Kouzla rodu Thornů
Margaret Rogerson
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465954/bmid_kouzla-rodu-thornu-26q-465954.jpg
4
1148
1148
Kouzla rodu Thornů série
1. díl >
Strhující fantasy, ve které knihy žijí vlastním životem a mohou i zabíjet. Elisabeth vyrůstala v jedné z austermérských veleknihoven. Od malička procházela kolem spoutaných grimoárů – kouzelných knih, které se po osvobození změní v běsnící monstra z kůže a inkoustu. Když při útoku na veleknihovnu jeden z nejmocnějších grimoárů uprchne, Elisabeth se ocitne uprostřed gigantického spiknutí a je obviněna ze zločinu. A co hůř, k soudu ji bude doprovázet čaroděj Nathaniel Thorn, který je ztělesněním čirého zla… Nebo je vše jinak?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)Originální název:
Sorcery of Thorns, 2019
více info...
Přidat komentář
Příjemné fantasy ze světa kouzel a magie. Trochu mi to připomínalo válku mezi Harrym Potterem a Voldemortem.
Super young adult fantasy, taková pohádka, která byla na mě místy až moc akční, ale zase děj poměrně hladce ubíhal. Na knížce se mi nejvíc líbil nápad zapojit do děje oživlé knihy "grimoáry" a i spojitost čarodějů s démony mi přišla fajn.
Hlavní hrdiny jsem si oblíbila a místy se i zasmála. Oceňuji romantickou linku, která tady byla decentní a jemná, žádné desetistránkové erotické popisy, které jsou teď u jiných YA fantasy poměrně běžné. Těším se na autorčin další počin.
Báječný svět magie mě okouzlil a polapil. Napínavé kouzelné dobrodružství s trochou romantiky. Moc povedené a hned se pouštím do následující novely :)
Je pro mě docela těžké tuhle knihu ohodnotit, nápad se mi totiž líbil, postavy nebyly vůbec špatné, obálku má opravdu krásnou, ale nebyla jsem do toho vůbec zapálená, přečtení mi hrozně trvalo, nic mě nenutilo číst dál a dál, chvílemi mě příběh nudil. Škoda.
(SPOILER) Do knihy jsem se ze začátku nemohla začíst, jak se ale Elizabeth vydala do hlavního města, nabralo to grády a už jsem příběh více méně přečetla jedním dechem. Bylo tam hodně momentů, u kterých jsem si říkala, že co je to za blbost a vlastně mi to nedává smysl ani doteď. Čaroděj, aby mohl kouzlit, potřebuje svého démona? Když se poškodí grimoár, změní se ve zlotvora, nicméně v závěrečné bitvě grimoáry útočily o život, ale žádný zlotvor se z nich nestal. Na to, že byl Archon král démonů, tak měl svatou trpělivost a počkal, než se Elizabeth vykecá nebo někam doběhne. Silas měl umřít, ale vlastně neumřel. Kde byli všichni strážci během závěrečné bitvy a kde byli všichni čarodějové z Kolégia. Jak to, že na všechno byli jen ti tři? Přestože nebyla Elizabeth vytrénovaným zabijákem, tak úplně na pohodu odrážela šotky. Samotná bitva mě moc nebavila, její popis mě prostě nedokázal vtáhnout a epilog tomu nasadil korunu nudy. Nicméně příběh jako celek hezky plyne a Nathaniel je vykreslen opravdu hezky. 4* a jdu se pustit do novely.
Kniha se mi moc líbila. Čekala jsem, že Eli bude nakonec ovládat magii nebo, že jí grimoáry propůjčí něco navíc. Velmi čtivé
(SPOILER)
Na tuto knihu jsem byla moc těšila a splnila mé očekávání. Moc se mi líbil se mi děj a koncept žijících knih. V knize najdete vše od kamarádství, akce, zrady, démonů, zloduchů až po lásku. U konce jsem si říkala, zda to autorka opravdu utne jako konec světa a byla by to asi první kniha, která nekončí šťastně a byla bych za to i ráda.
Konec mě trochu zmátl a jsem zvědavá na další díl, zda bude Eli vládnout magii.
Nejvíc se mi asi líbily konverzace mezi Silasem a Nathanielem.
Ale jo, pro náctileté v naší knihovně by to mohlo fungovat.
Určitě už jsem četla propracovanější a pro mě zajímavější YA fantasy (asi určené spíše starším čtenářům, napadá mě série Smrtka nebo Černá čarodějka), ale tohle je čtivé a objeví se tu nejen láska na druhý pohled, ale taky nefalšované holčenčí přátelství. Bezesporu nejzajímavější postavou je soucitný démon a hlavně je nutné pokračování, protože kde se vzala tu se vzala magii odolávající Scrivenerová?
Túto knihu milujem! Už dlho sa mi nestalo, že by som sa od knihy nedokázala odlepiť a večer pred spaním som sa tešila na ďalší deň, ako sa znova ponorím do sveta Elizabeth a Nathaniela. Príbeh bol doslova narvaný akciou a núti vás pokračovať v čítaní. Veľmi si cením, že autorka dokázala zblížiť dve osoby ako priateľov bez nutnosti sexu hneď v prvých kapitolách. Priateľstvo sa postupne rozvíja, pridáva do pozadia krásne neznámo a korenie, ktoré tak túžim v knihách vidieť. Postavy sú sympatické, hlavní hrdinovia tam nie sú "naviac" aby zahustili knihu, ako to niektorí autori majú vo zvyku s obľubou robiť. Zvlášť sympatický mi bol Silas. Ďakujem za túto knihu a odporúčam. :-)
Moc pěkná fantasy pohádka pro náctileté, která je sice nenáročná, ale i tak velmi čtivá. Hlavní hrdinka je sympatická a Nathaniel zábavný. Autorka píše květnatě a příběh má hlavu i patu. Konec je dojemný a milý. Určitě doporučuji všem, co si při čtení rádi odpočinou. Dospěláky jako já nevyjímaje... ;-)
Tak tohle fantasy s nádechem steampunku mne nadchlo. Nebudu se rozepisovat čím a proč. Přečtěte si ho.
(SPOILER)
70% - Tahle knížka je nepochybně čtivá, ale přesto jsem po dočtení rozpačitá. Autorčin fantasy svět je poměrně dost neotřelý, není to jen takové to středověké cosi naplněné nadpřirozenými bytostmi. Svět veleknihoven, v němž vyrůstá hlavní hrdinka, plný grimoárů přecpaných magií sice ihned připomene Pratchettovu Neviditelnou knihovnu, ale autorka šla s grimoáry dál - vázány v lidské kůži a naplněny magií různého stupně síly a temné energie se stávají součástí děje často dokonce spíš v roli postav než pouhých věcí - při poškození se mění v hrozivé zlotvory, dokážou bojovat s démony... A i ten původní účel stavby veleknihoven nakonec nespočívá jen v uchování magických vědomostí pro případ potřeby.
Snad proto mě o to víc mrzelo, že ten svět není ještě propracovanější - škodí mu třebas i používání běžných anglických jmen (navíc u Elisabeth si vzpomenu hned na Pýchu a předsudek, lady Ingramová hned upomene na Janu Eyrovou a jméno bledého démona Silase mě okamžitě vrátilo do doby, kdy jsem četla DaVinciho kód, kde tamní záporák vypadal dost podobně a jmenoval se stejně). Démoni, OK, koneckonců právě nevypočitatelný Nathanielův služebník Silas je určitě nejzajímavější postava, u které čtenář neví, jak se v příští chvíli zachová. Ale co ty sochy andělů? Má ten svět nějakého boha? Proč knihovníci nenávidí čaroděje, o jejichž knihy se starají? Kdo a proč to království kdysi napadl? Jak se grimoáry mohou bránit démonům, aniž by se poškozením samy proměnily ve zlotvory? Jak to, že magistr z věhlasného rodu Thornů nemá zkontrolovaný svůj dům a kdekdo ho může špehovat? Otázky se kupily, čím déle jsem četla. A to nemluvím o úsměvných situacích, kdy si hlavní hrdinka potřebuje pokecat s kámoškou, náhodně se sehne pod skříň a najde kecací zrcátko jak z Harryho Pottera.
Elisabeth, která vyrostla ve veleknihovně a byla s knihami tajemně propojená, je docela fajn postava, která se s nadšením vrhá do boje, přestože meč nikdy nedržela v ruce. U Nathaniela podle mě autorka trochu narážela na to, že chce psát young adult čtení, tedy aby i hlavní hrdina byl sotva odrostlý teenager, jenže u mladého Thorna to moc nefunguje - jeho jednání i motivace odpovídají spíš někomu dospělejšímu, což se pak autorka snaží zlehčovat infantilními poznámkami na téma "jak jsem krásný a ženy mi padají k nohám", které jsem si prostě neuměla představit, že by někdo s jeho životní dráhou a postoji někdy řekl. A chemie mezi nimi na mě taky moc nefungovala.
Otočil svůj hodnotící pohled k zlotvorovi. "A to je kdo? Váš přítel?"
Codex vycenil tesáky a vydal uši drásající vřískot.
"Okouzlující," poznamenal Nathaniel. Otočil se zpátky k Elisabeth. "Pokud máte vy dva ještě potřebu něco zničit, už dlouho se chystám zbavit gobelínu tety Clothildy. Až ho uvidíte, poznáte ho. Takový do fialova."
Ty hlášky docela ušly. Takže počítám, že dalšímu dílu dám šanci a uvidím, jak se to vyvine.
Když jsem na Kouzla rodu Thornů narazila a přečetla si anotaci, byla jsem okamžitě na četbu natěšená, poněvadž - hlavní hrdinka, co vyrůstala v knihovně, knihy, co si žijí vlastním životem, vidina romantiky s nebezpečným čarodějem... Věřím, že nejsem jediná knihomolka, které z těchto prvků zaplesalo srdce radostnou nedočkavostí.
Jenže... všichni víme, jak to s velkým očekáváním bývá.
První, co mě zklamalo, bylo málo pasáží s grimoáry.
Grimoáry měly v této knize obrovský potenciál udělat z příběhu naprosto epic záležitost. Nicméně autorka se rozhodla pro jinou cestu, která mě vůbec nepotěšila - místo nebezpečných grimoárů se tu velká část příběhu zaobírala "uvězněním" Elisabeth a jejím zdravotním/psychickým stavem. Ach jo... tohle mě fakt vůbec nezaujalo.
Další, co se mi protivilo, byla postava Silase. Ano, toho Silase, kterého si tolik čtenářů oblíbilo. Je sice pravda, že spolu s Nathanielem tvořili povedenou dvojku a jejich interakce byla zajímavá, jenže to, jak je Silas vykreslený... Jestli někomu připadá přitažlivé, že se jedná o bezcitného démona, který bez mrknutí oka a sebemenších výčitek svědomí dokáže zabít člověka, a přitom se k Elisabeth a Nathanielovi chová jako "nejlepší kamarád", je to jeho věc, ale mě to rozkošné vůbec nepřipadalo.
S vymyšleným světem, většinou postav i zápletkou, jsem však byla vcelku spokojená a i přes moje dvě výtky se jedná o jednu z lepších YA knih. Takže nakonec jen jedna hvězdička dolů.
P.S. Pochvalu si zaslouží i velice hezká obálka knihy.
Při čtení prvních kapitol jsem si nemyslela, že mě kniha tak pohltí.
Postupně se příběh rozjíždí a už jsem se od knihy nemohla odtrhnout :)
Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetla, jelikož mi některé úseky přišly zbytečně dlouze popsané a vysvětlené. Postavy jako Nathaniel a Silas jsem si hned oblíbila, s Elisabeth to chvíli trvalo. Jinak kniha jako taková je velmi povedená a rozhodně stojí za to číst.
Jedná se o první knihu autorky, co jsem četla a proto hodnotím takhle: Ze začátku jsem se měla trochu problém začíst. Ale brzy mě kniha vtáhla do děje. Vztah mezi Elisabeth a Nathanielem je velmi pěkně vykreslený. Ty jeho sarkastické poznámky mě velmi bavily. Jeho sluha a přítel Silas je velmi zajímavá postava. Oba jsem si zamilovala. Oblíbila jsem si i Elisabethinu kamarádku, která bohužel nedostala až tolik prostoru, což je za mě škoda.
Velmi se mi líbí i vzhled obálky.
Magický svět je dobře promyšlený. Zajímavé je i dělení démonů, s tím jsem se setkala poprvé.
Menší výtku bych ještě měla k věku Elisabeth a Nathaniela. Neuškodilo kdyby byli trochu starší např. 18 nebo 19 Elisabeth a 22 nebo 23 Nathaniel.
Celkové hodnocení knihy: 4,5 hvězdičky
Jsem zvědavá na doprovodnou novelu Tajemství domu Thornů.
Na Kouzla rodu Thornů jsem se moc těšila, protože jsem od autorky dříve četla Magii havranů i Vespertinu. A jsem nadšená. Kouzla jsou bezpochyby z těch tří nejlepší. Mělo to zápletku, skvělou atmosféru, vynikající postavy a uspokojivé zakončení. Je pravda, že mi chvilku trvalo, než jsem si zvykla na Elizabeth, více mi sedla hrdinka ve Vespertině. Ale nakonec si mě taky získala, a to hlavně tím, jak moc bylo její chování věrohodné. A nejen její - všechny postavy se chovaly naprosto přirozeně a logicky, což opravdu cením. Nathaniel je můj nový shadow daddy, akorát mě mrzelo, že polovinu děje byl zraněný a dostával tak méně prostoru. A Silas... do toho jsem byla blázen hned po prvním představení, je jednou z nejlepších postav, které jsem v posledním roce poznala. Bezvýhradně ho miluju. Ach, a to jemňoulinké erotické jiskření mezi nimi všemi bylo nesmírně uspokojivé. No a jako poslední bych vypíchla knihomolské téma celé knihy - další zásah do černého. V recenzích bývám obvykle kritická a tato se mezi nimi bude vyjímat jako výstavní šperk. Kouzla se prostě velice povedly.
Moc pěkný námět s knihovnami a oživlými knihami. Samozřejmě napínavé, zamilované, čarodějné dobrodružství. A bubáků nepočítaně.
Štítky knihy
kouzla čarodějové pro dívky démoni knihovny pro dospívající mládež (young adult) fantasy
Autorovy další knížky
| 2021 |  Kouzla rodu Thornů |
| 2022 | Temná kněžka |
| 2022 |  Magie havranů |
| 2023 | Tajemství domu Thornů |
Krásná, opravdu krásná pohádka. Pro nás děvčata, nehledě na stáří. Za ten konec, kdy jsem zaklapla knihu a jenom hleděla, má u mě pět hvězd.