Kříďák
C. J. Tudor
Hororový psychothriller s jedinečnou atmosférou vyšel ve 40 zemích. Začalo to na pouti roku 1986, kde potkal dvanáctiletý Eddie pana Hallorana – Kříďáka. Ten přivedl Eddieho na myšlenku nevinné hry: za pomoci kreseb si mohla jeho parta nechávat vzkazy. Byla to docela zábava, dokud je křídoví panáčci nedovedli k tělu. Mrtvému dívčímu tělu, rozřezanému na kousky… Třicet let poté najdou v dopisních schránkách záhadnou obálku – s panáčkem a kusem křídy. Strašáci z dětství možná stále dokážou zabíjet…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2025 , KalibrOriginální název:
The Chalk Man, 2018
více info...
Přidat komentář


Moje první kniha od autorky - a od začátku mne velmi zaujala. Střídání časových rovin přináší vždy něco navíc, dodalo to příběhu na zahadnosti. Jemné náznaky tragédie postupně zvyšují napětí a očekávání toho, kdy k tomu dojde. Bavilo až do konce.


Knihu jsem si přečetla na doporučení a upřímně si ji moc nepamatuju, očividně mě moc nenadchla, ale vím, že mě vyloženě nenudila a četla jsem ji rychle.


Velmi příjemné překvapení, protože jsem nečekal, že to bude až tak čtivé a neotevírat ji za situace, kdy nebylo dost času pro velkou čtecí seanci tak bych ji možná přečetl za jeden večer. Líbili se mi obě časové linky, která krásně prokreslovali děj, který jsem sice čekal trošku mrazivější, ale nakonec to nevadilo. A ten finální zvrat tak to bylo doopravdy nečekané. Určitě se podívám i po dalších knihách autorky.


Jako první jsem od autorky četla Jámu. Byla jsem z ní tak zklamaná, že jsem se bála si přečíst nějakou další autorčinu knihu. Nakonec jsem se odhodlala a musím říct, že Kříďák je za mě daleko lepší. Na 5 hvězd tomu ještě dost chybí, ale bavilo mě to.


Líbilo se mi, jak se v knize střídaly dvě časové osy, což rozproudilo děj a nutilo vás to nepřestávat ve čtení. Kdybych měla tuto knihu srovnat s knihou Upálené, tak je za mě o krapet horší, ale to mě rozhodně neodradí od dalších autorčiných knih. Líbil se mi velmi mrazivý konec knihy :)


V knize se střídají dvě časové osy minulost a současnost. Víc mě asi bavila ta z minulosti.
Hlavní postavy jsou za mě fakt dobře napsaný, každý je tak jiný ale zároveň stejný.
Příběh má dost napětí a zvratů a ne jednou jsem si říkala, jestli jsem blázen a nebo jak to mám teda celé pochopit.
Víceméně předvídatelný konec moc nepřekvapil ale jako celek je kniha skvělá.


Nechala jsem se nalákat slibnou anotací, pěknou obálkou a taky poměrně velkým počtem přečtení. Bohužel jsem dostala průměrný příběh s řadou nelogičností.


Ke knížce jsem se dostala vlastně úplnou náhodou, jelikož jsem potřebovala něco rychle sbalit na dovolenou. Přiznávám, že k válení na pláž jsem si představovala trochu jinou četbu, i přesto Kříďák velmi mile překvapil.
Perfektně na mě fungovalo budování napětí, prolínání dějových linek mi vůbec nevadilo a lehce mysteriózní nádech mě naprosto očaroval. Od první stránky až po poslední jsem neměla jedinou pasáž, kdy by mě Kříďák nebavil. Dialogy i styl psaní mi vyloženě padl do noty a určitě od autorky sáhnu po dalších knihách.
Jediné, co mi lehce drásalo nervy, bylo tak trochu šroubované rozuzlení. Těšila jsem se na dokonalé zapadnutí všech indicií a obrovský "AHA" moment, místo toho však přišlo spíše povzdychnutí, pousmání a protočení očí.


Můj první román od autorky, který určitě nebude posledním. Od C. J. Tudor jsem jako první četl povídkovou knížku Škvíra, ve které mě některé povídky velmi zaujaly, a tak jsem se na Kříďáka opravdu těšil. Kniha měla od začátku velmi rychlý spád. Námět byl opravdu skvělý, nicméně mi přišlo, že nebyl úplně dotažený do konce.
Na závěr mi přišlo asi trochu k neuvěření, že by 12letí hrdinové byli schopni toho všeho. Já si sám sebe ve 12 letech nedokážu představit, že by se mnou několik vražd/nehod nijak nezacloumalo, ale to je pouze můj subjektivní názor.
Nejvíce se mi na knize asi líbilo prolínání dvou časových linií, které čtenáře neustále udržovalo v napětí. Teď navíc můžu porovnat tento debut s autorčinou druhou knihou, nad kterou rozhodně převažuje. Vlastně se to celkem dost povedlo. :)

Prolínání časových linií je zajímavé a konec docela překvapí. Námět se mi líbil, ale zpracování knihy mě zklamalo. Musela jsem se do čtení nutit.


"Nikdy nedělej ukvapené závěry,Eddie. O všem pochybuj. Nikdy nedej na to,co se samo nabízí."
Prolínání dvou časových linek,kdy nás vyprávění Eda zavede do jeho dětství a následně do přítomnosti. Obě časové linky se od prvopočátku srozumitelně propojují a hezky se všechno skládá do závěrečné křídové malůvky,která se pěkně scelí.
U čtení jsem si vzpomněla na své dětství,kdy jsme s kamarády velmi neúnavně den co den hráli o prázdninách šipkovanou a vážně nás to bavilo. Ovšem neměli jsme tak zajímavé úkoly a nálezy jako křídová hra v knize :D


Jedna z nejnapínavějších knih, které jsem za poslední dobu četla. Četla se naprosto výborně, svižně, velmi mě zaujala. Prolínání časových linií je super nápad, víc mě bavila linie z dětství. Dvanáctiletý Eddie měl častokrát velice pěkné myšlenky. Určitě si přečtu i další knihy autorky.
Konec mě velmi překvapil, nečekala jsem ho, i když stále i po přečtení knihy zůstaly nezodpovězené otázky.
Nikdy ničeho nelituj. Nějak se rozhodneš a v tu chvíli se tak rozhoduješ z dobrého důvodu. I když se to rozhodnutí později ukáže jako špatné, musíš s ním žít. Neohlížet se.


Tak já nevím, asi mám jiný vkus. Ale knížka mě velmi bavila. Líbil se mi styl psaní, prolínání minulosti se současností. A ten závěr, nečekala jsem to. Napínavý a dávám pět hvězd.


Světový bestseller. Moc nerozumím proč, z mého pohledu je kniha lehký podprůměr. Nedokážu vyjádřit, co konkrétně se mi nelíbilo (možná styl psaní, příběh, postavy), jen vím, že jsem si během čtení v hlavě říkala "ať už to mám za sebou".
Moje hodnocení: 35%


Pravděpodobně jedna z nejhorších knih které jsem kdy četl. Příběh jakž takž ok, ale styl psaní, respektive překlad byl naprostá hrůza.
Moc hezké střídání dětských linek a současnosti. Dobře napsané. Konec bohužel zbytečně překombinovaný.
Rozhodně ale kniha není "drásavý thriller" - spíš příběh o dětech.