Kniha smíchu a zapomnění

Knihu bych zařadila mezi moje oblíbenější. Líbilo se mi, že příběhy byly doprovázeny úvahami, vlastními vzpomínkami a rozepisování se nad smíchem a zapomněním mi přišli opravdu krásné. Připomnělo mi to některé věci a sama se vrátím k psaní deníku (nechci si přece pamatovat z dvanácti silvestrů jen pět), čímž se dostávám k tomu, že Tamin příběh mi přišel nejsympatičtější.

Je to jeden z těch nejlepších Kunderových románových "štyků", i když jsou to spíš delší povídky a variace, jež spojuje téma smíchu a radosti na jedné straně a zapomnění, smutek, vystřízlivění, snad melancholie na straně druhé.

Příběhy zajímavé a mnohdy dráždivé svou erotičností, zároveň však často kýčovité a afektované, jak to umí jen mistr Kundera. Úvahy o smíchu, kráse, pomíjivosti, dějinách atd. jsou asi tím nejsilnějším na knize; Opět mistrné spojení úvah s jistou lyričností a sentimentem příběhů, a zároveň životními peripetiemi samotného autora.

Kundera velmi dobře popisuje dobu konce 40. a počátku 50. let, takovým až přízračně malířským způsobem vykresluje tu dobu, ten nadšený idealismus mladých lidí, kteří v té takzvaně těžké době tančili, smáli se a vznášeli na křídlech šťastných zítřků, s vírou v lepší budoucnost. Zatímco se za nimi, jako na nějakém obskurním barokním obraze, ve druhém a třetím plánu, tísnilo bezpočet politických vězňů a na šibenici se kývaly těla Milady Horákové a Záviše Kalandry. Opilí iluzí nechtěli vidět nic jiného, než své rozesmáté tváře v tanci.

Podle mého názoru nejlepší Kunderova knížka. A u popisu Passerova pohřbu mně smíchy tekly slzy.

Čteno sice z vytištěného pdfka (holt sehnat něco exilového od Kundery je i dnes problém), nicméně dílo mi i tak poskytlo hluboký čtenářský zážitek.

Společně s Žertem a Nesmrtelností vrchol autorovy tvorby! Současné esejistické výplody už jsou jen intelektuální masturbací.

Kundera ve vrcholné formě. Občas to není úplně lehký čtení, chvílema je to zase až moc "lehký", ale jako celek výborný, vzájemně originálně provázaný a chytrý.

Podle mě naprosto geniální kniha, sedm příběhů tematicky se prolínajících, ale cítím, že jsem všechno hned napoprvní nepochytila, takže se těším, až se ke knize vrátím a pak toho v ní najdu určitě mnohem, mnohem víc!!! :)
PS: Jsem zvyklá si z knihy vypisovat citáty a dobré myšlenky, zde jsem je opisovala snad z každé druhé strany.. prostě: NADŠENOST! ;)

Kundera prostě vždycky byl, je a bude úžasnej.