Komnata ozvěn
John Boyne
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/500027/bmid_komnata-ozven-6iO-500027.png
4
101
101
Moderní román irského prozaika předkládá čtenáři zapeklitý příběh plný nečekaných pravd a zrad. Ale i objevování staronových vztahů. To vše ve světle nových technologií, které nám někdy mohou pekelně zkomplikovat život.Román bez servítek a neuvěřitelně zábavným způsobem nastavuje zrcadlo dnešní době, především vlivu médií a sociálních sítí na život společnosti, kde může jediný příspěvek odeslaný z mobilního telefonu na Twitter či Instagram převrátit naruby život jedinci i celé jeho rodině, tak jak se to stalo hrdinům románu, rodině Cleverlyových, žijící v dnešním Londýně. Na jejich příběhu John Boyne ukazuje, jak se tak skvělá věcička jako mobilní telefon, neboli 180 gramů kovu, skla a plastu, může stát v rukou „ignorantů" a „hlupáků" velmi nebezpečnou zbraní. Člověk může být sebelaskavější filantrop, ale stačí pár slov utroušených v dobré víře a míněných jako podpora a svět sociálních sítí si všechno překroutí dle své vůle a učiní z dotyčného monstrum.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 2022 , Slovart (ČR)Originální název:
The Echo Chamber, 2021
více info...
Přidat komentář
První slovo, které mne napadá je, že kniha je zmatečná. Absolutně neuvěřitelný a hodně překombinovaný děj, jen aby zaujal? Na druhou stranu dobře a čtivě napsaný, takže 3*.
Bylo to pro mě dost náročné čtení. Hlavní postavy jsou dost nesympatické a není to celiství příběh, ale spíše soubor různě bizardních situací. Postupně mě to zaujalo. Knížka plná sarkasmu, dávající zrcadlo dnešní době - světa plného života na sociálních sítích, pocitu vše sdílet se všemi, ke všemu se kriticky vyjadřovat ( hlavně anonymě ) a přehnané genderové korektnosti.
Vtipně a zároveň hořce popsané, co s lidmi dělají placaté obrazovky a hlavně pak sociální platformy. Je dobře, že se to stává tématem k zamyšlení.
P.S.: Jako vodítko, jak se virtuálním světem nenechat pohltit, ale zároveň ho využívat ku svému prospěchu, doporučuji knihu Digitální minimalismus, a z našich vod, přednášky Karoliny Presové!
95%
Ech, hlava mi šla kolem už při první stovce stran. Představené figurky kulometnou palbou byly jedna jako druhá nesnesitelné "originály každým coulem". Autor se asi rozhodl tentokrát (po oblíbené tématice holokaustu) situaci odlehčit a vrhnul se na satiru, sarkasmus, ba i do humoru se pustil. Kdyby aspoň ty jeho figurky (aspoň jedna!) byly sympatické, neškodily okolí a nezatěžovaly svět, ale ne, to se samozřejmě asi autorovi do krámu nehodí.
Vrchol tomu nasadila stínová autorka, která dosahovala orgasmu jedovatými tweety, a to mi úplně stačilo ... nikoli ke štěstí, ale k rozhodnutí, že tato kniha pro mne opravdu není a dalších 400 stran drobným písmem si nechám s chutí "ujít".
Skvelá kniha. Už dávno som sa tak dobre nepobavil. Na niektorých miestach som sa musel smiať nahlas, čo sa mi nestalo už veľmi dávno. A je aj poučná, hm. Ale obávam sa, že posilnila moje tiché podozrenie, že svet sa celkovo pomiatol, rúti sa do záhuby a pomoci mu niet... Výraz "komnata ozvien" je v knihe použitý dvakrát, konkrétne na stranách 330 a 417 (v slovenskej verzii). Čo znamená, nie je bližšie vysvetlené, ale myslím, že to nevadí. Parádna jazda...
Velmi kvalitně zpracovaná knížka! O generačních rozdílech. O nástrahách sociálních sítí. O želvách a o čokoládě. Některé situace byly zahnány do krajnosti, ale myslím, že to jen podtrhlo myšlenku celé knihy. Vřele doporučuji nejen pro lidi kteří se chtějí zamyslet nad moderním světem žitým více online než offline.
"Ak človek patrí k menšine, to ešte automaticky neznamená, že je svätec. Stále môže byť úzkoprsý, narcistický a hlúpy."
Bavila som sa. Ďalšia z tých kníh, pri ktorých som sa smiala hlasno a často. Asi nie každému tento druh humoru sadne, mne veľmi. John, prosím ťa, kašli už na vojnové melodrámy, tých je všade plno, píš toto, píš takto!
Tak vám poviem, až sa ma raz potomci spýtajú, aký bol svet v čase ich útleho detstva, podsuniem im túto knihu. Síce satira, síce plná karikatúr a hyperboly, ale naozaj som ešte nenašla knižku, ktorá by náš súčasný svet vystihla lepšie. Minimálne jeho woke stránku.
Mimochodom, trochu som googlila (tak sa mi totiž zdalo, že napriek nadhľadu a humoru berie autor niektoré veci dosť osobne), no a ono autor, ktorý je gay, zažil svojho času lynč od trans komunity, lebo vraj je transfóbny. Taká interná vojna v rámci LQBTI + neviemešteaképísmenká komunity. Aj by to bolo vtipné, ak by to nebolo smutné. Tomu sa vraví, že revolúcia (v tomto prípade globálna sexuálna, že, Gabriele Kuby) pojedá vlastné deti.
Ale jasné, pranierovaného je tu toho viac, vlastne celkom dosť, napríklad mňa bavila linka s Beverly, ktorá, súc stará, chcela mladou byť, alebo so záchrancom chudobného sveta a dobyvateľom virtuálneho Wilkesom.... Skrátka, super to bolo.
Žijeme ve vzrácené době a bohužel to takto u některých lidí asi i funguje.
Kniha se četla velmi dobře a příběh byl vtipný, i když ne třeskutý. Jediné, co mi vydilo, bylo vykreslení ukrajinské (východoevropské) mentality.
Svět se hnul. Normálně žít svůj život už nestačí. Abychom se cítili naplnění a spokojení, musíme o svých zážitcích a myšlenkách dát vědět ostatním, sdílet je s celým světem, se všemi těmi neznámými lidmi, které jsme nikdy neviděli a nepotkali. Potřebujeme obdržet lajky, palce a srdíčka, které nás ujistí, že o nás někdo ví, že si nás někdo všiml, že nás někdo poslouchá, i když to může být jen iluze.
Komnata ozvěn je černou groteskou, která si bere na paškál spoustu moderních trendů - od snahy zveřejňovat na sociálních sítích každou hloupost, která nás napadne přes touhu získávat co nejvíc sledujících, kvůli čemuž vytváříme na sítích svůj alternativní život, který s tím skutečným nemá téměř nic společného až po možnost považovat se za nebinární osobnost a být háklivý na to, když se někdo odváží určovat naše pohlaví podle...našeho pohlaví. Všechno je to dohnáno ad absurdum až do zhroucení celé jedné rodiny a následné katarze, která dává naději, že se z celého toho kolotoče je možné vymanit. Takže především všeho s mírou...
Lidičky, naprosto geniální! Takhle jsem se nenachechtala už dlouho. Pracuji s mladými lidmi a vidím, jak moc je média ovlivňují a není nic, co by je před tím ochránilo. Je to smutné, ale možná je to i hrozba, a John Boyne ji vystihl náramně. Boynův styl je originální, inteligentní, jeho humor suchý a sarkastický, a každá z postav je neuvěřitelně svá. A do toho ty neskutečné rozhovory, blbci, fanatici, blázni, situace. No prostě pecka! Má první knížka od JB a hned se vrhnu na další. Četla jsem v angličtině , ta slovní zásoba se mi bude mezi mládeží hodit. Určitě si ji dám za čas znovu a vy snad taky, ne?
Humorná, i když v podstatě zároveň tak trošku smutná knížka o vlivu sociálních sítí na život lidí, zvlášť těch, které úplně pohltila nebo těch, které je schopná zlikvidovat.
Komnatu ozvěn jsem nejdřív sehnala ve slovenské verzi, ve které jsem ji začala číst a až v průběhu čtení se mi ji povedlo vyměnit za českou, ve které jsem ji dočetla. Bylo zajímavé sledovat rozdíly v překladu, například zdařilejší "stínová autorka" byla ve slovenštině "spolupracovníčka", naopak úvodní citát Umberta Eca se mi moc líbil ve slovenském překladu a mám pocit, že ten český se tak nepovedl.
"Sociálne siete poskytujú priestor na vyjadrenie svojich názorov záľahe idiotov, ktorí sa kedysi odvážili otvoriť ústa iba po pohári vína, no nikomu tým neublížili a rýchlo zasa stíchli. Teraz však majú rovnaké právo hovoriť ako nositeľ Nobelove ceny. Ide o inváziu idiotov."
(Záľaha - citově zabarvené slovo, vyjadřující velké množství něčeho, hromada, záplava, aspoň já tohle slovo neznala).
"Sociální média poskytují bezpočtu idiotů právo mluvit, i když předtím mluvili jen po sklence vína u baru, kde nemohli společnosti ublížit. Tehdy byli rychle umlčeni, ale dnes mají stejné právo mluvit jako nositel Nobelovy ceny. Je to invaze idiotů."
Hodně dobrá kniha, která s humorem nahlíží na závislosti na sociálních sítích a mediích.
Občas jsem si při čtení řekl, že to vůbec není k smíchu ale spíše k pláči, co se dneska může všechno stát a jak může totálně absurdní věc ,jako je příspěvek na sociální síti ,nebo uveřejnění vlastního názoru, zkomplikovat člověku život.
Kniha je neuvěřitelně čtivá, tak těch pět set stran slupnete jako malinu.
Dlouho jsem se u knihy tak nenasmála, tohle bylo opravdu vtipné a trefné, na rodinu Cleverlyových hned tak nezapomenu :-). Ano, je pravda, že kniha nemá ucelený děj, je to spíše situační komedie, kdy autor, často přehnanou, hyperkorektnost dnešní doby, závislost na sociálních sítích a honbu za "laiky" jako měřítko úspěšnosti, dovádí až k absurditě. Tedy zatím :-). S chutí jsem si přečetla i komentáře, zejména polemiky, jak se k obsahu knihy postaví mladší generace. Nejmladší dcera, ve věku Elizabeth, naštěstí sociální sítě moc neprožívá, ale když, např. zde v některém komentáři napíši, že je to takové "ženské" čtení, dočkám se minimálně zdviženeho obočí:-). Tohle má "její" generace už prostě jinak. A tak bez rozdílu věku a pohlaví, pobavte se (ale určitě i zamyslete) u této knihy, stejně jako já :-). Hodnotím maximálně.
Komnata ozvěn je sarkastická, pravdivá i "literární". Její postavy jako by byly nakreslené v organigramu, každá má vlastní náboj s příbuznými prvky (vždyť jsou rodina), a zároveň pověstného kostlivce ve skříni, který se už těší na denní světlo.
Hravé vyprávění ukazuje především chiméru virtuálního světa a úskalí novodobé korektnosti, prosazované stejně urputně jako nevěrohodně.
S povrchními hrdiny obtěžkanými klišé jejich generací se asi nedá snadno ztotožnit, ale přesto jim čtenář místy věří a harmonický závěr přeje. Aspoň já rozhodně - a knížky si cením jako dobové výpovědi právě v momentu, kdy se začíná zlomově mluvit o technologiích a prostředcích, které dál posunou sociální sítě. Držme si palce :-).
Mně to přišlo děsně povrchní. Skoro všichni spí skoro se všemi (to už tu bylo) a k tomu nekonecně mnoho stran "ne-děje" o ničem...
Úplne iný Boyne, než som bola doteraz zvyknutá, ale zase vynikajúci. Téma aktuálna, dnešný život : na jednej strane prehnaná korektnosť, na druhej nenávisť. Ale podané veľmi vtipne. Päť dní jednej uletenej rodiny. Ale aj vedľajšie postavy ako napr. Pylyp a jeho matka stali za to. - Sociálne siete poskytujú priestor na vyjadrenie svojich názorov záľahe idiotov, ktorí sa kedysi odvážili otvoriť ústa iba pri pohári vina, no nikomu tým neublížili a rýchlo zase stíchli. Teraz však majú rovnaké právo hovoriť ako nositeľ Nobelovej ceny. Ide o inváziu idiotov. - Umberto Eco
Velmi vtipný, ale bohužel hodně reálný příběh dnešní doby. Postavy byly šílené, ale velmi reálné, stejně tak situace, do kterých se dostávaly. Hezky ukazuje náš život se sociálními médii a až přehnanou korektností.
Moc se mi líbil úplný závěr knihy. 4.5/5 *
Štítky knihy
humor masmédia (tisk, rozhlas, TV, internet) rodina mezilidské vztahy absurdní humor sociální sítě influenceři irské rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Chlapec na vrcholu hory |
| 2020 |  Můj brácha se jmenuje Jessica |
| 2020 | Chlapec v pruhovaném pyžamu |
| 2019 | Skrytá zuřivost srdce |
| 2017 | Kromobyčejná pouť Barnabyho Brocketa |
Týden prožitý s pěkně pošahanou rodinou v současném světě sociálních sítí.Krásně mi kniha zpestřila předvánoční čas a dost jsem se zasmál.Fakt doporučuju...