Kriedové správy
C. J. Tudor
V roku 1986 sú Eddie a jeho priatelia ešte iba chlapci na prahu dospievania. Dni trávia bicyklovaním okolo svojej ospalej anglickej dedinky a vymýšľaním vzrušujúcich hier. Keď kamarát Gav dostane na dvanáste narodeniny vedierko plné kried, po prvých rozpakoch ich darček nadchne. Na dohovorených miestach si kreslia kriedou panáčiky, svoj tajný kód obsahujúci správy, ktorým rozumejú iba oni. Potom ich však jeden tajomný kriedový panáčik privedie rovno k rozštvrtenému telu a tým sa ich životy navždy zmenia. V roku 2016 je Eddie už dospelý, trochu osamelý muž a myslí si, že s deprimujúcimi zážitkami z minulosti sa vyrovnal. Nečakane však dostane list, ktorý obsahuje kresbu jediného kriedového panáčika. Keď sa ukáže, že rovnakú správu dostali aj jeho priatelia, všetci to považujú za hlúpy žart... kým jedného z nich nenájdu mŕtveho. Vtedy si Eddie uvedomí, že zachrániť sa znamená konečne zistiť, čo sa naozaj pred mnohými rokmi stalo.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
The Chalk Man, 2018
více info...
Přidat komentář
Musím přiznat, že mě příběh dost zaujal (ačkoli hodně lidí říká, že je kniha podobná jiným publikovaným dílům, já doposud nic podobného nečetla). Děj plynul bez jakýchkoli škobrtnutí a v každé kapitole se čtenář dozvídá nové informace, které pomalu skládají mozaiku celé záhady. Prvně jsem se bála toho, že je kniha vyprávěna ve dvou časových rovinách, protože se v takovém případě často v ději ztrácím, ale nakonec se mi to četlo bez větších problémů. Poměrně mě zarazilo, že jsem si ani k jedné postavě nedokázala vybudovat nějaký hlubší vztah. Všechny jsem vnímala, že zkrátka v příběhu existují, ale žádná z nich mi – jak se říká – nepřirostla k srdci. Pokud pro mne bylo něco zklamáním, tak to zajisté konec. V duchu plynulého vypravování se odehrál, dle mého názoru, až příliš rychle a ve výsledku mi přišel krapet komplikovaný, až přitažený za vlasy. Ve výsledku jsem ráda, že jsem si knihu po dlouhém rozmýšlení přeci jen přečetla, a zda se k ní v budoucnu vrátím, ukáže jen čas.
Knihu hodnotím průměrně na 3,5 hvězdičky, tj. na 70 %. Na debut to nebylo špatné. Někteří tuto knihu přirovnávají ke knize TO, kterou napsal Stephen King. Knihu To jsem nečetl a ani výhledově tuto knihu neplánuji číst, poněvadž má kolem 1150 stran, což je hodně objemná kniha a mám obavy z tak velkého rozsahu. Nemám srovnání s knihou To, takže nemůžu navzájem porovnat tyto knihy. Pokud se autorka inspirovala knihou To, tak to zřejmě nevadí Stephenu Kingovi, poněvadž na zadním přebalu knihy je uvedeno: "Jestli máte rádi moje věci, tak tohle si zamilujete."
V knize se prolíná minulost s přítomností. Nahlédneme do příběhu party jedné skupiny, kde převažují kluci a pouze jedna holka. Jednoho dne naleznou mrtvou dívku a tato událost se jim navždy vryla do paměti. Jednomu klukovy z party přezdívají PŘÍŠERKA. Líbilo se mi také pojmenování jedné holky, které bylo KOLOTOČENKA, ale tato dívka do party nepatřila. :) :) :) Po 30 letech se k této události vrátí..
Knihu svým zpracováním lze zařadit do kategorie thriller s náchem hororu na určitých místech. Neodhal jsem, kdo je vrahem, ačkoliv jsem o tom během čtení přemýšlel a zvažoval jsem různé alternativy. V závěru se vyskytovaly také další překvapení. V knize jsem nalezl také hodně zajímavých myšlenek.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Krom toho, jak správně podotkl sám pan Kristus, kdo z nás je bez viny? Většina lidí provedla někdy v životě něco špatného, něco, co by rádi vzali zpátky, čeho litují. Všichni chybujeme. Všichni v sobě máme dobro i zlo. Měla by jedna jediná hrozná věc, kterou člověk spáchal, přebít všechno dobré, co udělal? Nebo existují věci tak zlé, že je žádný dobrý skutek neodčiní?
Být dobrým člověk je o tom, jak se chováš k ostatním. Dobrý člověk nepotřebuje náboženství, protože ho vnitřně naplňuje, že dělá správnou věc.
Myslíme si, že chceme odpovědi. Ve skutečnosti ale chceme správné odpovědi. Lidská nátura. Klademe otázky v naději, že nám poskytnou pravdu, jakou chceme slyšet. Potíž je v tom, že pravdu si nevyberete. Pravda má tendenci být jednoduše pravdivá. Ve skutečnosti rozhodujete jen o tom, jestli jí budete věřit, nebo ne.
On-line "přátelé" žádní opravdoví přátelé nejsou. Skuteční přátelé jsou něco jiného. Jsou tu, ať se děje, co se děje. Skuteční přátelé jsou lidé, které stejnou měrou milujete i nenávidíte, ale jsou vaší součástí tak jako vaše vlastí já.
Přál jsem si, aby měla svůj názor, nějakou páteř. Protože "se vším svolná" může taky znamenat "hadr na podlahu."
Lidi vždycky podvádí, Eddie. A lžou. Proto je důležité o všem pochybovat. Nikdy nedej na to, co se samo nabízí.
Tento žánr knížek mi opravdu chyběl. I když mě detektivky a thrillery děsí, jelikož je v nich hodně smrti, z nějakého důvodu takové knihy miluji. Zbožňuji, jak dokonale dokáží člověka zmást. Když už si myslíte, že jste na to celé přišli, ve finále Vám knížka ukáže, že jste se pěkně mýlili. Tuto knížku jsem četla tři odpoledne, naprosto mě pohltila a od půlky knížky jsem ji nepustila a dočetla až do konce. Skvělý příběh protkaný tajemstvími, napětím a hlavně neuvěřitelně čtivý. Doporučuji!
Neměla jsem číst anotaci, čekala jsem "husokůžový" zážitek ála King, což se bohužel nestalo. Nicméně....je to dobře napsané, pro mě čtivé, chvilky napětí tam byly, zajímavý konec také, takže, ano, celkem spokojenost :-)
Kniha mě nesmírně bavila. Bylo v ní všechno co mám na knihách ráda. Tajemství, které je postupně odhalováno. Propojené dějové linky a uvěřitelný, reálný příběh. Dlouho dopředu jsem tušila kdo je vrahem, ta nápověda tam byla strašně okatá a tak mě samotný závěr příběhu docela zklamal. Nepřišel totiž žádný zvrat, který by můj odhad zcela překopal, ale zase je to lepší, než vymýšlet nějakou neuvěřitelnou fantasmagorii. Audioknihu mi navíc zpříjemnil nesmírně příjemný hlas pana Vasila Fridricha.
Ze čtení Kříďáka mám trochu rozporuplný pocit. Čekala jsem o malinko víc nadpřirozena, to je ale spíš můj problém, knížce to nevyčítám. Ač mám ráda prolínání dvou časových linií, tak při čtení kapitol ze současnosti jsem měla (pořád neumím pojmenovat proč) problém s vnímáním Eda jako dospělého člověka, připadal mi tak nějak dětský i v dospělosti. Na druhou stranu musím uznat, že knížka byla napínavá a přečetla jsem ji jedním dechem. Je to řemeslně velmi dobře odvedená práce, u které ale postrádám něco navíc. Rozhodně se ale budu těšit na další knížku autorky, uvidíme, jestli se opět nechá inspirovat Kingem.
První část knihy mi přišla, že je to starý známý příběh, snad od Kinga, že jsem to snad už i viděla zfilmované, dokonce jsem váhala, jestli mám číst dál, nebo prostě knihu odložit... Pak se to ale nějak zlomilo a byl z toho docela dobrý čtenářský zážitek, i když inspirace Kingem je jasně zřetelná... Díky poslední třetině si zaslouží 5* :)
Bohužel anotace strašně zkresluje a Vy dostanete něco úplně jiného, než co čekáte, alespoň u mě to tak bylo. Už na začátku přišlo celkem zklamání, protože jsem okamžitě pochopila, že o horor se určitě jednat nebude a dostaví se jen thriller, kde v žádném případě nejsou oživlí křídoví panáčci. Autorka se strašně inspirovala právě u Stephena Kinga, možná až moc.
Rozhodně se nejedná o špatnou knihu, je to čtivé a zvládla jsem ji přelouskat do dvou dnů. Na druhou stranu jsem čekala strašně moc a hlavně něco jiného a to se mi nedostalo. Podle mě nebyl plně využit její potenciál a originalita.
Zajímavé prolínání dvou časových linií, bavilo mě to. Konec řekněme, mírně přitažen za vlasy, chvíli jsem musel nad tím uvažovat, ta Edova sběratelska posedlost mě dostala. A srovnání s S. Kingem? Za mě rozhodně ne, ale určitě se k autorce vrátim. 3* za obsah 1* za obálku.
Moje první kniha od téhle autorky.Mě se to líbilo a do poslední chvíle jsem si myslela že vrah bude někdo jiný
Kříďáka jsem dostala k Vánocům roku 2O18 a zpočátku jsem k ní byla mírně skeptická, jelikož klasické bestsellery nejsou mým šálkem kávy a už vůbec ne knihy typu mysteriózní thriller... Ovšem po přečtení prvních pár stránek mi bylo jasné, že tohle přečtu na jeden nádech a taky že jo! Příběh mě velmi bavil, ačkoliv někdy jsem se ztrácela v ději i ve jménech, jelikož v knize se míchá děj, který probíhá v současnosti s retrospektivními vzpomínkami ústřední postavy - Eddieho. Přesto jsem s knihou jako celkem spokojena, autorka daný žánr zpracovala velmi hezkým způsobem a konečné vyústění příběhu mě také vcelku bavilo A slovo Kolotočenka asi už nezapomenu :D
Když jsem viděla, jaké má knížka nízké hodnocení, přemýšlela jsem, jestli ji vůbec mám číst. Ale moc se mi líbila obálka, takže jsem se rozhodla, že to zkusím. A udělala jsem moc dobře, z knížky jsem nadšená. Na styl psaní jsem si chvilku zvykala, ale čím víc jsem četla, tím víc se mi líbil. Pro mě byla knížka neuvěřitelně čtivá a nenudila jsem se ani chviličku. I když pachatele jsem odhalila, závěr knihy mi doslova vyrazil dech. Tohle jsem opravdu nečekala. Knížku můžu doporučit, ale pokud od thrilleru čekáte potoky krve, tak tohle není knížka pro vás.
2,5* Nemůžu začít jinak...jeden z nejslabších thrillerů, které jsem v poslední době četla, možná které jsem vůbec kdy četla. Na knížce se mi líbily dvě časové linie. Jinak příběh samotný mi přišel spíše jako "křeč", nemůžu najít jiné slovo. Samozřejmě jsem knihu dočetla, chtěla jsem si potvrdit své podezření co a kdo a jak, ale jinak bych knihu spíše nedoporučila, najdou se 100% mnohem lepší.
Myslím, že Kříďákovi silně uškodila reklama... Na knihu jsem se hrozně těšila, bohužel se ale žádný "vau efekt" nedostavil. Příběh je v podstatě fajn, všechny zápletky mají až úsměvně jednoduché vysvětlení, ale celou knihu jsem čekala na něco víc. Víc křídy, víc panáčků, víc záhad, třeba i víc krve a mrtvol. A to se bohužel nedostavilo.
Pro mě průměr, jsem trochu zklamaná. Nerozumím srovnávání s Kingem - zcela jiný žánr i level.
Syžet je vystavěn na prolínání dvou příběhů s časovým odstupem 30 let. Zajímalo by mě, jak by to ovlivnilo perspektivu čtenáře, kdyby četl oba příběhy odděleně, tj. nejdříve všechny liché a pak teprve sudé kapitoly. Zkuste to někdo, kdo jste knihu ještě nečetl! Minimálně budete ušetřeni netrpělivosti, kdy si na pokračování rozečteného děje musíte počkat další kapitolu. Zajímavé je, jak jsou do příběhu zaangažovány opravdu všechny postavy - každý s tím má něco společného. A zlo je, jako u správného detektivního příběhu, tam, kde bychom ho čekali nejméně.