Kniha třesků a plesků
Edward Lear
Poetická nonsensová pětiverší anglického básníka Edwarda Leara byla jen za jeho života vydána třicetkrát, úspěšně přešla do našeho století a téměř každoročně jsou vydávána dodnes, jako by v nich byl autor sestrojil opravdové perpetuum mobile humoru. Jeho hravé říkanky mají svůj předobraz v lidové slovesnosti, Lear je však obohatil v nových obsahových detailech a variantách a rozpoutal v nich báječný jazykový humor, plynoucí nejen z groteskních rýmů, ale také z kontrastu mezi pitvorností výpovědi a jejím vážným vyjádřením. Věříme, že první český překlad těchto smysluplných "nesmyslů", jednoho ze šťastných plodů anglické humoristické literatury, přispěje blahodárně k osvěžení mysli a citového zázemí našich čtenářů.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1984 , OdeonOriginální název:
The complete nonsense of Edward Lear, 1880
více info...
Přidat komentář
Krásná knížečka. Na konci je popsán život a částečně i myšlení autora. Byl prostě jiný. Musím také zmínit překladatele, protože u těchto veršů vážně nechápu
Pan Lear musel bejt hrozně zajímavej a fajn člověk. A velikej klobouček před překladatelem. Bravo!
Knížka limericků (název není vyjasněn, odkud pochází, jsou to pětiveršové říkanky, první dvojverší se rýmuje s veršem posledním, s oddělenými dvěma kratšími a jinak rýmovanými vnitřními verši). Velmi roztomilá vtipná knížečka, o které mě hned napadlo, že ji zkusím přečíst své 7leté neteři, až přijede na prázdniny. Jsem zvědavá, jestli se jí to bude líbit.
Moje oblíbená:
Byla jedna mladá dáma v Soči,
která měla příliš velké oči.
Když je měla dokořán,
vyděsil se každý pán,
tak příšerně, že nevěděl kam skočit.
Většinou se pokouším spíš o komentáře právě přečteného. Ale tady nemůžu jinak. Můj milovaný Edward Lear a geniální Antonín Přidal... A do třetice? Já tu knihu četla až dlouho poté, co jsem měla tu obrovskou kliku, a mohla (vícečetně) plakat smíchy na brněnské provázkovské inscenaci Evy Tálské. Tuhle ji dávali na Artu v rámci retrospektivní série k výročí divadla Husa na provázku. Čistá radost...
„Byla jedna slečna, na jejímž čepci
sedávali lelci, vrabci a rehci.
Řekla: ‚A je to nehezké?‘
Veškeré ptactvo nebeské
je vřele vítáno na mém čepci
...
Byl jeden dědek v Addis Abebě,
který se mohl utlouct po chlebě.
Když se nikdo nekoukal
hned se po něm utloukal
až se utloukl přímo v Addis Abebě
...
Byl jeden dědek ze Sparty
terčem pro malé caparty.
Házeli kamením
což vedlo k zraněním
a špatné náladě dědka ze Sparty“
Osvěžující, radostné limeriky, které nejsou nijak třeskutě humorné (pointu aby jeden pohledal), ale to ani nemají být.
Já si Leara vychutnával po malých kouscích v průběhu čtení jiných, obvykle vážnějších knih - a docela to fungovalo jako pročištění hlavy, uvolnění myšlenek... Verše, které postrádají logiku a smysl a nemají tak vlastně žádný zřejmý účel a opodstatnění jsou totiž také důležité, myslím. Jako takový podvratný element. V jedné mé oblíbené písničce se zpívá „byť ako vtip, čo sa im pletie do kázne“ - na ten verš jsem si často při čtení Třesků plesků vzpomněl.
Úžasný lék na blbou náladu - kdekoli v knize s Mikulkovými ilustracemi otevřete, tam najdete neuvěřitelně vtipné byť mnohdy úplně nesmyslné veršovánky (pardón - limeriky!). Miluji například "neklusavého" medvěda (Byl jeden dědeček v Szegedu, který jel na starém medvědu. Když se ptali: Kluše? Odpověděl suše: Je z rodu neklusavých medvědů) nebo "kanibalku" z El Pasa (Byl jeden starý muž z města El Paso, pomáhal manželce dusiti maso. Stalo se časem, že spletla s masem starého muže z El Paso). A to vše díky skvělému překladu Antonína Přidala. Mimochodem, hra Divadla na provázku (nyní Husa na provázku), která se jmenovala Příběhy dlouhého nosu vlastně sestávala výhradně z Přidalem přeložených limeriků Edwarda Leara.
Já tu knížku mám teď pořád po ruce a když mám chuť, tak si z ní něco přečtu.
A tak mě napadlo:
Žil kdysi Angličan, který
neměl syny ani dcery,
pro děti verše psal
a taky maloval.
Určitě už víte který.
Tuhle knížku si můžete číst se svými dětmi. Nebo jen tak. Pro radost.
Jeden starý dobrák od Kosti
ujídal se lítostí.
Sedl na svou káru,
dal se do ovaru
a zbavil se lítosti u Kosti.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1984 | Kniha třesků a plesků |
1998 | Velká kniha nesmyslů |
2004 | Learovy třesky plesky česky |
2007 | Sviňule pyramidální a jiné nesmysly |
V detském oddělení městské knihovny v si lze vypůjčit Book od nonsense v angličtině. Vhodné pro děti jako doplněk výuky angličtiny, která se objevuje ve školkách i na prvním stupni ZŠ, má často tragickou úroveň a děti nechápou co říkají ani proč. Proč u této knihy odpadá, tak by to mohlo být jednodušší.