Kroniky prachu: Pár stránek navíc...
Lin Rina
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459123/bmid_kroniky-prachu-par-stranek-navic-zOl-459123.jpg
4
683
683
Kroniky prachu série
< 2. díl >
Bonusová kniha pro fanoušky romantického bestselleru! „Nejmilejší Eliso, už je to tady! Vše nejnutnější sbaleno, vše potřebné zařízeno, matka je dokonce spokojená s mým výběrem garderoby. Od středy za týden se vracím zpátky do Londýna.“ Bonusová sbírka epizodních příběhů, dopisů a autorčiných poznámek ke knize Kroniky prachu.... celý text
Literatura světová Povídky Pro děti a mládež
Vydáno:
2020
,
Fragment (ČR)
Originální název:
Animants Welt: Ein Buch über Staubchronik, 2019
více info...
Přidat komentář
Taková tečka za prvním dílem , třešnička na dortu. Doplnění toho co mám v prvním díle chybělo.
To bylo pohlazení po duši! Snili jste někdy o tom, že Vaše oblíbené postavy z právě dočtené knížky ještě na chvilku ožijí? Tady nám to autorka splnila a to dost originálním a krásným způsobem. A Vánoce nakonec už byla jen třešnička na dortu. Jediné, co mi přišlo líto, byl ten časový rozpis ke kronikám prachu, klidně bych ho uvítala už v nich a prožila tak měsíc s návodem :)
Jo, tohle jsem vlastně asi opravdu postrádala. Musím ale přiznat, že Elisa mi příšerně vadí, znovu jsem si tu potvrdila, že Kufr prostě nedočtu.
Ani a Reed zůstanou moji miláčci, to je jasný!
Prostě paběrky. Nestojí za čtení, natož pak za koupi. Tohle není od autorky fér.
Od této knihy jsem moc nečekala, brala jsem to jako doplnění informací, které nebyly v předchozí knize. Líbilo se mi jak jsou zde dány jednotlivé dopisy a popisy jlavnich postav. Jedná se o oddechovou knihu.
Pokud jste podobně jako já se slastnou spokojeností dočítali Kroniky prachu a přitom byli smutní, že těch 544 stran tak rychle uběhlo, věřím, že jste byli jako já nadšení, když jste zjistili, že vyšlo toto doplňkové dílo Pár stránek navíc.
Tahle kniha by se dala považovat za jakýsi soubor příloh a bonusových materiálů.
Co se týče doplňkových kapitol a dopisů, tak k těm nemám nejmenších výtek. Bylo skvělé dozvědět se, jakým směrem se bude Animantin život odvíjet dál + díky tomu, že nám autorka odhalila některé pasáže z Kronik prachu prostřednictvím úhlu pohledu jiných postav, se spousta věcí vyjasnila.
Nicméně ty další přílohy mě už tolik neoslovily a bez problémů bych se bez nich obešla. Týká se to rozborů jednotlivých postav, receptu na sušenky či ilustrací šatů s popisky - to na mě působilo jako vycpávka a když člověk uváží, jakým stylem příběh dýchá, uvedené ilustrace k tomu příliš neseděly. Různé poznámky autorky sice byly zajímavé, ale až se na Kroniky prachu vrhnu znovu, bezesporu je přeskočím a vychutnám si pouze to skvělé, co jsem zmiňovala na začátku.
Dalo by se tedy říct, že jsem ze zpracování této knihy byla trošku zklamaná (kdyby byly ony kapitoly a dopisy vydány hned v první knize, určitě by to bylo lépe a člověk by aspoň ušetřil peníze), ale nechci kvůli tomu snižovat hodnocení, protože jsem si četbu užila na maximum a ani ty zmíněné "mouchy" mi čtenářský požitek nezkazily.
Nejdřív jsem měla z dovětku smíšené pocity. Hrozně se mi líbí, že původní knížka je i není uzavřená (čtenář si může průběh příprav svatby krásně domyslet). Na druhou stranu oceňuji, že autorka si dala tu práci a nebála se napsat dodatek, který krásně doplňuje hluchá místa. Obzvlášť povídka o Elise se mi líbila (a krásně navnadila na další díl série).
Na druhou stranu se musím přiklinit k tomu, že jsem místy polemizovala, zda mám potřebu číst "knihu o knize" a přiznám se, že z ilustrací postav jsem moc nadšená nebyla, neboť stylově se mi tam nehodily.
Tak či tak ale knížku hodnotím velmi kladně, povídky za to stály a ve výsledku bych si knížku znovu přečetla právě kvůli onomu doplnění. A krásnému dokreslení ultimátního mrzoutství pana Reeda, zde jeho mrzoutství opravdu dostalo spoustu prostoru :DD
Po pár letech jsem si znovu přečetla a připomněla hlavní příběh a natolik se do něj vžila, že jsem si musela koupit i tento dovětek. Samozřejmě je to nesrovnatelné s celým příběhem o pětistech stranách, ale cítím, že teď to mám tak nějak kompletní. Až bude příležitost, určitě budu v sérii pokračovat. Romány z prostředí Anglie v minulosti se mi moc líbí. Sama jsem tyto knihy začala charakterizovat jako "novodobá Austenová"... stejně úžasné příběhy, jen v modernějším jazyce
Nejdřív jsem byla rozmrzelá z toho, že jsou v knize dovětky autorky k tomu, jak vymýšlela postavy a zápletku. Nemám ráda knihy o knihách a filmy o filmech, chci příběh. Naštěstí je to celé prošpikováno krátkými povídkami, které ucelují Kroniky prachu. Ve výsledku je to vlastně milý. Na zadek jsem si z toho ale nesedla.
Pár stránek navíc ke krásnému románu. O tom, jaký byl Thomasův pohled na rodící se vztah mezi ním a Animant. O tom, co prožíval během jejich odloučení a co ho přimělo jej ukončit. Dozvíme se více o Ráchel a jejím seznámení s Henrym. O životě Elisy a o tom, jak se dostala ke studiu. A v neposlední řadě také o rodině Reedových a o tom, zda se podaří obnovit jejich vztahy. To celé doplněné o komentáře autorky k jednotlivým postavám, tvorbě příběhu nebo inspiracích a faktech, která se v románu objevují.
Líbilo se mi též grafické zpracování této knihy a dopisy, které některé skutečnosti stručně dovysvětlily. Jen ty ilustrace mi moc k příběhu neseděly, ale to je nejspíš tím, že si zkrátka jednotlivé postavy představuji jinak.
Věděla jsem, že existuje pár stránek navíc, ale nečekala jsem, že jich bude 190. Takže jsem pak knihu hltala místo spánku. Přišlo mi to jako skvělé doplnění toho, co mi v původní knize chybělo. Závěr byl super. A vůbec by mi nevadilo nějaké pokračování tohoto pokračování... Například o tom, jak se Ani povedlo zprovoznit knihkupectví a nebo jak vypadal jejich společný život. Ale kdo ví, třeba se někdy dočkám, když už i Elisa dostala vlastní knihu.
Zajímavé bylo, že žádný z náčrtků postav se nepodobal představě, kterou jsem si o nich vytvořila. Třeba Francin jsem si představovala mnohem starší, tak okolo 40.
(SPOILER)
60% - Milé na tom je, že se člověk dozví něco ze zákulisí psaní - líbí se mi takové ty drobnosti jako dějová linka rozepsaná po jednotlivých dnech nebo charakteristiky postav a jak k nim autorka dospěla.
Ale jinak se nemohu zbavit dojmu, že kdyby autorka proškrtala zbytečně natahované a opakované pasáže v Kronikách prachu a vepsala tam v rozumné míře něco víc o tom, jak se Animantin bratr seznámil s Rachel, jak se Elisa dostala ke studiu a především co se dělo s panem Reedem poté, co Animant po jejich roztržce odjela z Londýna, a jak se ti dva následně museli poprat s ne úplně snadným přijetím jejich vztahu jak v její, tak v jeho rodině, bylo by to přesně to, co by Kroniky prachu vylepšilo a tenhle dodatek by ani nemusel vzniknout.
I tak jsem ale doufala po tom odbytém závěru Kronik prachu, že se tady dozvím něco víc o motivech Thomase Reeda k roztržce, o tom, jak Animant musela v počátcích jejich zasnoubení překousnout to, jak se k ní zachoval (ale to se zjevně tak nějak odbylo totálním zatměním její jinak tak rozumné mysli) - a sice mě to nepatrně uspokojilo, ale i tak ve mně ten pocit odfláknutého závěru zůstal. Nějak jsem zkrátka od Animant čekala víc, než že se panu Reedovi po tom všem jenom s úlevou zhroutí do náruče.
Kdybych Pár stránek navíc nečetla hned po dočtení Kronik prachu, myslím, že by pro mě takové čtení vůbec nemělo význam.
Jelikož jsem to četla až dlouho po hlavním příběhu,tahle útlá doplňková knížka mi přišla,tak trochu zbytečná.
Ihned po dočtení Kronik prachu jsem vzala do ruky Pár stránek navíc a dozvěděla jsem se všechno, co mi ještě k příběhu chybělo. Kdo jsou rodiče Animant, její rodina, kde se vzala Elisa i příběh seznámení Rachel a Henryho. Nejvíc se mi líbila závěrečná část odehrávající se v domu Reedových a vývoj vztahů v jeho rodině. Jen je útlá kniha, která jen ukojí čtenářovu zvědavost a vlastně jen tak lehce doplňuje svět Animant, ale zároveň i pozadí tvoření knihy z pohledu autorky, stejně jako vznik názvu knihy. Jsem moc ráda, že jsem si tuto doplňkovou knihu mohla přečíst bezprostředně po dočtení Kronik prachu. Je úžasná a rozhodně doporučuji přečíst každému, komu se Kroniky prachu aspoň trochu líbily.
Všechno zodpovězeno.
Co mi chybělo v prvním díle a nevěděla, kde se zeptat, stačilo objevit techto pár stránek.
Tak teď už všechno vím.
Jak se přihodilo, že Elisa studuje? Jak se seznámil Henry s Rachel? Jak vznikl název Kroniky prachu? Proč se Animant jmenuje Animant? Taková zpovědní doplňková kniha od autorky čtenáři.
Opravdu jen "pár stránek navíc", kdybyste se chtěli do fiktivního Londýna vrátit. Nebylo to špatné, bylo zajímavé dozvědět se, co se autorce honilo hlavou. Nejvíc se mi opět líbila Elisina kapitola. Takže začínám být na Kufr z nebe opravdu natěšená. Opět mi vadilo neskutečné množství chyb. Skutečně to u 190stránkové knížečky nejde bez hrubek? "slova, které..." - Jako fakt?
Autorčiny poznámky bych v knize mít nemusela, dopisy možná také ne, ale příběhy ostatních postav se mi líbily a návštěva u rodiny Thomase byla milým zakončením.
Od tohohle dodatku jsme čekala víc z Animant a Reeda. Ti tam měli tak dvě kapitoly, a ty zas byly moc fajn.
Jinak autorka řekla, proč jak která postava vznikla a také ty vedlejší postavy vyprávěli něco svého.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kroniky prachu |
| 2020 | Pár stránek navíc |
| 2021 |  Limea |
| 2022 | Kufr z nebe |
| 2024 | Ztracené vzpomínky |
Moc příjemný návrat do viktoriánského Londýna. Líbili se mi autorčiny poznámky, dopisy a ilustrace k některým postavám i příběhy postav, které neměli tolik prostoru zazářit v Kronikách. Nejvíc mě bavila povídka o vánocích v rodině Reedů. Krásná tečka na závěr.