož sebe... ale i tak, díky bohu za tyto české dary a jsem zvědavá na další bolavý počin!

magnolia
02.06.2017 5 z 5

Je to bolavé, napínavé, realistické i magické čtení... o životě na malém městě, o různých rodinách a několika ženských osudech, i mužských a dospívajících. Moc se mi to líbilo, více než prvotina - je tu nová česká autorka, která umí.


axi81
02.06.2017 4 z 5

Pro mě první kniha od této autorky. Určitě jsem ráda, že jsem si ji koupila. Nic veselého to teda není a občas jsem se ztrácela v Haně a chybělo mi tam dovysvětlení některých příběhů z minulosti. Každopádně kvalitní čtivo až z něj mrazí :)

zuzana2599
02.06.2017 5 z 5

I mně se tato nevšední kniha moc líbila. Autorka používá tak výstižný, intenzívní a bohatý jazyk, že mě příběh ihned vtáhnul do děje a nesla jsem se divokým proudem až k jeho konci.
Každý z nás má své dno, někdo je na dně, druhý se ke dnu přibližuje, jiný vyplouvá na povrch.
Ke dnu je silný příběh o obyčejných lidech a o obyčejném životě.

rottovat
29.05.2017 5 z 5

Anna Bolavá psát prostě umí. Už její předchozí román Do tmy mi přišel skvělý, ale Ke dnu ho naprosto překonalo. Jazyk, kterým píše, je naprosto vynikající a ač se vlastně v ději neděje nic extra závratného, nemůžete se od knihy odtrhnout. Autorka výtečně vykresluje jednotlivé postavy a z celé knihy na vás dýchá chvílemi těžká deprese. Za sebe tedy dávám všech pět hvězdiček, kéž by takto psalo víc a víc autorů.

V28
27.05.2017 5 z 5

Naprosto bolavé, úžasné čtení. Má cenu sem ještě něco psát? Všechny předešlé komentáře jsou výstižné, ať už za čtyři nebo pět hvězd, potvrzují jediné - skvělou knihu, která by neměla nikomu uniknout.

Eremites
26.05.2017 4 z 5

Skláním se nad mistrovskou schopností autorky pozorovat to hemžení lidského druhu nejen v jeho vnějších projevech, ale i vnitřních pochodech, pohnutkách a dalších záležitostech v celé škále lidské psychiky a následného geniálního přetvoření těchto poznatků do písmen a slov. Román Ke dnu nám nabízí velmi detailní nahlédnutí do života několika postav na malém městě a je to zážitek natolik reálný, hluboký a v podstatě známý, že si možná nevědomky říkáme o kterém z našich sousedů to Bolavá napsala. Je to bolestná a místy depresivní exkurze do běžných životů běžných lidí, o to bolestnějších, že jsou v mnoha věcech vlastně stejní jako my sami.
Zařazuji si autorku do mých TOP spisovatelů, protože oba dva její romány (Do tmy a Ke dnu) mi připravily úžasný čtenářský zýžitek.

Makropulos
26.05.2017 4 z 5

Depresivní, temné až bezútěšné, skvěle napsané, velmi silné a bolavé. Ano, takto na mě působí kniha Anny Bolavé o maloměstě, jeho obyvatelích, jejich strachu, úzkostech, někdy už i s náznaky psychických poruch. Autorce se podařilo do této knížky nahustit všechno špatné, s čím se lze nejen v maloměstě setkat (tam je to jen víc vidět) – hloupého novináře, který může jen uškodit, neochotné až zlé zdravotní sestry, šílenost při slevách v obchodním centru, neskutečnou práci u pásu při zpracování drůbeže, nešťastný život starých částečně dementních lidí, složitost života samoživitelky a k tomu temnou podzimní přírodu, mlhu, močál a řeku. Na rozdíl od románu Do tmy, který byl vlastně jen jednou linkou z jihočeského maloměsta, se zde objevuje hned několik významných postav, které nám svůj příběh vyprávějí. Každý z nich má nějaký ten svůj více či méně dobře schovaný strach, který ovlivňuje jeho život. Jen mi vadí, že některé linie, nejsou vysvětleny a dokončeny. Věřím tedy, že se to, co nebylo řečeno, dozvíme v příští knize. Vážně to není pohodové čtení.

hs777
19.05.2017 5 z 5

Je to vcelku běžný příběh o obyčejných lidech (nenechte se zmást nalezenou mrtvolou). Anna Bolavá ho ale napsala tak, že vás magickým způsobem polapí, vcucne jako bažina a pustí až úplně na konci. Naštěstí ne na dně. Úžasné!

petrarka72
17.05.2017 5 z 5

Mrtvola na začátku je jen záminka, spouštěč překotného dění, jehož účastníci jsou pitváni bez sentimentu, přitom ne chladně. Fascinující atmosféra. Stupňující se napětí. Zdánlivě nefungující vztahy - rozdílné plány a touhy na sebe nekompromisně narážejí. A zlo není ani banalizováno, ani démonizováno... Parádní zážitek.

Babouš
16.05.2017 4 z 5

Atmošku to pořád má, ale už ne tak zasněnou a provoněnou bylinkami. Tohle už byla docela drsňárna. Osobně se mi víc líbilo Do tmy, ale Anna Bolavá by napsala naprosto úžasně i nákupní seznam :)

Tydvik
09.05.2017 5 z 5

Prózy Anny Bolavé jsou opravdu bolavé. Ovšem naprosto fascinujícím a pohlcujícím způsobem. S jejími postavami se chvílemi ocitnete na pokraji šílenství, zoufalého vzteku, neporozumění či neschopnosti vzájemného dorozumění.
Autorka jim (a potažmo i vám) rozpitvá duši na maličké součástky.
A přes to všechno, přes všechno to tísnivé a bolestivé, vlastně výsledný efekt není vůbec depresivní.
Nevím jak to dělá, ale dělá to sakra dobře.

pajaroh
09.05.2017 5 z 5

Anna Bolavá přitvrdila, Ze Tmy Ke dnu, ze světa rozkvetlých luk, lipových květů a vůně bylin do podzemní haly drůbežárny mezi kmitající se těla spařených kuřat. Svět je nemocný a Bolavý a autorka nám bez obalu a s neuvěřitelně zraňující upřímností servíruje úskalí lidských vztahů, sebevražednou bezútěšnost všednosti a neschopnosti něco změnit i sobeckost lidských typů, které každý najde ve svém okolí (případně v sobě). A jako naschvál tohle všechno je tak pěkně napsáno.

vekune
09.05.2017 5 z 5

Naprosto skvělý! Stejně jako Do tmy, nemohla jsem se dočkat, až to dočtu a zároveň jsem vůbec nechtěla, aby to skončilo. Podle mě píše prostě skvěle!