Království věčného ticha
Roman Cílek
„Panebože,“ vydechla psycholožka, „to je šílený! Takové břemeno na duši té nevinné holky! Hlavně teď musíme odehnat od té kauzy mrchožrouty z bulváru. Už vidím jejich titulky. Dcera usvědčuje otce jako vraha! Dokonce i to království věčného ticha by se jim hodilo do krámu.“ Dramatické vyústění jedné z povídek v nové knize Romana Cílka znovu naznačuje, v čem je síla jeho mnohokrát již osvědčených vypravěčských schopností. Opět před námi ve strhujícím ději defilují podivuhodné lidské osudy a vrší se nesmiřitelný svár osobností a jejich zájmů, které často ústí až do světa zločinu.... celý text
Přidat komentář
Připadlo mi, že autor zamýšlel napsat krimi povídky trochu jinak. A to se mu tedy také povedlo, ale nejsem si jist, že je to dobře. Pro mne určitě ne. Povídky jsou ve své většině takové ukecané, zaměřené pro mne na nezajímavé detaily a podstatné zde mnohdy úplně chybí. Zejména závěrečně řešení je většinou odbyté a je ponecháno na čtenáři, co si pomyslí a domyslí. Možná autor nechtěl být příliš polopatický, ale podle mne to trošinku přehnal.
myslela jsem, že půjde o detektivku, ale je to soubor spíš příběhů ze života, ale četly se dobře, nelituji
Sbírka dvanácti detektivních povídek z českého prostředí. Celkově hodnotím jako průměr, ale nelituji, že jsem četla.
Sbírka povídek našeho předního autora. Některé povídky se mi moc líbily. Něco si od pana Cílka zase přečtu.
Těchto knížek máme v knihovně hodně a dobře se půjčují. Krimi příběhy, to je vždycky jeden lepší, druhý nudnější. Co mě ale dostalo byl výraz holčičky na obálce.