Koniec Eddyho
Édouard Louis (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398026/bmid_koniec-eddyho-brU-398026.jpg
4
664
664
„Na detstvo nemám ani jednu šťastnú spomienku.“ Tak znie prvá veta autobiografického románu Édouarda Louisa Koniec Eddyho. Detstvo plné útrap prežité v sociálne i kultúrne limitovanom prostredí chudobnej severofrancúzskej dediny Hallencourt. Nie je to však len príbeh detstva a dospievania poznačený postupne odhaľovanou homosexualitou hlavného hrdinu. Je aj o sociálnej nerovnosti, sexualite i násilí, no najmä o hľadaní si vlastnej cesty za slobodou medzi úzkymi mantinelmi súčasného sveta. Édouard Louis je jedným z najväčších objavov súčasnej francúzskej literatúry. Svoj knižný debut inšpirovaný vlastným životom vydal ako dvadsaťročný a vo Francúzsku sa ho predalo viac ako 300 000 výtlačkov. Odvážny a bravúrne napísaný román Koniec Eddyho balansuje na hrane literárnej fikcie a dokumentu. Nástojčivé otázky, ktoré nám kladie, by nemali zostať bez odpovede. Kniha Édouarda Louisa vychádza v preklade Andrey Černákovej.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , AbsyntOriginální název:
En finir avec Eddy Bellegueule, 2014
více info...
Přidat komentář
Napřed jsem si myslela, že čtu nepovedenou slohovku. Kdyby téma nebylo tak důležité, tak to nedočtu. Styl je dětský, ukvičený. Jasně, hlavní postava pochází z maloměsta a tak píše v tomto duchu. Je to spíše sociální sonda než čtenářský zážitek.
Silná výpověď. Citlivý a jemný chlapec Eddy, který nenachází oporu ve své rodině ani mezi kamarády. Velmi mě zasáhlo.....
Milá jednohubka, která popisuje jak může omezený svět rodičů zapůsobit na vyrůstající chlapce. Velmi intenzivně je popisovaný i vnitřní boj chlapce nebýt sám sebou, ale i naznačeno jak se snaží dostat ze stínu své rodiny v "lepší" společnosti.
Bohužel recenze mě přivedly na velká očekávání a to, co v tom vidí většina, tak já neviděla. Přišlo mi to stále dokola se opakující, zcela mi nesedl styl psaní a knihu jsem odkládala. Vulgarity mi nevadily, spíš mi to celé znělo jako popis dětství někde na dědině před 100 lety kvůli primitivnímu pohledu zúčastněných na život a přitom jde o vesnici na severu Francie na přelomu tisíciletí.
Bohužel ale ve mě kniha nic moc nezanechala.
Tohle byla má třetí kniha od tohoto autora a musím říct, že byla opět skvělá (i když si myslím, že autorovi sedí více kratší útvary).
Opět hloubavá sonda nejen do nitra mladého člověka s homosexuální orientací, ale také do velmi uzavřené (a dokonce v mnoha ohledech) primitivní společnosti, ze které hlavní hrdina pochází.
Z příběhu mě zasáhla linka Eddy - jeho otec. Sledovat popis tohoto vztahu bylo velmi napínavým, ale především znepokojujícím zážitkem. Nemožnost coming outu v rodině, homosexualita jako nemoc apod. sužují hlavního hrdinu a brání mu v možnosti dospět dle svých představ. Zvlášť emotivní byly scény, kdy se hlavní hrdina snaží najít zalíbení v opačném pohlaví - bohužel (bohudík) příroda však zařídila, že jsme každý jiný a že ne všichni v opačném pohlaví nalézáme uspokojení.
Kniha je opět vynikající sociologickou sondou do maloměšťáckého života a omezenosti myšlení některých lidí.
Knihu velmi doporučuji. Snad je jen škoda, že ti, kteří by si ji měli přečíst, ji nikdy neotevřou.
Silný príbeh o hľadaní vlastnej identity. Častokrát veľmi naturalistický až nechutný. Šokovalo ma, ako v podstate ešte malé deti môžu prežívať tak dospelé a negatívne situácie, s ktorými sa zatiaľ vôbec nemali stretnúť. Človek si uvedomí, v akej kultúrnej a "triednej" bubline žijeme my, čo sme mali "normálne" detstvo. Tiež cítim akúsi vďačnosť za to, že som nemusel vyrastať v podobných podmienkach a okolí. Určite sa pustím aj do ďalších pokračovaní.
Zajímavý pohled na toto téma do jedné rodiny, kniha se četla rychle. Příběh ,,depresivní,, smutný přesněji řečeno. Víc k tomu není co dodat...
Niterná zpověď, jejíž četba bolí, ale mnoha lidem může pomoci a snad ještě více lidem otevře oči. Každý máme své démony, své bolesti a traumata. Nejsme sami.
Už som dávno nečítala niečo také sugestívne. Bola som s Eddym pri každom príkorí, pri každom kopanci a fľusanci do tváre a celý čas som dúfala, že to nejako dobre skončí. Aj keď ku koncu naznačí, že prechodom na inú školu, automaticky problémy nezmiznú. O to viac je to silné, keď si uvedomíte, že je to písané z reálneho života. A to, čo občas papier znesie, je priam nepredstaviteľné, aby sa dialo aj v skutočnom živote. A ešte jedna poznámka- rodičia Eddyho milovali, svojím spôsobom, ale predsa!
Velmi tísnivý životopis: Jak je krásná naše ves! Kde si všichni vidí až do talíře. Kam si koukají rádi - cílem je ukázat prstem na něčí odlišnost dřív, než se přijde na nějakou vaši vlastní. V tomhle líbezném prostředí vyrůstá kluk, který by to neměl lehké, i kdyby se nelišil způsobem docela zásadním. Mezi puberťáky, kteří si dokazují, jak strašně jsou hetero, vzájemným... ne, nebudu prozrazovat, nechte se překvapit... Ale smutné to je, budete mu fandit, ať už vypadne do města.
Jakkoliv soucítím s autorem (vypravěčem) a chápu, že sdílením svého příběhu se ulevilo jemu samotnému i spoustě čtenářů s podobným osudem, kniha pro mě literárním zážitkem nebyla. Řekla bych, že je to kultivovaně napsaná zpověď outsidera, která má smysl spíš sociální nebo sociologický.
Súčasný francúzsky autor v autobiografickom románe spracováva dve témy vo vzájomnom vzťahu: jednak homosexualitu na vidieku, druhak finančnú situáciu a podmienky pre život v rodnej dedine. Autor sa tak vysporadiava so svojou minulosťou z pohľadu prítomnosti: vysokoškolský študent žijúci v meste, vzdelaný (na rozdiel od celej svojej rodiny) a konečne izolovaný od prostredia, ktoré mu spôsobil toľko traumy, bolesti a sebazapierania. Nejedná sa však len o čierno-bielu kritiku, naopak robí tak s pochopením a nadhľadom. Pomenováva problém za problémom, pričom dielo nemá jednoduchý a jednotný dej – kapitoly nesú názvy podľa tém či osôb, ktoré mali v autorovom živote a v danom naratíve kľúčové miesto.
Príbeh sa tak odohráva v dvoch základných prostrediach: prvým je rodina, druhým škola a rovesníci. Rodina sa protagonistovu homosexualitu pokúša skrývať, potláčať a popierať; rodina predstavuje miesto, kde sa má budovať maskulinita, kde sa výrazne rozdeľujú mužské a ženské role. Škola a rovesníci sú zas miestom konfrontácie, šikany a izolácie, miestom, kde sa dá vyhnúť celospoločenskej hanbe jedine skrz hranie úlohy maskulínneho heterosexuála.
Rozprávanie je prehľadné, pôsobí neuveriteľne autenticky a blízko; autorov život by tak pokojne mohol zapadnúť aj do nášho kontextu. Pri každej negatívnej črte nejakej postavy však rozumiem jej kontextu, príčine problému, a dielo tak veľmi pozorne diagnostikuje zdroje klaustrofobickej a neriešiteľnej situácie.
Skoncovat s Eddym B ma tak zasiahlo na viacerých úrovniach, keďže som sa s udalosťami, pocitmi a vnútornými konfliktmi protagonistu na základe vlastných skúseností vedel až desivo stotožniť. Málo kníh ku mne prehovorilo práve tak ako táto kniha, ešte dlho som svoj zážitok spracovával.
Tahle kniha měla pro mě takovou hnusnou pachuť vlastního dětství. Ne, nejsem homosexuální chlapec z té nejspodnější vrstvy na vsi, ale on ten nízkej sociokulturní status je prakticky stejnej všude, ať už ve Francii nebo postkomunistických Čechách. A dětství v něm neni žádnej med. Obnošený hadry, šikana na základce, táta alkoholik a totální lidská omezenost a malost se nedá prožívat jinak.
Autobiografická zpověď autora je to depresivní, nad tím, že se jedná o pravdu od začátku do konce, nejde ani spekulovat.
Ovšem něco mi tam chybělo. Takový ten básnický jazyk francouzského naturalismu. Nějakej duch. Víc emocí? Možná. Jak když Eddy ze sebe vymáčkl jen žluč a víc už nemohl (nechtěl?). Ale jako ono se není čemu divit samozřejmě. Jenže v případě takovýho hajpu kolem jeho knihy jsem se těšila na trochu poetičtější jazyk a něco navíc.
Naturalistický popis života na francouzském venkově, byl pro mě docela šokující, protože jako "socialistické dítě" jsem měla zkreslený pocit, že všude na západě se žilo mnohem líp, než za železnou oponou. Situace popisující mučení Eddyho spolužáky byly tak sugestivní, až se mi z toho zvedal žaludek. Zajímavá, avšak depresivní kniha.
Příběh chlapce, který se marně snaží potlačit své pravé já a žít "normální" život ve světě plném pokrytců... Kniha je čtivá, místy šokující, silnější příběh jsem nečetl, jako by se příběh odehrával před Vámi.
Kniha, která mě nalákala takovým tím insider vhledem někam, kde to neznám, nicméně jsem trošku zklamaná. Téma homosexuality je dnes prostě trendy a kdybych věděla, že je to jedno z hlavních témat knihy, nešla bych do ní, protože za tím vidím kalkul. Za druhé a podstatněji - způsob vyprávění byl natolik neosobní, že mi byl hlavní hrdina srdečně ukradený, nedokázala jsem se s ním ztotožnit a už vůbec si nějak barvitě a životně představit celé ty reálie společensky vyděděné Francie. Za mě zklamání.
Autor popisuje svoje dospívání v prostředí chudého francouzského venkova, z jehož sociální a intelektuální omezenosti se vymanil. Ve mně kniha vyvolala spíše protireakci, tedy že mi přístup autora začal vadit a nacházela jsem sympatie mnohdy spíše pro jeho rodinu. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že autor přistupuje k líčení svého domovského prostředí z pozice svojí údajné intelektuální nadřazenosti - napsal jsem knížku, která ho má opravňovat k vyslovování někdy až směšných soudů nad jeho okolím ("Otec jedl přímo z krabičky, jako zvíře"). Celý přístup byl, ačkoliv chápu, že to měl autor těžké, ufňukaný, autor se vyžívá v líčení nechutností (např. scéna s hleny) a odmítá ocenit pozitivní stránky nebo si uvědomit, že není jediný, kdo to nemá jednoduché. Autor považuje život nižších sociálních vrstev za bezvýchodný až zbytečný, aniž by jakkoliv reflektoval, že takový může být i život mnohých lidí z intelektuálního prostředí. Ti mohou volit podobnou strategii jako autorův otec s tím rozdílem, že sociální dávky nahradí granty nebo penězi od rodičů. Ohledně schopnosti začlenění homosexuálů a jiných menšin do společnosti je otázka, které vrstvy toto obecně zvládají lépe a které jsou zkrátka jen více korektní ve vyjadřování. Přesto se domnívám, že kniha stojí za přečtení, neboť nabízí vhled do méně známého prostředí, ale i postojů autora.
Svět není vůbec spravedlivé místo, lidi nosí svoje břímě někdy až moc těžké. Své o tom ví i Eddy. Jeho zpověď, syrová a surová s pachutí deprese a melancholie, přesto tak živá a jemná, jako je on sám.
Tento příběh je potřeba prožít, nejlépe ve vlastním marastu a bolu. Je to čtení těžké a náročné, nicméně silné a poutavé, výstižné a všeříkající. Tyto knihy, které napsal sám život, bez přímé řeči, ostré jako břitva, mají specifickou atmosféru, tady ve francouzském hávu, která se do člověka vpije a nepustí. Autentická bolest a nenávist a rozervanost autora přenesena prostřednictvím jednoduchého textu. Na nic si to nehraje a servíruje vám to tak, jak to je. I slova mohou bolet, a tahle kniha je toho důkazem.
Trochu mě tento zvrácený svět, kde člověk prožívá peklo jen proto, že je homosexuál, nebo zkrátka jiný a neodpovídá představám ostatních, děsí. A je krásně vidět, jak je to vlastně všude stejné, lidi se nemění, jen nikomu nedat nic zadarmo. Nicméně kdo dostane odvahu a podá to do literární formy, do poutavého příběhu, jen dobře, musíme být slyšet a vidět. Eddymu se to rozhodně povedlo, jeho svědectví může předávat sílu a naději dál.
Neuvěřitelně výstižně popsány dva odlišné světy: mladého kluka, co hledá sám sebe a drsné rodiny/vesnice/školy, která nedává nic zadarmo a rozdává rány. Jak přežít jako podivní v takovém světě, je otázka, která se prolíná celou touhle knihou.
Štítky knihy
homosexualita francouzská literatura venkov dospívání sociální problémy autobiografie Pikardie LGBT, queer, LGBT+ homofobie, transfobie, queerfobieAutorovy další knížky
| 2017 |  Skoncovat s Eddym B. |
| 2019 |  Dějiny násilí |
| 2023 | Jak se stát jiným |
| 2021 | Kdo zabil mého otce |
| 2022 | Boje a proměny jedné ženy |
Myslím, že se do toho člověk prostě musí dostat. Na začátku to působí zmateně, dětinsky. Přímá řeč vhozená do textu kurzívou bez uvozovek. Skáče z tématu na téma. Nějak se v tom chaosu ale nakonec vyrýsuje řád. A dává to smysl. Je to takové surové, zároveň milé a smutné. Bittersweet.
Je to rozhodně něco jiného a doporučuju to, rozhodně to stojí za přečtení.