Krabat
Otfried Preussler
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/546130/mid_krabat.jpg
5
569
569
Majstrovsky vyrozprávaný príbeh o magickom zápase o ľudskú slobodu prvýkrát v slovenskom jazyku. Uprostred zmätkov tridsaťročnej vojny privedie vnútorný hlas štrnásťročného žobráka Krabata do tajomného mlyna Na mokrine, pred ktorým ho všetci vystríhajú. Predstava ľahkého a príjemného života mládenca láka, no cena je nepredstaviteľne vysoká. Už čoskoro totiž Krabat odhaľuje tajomstvo mlyna – ocitol sa v čarodejníckej škole, kde sa dvanásť mlynárskych tovarišov učí čiernej mágii. Pred zlom môže Krabata zachrániť len bezpodmienečná láska... Krabat je majstrovské dielo o zdanlivej moci a skutočnej sile, o túžbe ovládať a tichej svojbytnosti, o vzopretí sa tlaku útočiacemu na morálku človeka vyrozprávané krásnym jazykom znamenitého rozprávača. Román Otfrieda Preusslera, časovo zasadený do obdobia po konci tridsaťročnej vojny v polovici 17. storočia, čerpá námet zo starých lužickosrbských povestí, ktoré dielo formovali rovnako ako historické súvislosti a jazykové normy platné v čase jeho vzniku. Prvýkrát vyšiel v roku 1971.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , Ikar (SK)Originální název:
Krabat, 1971
více info...
Přidat komentář
Náhodou jsem si to nedávno koupil jako audioknihu, a i když jsem věděl, že je to nějaká fantasy klasika, nic moc jsem od toho nečekal. Úplně mě ale dostalo, jak je to dobré. Audiokniha je v podstatě dokonalá, Lukáš Hlavica celý příběh jakoby šeptá a má to opravdu neskutečnou atmosféru. Tak akorát strašidelné, napínavé a okouzlující od začátku až do konce. Jsem v pokušení si jít okamžitě koupit i knihu a celé si to přečíst znovu sám. Nepamatuju si, kdy jsem byl z nějakého jiného příběhu takhle nadšený. Doporučuju.
Lužickosrbský Faustův příbuzný, čarodějův učeň Krabat. Kniha je psaná velmi jednoduchým jazykem, který děti přijmou jako temnější pohádku, dospělí jako zpodobnění nástrah, které na dospívající můžou číhat.
Knížka, která mě před takovou dobou okouzlila, spala dlouhých dvacet let, než jsem se k ní vrátila.
Nikdy na ní nesedl prach, měla jsem ji ukrytou jako poklad.
Miluju ten příběh a čtení jsem si užila na maximum. Čas ji v mých očích nijak nezměnil, líbí se mi pořád a snad ještě o chloupek víc.
Ale moje cesta ke knize vedla přes mojí další obrovskou lásku a to je filmová podoba od pana Zemana.
Mohla jsem se dívat pořád dokola a nikdy jsem neměla dost.
Pamatuju si, jak se naši báli, že je příběh chvílemi příliš strašidelný a já byla opravdu malá ale nenechala jsem se přemluvit a chtěla jsem se dívat zas a znova. Kdykoliv ho dávali v televizi, hned jsem nadšeně sledovala, později jsem ho měla na VHSce a to už mě nemohli vůbec odtrhnout.
Ráda bych taky zmínila, že film má nádhernou hudbu, která úžasně podtrhuje děj.
Co se týče knihy, příběh je poutavý a čte se sám. Moc se mi líbilo prostředí mlýna na Černé Vodě. Postavy jsem měla vždycky ráda a vlastně se tady objevila první záporná postava, která mě fascinovala. No když nad tím přemýšlím, o chlup než mistra jsem v knize měla ráda postavu Kmotříčka i když se tam občas jen mihne.
A co že vás v knize čeká? Boj Dobra a Zla, magie, volání moci, mladý žebravý kluk padne do tenat temné síly. Ale je tady taky důraz na přátelství a čistou lásku, která překoná všechny hrůzy. A nenechte se mýlit, tohle není bezstarostná pohádka, jsou tady pořádně hororové prvky a příběh je temný.
A co Vám povím na závěr? Jenom jediné - přečtěte si to ️ protože věřím, že si knížku oblíbíte stejně jako já
4,5 * Filmové zpracování od pana Zemana jsem viděla mockrát a vždy jsem se toho hrozně bála a zároveň jej měla moc ráda a musela se dívat znovu. Až teď jsem se dostala ke knižnímu originálu (kde jsou ale také ilustrace z této filmové podoby), takže úúúžasná kombinace. Je to sice dětská knížka, ale s velkým přesahem, mít správné kamarády a pevnou vůli je opravdu velmi důležité. Knížka se čte velmi dobře. Temným silám se můžeme kdokoliv kdykoliv přiblížit také, ale je potřeba mít sílu a odvahu to změnit - zlomit. K přečtení určitě doporučuji a především toto vydání od Arga z roku 2003.
Poslouchala jsem jako audioknihu a ta kouzlo a tajemno knihy ještě podtrhla. Příběh je temný a strašidelný a byla jsem zvědavá, jestli skončí dobře nebo špatně. Krabatovi jsem fandila od první chvíle. Ještě se chci podívat na film od B. Zemana, má prý také skvělou atmosféru.
Jako dítě jsem byl fascinován Zemanovým zpracováním knihy, které však, mám pocit, nebývalo v televizi tak často jak bych si přál. K Preusslerově knize jsem se ale dostal až nyní, díky společné četbě se synem. A fascinace, jiného typu, je zpět.
Musím se obdivovat tomu, jak Preussler příběh vystavěl. Nejen romance a balada s tajemnými až hororovými prvky. Nejen láska jako cesta k vykoupení. Ostatně láska Kantorky ke Krabatovi je jaksi neuchopitelná, sama tajemná. Sám příběh vzpoury je velmi silný, neboť to, co je Krabatovi nabízeno jako alternativa, může být slibné, lákavé. Ale Preussler jaksi předpokládá, že se čtenář identifikuje s Krabatovým odhodláním, neboť opak by znamenal sice nesmírné výhody, ovšem zároveň lidský a morální propad snad hlouběji než na samotné dno. Co asi autor zpracovává, co si musel prožít v ruských lágrech? Ale nechci psychologizovat.
Za zmínku stojí i kontexty, do kterých je příběh umístěn a způsob, jak to Preussler dělá: detailní znalost místopisu Dolní Lužice (nemohu sám ověřit, ale hned bych se tam nejraději vydal…), hluboká znalost dobového mlynářského řemesla, tj. přelomu 17. a 18. století. (Mimochodem, jestli si správně pamatuji, tak ve filmu se mluví o třicetileté válce, tady však v jedné epizodě vystupuje kurfiřt August Silný, tedy děj je časově posunut o skoro sto let později.) A zároveň odkazy na černou (démonickou) magii, naznačené iniciační rituály – i tuto literaturu musel Preussler zpracovat. K tomu místní lidové křesťanské zvyky, které vystupují s magií jakoby v symbióze.
Jako celek vynikající dílo, které možná ocení více dospělí, se silným morálním poselstvím, i když desetiletý syn se také nemohl odtrhnout.
Místy zbytečně utahané a zdlouhavě opakující se a konec trošku zkratkovitý a uspechaný, ale ta atmosféra.... 90%
Vypočuté ako audiokniha s výborným Lukášom Hlavicom. Ku knižnej podobe som sa zatiaľ nedostal. No... miestami tajomný až temný príbeh z ktorého občas vystupujú nie práve svetlé bytosti. Skončí sa však nakoniec dobre. Láska a svetlo vstupuje, aby zlomilo, čo bolo len zdanlivo pevné a potrebovalo oslobodiť. Občas som tak premýšľal, či aj človek v sebe nemá starého mlynára, ktorý sa snaží všetko k sebe zatiahnuť a využívať vo svoj prospech? A nehovorí sa tomu mlynárovi napríklad ego? A čo tak Krabat? To môže byť človek, ktorý sa vydal na cestu seba objavovania, alebo oslobodzovania svojho vnútra. No... nie je to ľahké a bude si musieť všeličo zažiť. Nakoniec predsa len príde svetlo.
Toto boli moje vnútorné pocity, ktoré spolu s dojmom, ktorý na mňa táto kniha urobila, vytvárajú dlhé mlčanie.
Je mi 13 let a museli jsme tuto knihu číst ve škole. Náramně ráda a hodně čtu a můj oblíbený žánr jsou fantasy knihy. Touto knihou jsem byla ovšem velmi zklamaná. Musela jsem se k tomu donutit, abych ten román vůbec dočetla. Absolutně nechápu, co se někomu na této knize líbí. Příběh nebyl ani napínavý, ani strašidelný. Kdybych ho musela popsat jedním slovem, řekla bych - slátanina!
Ano, proti gustu žádný dišputát, ovšem neznám ani ve třidě, ani v rodině, ani mezi kamarády, kteří knihu přečetli, jednu jedinou osobu, které se kniha líbila. A přesto jsou zde výhradně pozitivní kritiky. To mi fakt nejde na rozum!
Úžasné, jednoducho úžasné. Temný, skoro až ponurý príbeh a pritom plný lásky. S rozprávkou táto hororová fantasy nemá nič spoločné, azda len to, že dobro vyhrá nad zlom. Veľmi dobre si pamätám zimomriavky zo Zemanovho výtvarného spracovania (ešte Modropierko bolo podobne smutné s nádhernou Braunovou animáciou), ktoré som ako malý chlapec mal, keď som ho videl. Čo dodať: všetky klady knihy napísali tí, čo knihu komentovali predo mnou. Všetky zápory, ktoré uviedli ... nuž, ani s jedným nesúhlasím. A ešte niečo - škoda, že to Rowlingová nečítala, Hogwarth by vyzeral inak, teda aspoň čo sa čiernej mágie týka. Dojem z knihy som mal umocnený dažďom - celú dobu klopal na okenný parapet a podčiarkol tak vyznenie príbehu. A ja som bol s Krabatom v zime, v lete, v okamihoch jeho šťastia, ako aj v nepohode, na trhu a s Kantorkou, pri čítaní z koraktoru, jednoducho všade a čítanie som si užíval. Perfektný návrat do detstva v časoch miernej nepohody.
Trochu děsivá pohádka, nebo jemný horor? Pamatuji si z dětství film a že jsem se ho bála. Čteno ušima - audiokniha a za mě dost dobrý příběh.
Za prvé se musím ohradit proti kategorizaci "Pohádka", protože tohle dílko je regulérní historická fantasy říznutá lužickým folklórem a špetkou hororu. Určitě je to mnohem méně pohádkou než třeba Tolkienův Hobit (který se obecně už řadí k fantasy, ačkoliv v porovnání s preusslerovským Krabatem je až skoro "dětinský" :)).
Tajemné, příjemně ponuré, a taky trochu romantické. Oproti filmovému zpracování od Karla Zemana je zde rozběhnutých více příběhových linek. Zaujala mě především ta s tajemným cizincem, který přijíždí do mlýna vždy o silvestrovské noci, kdy se v mlýně místo mouky melou kosti. Právě skrz tohoto cizince se odhaluje (nebo spíš naznačuje) i vliv nějaké vyšší organizace, jejíž skutečná povaha však zůstává obestřena tajemstvím. Oproti filmovému zpracování se také více dozvídáme střípky o původu a motivech čarodějného mistra, byť i zde nakonec zůstává většina zahalena nikdy nezodpovězeným tajemstvím. A samozřejmě krásný konec v podobě vítězství lásky dvou mladých lidí nad mocí černé magie :)
(Poslechnuto jako audiokniha, brilantně načetl herec Lukáš Hlavica)
Čarodějův učeň je hororový příběh podaný formou pohádky, ale to se mi líbilo :) Knihu jsem přečetla za pár dní.
Krásně napsaný, trochu ponurý a jemně strašidelný příběh. Viděl jsem už film od Karla Zemana a už jako klukovi se mi líbil, právě pro tu ponurost. Stejně se mi líbil i film Pohádka o Honzíkovi a Mařence od stejného režiséra. Čarodějův učeň je krásná pohádka spíše pro dospělé. Rozhodně si tuto knihu přečtěte.
Já to prostě miluju. Celou tu strašidelnou atmosféru starého mlýna, krutého mistra a jeho učedníky. Knižní podoba je stejně skvělá jako ta filmová od Karla Zemana, která je od dětství moje velká srdcovka. Tady bych asi potřebovala mít k dispozici ještě nějakou tu hvězdu navíc.
Klasika, která se dočkala i výtečného animovaného zpracování od Karla Zemana a v poslední době také výborné audioknihy v podání Lukáše Hlavicy. Právě na tu jsem narazil a s chutí si ji poslechl. Příběh, který asi není potřeba připomínat, je velmi dobře vymyšlen a má spoustu opravdu silných a temných momentů. Magie je ve světě knihy velmi uvěřitelná, protože i proměny osob ve zvířata působí spíš jako jakési silné sugesce které způsobí onu iluzi pro okolí než jako skutečná fyzická proměna. Obecně se tu hraje hodně na magické ovlivňování a čtení myšlenek spíš, než na nějaké metání ohnivých koulí což velmi oceňuji. Co už bohužel musím ocenit méně je podle mého hrozně utnutý konec. Souboj s temnými silami na který se Krabat půl knihy připravuje nakonec v posledních pár odstavcích rozsekne tak trochu deus ex všemocná láska a nazdar(a to bez ohledu na to, že ona osudová dívka Krabata prakticky jen párkrát viděla). Ale rozhodně je to velmi dobrá "pohádka" nebo spíše zpracování pověsti a dalo by se říci i dobrá temná fantasy.
Štítky knihy
mýty a legendy zfilmováno německá literatura čarodějové rozhlasové zpracování černá magie lužicko-srbská literatura převyprávění, literární adaptace příběhy
Autorovy další knížky
| 2003 |  Čarodějův učeň |
| 1964 | Malá čarodějnice |
| 1968 | Tajemství oranžové kočky |
| 2008 | Útěk do Egypta přes království České |
| 2009 | Anděl v kulichu |
Na spoustě pohádek mi vadí jejich přespřílišná imbecilita. Vezměme kupříkladu Disneyovky (nejen) z posledních pár let – hopsající tučňáci/jiná zvířata, písničky o tom, jak se v životě všechno podaří, a k tomu všemu výprava krajně nebezpečná pro diváky s cukrovkou. Trochu podobným případem pak jsou pohádky české, plné jakoby-chytrých a rádobykrásných princezen (nevztahuje se na Libušku), kterým zdatně sekundují princové s charismatem stále více připomínajícím okostýmovaná záchodová prkénka, disponující stále hloupějšími scénáři.
A za tohohle stavu naprosté unavenosti pohádkovým žánrem mi do života vtrhl Čarodějův učeň. Vyprávění, kde se za chyby neplatí ničím menším, než životem. Kde hrdina není hláškující imbecil. Kde umírají i nevinní. Příběh, který nepotřebuje zámek a bambilión dvořan, ale jeden mlýn a méně než 15 lidí. Kde zlo není představováno vytlemeným raráškem, ale manipulátorem, který se neštítí ničeho. Příběh, ve kterém nejsou hrdinové ušetřeni takřka ničeho. Do toho je třeba přimíchat poetické popisy krajiny a jednotlivých ročních období, lidovou slovesnost, tíživou atmosféru a myšlenky, které jdou za hranici otřepaných knižně-instagramově-facebookových citátů. Tahle knížka na me zkrátka zapůsobila jako naprosté zjevení.
Drobným mínusem bych ohodnotil fakt, že milostná linka Krabata byla tak trochu odfláknuta, stejně jako konec. Přesto zbytek knížky je vyvážený lépe, než buddhistický mnich, a tak těch 5* prostě dát musím.
Technickými mínusy argáckého vydání jsou občasné překlepy, či nedotažené barvy názvů kapitol/číslování stránek, to jsou však věci malého charakteru. Naproti tomu se mi velmi nelíbily ilustrace, pocházející z filmu Karla Zemana, ale to je můj problém, že se mi ten výtvarný styl zkrátka nelíbí/nepasuje mi k tématice.
Sečteno a podtrženo- takhle skvělou pohádku (pro dospělé) jsem dlouho nečetl, a tak mohu směle doporučit dál.