Krvavé ostří
Sarah J. Maas
Celaena Sardothien je nejobávanějším zabijákem celého Adarlanu. Jako obyvatelka Tvrze vrahů musí bezvýhradně poslouchat svého pána Arobynna Hamela, přesto však důvěřuje pouze jedinému člověku – svému kolegovi a příteli Samovi. V těchto novelách nabitých akcí se Celaena vydává na několik odvážných misí, které mají prověřit její schopnosti. Ocitne se na vzdálených ostrovech, uprostřed nemilosrdné pouště i na výpravě za osvobození otroků. Ovšem ne vždy jedná v souladu s Arobynnovými příkazy a za to by mohla zaplatit vlastním životem.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , CooBooOriginální název:
The Assassin's Blade, 2014
více info...
Přidat komentář
Nejspíš se nenajde konsenzus, v jakém pořadí Krvavé ostří číst. Osobně doporučuji jím jako prequelem k hlavní sérii začít. Postupovala jsem teď stejně, i když jsem kdysi už první díl četla. Jak jsem se jím ale prokousávala nedávno znovu, všímala jsem si díky znalosti povídek nejrůznějších detailů a odkazů (třeba proč hlavní hrdinka tak často opakuje mantru "Jmenuji se Celaena Sardothien a nebudu se bát") a celkově dávají mnohé dějové souvislosti větší smysl. Upřímně si taky nejsem jistá, jestli bych k povídkám našla motivaci v situaci, kdy by byl primární příběh v plném proudu a mě by zajímalo hlavně to, co se se bude dít dál.
Samotné povídky z doby, kdy byla Celaena nejobávanějším zabijákem celého Adarlanu, byly všechny povedené, ale vyzdvihuji hlavně sekvenci z Rudé pouště, která rozvedla relativně samostatný příběh a dokázala překvapit i dojmout. Poslední dvě povídky se pak dají vnímat jako jeden celek a romantická linka, která jimi prostupuje, je celkem zdařilá. Přestože už třeba předem tušíte, co se na jejím konci stane, dokáže i tak značně utkvět v paměti. Co je nicméně důležité mít během čtení na paměti je, že Celaena se většinu knihy chová opravdu dost nabubřele a nesnesitelně a mnohé situace řeší úsměvně až naivně. Dá se to pochopit vzhledem k jejímu věku, ale trochu pak trpí její titul přední nájemné vražedkyně.
Četla jsem po druhém dílu a nevím, asi jsem prozatím kouzlu světa Skleněného trůnu nepropadla. První povídka mě nebavila vůbec, druhá byla o chlup lepší. Nakonec to vylepšily poslední dvě. Ale i tak jsem se musela do čtení dost nutit.
Tato knížka je opět úžasná, i když vyšla jako poslední zasvěcuje čtenáře do doby kdy Calaena,byla ještě zabijákem z Adarlanu.
I když jsem věděla, jak to skončí, stejně jsem Samovi fandila...Tato knížka je takovou třešničkou na dortu pro fanoušky Maasové. Mám sto chutí si opět přečíst první díl.
Hned na začátek musím říct, že jsem udělala chybu, když jsem knihu četla až po prvním díle a ne jako první. První díl by mi tak dával daleko větší smysl a celé to tak do sebe lépe zapadlo.
Kniha šlape od začátku do konce a i když jsem kvůli prvního dílu věděla jak to dopadne, hltala jsem každou stranu.
Děj šlape od začátku do konce a já se nemůžu dočkat co zbytek příběhu přinese.
tato kniha obsahuje kratší příběhy, kde získáme odpovědi na otázky, co se Calenina života odehrávající se před originální sérií týče. Děj byl svižný a celá kniha se hezky četla. Navíc se konečně dozvíme, jak to bylo se Samem a co se tam stalo, což byl důvod, proč jsem knihu na konec celé série přečetla.
(SPOILER)
V první řadě, je potřeba podotknout, že jsem knihu četla jako třetí v pořadí, tak jak to doporučuje sama autorka. I když mě mnozí přesvědčovali, ať ji přečtu jako první, jsem ráda, že jsem neuposlechla. Jako třetí v pořadí mi opravdu sedla. Čtenář tam postupně nachází easter eggy a zároveň se tvoří podhoubí pro nový děj.
Obecně nejsem fanoušek povídek a to se odrazilo při mém čtení této knihy. Jednotlivé části byly skvělé, nicméně mi vždy trvalo se do ''nového'' příběhu začíst. Jednoznačně musím vyzdvihnout část odehrávající se v poušti a budování vztahu mezi Celaenou a Samem.
Jedním z důvodů proč jsem ráda, že jsem četla knihu jako třetí v pořadí je ten, že spoiler o Samovo osudu, pro mě byl útěchou. Kdybych o tom nevěděla asi by mě to totálně rozložilo. Dalším důvodem je to, že tam zazněla spousta nových informací, například bylo dáno na jisto, kdo stál za zradou Sama a Celaeny, což jsem ráda, že jsem doposud mohla jen tušit. A tím hlavním důvodem je samozřejmě vývoj stylu psaní samotné autorky, kdybych se měla po tomto povedeném dílu začíst do prvního dílu série, asi bych to nikdy nedočetla. Protože opět u tohoto dílu vidíme kus cesty, který Sarah ušla a posunula se spisovatelsky o krok dál.
Tahle kniha byla také dokonalá, ten konec mě doopravdy rozbrečel a byla celkem hodně taková emotivní .
Jsem ráda, že mám rádce, kteří mají celou sérii již načtenou. Díky nim jsem tuto knihu četla před Královnou stínů a byla to nejlepší volba. Královna na Ostří hezky navazuje a v následných dílech potkáváme postavy, s kterými jsme se mohli v Ostří seznámit, takže už k nim máme nějaký vztah a víme, co jsou zač.
Čekala jsem klasickou knihu povídek, což tohle není. Spíš je to díl, jehož části se odehrávají na hodně rozličných místech. Hlavní postava je tady hodně mladá, takže trochu víc nesnesitelná, ale aspoň je na tom vidět, jak se v dalších letech hodně vyvíjí. Bavilo mně to a jsem ráda, že jsem se mohla více dozvědět o minulosti a o postavách, které jsou klíčové pro další děj.
Četla jsem až po přečtení celého Skleněného trůnu, ale vidím tu doporučení číst po třetí knize, což si myslím, že je asi mnohem lepší, protože po tolika stránkách už si člověk spoustu věcí nepamatuje. Povídky byly super doplněním celé série. Četlo se to skoro samo. Arobynn se nám pěkně zprotivil, Sama jsme si tak trochu zamilovali a Celaena byla občas na ranu. Ale jak už tu někdo psal, tak se mi moc líbí její vývoj.
Krásné doplnění série a rozšíření různých maličkostí. Po roce se skleněným trůnem to byla pěkná třešnička na dortu :)
Tyto povídky jsou rozhodně výborným obohacením celé série Skleněný trůn a každému, kdo váhá s jejich přečtením, doporučuji se do nich pustit. Krásně vyjasňují spoustu věcí, které se dějí nebo jsou zmíněny v hlavní sérii. Zároveň je zde možnost poznat některé postavy do větší hloubky, než nám to nabízí další knihy. První dvě povídky byly možná trochu slabší, ale kniha jako celek byla výborná, hlavně její konec (u toho nezůstane oko suché).
Jak již zmiňují některé komentáře, Celaena je chvílemi opravdu na facku a chová se jako spratek. O to lepší je ale v dalších dílech vidět, jak se jako charakter vyvíjí a dospívá. Už se těším na další díly.
Povídky jsem četla po třetím dílu ságy jak mi bylo doporučeno a řekla bych, že to bylo cca ideální. Možná před třetí knihou by to bylo taky ok, ale takto se mi líbilo, že se to odkazovalo na nějaké části z minulosti Celeany, o kterých už v sáze víme. Jinak samotné povídky nebyly špatné, ikdyž první dvě mi přišli slabší, ale poté jsem si již na mladší Celeanu zvykla a povídky se stali zajímavějšími. Musím říct, že mi je mi mnohem sympatější starší Celeana ze ságy, než v povídkách, kde je poměrně dost namyšlená, což mě v některých scénách obtěžovalo, ale o to víc se mi líbí v samotné sáze, kde už povyrostla. Poslední povídka už byla předvídatelná, ale i přesto jsem si ji užila.
Po krvavém ostří jsem sáhla, protože sehnat první díl této série není taková sranda jak jsem si myslela. A jsem za to ráda. Tady jsem poznala rozmazlenou, namyšlenou Celaenu, která si o sobě myslela, že je Terminátor. Její věk a její pověst mi k sobě prostě neseděli. Chápu jedná se o YA ale i tak. Prohlašuje o sobě že je nejlepší z nejlepších, ale hloupá je docela dost. Na druhou stranu k jejímu chování a přemýšlení mi věk seděl dokonale.
Co se týče samotných povídek ty mě bavily a jsem ráda, že jsem se na ně vrhla před sérii a mohla se s tímto světem seznámit s předstihem.
Jsem teď opravdu zvědavá jakou Celaenu dostanu v prvním díle série. Tahle mě občas štvala.
Na tuhle knihu povídek jsem byla hodně zvědavá, protože většinou mám problém s tímto typem doplňkových knih v sériích. Ale předčila mé očekávání.
Další potíž pro mě bylo rozhodnout se, kam v sérii knihu zařadit. Na internetu máte nepřeberné množství návodů jak sérii číst, ale popravdě...čím víc toho budete hledat tím víc zmatení budete.
Myslím si, že lidi pořadí série až moc hrotí. Po přečtení můžu říct, že pokud si knihu přečtete jako úplně první, nic tím nezkazíte. Já ji četla jako 3 v pořadí a jsem za to ráda. Hezky mě to navnadilo na další děj a zároveň mi došlo hodně věcí o Celeaně. Rozhodně nedoporučuji ji nevynechat, díky tomu by vám v budoucnu mohlo ujít hodně detailů v dalších knihách - a to by byla škoda, věřte mi. Díky této knize budete následující děj v sérii mnohem intenzivněji prožívat.
Ale zpátky k příběhu. Bylo to boží. Čtivé. Dramatické. Vtipné. Srdcervoucí. Je pravda že Celeana je zde vzhledem k jejímu věku trochu spratek, ale to se ji dalo odpustit. Díky této knize budete určité postavy nenávidět ještě o kapku víc než normálně a některé milovat víc než by jste kdy mysleli.
V knize bylo hodně akce, romantiky i trochu humoru. Už od začátku byla kniha neskutečně čtivá.
Nicméně po dočtení jsem měla jen oči pro pláč. Bože, konec knihy mě zničil. Ale i přesto nelituji ani jedné stránky. Všem doporučuji.
Cetla jsem ji jako ctvrtou a mrzi me, ze jsem ji necetla jako prvni… ale chapu, proc je doporucovana jako ctvrta, dost veci osvětluje pak v te pate knize.
Je to srdcebol, ale vazne krasny cteni! Moje oblibena serie!
Tuhle knihu jsem přečetla jako první ze série a rozhodně nelituju. Všechny povídky mě bavily a musím říct, že mě to hodně nalákalo na celou sérii, která mě teď čeká.
Jsou dvě různá doporučení, kdy Krvavé Ostří číst - buď před prvním dílem a nebo po třetím. Já si zvolila přečíst až s odstupem po přečtení celé série a hezky mi to doplnilo odpovědi na určité otázky. Také to byl krásný návrat do světa Skleněného trůnu, že mám chuť si dát rereading. Doporučuji tuto knihu nevynechat.
Část díla
Vražedkyně a léčitelka / Vrahyňa a liečiteľka
2013
Vražedkyně a Pán pirátů / Vrahyňa proti Pánovi pirátov
2012
Vražedkyně a podsvětí / Vrahyňa v podsvetí
2012
Vražedkyně a poušť / Vrahyňa v púšti
2012
Vražedkyně a říše / Vrahyňa proti impériu
2012
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Tady se konalo velké překvapení - bavilo mě to! Ze začátku jsem to chtěla mít rychle za sebou a považovala to nutné zlo a zbytečné vyrušení od příběhu (četla jsem to jako 4. v pořadí). Je to velmi svižně napsané a od druhého příběhu to uteče jako voda. Mým názorem je, že pokud si prequel nepřečtete včas, budete potom litovat :). Poznáte Celeanu, pochopíte její jednání, i slzička ukápne.