Kráľovná v tieňoch
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/307244/bmid_kralovna-v-tienoch-HOs-307244.jpeg
5
2994
2994
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 4. díl >
Celaena sa vracia do nenávideného impéria. Aby sa pomstila. Aby zachránila svoje kedysi mocné kráľovstvo a postavila sa zoči-voči tieňom z minulosti. Odkedy akceptovala svoje férske dedičstvo, už nie je najobávanejšou nájomnou vrahyňou Celaenou Sardothien. Teraz je Aelin Galathynius, dedička terrasenského kráľovského trónu. No kým sa zmocní trónu, musí bojovať. Za svojho bratranca - bojovníka ochotného za ňu položiť vlastný život. Za svojho priateľa - mladíka spútaného v temnom väzení. A za svoj ľud zotročený surovým kráľom, za ľud očakávajúci návrat kráľovnej.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Slovart (SK)Originální název:
Queen of Shadows, 2015
více info...
Přidat komentář
Každý díl je lepší a lepší. Tento jsem si mimořádně užila. Děj nabitý akcí, napětím, jiskrou... člověk nemá šanci se nudit, protože v každé kapitole se něco semele a čtenář prostě musí číst dál a dál. Autorce opravdu klobouk dolu, protože její knihy jsou neskutečně čtivé, nejradši bych ani nešla spát.
Upřímně, úplně jsem odpočítávala stránky, než se tam konečně objevil Rowan (Jeřáb). On a Aelin jsou opravdu skvělá dvojka. Slza mi ukápla u příběhu Asterin. To s tím lovcem mi přišlo fakt hrozně smutné.
Nemůžu se dočkat dalšího dílu. Skvělé! :-)
Dočteno před pár týdny, takže mi už moc paměť neslouží, ale přečetla jsem knihu opět jedním dechem. Tohle je jednoznačně jedna z mých nejoblíbenějších fantasy sérií. Nechybí ji totiž nic, je zde pořádná dávka akce a napětí, vztahů a lásky a v neposlední řadě kouzel a kouzelných tvorů, což já ráda. Líbilo se mi číst příběh z více perspektiv. Manon se stala mou oblíbenou postavou, ale na Jestřába prostě nikdo nemá. To je prototyp dokonalého bojovníka a všeho všudy muže, kdo by ho nemiloval..? :D
xoxo,
Rose
Úžasná séria!!
Séria Trón zo skla je veľmi dobre prepracovaná. Milujem všetky tie taktiky, boje, odhaľovania právd. Sarah J. Maas má veľký talent na písanie fantastických kníh.
Milujem všetky tie nové postavy. Manon, Lysandra, Aedon, Elide, Dorian.. a kopec ďalších.
No musím sa priznať, že mojím tŕňom v oku bola Aelin. Už v predošlých dieloch mi liezla na nervy a je jedno či sa volá Celena či Aelin. Nepáči sa mi tá jej krutosť, to jej vyhrážanie, jej chladnosť. Taktiež nechápem čo na nej všetci vidia. Čo na nej videl Dorian, Chaol, Rowan...
Nemám rada jej prehnané sebavedomie a to že si myslí, že by sa bez nej svet nezaobišiel. Proste mi nie je sympatická a práve ona bola dôvod prečo som si dala 2 roky pauzu od čítania tejto série.
Rowana som na začiatku milovala (mám slabosť pre postavy ako je on ;)).
No ako sa kniha vyvíjala a on začal s Aelin...začal ma štvať aj on.
Nechuť k hlavnej postave mi pomohli prekonať ostatné postavy. Úplne som si zamilovala Lysandru. Všetko čo dokázala, ako sa obetovala pre druhých. Ďalšia je Manon. Pre Manon som mala slabosť už v predchádzajúcom diele. Síce ju autorka vykresľuje ako chladnú čarodejnicu, no v hĺbke duše je neskutočne dobrá. Ona a Abraxos sú úžasní :))
Som rada, že Sarah do príbehu zakomponovala postavy rozličných vlastností a pováh. V tomto diela som si taktiež obľúbila Aedona ( trošku na nervy mi liezla tá jeho oddanosť Aelin, síce bola pochopiteľná a nevyhnutná, aj tak bola podľa mňa prehnaná).
Ľutovala som Doriana, to čo sa mu stalo... Viem že väčšine liezol na nervy Chaol, no ja som chápala prečo sa správal tak ako sa správal, myslím že na konci spravil vec, za ktorú pykal, ale určite odčinila jeho predošlé správanie.
Od Sarah som už čítala sériu Dvor. Knihy sú trochu podobné takže čitateľa, ktorý čítal niečo od Sarah už predtým niektoré zvraty neprekvapia. Myslím si, že Trón zo skla má prepracovanejší dej ako Dvor (aj vzhľadom na to že je dlhší a obsahuje viac kníh), no postavy sa mi viac páčili v Dvore.
V čítaní sérii plánujem pokračovať a dúfam, že sa Aelin trošku zlepší :D
Díl o dílu lepší a lepší. Příběh je skvěle vystavěný. Odpočítávala jsem každou stránku, kdy už se opět objeví Rowan (Jeřáb). Celí díl je propletený s akcí, napětím a nečekanými i velice očekávanými zvraty - jak už to u Maas chodí. Za mě jedna z nejlepších autorek/autorů tohoto žánru a její knihy mě drží vzhůru do pozdních ranních hodin.
Tenhle díl se mi moc líbil. Jsem strašně ráda, že je v tomto díle Aedion, který se hned stal mojí nejoblíbenější postavou a Nestryn, kterou jsem si díky její povaze taky moc oblíbila. Dokonce i pro Manon mám jakýmsi způsobem pochopení. Jen mě mrzelo, že byl Dorian celou dobu mimo. Začátek té série byl pro mně takový nudnější a přijde mi jakoby ta série teprve začala až když se Aelin dostala do Wendlynu v předchozím díle. Samozřejmě i ty první díly měly něco do sebe, ale když se v knize objevil Jeřáb, začala být ještě lepší...
Pěkně se nám to zamotává, ačkoli něco se stihlo už i maličko rozmotat :)
Drsné a syrové, o tolik krvavější a plné nesmiřitelné nenávisti a brutality než předchozí díly. Tím pádem ale napínavější, protože netušíte, koho autorka ušetří a koho ne...
Odplata, vášeň, nenávist, nelítostné intriky a osud, který nedává na vybranou. Ale i láska, přátelství, věrnost a soucit. Zvraty v ději pro mně nebyly až tak překvapivé jako v předešlém díle, snad až na vývoj situace korunního prince... Něco mi připadalo nelogické, ale když hltáte stránku za stránkou, příliš nad tím nedumáte (třeba nákrčník, který se nedá sundat...?)
Čím dál víc miluju Abraxose a Manon, hm a také Asterin. Čím dál víc si říkám, kam tohle dospěje - a kdo na konci zůstane stejný, jaký byl na začátku. Nejspíš ale nikdo. A snad je to i dobře.
Jen Chaola je mi líto. Tak nějak - ho chápu...
Některé postavy (například Kaltain) dokázaly překvapit. Ale i ji jsem chápala... Zrazená, všemi opuštěná, zapomenutá a bolavá - některé rány zkrátka vyléčit nejdou.
Takže jim prostě fandíte, bojíte se o ně, tajíte dech a nechcete vědět, co jim osud přichystal - a zároveň se nemůžete dočkat, až to vědět budete...
Jako vždy velmi čtivé...
Za mě tedy (zatím) nejlepší díl série. Pokud jsem si to myslela o tom předešlém, tenhle ho předčil ve všech směrech.
Podobně jako třeba u Hry o trůny se mi strašně líbilo, když v knize bylo hned několik dějových linek a ty se později začaly různě protínat. Postavy, které se neznaly, měly konečně tu čest, a navíc se nám připojilo i pár dalších - a bohužel jich pár skončilo. Hodně jsem si oblíbila Elide a Manon, ale bavilo mě to asi úplně celé. Sem tam mě štvala Aelin a její chování, obzvlášť její vystupování v přítomnosti Chaola. Někdo se tu pode mnou zmínil, že ho Chaol první polovinu knihy trochu štval, ale já si dovolím nesouhlasit. Myslím si, že jeho obavy byly oprávněné a s jeho názory coby obyčejného člověka jsem souhlasila. Navíc mě dojímalo, jak nad Dorianem neláme hůl, tak jako to udělala právě Aelin.
Strašně moc bych chtěla vyzdvihnout variaci a různorodost postav - každý byl jiný, ať už vzhledově či chováním, a bylo snadné si je zapamatovat, čehož jsem se zprvu bála. Většinou nečtu knihy, kde je tolik postav (a především těch hlavních), ale autorka dala všem prostor a byla ke všem fér.
Konec mě opravdu hodně překvapil a celkově se v průběhu knihy naskytlo hned několik zvratů, které jsem nečekala. Jsem ale ráda, že autorka uzavřela alespoň jednu velkou kapitolu Aelinina života - ale nechci prozradit jakou, kvůli případným spoilerům.
Co říct dál, moc se těším, až se pustím do dalšího dílu. Počet stran snad narůstá s každou knihou, tak doufám, že to bude stát za to a že tam bude hodně akce, ne jen samé okecávaní. Musím se znovu opakovat, když řeknu, že jsem do této série šla bez jakýchkoliv očekávání a hodně mile mě překvapila. Rozhodně se mi líbí více než autorčina sesterská série dvorů. (Stále si myslím, že je to jeden a ten samý svět...)
Ze začátku jsem měla sto chutí s knihou - Chaolem praštit, lezl mi na nervy jako nikdy. Ta sebelítost, zaslepenost, alibismus.. Ještě že se dal jakž takž dohromady. Zápletky mě hned dostaly a měla jsem co dělat, abych se v práci věnovala práci a ne knize..
Tak tenhle díl to byla špica...mělo to spád, překvapení a akci :) Líbí se mi, jak mě autorka stále dokáže nějakou zápletkou překvapit...
Opět senzační čtenářský zážitek. Všechny linky mne opět fascinovaly a velmi bavily. Skvěle nové postavy a bombastický závěr. Není co dodat.
Ke konci předchozího dílů jsem si říkala, že jsem konečně začala mít Celaenu vcelku i ráda, ovšem přišlo mi, že s návratem do Zlomuvalu se opět navrátila ke svému starému já. Vše se v lepší obrátilo s příchodem Jestřába a s jeho příchodem se i děj rozjel na plné obrátky. Toto je díl plný zvratů a konečné nastala i první rozhodující bitva, která zamíchala kartami. Líbilo se mi, že se do děje zapojilo více nových a zajímavých postav, které jsem si oblíbila. Takže super.
Tato kniha je moje nejoblíbenější z celé série. Je naprosto boží a miluju ji.
Mám strašně ráda skoro všechny postavy, protože jsou mi strašně sympatické a naprosto úžasné.
Děj byl velmi napínavý, takže jsme se od něj nemohla odtrhnout.
Kniha ve mě vyvolala strašně moc pocitů od strachu až po obrovskou lásku. V knize bylo strašně moc pasáží, kdy se mi v břiše rozlétli motýlci.
Prostě dokonalost.
Musím říct, že jsem stále velmi nadšená. Nečekala jsem, že mě tato série tolik pohltí. Tento díl byl jeden z nejlepších! Bylo zde spoustu zvratů a nečekaných věcí, které mě nutily číst pořád dál a dál. Celaenu jsem si oblíbila ještě víc, když přijala kým skutečně je. Miluju Jeřába♥, jejich vztah, prostě všechno co se ho týká! Názor na Chaola, kterého jsem si během 2. dílu dost oblíbila, se změnil, jelikož mi přišlo, že se pořád užírá špatnými věcmi a neustále za něco obviňuje Aelin, ale ke konci se to zlepšilo. Bylo mi strašně líto Doriana, který mi tolik chyběl.♥ Jak říkám knihu jsem nepustila téměř z ruky a nemůžu se dočkat na to, jak vše bude pokračovat!
Nádhera. Příběh se parádně rozvíjí, vrství, přitom není zmatený. Nedá se jinak, než ho hltat dlouho do noci a silou vůle se donutit alespoň chvíli spát. Velký potenciál cítím v Lorcanovi a Fenrysovi, ale hlavně v tom prvním. To je přesně to, co Sarah umí, přetvářet negativní postavy v ty největší srdcaře :-)
SPOILER
Rozhodně zatím nejlepší díl ze série! Dokonce jsem konečně vzala na milost i Manon, která mě sice do uplynutí první poloviny knihy dál vytáčela, ale pak se to změnilo a dokonce jsem jí začala mít i ráda. Naopak Lorcan je hrozný pitomec. Možná, že se to v dalším změní, ale zatím jsem mu nepřišla na chuť.
To byla taková jízda! Navíc to byla snad nejkrvavější kniha, kterou jsem od autorky zatím četla. (Alespoň mi to tak přišlo.) Měla jsem pocit, že na mě snad ta krev bude stříkat ze čtečky. :) Každopádně, jak už jsme se několikrát přesvědčili, Sarah rozhodně umí pořádně zamíchat kartami postav a nebojí se zabíjet. Tento díl asi psala (zvlášť druhou polovinu) naštvaná, protože to byl nářez.
Líbila se mi postava Elide. Uvidíme, co vyvede v dalším díle :). Hodně se mi líbil i vývoj Lysandry, která mě celkem překvapila a musím říct, že je to v současnosti jedna z mých nejoblíbenějších postav. Co se týče mužských postav, stále platí, že miluju Jeřába, Chaola a celkem nově i Aediona. :)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
S Královnou stínů jsem se trošku prala. Příběh jako takový mě bavil, ale bohužel měla kniha pár hluchých míst, která byla zbytečně zdlouhavá. Děj se samozřejmě značně posouvá dopředu a je zde několik klíčových okamžiků pro další vývoj, ale poprvé jsem knihu neměla přečtenu za pár hodin. Věřím, že další díl bude lepší a nebudu se s ním trápit stejně.