Knihy krve I-III
Clive Barker
Knihy krve série
>
Knihy krve nejsou pro citlivé nátury. Jestli už máte dost příběhů na dobrou noc, které jen čerpají z o mnoho kvalitnějších autorů, tak potom vás zajisté potěší, že jste objevili mistra hororu Cliva Barkera, který se v posledních letech ukázal jako autor v tom nejlepším slova smyslu šokující. Kdo však okusí jeho bizarní světy, pro toho už není návratu...... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2008 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Books of Blood, Volumes 1-3, 1984
více info...
Přidat komentář
Poslední dobou už tyto "krváky" moc nevyhledávám. Přesto jsem si knihu ráda přečetla, Barker patří mezi mé oblíbence.
Poctivé hororové příběhy, kdy u některých se budete doopravdy bát. Barker se nebojí popisu surového násilí a brutality a to je dobře. Naprosto se ztotožňuji s výrokem Stephena Kinga "viděl jsem budoucnost hororu, nazývá se Clive Barker" .
Snad jako u každých svazků (kolekcí povídek, chcete-li) se najdou silná, ale i slabá místa. Například, mě neskutečně fascinovaly povídky - Blues prasečí krve, Půlnoční vlak smrti, Ostatky, Kniha krve, Sex, smrt a hvězdy zář a Strach. Naopak povídka, kterou jsem musela přetrpět byla Zpověď (pornografova) rubáše.
Clive Barker je pro mě idolem a jeho děl si budu vždy nesmírně vážit. Pokud si chcete přečíst něco skutečně dobrého, vřele doporučuji výše zmíněné povídky.
Jednotlivé první tři díly jsem hodnotil samostatně, tento trojsvazek mi vychází jako celek s odřenýma ušima jako čistý průměr - 50 %
Velice zajímavé příběhy. Nemohu říct že by horory byly uplně děsivé, ale byly velice zajímavé. Vlastně se uplně vymykali všemu co jsem doposud četl
Jako milovník žánru jsem nakonec musel zabrousit i k Barkerovi, ačkoliv moderní horor zas až tolik neobdivuji, hlavně pro jeho odlidštění a účinku stavícími mnohdy pouze na brutalitě. Jenže Knihy krve jsou už svým způsobem klasikou žánru, takže jsem je chtěl poznat. Přečetl jsen první dva svazky a celou dobu přemýšlel, odkud se vzala ta místy až zvrácená fantazie. A pak se mi propojila jedna asociace a čím více o ní přemýšlímm, tím jsem si jistější, že odtamtud bral Barker svoji inspiraci. Vzpoměl jsem si na obrazy svého oblíbeného Hyeronyma Bosche. A myslím, že tam to všechno je: zástupy mrtvých putujících pouští, zničenou krajinou pekla, jezdec na svini, těla složená z množství jiných těl, podivné bytosti a tvorové požírající v podzemí lidské maso, neřest lidského chtíče, prapodivné potvůrky, démoni, jejich celé zástupy. Barker nemusel nic moc vymýšlet, stačilo vybrat si výjev a napsat k němu příběh.
Musím přiznat, že občas byly v knize brutální a krvavé scény až zbytečně natahované, a to přestávalo bavit a znechucovalo. Ale občas v povídkách zablesklo něco jako hlubší myšlenka - třeba sympatie a víra v ženu, jako té lpeší části lidstva, což bych u autora jeho formátu ani nečekal :-). Nebo třeba myšlenky narážející na fašismus v povídce Města v horách. Ostatně tento příběh je krutá fantazie puštěná z řetězu. Kdo by si ji mohl přečíst a pak na ni zapomenout?
Patří to mezi jeho rannou tvorbu, ale rozhodně se zde dájí najít originální myšlenky.
Rozhodně stojí za přečtení...
Přečetla jsem První knihu krve, některé povídky se mi docela líbily, ale dál se nějak nemůžu prokousat, vůbec mě neláká číst dál, proto to vzdávám. Snad příště...
Barker,Simmons,King,Matheson,-co mají všichni společné?Jsou mistři v psaní povídek.Barkerovi knihy krve jako by autora samy charakterizovali,jsou temné,brutální až sadistické,plné krve a sexu.Jasně najde se mezi nimi i slabší ale to u každého autora,jako celek výborné.
Jeden z nejlepších povídkových souborů v hororovém žánru. Ne všechny povídky jsou ale bezchybné, proto "jen" 4 hvězdičky. Nicméně hlavně povídka Města v horách je jedna z nejoriginálnějších a nejlepších povídek, co jsem kdy četl a nikdo by si ji neměl nechat ujít.
Část díla
Azrael a Jack
1984
Blues prasečí krve
1984
Hříchy otců
1984
Jacquelina Essová: Její poslední vůle
1984
Kniha krve / Mrtví mají své dálnice
1984
Autorovy další knížky
1994 | První kniha krve |
1996 | Hellraiser (dvě povídky) |
2004 | Abarat |
2001 | Knihy krve I-III |
1995 | Imagika I. |
Zas mi celkově sedlo dílo jen polovičatě. Přesto bych vypíchla povídky Blues prasečí krve a Strach, ty byly pro mě jedinečným čtenářským zážitkem. A nutno dodat, že takovou fantazii (vzhledem ke jmenovanému) jen tak někdo nemá. Snad jsem ani nedýchala.