Knihovník
Jiří Pešaut
Je práce v knihovně nudná? Ani náhodou. Před třiceti lety jsem pracoval v knihovně a prožil jsem zde překrásné období svého života. Svou „Prima sezónu“. V Knihovníkovi se do této doby vracím. Můžete se začíst do příběhů jednoho mladého knihovníka a jeho kolegyní, krásných a zajímavých knihovnic. Většina povídek se zakládá na pravdě, ale je to tak dávno, že už si ani nepamatuji, jak to tehdy vlastně všechno bylo. V každém případě máte před sebou knížku plnou pitoreskních postav, úsměvných povídek i povídek k zamyšlení.... celý text
Přidat komentář
Rychle přečteno. Některé povídky jsou dobré, ale jiné jsou o ničem, takže celkem dobrý průměr. Kniha je malá rozměry i počtem stran a čte se lehce, je proto dobrá na delší cestu vlakem nebo autobusem.
Docela příjemná povídková oddechovka. Dokážu si představit, že by mě kniha bavila více, pokud bych měl věkově blíže k hlavní postavě. A nebo naopak k autorovi a nostalgicky bych při čtení vzpomínal na svoji první milostná dobrodružství. Právě milostná dobrodružství mi v povídkách připadala taková přehnaná. Ale pro mě nejvíce zajímavé byly povídky o čtenářích nebo ostatní.
Celkem ctiva oddechová. Mě se líbilo. Útlá knížka povídek knihovníka Jaromíra, který si odsluhuje civilní službu. Pise o tom, jaké postavy zde potkává, co s nimi prožívá. Mě se z knihy líbila nejvíce povídka "Lovec úsměvu".
Relativně útlá kniha plná povídek postavy jménem Jaromír, který si v knihovně odpracovává vojenskou službu na 2 roky ... jsou zde různé milostné pletky hlavní postavy či jiné příběhy s kolegyněmi knihovnicemi... dalo se to přečíst... ale vracet se k ní nejspíše nebudu ...
Jaromír - hlavní hrdina našeho příběhu a autor sám strávil v knihovně před 30 lety dva měsíce své civilní služby, kterou si dojednal, protože by u vojáků byl úplně marnej.
Tehdy sotva plnoleté ucho se dostalo do prostředí knih, hezkých mladých knihovnic, ale i zajímavých návštěvníků knihovny.
Mnoho příběhů v téhle knize je až neuvěřitelných - a jak sám autor dodává, možná se vůbec nestaly, v mnoha situacích jsem ho naopak viděla jasně a v barvách.
Milá oddechovka na jedno odpoledne, žádnou vysokou literaturu ale nečekejte.
Moje hodnocení: 6/10
Vzhledem k tomu, že jsem v knihovnickém oboru pracovala, měla jsem od knihy jiná očekávání.....
Milostné eskapády se sice dít mohou a dějí, ale ne mezi knihovníky a už vůbec ne v otevírací době.....
Je vidět, čím pan Jaromír často myslel
Jediná dobrá věc, ve které se poznávám, je ta pasáž o platech. Jinak jsou to milostné eskapády tak trošku. :D A v knihovně to takhle nefunguje...
Velice příjemná oddechová četba. A pro nás starší nostalgický návrat do let devadesátých, kdy ještě nebyl internet a informace se vyhledávaly v knihovnách. Byl to úplně jiný život.
Kniha je napsaná laskavou , přijmou formou , která pohladí. Hlavní hrdina Jaromír je sympatický mladík, který nám vypráví své zážitky z náhradní vojenské služby v knihovně.
Hlavní postavou této povídkové novely je JAROMÍR (samotný autor), mladý muž, který se místo základní vojenské služby rozhodl vykonávat civilní službu v knihovně. Je empatický, práce v knihovně jej naplňuje a díky tomu začal také se psaním. Zde se seznamuje s novými knihovnicemi a se čtenáři, kteří knihovnu navštěvovali. Vykonával různé práce. Jaromír zažívá hodně příhod, které jsou úsměvné, ale také vedou čtenáře k zamyšlení.
Jaromír (autor) pracoval v knihovně na počátku 90. let 20. století (v roce 1992), takže v této době ještě knihovny nedisponovaly PC, což z jedné strany bylo pro zaměstnance určitě časově náročnější, ale z druhé strany to pro mě představuje určitou nostalgii. Vzpomínám si na půjčování knih v této době.
Autor na počátku knihy uvádí, že „příběhy v této knize vychází ze skutečných událostí, ale je docela možné, že se vůbec tak nestaly, stalo se to tak dávno, paměť mi již neslouží.“
Příběhy jsou prokládány krátkými samostatnými povídkami, což bylo fajn. V knize jsou ve stručnosti vysvětleny také knihovnické pojmy. V knize se nacházejí také básně a pěkné ilustrace, které dokreslují jednotlivé příběhy.
Kniha se mi líbila. Jsou to příběhy ze života. Kniha byla pro mě odpočinková a oddechová, pobavil jsem se a zároveň jsem se nad některými událostmi více zamyslel. V knize nalezneme také nádech mystičnosti. Autorovu tvorbu znám a od autora jsem četl téměř všechny knihy. Autorovy knihy stojí určitě za přečtení a já doufám, že se časem pustí do psaní další knihy.
Kniha má pěknou obálku. Líbí se mi barevná písmena v názvu titulu, obrázek regálů s knihami a také zadní strana, na které se nachází ilustrace Jaromírových kolegyň – knihovnic, o kterých se dočtete v této knize. Anotace knihy je také výstižná, je zobrazena na žlutém podkladu. Kniha má měkkou vazbu (paperback) a je menšího formátu. Líbí se mi také zobrazení názvu knihy na hřbetu knihy.
Celkově knihu hodnotím pozitivně. Pokud rádi navštěvujete knihovny a máte rádi příběhy z knihoven, myslím si, že tato kniha je skvělou volbou k četbě.
Citáty z knihy:
Asi to tak na světě chodí, muži se dělí na dvě skupiny, fajn kamarády, ti většinou dost čtou, píší básně, skládají písničky, a na ty ostatní.
Doposud jsem nevěřila, nyní o něm pochybuji.
Poznal, že je celkem snadné naslouchat a utěšovat, ale mnohem složitější je opravdu pomoct. Poznal stinnou stránku své osobnosti a bylo mu ze sebe zle.
Autorovy další knížky
2020 | Ten druhý |
2011 | Elena |
2014 | Rybolov v srdci |
2018 | Rybářské detektivky |
2019 | Mrazení |
Vzpomínky knihovníka, který prožil v knihovně hodně let a poznal spoustu žen. Ač to byly spolupracovnice nebo čtenářky. Zanechaly v jeho životě nevšední stopy a dotkly se jeho duše. Mezi mnoha ženami byla i pronásledovatelka, nepřístupná dívka a také spirituální kamarádka. Byl spovědníkem týrané spolupracovnice. A paní ředitelka měla s ním svatou trpělivost.
Nebyly to jen ženy, ale i zajímaví čtenáři.
Mě nejvíce zaujal čtenář herec Jiří Císler. Knihovník vedl dlouhé diskuze s panem Císlerem o knihách a veškerém dění v životě. Úplně jsem si představila hercův nezaměnitelný
hlas a samotného herce, jak hovoří s Jaromírem na různá témata.
Bylo to velmi milé čtení.