Kroniky prachu
Lin Rina
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482663/bmid_kroniky-prachu-4n0-482663.jpg
4
2232
2232
Kroniky prachu série
1. díl >
Police v knihovnách jsou plné prachu, ale i úžasných příběhů, které stojí za to číst. Jako třeba tento… Animant nezajímá svět šatů, plesů a pozlátka. Ona miluje knihy a příběhy, takže po nabídce pracovat měsíc v univerzitní knihovně v Londýně skočí všemi deseti. V obklopení tolika knihami se však jen těžko dokáže soustředit na své pracovní povinnosti. Její už tak rozptýlenou pozornost narušuje i vrchní knihovník – nejprotivnější muž na světě, se kterým není lehké vyjít. Přesto v ní začne probouzet city, které předtím neznala...... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Historické romány
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)Originální název:
Animant Crumbs Staubchronik, 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi moc líbila, byla velmi čtivá a perfektně se hodila k večeru se sklenkou vína, v houpacím křesle u krbu. Jen ten závěr byl v porovnání se zbytkem knihy trochu uspěchaný. Určitě si co nejdříve přečtu i dodatek.
Po docteni nejak nevim, jak knihu hodnotit..
Ma pres 500 stran a cetla se fakt dobre. Prostredi i vsechny postavy byly super, akorat mi to cele prislo nejak cele naivni a neuveritelne.
Mozna nejsem vekova skupina.. Jinak za me skvela oddychovka.
Nádhera.. nemohla jsem se od knihy odtrhnout.. a co mě bavila nejvíc? Scénka ve skříni:)) .. jdu na dodatek ;)
Achjo... Kniha byla furt v nejčtenějších, v oblíbených a na ten popud jsem si ji koupila... A teď mi vysvětlete, proč to tak je?? Mám ráda filmy a knihy tady z těch dob, takže i moje očekávání bylo velké. Kniha je úplně zbytečně zdlouhavá, celý děj by se dal shrnout na polovinu knihy a věřím, že by to bylo lepší. Třičtvrtě knihy bylo úplně o ničem... Nesnáším pana Reeda(taky by mohla spíš říkat Thomas), miluju pana Reeda, pan Reed mě štve, Miluje mě?... Fuuurt dokola, strašně jsem se těšila až knihu doctu a skončí utrpení (když už jsem se do ní pustila, tak ji doctu). Jednu hvězdu dávám za uspěchaný, ale hezký a dobrý konec... Knihu už víckrát číst nebudu..
Tak za prvé: ten konec -oproti zbytku knihy hrozně uspěchaný, za druhé psychologický rozbor vývoje vztahu je slabé označení pro tuto knížku. Za třetí : fakt je to hrozně zdlouhavě napsané,ale je to napsané čtivě a vlastně mě to od půlky i dost bavilo. Víc jak 3 hvězdičky dat nemůžu.
Já mám aktuálně velmi rozporuplné pocity. Knížka je na můj vkus zbytečně utahaná a děj by šel minimálně o půlku zkrátit. Knížka se mi líbila, ale čekala jsem víc.
Na Kroniky prachu jsem se těšila. A hned v úvodu musím napsat, že to není špatná kniha. Jenže... je to taky kniha, které obrovsky ubližuje ten šílený povyk kolem. S tou reklamou, kladným hodnocením a recenzemi jdete do čtení s tím, že si z příběhu minimálně sednete na zadek. A zklamání, že se tomu tak neděje, vás pak logicky provází po celou dobu a zkresluje zážitek z knihy. To byl třeba můj největší problém.
Dalším byla rozhodně délka. Seškrtání minimálně o 15 % by bylo jenom ku prospěchu, protože by pak kupa scén nevyznívala opakovaně, natahovaně a otřepaně. Takhle jste měli pocit, že jste každou pasáž v knize už alespoň 2x četli, protože autorka bohužel nebyla v jednotlivých obrazech zrovna originální. Co mě osobně lehce iritovalo, byla i určitá neuvěřitelnost některých věcí. Rina příběh zasadila do určité doby, o které má člověk nějaké znalosti a předsudky, takže moderní slang, nebo určité prvky chování, byly pak jako pěst na oko.
Ale abych jenom nehanila - knížce nemůžu upříst čtivost. Ta byla obrovská. Plus si zaslouží i prostředí knihoven a celková atmosféra, kterou autorka vybudovala. Nevadilo mi ani postupné budování vztahu mezi hlavní dvojicí, i když mě mrzel rychlý konec a skutečnost, že se jednalo prakticky o jediný nosný pilíř příběhu. Pochválit musím i docela uvěřitelný vývoj Animant, která byla v prvních kapitolách vyloženě na pěst.
Na závěr - Kroniky prachu si zaslouží pozornost, jde o originální YA ze zajímavého prostředí i doby a svým způsobem chápu, co na nich hodně čtenářů vidí, ale ten šílený povyk knize, v mých očích, bohužel škodí.
Za pomalejší rozjezd odebírám jednu hvězdu. Jinak krásné prostředí knihovny, líbí se mi doba a místo, sympatické postavy. I když tušíte jak to asi s Ani a panem Reedem dopadne musíte číst dál a dál a usmíváte se přitom.
Když jsem knihu začala číst, říkala jsem si co na ní všichni vidí, teď už chápu. Bylo to kouzelné čtení. Člověk si ihned oblíbí hlavní postavu a stejně tak pana Reeda. Prostředí knihovny je krásný bonus, který potěší každého knimohola. Dlouho se mi nestalo abych dočetla knihu a pak si každý večer říkala jak moc mi chybí a že ji chci číst dál. Ano kniha vás rozhodně okouzlí a budete v tom lítat ani nebudete vědět jak.
Na knihu jsem narážela na čtenářských stránkách kde byla velmi doporučovaná.
Mě osobně většinou knihy, které jsou velmi doporučované nebavilo čist nebo se mi ani nechtěli čist.
U kroniky prachu jsem byla rada že jsem se do ní rozhodla jít.
Kniha mě velice bavila, a přímo mě v táhla do děje
Skvělá kniha, která se čte velmi dobře a čtenáře hned vtáhne do děje. Nechybí ani zápletky a také spousta zajímavých postav. Za přečtení to opravdu stojí :)
Kronikám Prachu jsem se dlouhou dobu vyhýbala. Pochopitelně, protože to není můj žánr a točí se to hodně kolem romantické linky. Ale jsem ráda, že jsem si to nakonec přečetla.
Začnu tím, že mi hodně sedla hlavní hrdinka. Dost jsem se v ní viděla, i když byla možná trochu moc drzá. Hodně se mi taky líbil Henry, o něm bych klidně přečetla i nějakou další knihu.
Líbilo se mi, že autorka do děje zakomponovala i témata, která trápí společnost i v naší době - například práva žen. Potěšila mě i zmínka o vzducholodích a technickém pokroku, něco takového jsem v knížce nečekala.
Teď už ale k romantické lince... Jak už jsem zmínila, tvoří hlavní část děje. A byla napsaná dost dobře, protože já ji žrala. Líbilo se mi popichování hlavních aktérů, které se postupně změnilo v něco víc. Líbilo se mi, že to bylo pěkné slow-burn, ne jako některé knihy typu 'nenávidíme se, ale najednou se milujeme'. Líbilo se mi, jak to celé bylo vyřešeno a jak kniha skončila.
Takže, pro mě byla knížka příjemným překvapením a rozhodně vám ji můžu doporučit, pokud máte chuť na něco sladkého, nevinného a hezkého. A z knižního prostředí, to tomu už jen nasazuje korunu .
Oddechovka, zcela jistě pro mladší ročníky než jsem já. Pro mě je kniha moc naivní. Znova se ke knize určitě nevrátím.
Kniha mě nalákala svou úžasnou obálkou.
Historická doba fajn, prostředí knihovny super, ale romantická zápletka - dva skvělí mladíci a chudák dívka neví, kterého si vybrat - tak to není moje oblíbená četba.
Cekala jsem o neco vic, ale ani nezklamalo. Prijemna romantarna na cesty busem do prace.
(SPOILER)
Knížka je napsaná hezkým jazykem a nesla se v pozvolném a pozitivním duchu. Pak přejdu k těm horším věcem, což jsou určitě postavy. Myslím, že to bude asi spíše můj osobní problém, ale postavy mi prostě nesedly. Animant se chovala věčně panovačně, vcelku povrchně a především hloupě.Ke konci knihy jsem až doufala, že spolu Animant a pan Reed neskončí a že se tak Thomas vyhne takové fúrii ve svém životě.
Pan Reed na mě nepůsobil až tak nepříjemným dojmem, každopádně je toho taky spoustu, co by se mu dalo vytknout. Celá zamilovanost těchto dvou mi připadala hrozně hraná a... nepřirozená. Přišlo mi, že se postavy do sebe vůbec postupně nezamilovávaly, ale spíše mi přišlo, že si Animant na Reeda stěžovala na konci jedné kapitoly a na začátku druhé zčista jasna zjistila, že ho vlastně miluje. Já nepopírám, že se nemůže z nenávisti stát láska, ale tohle mi přišlo dost hrané a rychlé. Nejvtipnější mi přišlo, jak Animant ke konci nadávala, jak si jen pan Reed mohl dovolit zlomit jí srdce takovým nehorázným způsobem, přitom ona sama udělala to samé panu Boylovi a tak hrozné jí to nepřišlo. Ostatní postavy nebyly taky nic extra, ale dalo se to snést. Jinak si myslím, že příběh měl zajímavý děj.
Další věc, co nechápu je, že Animant sledovala pana Reeda do domu, kde vyučoval chudé děti a pak se o tom téměř vůbec nezmínila. Odhalila obrovské tajemství a potom si řekla, že je to od něj šlechetné a dál se to rozhodla neřešit (pokud se mýlím, tak se omlouvám, ale já si skutenčně nepamatuji, že by to bylo nějak více rozebráno).
Na závěr musím říct, že se jedná pouze o můj názor, který se mnou nemusí nikdo sdílet, ale myslím si, že je dobré knihu představit i v jiném světle. Své čtenáře si kniha určitě najde.
(SPOILER)
Do knihy jsem se zkousela zacist trikrat. Dvakrat nebyla ta spravna doba, potreti to klaplo.
Musim se priznat, ze jsem hltala pasaze, kde spolu byli pan Reed a Animant. Ostatni jsem cetla s mensim zaujetim a tesila se, az bude po nich a na scene se opet objevi hlavni akteri. Kniha se cetla hezky, Animat a Thomas byli skveli pri vzajemne komunikaci…
Jen ten zaver. 500 stran sblizovani a pak v predposledni kapitole Thomas vse pokazi (bez vysvetleni - co ho vedlo k takovemu chovani se dozvime az v Kroniky prachu: pár stránek navíc… v pohledu pana Reeda), a pak se po nekolika mesicich v posledni kapitole objevi v mestecku, kde zije Animant, aby ji vyjevil sve city a pozadal ji o ruku? Na muj vkus to bylo hrozne rychle. A muselo to byt pred pul mestem?
I kdyz zrejme rozumim tomu, proc je nechala autorka tak okazale ukazat svou lasku vsem, tak i presto bych tento fakt vynechala a nechala Animant a Thomase vyjadrit si svou lasku spise v intimni rovine. Beze svedku.
Za ten zrychleny zaver ubiram jednu hvezdu. Jinak se mi kniha libila, a i kdyz jsem ji docetla uz pred nekolika dny, vzdy, kdyz si na ni vzpomenu, objevi se mi usmev na tvari. :-)
Bomba!! Jak už tady někdo psal, je to taková Pýcha a předsudek. Což je něco přesně pro mě! Tloušťka knihy mě zpočátku děsila, protože ze zkušenosti je vetší část nudná, ale tady ne. Tady mě bavila každá stránka. U některých jsem se i uculovala, jaký je to slaďák. Mohu jen doporučit!
Štítky knihy
Londýn láska německá literatura tajemství rodinné vztahy pro dívky romantika knihovny knihovníci, knihovnice knihyAutorovy další knížky
| 2019 |  Kroniky prachu |
| 2020 | Pár stránek navíc |
| 2021 |  Limea |
| 2022 | Kufr z nebe |
| 2024 | Ztracené vzpomínky |
Kniha do které se mi vůbec nechtělo. Není to zrovna můj šálek kávy, ale nakonec její chvalozpěv došel až k mým uším. Byla jsem velmi mile překvapená, ačkoliv je kniha předvídatelná a dala by se zařadit do odpočinkové červené knihovny, prostředí ve kterém je zasazená a styl psaní je tak okouzlující, že jsem od knihy nemohla odtrhnout oči a dočetla ji jedním dechem. Shrnuto, podtrženo, udělat si dobrý anglický čaj, zabalit se v podzimních dnech do deky a otevřít tuto knihu je věc, kterou ráda doporučím.