Království věčného ticha přehled
Roman Cílek
„Panebože,“ vydechla psycholožka, „to je šílený! Takové břemeno na duši té nevinné holky! Hlavně teď musíme odehnat od té kauzy mrchožrouty z bulváru. Už vidím jejich titulky. Dcera usvědčuje otce jako vraha! Dokonce i to království věčného ticha by se jim hodilo do krámu.“ Dramatické vyústění jedné z povídek v nové knize Romana Cílka znovu naznačuje, v čem je síla jeho mnohokrát již osvědčených vypravěčských schopností. Opět před námi ve strhujícím ději defilují podivuhodné lidské osudy a vrší se nesmiřitelný svár osobností a jejich zájmů, které často ústí až do světa zločinu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Království věčného ticha. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Připadlo mi, že autor zamýšlel napsat krimi povídky trochu jinak. A to se mu tedy také povedlo, ale nejsem si jist, že je to dobře. Pro mne určitě ne. Povídky jsou ve své většině takové ukecané, zaměřené pro mne na nezajímavé detaily a podstatné zde mnohdy úplně chybí. Zejména závěrečně řešení je většinou odbyté a je ponecháno na čtenáři, co si pomyslí a domyslí. Možná autor nechtěl být příliš polopatický, ale podle mne to trošinku přehnal.
myslela jsem, že půjde o detektivku, ale je to soubor spíš příběhů ze života, ale četly se dobře, nelituji
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Království věčného ticha v seznamech
v Přečtených | 17x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Knihotéce | 26x |
v Chystám se číst | 4x |
Těchto knížek máme v knihovně hodně a dobře se půjčují. Krimi příběhy, to je vždycky jeden lepší, druhý nudnější. Co mě ale dostalo byl výraz holčičky na obálce.