Kladivo na čarodějnice
Václav Kaplický
https://www.databazeknih.cz/img/books/72_/72365/bmid_kladivo-na-carodejnice-65abbd0dc720b.png
5
2800
2800
Smutný příběh začíná roku 1680. Vernířovická žebračka Maryna Schuchová je obviněna farářem Schmidtem z čarodějnictví poté, co byla odhalena, že si v kostele schovala posvěcenou hostii do šátku. Slíbila ji Dorotě Groerové pro její krávu, která nedojila. To jí poradila podle staré pověry "stará Davidka". Všechny tři ženy byli nakonec převezeny na zámek Velké Losiny, kde byly uvězněny a souzeny inkvizitorem Bobligem z Edelstadtu. Ženy samozřejmě nebyly žádné čarodějnice, ale po výsleších, ve kterých je Boblig nařkl z toho, že létaly na Petrovy kameny (hora v okolí), "obcovaly tam s galány" a mnoha dalších věcí, a také po tortuře (mučení), se ke všemu doznaly a byly upáleny. Tohle byl teprve začátek. Postupně začal Boblig se svým hrbatým pomocníkem Ignácem obviňovat další a další občany Velkých Losin a později i Šumperka. Zálusk měl hlavně na bohaté, protože získal vždy část jejich majetku. Procesy probíhaly vždy velice pomalu, aby z toho měl co nejvíc peněz. Po mučení se přiznal i ten nejsilnější a nejodvážnější člověk k čemukoli. Boblig chtěl také odsoudit děkana Lautnera, který už od počátku odhalil jeho zájmy a ostře proti němu vystupoval. Nejdřív Boblig obvinil a následně i odsoudil k smrti mladou kuchařku Lautnera i jeho nejlepší přátele. Všichni pod tlakem mučení potvrdili Bobligova obvinění proti Lautnerovi. A tak nakonec, i přes návštěvu děkana u biskupa olomouckěho, kde mu řekl o všem co Boblig provádí, byl i Lautner zatčen. Dlouho vzdoroval, ale po těžkém mučení na skřipci se i on přiznal k hrůzným činům, které nikdy neudělal a byl upálen. Až po 8 letech končí Bobligovy inkviziční procesy a na hranici umírá poslední nevinný člověk. Mezitím zabil asi 100 dalších lidí. 4. vydání Pozn.: Informace o dotisku (viz Edice) není v tiráži uvedena. 22-105-77... celý text
Přidat komentář
Naprosto excelentně sepsaná kniha.S velice věcným doslovem.Vykreslení postav taky super.Emoce s vámi jen cloumají - několikrát jsem chtěl sám nechat Bobliga a Nácka nechat projít torturou a ztrestat hloupost a liknavost ostatních.Člověk by řekl, že za zhruba 400 let lidstvo udělá pokrok, ovšem zvyky se zas tak moc nemění, komunistické procesy probíhaly ještě nedávno v podobném duchu a i dnes se setkáváme s tím, že několik vyvolených parazituje na strachu ostatních a pomocí něho manipuluje zbabělé stádo, kterému strach zabraňuje používat zdravého rozumu.Knihu vřele doporučuji.
=Spoiler=
Moc nevím, jak mám hodnotit. čekala jsem na nějaký zvrat v té mizérii, na to že Boblika někdo přechytračí. Ale celá knížka je pořád stejná, tortura, doznání. Bylo to hrozně frustrující a zároven pravdivé. Do čtení jsem se musela hodně nutit. Ale myslím že to bylo poučné.
Prokousat se začátkem bylo pro mne trochu nudné, ale později jsem se do knihy tolik tzv. "zažrala", že jsem nemohla přestat číst. Zajímám se jak o magii, tak čarodějnice, jejich procesy a vše okolo. Doma mám stále první vydáí této knihy, které bych se nikdy nemohla zbavit.
Tak jsem na základě četby této knihy neodolal a o posledním zářijovém víkendu vyrazil směr Morava, zdolal Petrovy kameny a navštívil Rýmařov a Velké Losiny. Ze všech míst na mě dýchala jejich historická atmosféra a znovu jsem vzpomínal na osudy nešťastníků, kteří zde při nespravedlivých procesech přišli o to nejcennější.
Jelikož jsem se narodila v Šumperku a prožila zde většinu svého dětství, byla to pro mě vlastně povinnost si tuto knihu přečíst. A rozhodně toho nelituji!
Nikdy by mě nenapadlo, že by se taková krutost, zloba a nenasytná touha po majetku kdysi odehrávala v mém rodném kraji. Jsem nesmírně vděčná, že jsem si mohla tento příběh o šumperských čarodějnických procesech přečíst a více se dozvědět o této těžké době, která v 17. století rozhodně byla.
Od začátku jsem velmi obdivovala odvahu a kuráž děkana Lautnera. On jediný se snažil Bobliga zastavit a, i když se mu to nepovedlo, vím, že udělal vše, co bylo v jeho moci.
Po přečtení knihy jsem nebyla schopná normálně fungovat, stále jsem musela na to myslet. Bylo mi z toho strašně smutno a v jednu chvíli jsem si myslela, že se rozbrečím.
Je to moc silný ale i velmi poučný příběh! Doporučuji přečíst!
Její přečtení pro mě bylo přirozeným vyústěním zájmu o čarodějnické procesy. A rozhodně nelituji, jen to asi nebudu opakovat..Příběh o zvůli, moci a ne-moci, bezpráví, překrucování skutečnosti a natahování pravdy na skřipec..jak dobře to, nejen z našich dějich, známe..Těmihle praktikami se vyznačuje libovolná totalitní zvůle a je až hříčkou osudu, že kdysi trestali dobří křesťané a ti pak byli o několik století později sami trestáni..Každopádně napsáno je to mistrně, temná a chladná atmosféra bezmoci mě vtáhla a pohltila a vidět světlo na konci tunelu, pak byla celkem fuška:)
Nejdepresivnější kniha, kterou jsem kdy četla. A naprostý vrchol literárního zpracování nějakého příběhu. Kladivo na čarodějnice má tu "výhodu", že zpracovává opravdu velice zajímavé téma, které je ještě ke všemu podloženo skutečnými událostmi. Způsob, jakým dokázal Kaplický tento příběh odvyprávět je opravdu obdivuhodný (a co jsem tak vyčetla, losinské/šumperské procesy jsou popsány velice přesně). Za mě naprosto "skvěle" zachycený průběh ničení lidské psychiky a celé jedné komunity. Kniha je navíc velice čtivá. Nejradši bych tomu dala těch hvězd minimálně osmkrát tolik.
Jo a - je mi z toho smutno.
Přečetla jsem ji znova.Byla to hrozná doba, ale je to o lidech a jejich strachu z inkvizice. Na mučidlech se přizná každý.
Poslouchala jsem audioknihu v překrásném podání pana Rimského. Kniha je to krásná, nadčasová. Musím se ale přiznat, že jsem měla zprvu chuť to vzdát. Z obsahu mi bylo nesmírně ouzko a měla jsem stažený žaludek ze stresu. Je to velice sugestivní a to, co se dělo, bylo opravdu příšerné. Co všechno bylo spácháno ve jménu Boha. Vlastní svědomí umlčeli tím, že přeci nic se neděje bez vůle boží. Člověk vůbec nechápe, jak se to mohlo stát, jak tomu mohlo tolik lidí uvěřit. jak něco takového mohli dopustit. Někteří pro moc, pro peníze, jiní z lhostejnosti, ze strachu, z přílišné důvěřivosti, z hlouposti. Vytrvala jsem a nelituji toho. Je to skutečně velice krásný román a lidé by takové měli číst, aby si uvědomili, že musí přemýšlet o tom, co je jim předkládáno a ne všechno brát automaticky jako pravdu. A že musí zasáhnout, když se děje bezpráví, i když mají pocit, že se jich to netýká. Protože se může stát, že se jich to týkat bude a pak už bude pozdě. Je to těžké, překonat v sobě strach a bojovat za spravedlnost, proti zlu, ale je to nutné.
Jak píšu k vlastnímu Václavovi Kaplickému, nejlepší historické romány jsou ty, které dokážou na konkrétních událostech z konkrétní doby ukázat to všeobecnější, nadčasové, co se třeba v určitých modifikacích znovu a znovu opakuje. To předvedl V. Kaplický v Táborské republice, to je smyslem Velikého Theatra a v nejkoncentrovanější a paradoxně i v nejkratší (dějově) a nejmenší (místně) podobě i v Kladivu na čarodějnice. Ti, co tady poukazují na Boha a víru bych chtěl upozornit, že zde je nakonec předvedeno, jak se dají zdeformovat a zneužít i ty nejlepší a nejušlechtilejší city a pokud někdo napadá katolickou církev, pak bohužel - čarodějnice pálili i jinak likvidovali i protestanti a to i v Anglii, nebo třeba i v korunní kolonii Massachusetts - viz Salemská aféra. Ono to není o náboženství, ale o zvláštní směsi fanatismu a brutální bezohlednosti, lhaní, prospěchářství a lhostejnosti či zbabělosti a dějiny nám přinášejí tuhle situaci, kterou Václav Kaplický popsal skoro až dokumentárním způsobem, znovu a znovu. Vždyť čím se liší hony na čarodějnice včetně jejich "vyšetřování" a trestání od moskevských procesů třicátých let nebo téhož z let padesátých u nás a v okolních zemích? A čím jsou svým způsobem dneska podobné fanatické kampaně odlišné? Metal Messiah připomíná agendu globálního oteplování, jak bych přidal ještě aktuálnější obdobu - kampaň MeeToo. Jsou oběti vypočítavých obstarožních zlatokopek, které mají už to lepší za sebou, zas tak odlišné od obětí Boblinga, nebo zde rovněž několikrát zmiňovaných Urválka nebo Vaše? Nikdo soudný se nebude zastávat onoho už od pohledu nechutného Wiensteina, ale co ta zbabělost jeho obětí (i tady je v zásadě jistá skrytá paralela vzhledem ke Kladivu na čarodějnice - teď se mně to netýká....) a jejich vypočítavost, která je stejně nechutná, jako fakt, že kromě těch pár oprávněných (namítnete, že čarodějnice neexistují, Weinstein a pár podobných ano - stejně jako skutečné a nejen opovrženíhodné sexuální obtěžování a vydírání) případů je tady balast dehonestace se snahou na sebe upozornit a vytřískat z toho, co se dá......Jistě, jejich oběti nikdo nemučí fyzicky a nebudou upáleni. Ale připravovat touhle cestou někoho o majetek a "mučit" ho duševně i třeba tím, že už nebude moct dělat to, co umí a má rád (nejvíc mně to popudilo trochu paradoxně v případě K. Spaceyho…) je přece v principu úplně stejné. V padesátých letech to byl senátor McCarthy, který využil pochopitelného a oprávněného strachu z komunismu k obdobné likvidaci řady zcela nevinných lidí, dneska jsou to všechny ty neznámé a často i neidentifikovatelné osoby a organizace s agendami životního prostředí, "lidských" práv či třeba oné politické korektnosti....v tom je síla literatury, tedy té kvalitní, že ukazuje, že tohle se už událo a ne jednou a co je nejhorší, v jiném hávu, s jiným ideologickým balastem se to vrací.
Uffff, tak tohle byla nálož. Smrt tolika nevinných lidí a jedno obrovské vítězství ďábla, v podobě inkvizitora Bobliga - mimořádně odporné postavy. A přesně toto ďábel dělá: využívá těch největších lidských slabostí a nejhorších lidských vlastností, aby šířil zlo,bolest a neštěstí. A bohužel se mu to daří dodnes.
Tak tady půjdu trochu proti proudu. Více než na tři hvězdy to u mě není. Sepsáno je to brilantně a jazykem vytříbeným, to smekám, ale zhruba od poloviny už mě to nepřeberné množství odsouzení, procesů, mučení a nuceného doznáváni se začalo tak trochu nudit. Je to děsivé a člověk dnešní doby při čtení jen nevěřícně kroutí hlavou, v mém případě to bylo při poslechu(audiokniha), jak nespravedlivé ty procesy byly.
Jsem rád, že jsem si tuto známou knihu Kaplického přečetl-poslechl, ale zase až tak moc mě neuchvátila. Podruhé už bych to asi nedal. Mé hodnocení 70%.
Když si to člověk představí, tak brrrr, úplně mi přeběhne mráz po zádech. Je vidět, že nezáleží v jaké člověk žije době, vždycky se najdou zlí lidé.
uff..ta bezmoc...dočteno se slzami v očích...mašinérie, kterou (ne)lze zastavit...nevinní lidi umírající krutou smrtí...a to zklamání...největší asi u Kryštofa Lautnera, zrazeného všemi...přátelé obracející se přátelům zády, aby zjistili, že ani tak si život neuchrání...
memento pro všechny... a je jedno, za co se hamižnost a zloba převleče..jestli za náboženství, nebo za něco jiného...
Je mi úplně úzko, když si vzpomenu na tento příběh, který je založen na reálných a historicky zdokumentovaných událostech, které se staly v okolí Šumperku. Skvělá kniha a skvělý film, to se musí nechat. Doporučuji, za mě rozhodně 5/5
Inkvizice pořádá hon na čarodějnice. Jsou mučeni a zabíjeni nevinní lidé, kteří mají odvahu se postavit nespravedlnosti, nebo alespoň mají majetek k zabavení.
Opakuji se, ale žijeme v nádherné, pohodlné době a málo si toho vážíme.
Tento příběh jsem vyděl snad již desetkrát ve filmové podobě, ale do samotného děje jsem se snad vcítil až při čtení této knihy. Jaká to musela být hrozná doba, kdy se člověk děsil čehokoli? Jak hrozně jednoduché bylo na sebe upoutat pozornost a jak kruté následky to pak přinášelo.
Chtěla jsem napsat něco duchaplneho, ale stale se zmůžu jen na sousloví "hustodemonskykrutoprisnej mazec"......
Štítky knihy
čarodějnice zfilmováno 17. století inkvizice katolická církev upalování čarodějnic právo útrpné perzekuce Velké Losiny čarodějnické procesy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Kladivo na čarodějnice |
| 1954 | Železná koruna I - Dobré srdce císařovo |
| 1977 | Veliké theatrum |
| 1956 | Čtveráci |
| 1976 | Škůdce zemský Jiří Kopidlanský |
Co všechno může způsobit chamtivost, pověrčivost a lhostejnost. Pokaždé mě mrazí při představě, kam až jsou lidé schopni zajít.