Knihy krve I-III

30.08.2021

Zas mi celkově sedlo dílo jen polovičatě. Přesto bych vypíchla povídky Blues prasečí krve a Strach, ty byly pro mě jedinečným čtenářským zážitkem. A nutno dodat, že takovou fantazii (vzhledem ke jmenovanému) jen tak někdo nemá. Snad jsem ani nedýchala.

04.08.2020

Poslední dobou už tyto "krváky" moc nevyhledávám. Přesto jsem si knihu ráda přečetla, Barker patří mezi mé oblíbence.

22.12.2018

Poctivé hororové příběhy, kdy u některých se budete doopravdy bát. Barker se nebojí popisu surového násilí a brutality a to je dobře. Naprosto se ztotožňuji s výrokem Stephena Kinga "viděl jsem budoucnost hororu, nazývá se Clive Barker" .

03.11.2018

Snad jako u každých svazků (kolekcí povídek, chcete-li) se najdou silná, ale i slabá místa. Například, mě neskutečně fascinovaly povídky - Blues prasečí krve, Půlnoční vlak smrti, Ostatky, Kniha krve, Sex, smrt a hvězdy zář a Strach. Naopak povídka, kterou jsem musela přetrpět byla Zpověď (pornografova) rubáše.
Clive Barker je pro mě idolem a jeho děl si budu vždy nesmírně vážit. Pokud si chcete přečíst něco skutečně dobrého, vřele doporučuji výše zmíněné povídky.

30.11.2017

Jednotlivé první tři díly jsem hodnotil samostatně, tento trojsvazek mi vychází jako celek s odřenýma ušima jako čistý průměr - 50 %

27.01.2016

Velice zajímavé příběhy. Nemohu říct že by horory byly uplně děsivé, ale byly velice zajímavé. Vlastně se uplně vymykali všemu co jsem doposud četl

17.07.2015

Dobré počteníčko,zvláště na mé osamocené temné chaloupce...až se mi tají dech

05.03.2015

Jako milovník žánru jsem nakonec musel zabrousit i k Barkerovi, ačkoliv moderní horor zas až tolik neobdivuji, hlavně pro jeho odlidštění a účinku stavícími mnohdy pouze na brutalitě. Jenže Knihy krve jsou už svým způsobem klasikou žánru, takže jsem je chtěl poznat. Přečetl jsen první dva svazky a celou dobu přemýšlel, odkud se vzala ta místy až zvrácená fantazie. A pak se mi propojila jedna asociace a čím více o ní přemýšlímm, tím jsem si jistější, že odtamtud bral Barker svoji inspiraci. Vzpoměl jsem si na obrazy svého oblíbeného Hyeronyma Bosche. A myslím, že tam to všechno je: zástupy mrtvých putujících pouští, zničenou krajinou pekla, jezdec na svini, těla složená z množství jiných těl, podivné bytosti a tvorové požírající v podzemí lidské maso, neřest lidského chtíče, prapodivné potvůrky, démoni, jejich celé zástupy. Barker nemusel nic moc vymýšlet, stačilo vybrat si výjev a napsat k němu příběh.
Musím přiznat, že občas byly v knize brutální a krvavé scény až zbytečně natahované, a to přestávalo bavit a znechucovalo. Ale občas v povídkách zablesklo něco jako hlubší myšlenka - třeba sympatie a víra v ženu, jako té lpeší části lidstva, což bych u autora jeho formátu ani nečekal :-). Nebo třeba myšlenky narážející na fašismus v povídce Města v horách. Ostatně tento příběh je krutá fantazie puštěná z řetězu. Kdo by si ji mohl přečíst a pak na ni zapomenout?

19.12.2014

Patří to mezi jeho rannou tvorbu, ale rozhodně se zde dájí najít originální myšlenky.
Rozhodně stojí za přečtení...

Přečetla jsem První knihu krve, některé povídky se mi docela líbily, ale dál se nějak nemůžu prokousat, vůbec mě neláká číst dál, proto to vzdávám. Snad příště...

16.01.2013

Barker,Simmons,King,Matheson,-co mají všichni společné?Jsou mistři v psaní povídek.Barkerovi knihy krve jako by autora samy charakterizovali,jsou temné,brutální až sadistické,plné krve a sexu.Jasně najde se mezi nimi i slabší ale to u každého autora,jako celek výborné.

02.01.2013

Super hororove podivky, na nektere si vzpomenu i dnes ;)