Kto chytá v žite
J. D. Salinger (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406962/bmid_kto-chyta-v-zite-gLe-406962.jpg
4
4259
4259
Prvotina a najznámejšia próza významného amerického prozaika patrí ku kultovým dielam svetovej literatúry. Hrdina Holden Caulfield, ktorý prechádza životnou krízou, je priťahovaný i odpudzovaný fyzickými aj duševnými stránkami života. Súcit s nedospelými deťmi, ohrozenými pádom do priepasti dospievania, ktoré túži zachrániť, v ňom vyvoláva rozporné pocity, ktoré môžu podliehať rozličným interpretáciám. K tomuto Salingerovmu dielu sa hneď po jeho vydaní prihlásilo množstvo mladých čitateľov, ktorí v ňom videli predovšetkým dokument generačnej kritiky mladých proti starým a jeho stále nové vydania potvrdzujú, že je aktuálny dodnes.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Slovenský spisovateľOriginální název:
The Catcher in The Rye, 1951
více info...
Přidat komentář
Jste těžce ranění a nikdo vám nepomůže,protože vám to udělali oni. Jedna z nejlepších co jsem četl.
"Když někoho potká někdo, jak jde žitem kdes..." ---Prokrindapána. Bez psiny. Tajtrlíci a kachny, jestli chcete co vědět. To mě umrtvilo. Teď potřebuju whisky se sodou. Vážně.
Čekala jsem přelomové dílo, ale je to pro mne velké zklamání. Prý má jít o bloudění Holdena ve světě dospělých, ve světě citové prázdnoty. S tím by se dalo souhlasit, Holden je pro mě kanditát pro psychiatra, depresevní, nesnášenlivý, nudný puberťák se sklony k alkoholismu, pro kterého jsou všichni směšní tajtrlíci a hlupáci.
Z téhle knihy jsem trochu rozpačitá, dočteno až na druhý pokus. Ze začátku jsem s Holdenem celkem sympatizovala, s jeho názory a pohledem na svět, po čase mi ale začal připadat neskutečně protivný. Také průběh děje, ve kterém chybí nějaká větší zápletka mi moc nevyhovoval, i když samozřejmě chápu, že podstata knihy leží v něčem jiném. Myslím ale, že i přesto kniha stojí za přečtení, rozhodně čtenáři dodá spoustu podnětů k zamyšlení.
Kniha jistě byla na svou dobu velice revoluční. Pro mě byla ale poněkud všední. Postava Holdena byla velice zajímavá, na konci jsem si nebyla úplně jistá, co si o něm mám myslet. Některé jeho výroky byly opravdu k popukání, jiné naopak k zamyšlení. Příběh velice trefně popisuje tehdejší společnost a její neduhy. Chápu, proč je tato kniha řazena do klasické literatury.
Trošku jinak napsané než jsem čekala. Ale našla jsem se v tomto stylu i v této knize. Občas jsem přemýšlela jestli je mi hlavní postava sympatická nebo ne. Ale nakonec jsem ji přijala jako celkem prima kluka, samozřejmě se vším tím, co mně na něm štvalo. Ale hodnotím knihu jako celek, a taky to jak se mi četla - jestli se mi chtěla číst a dočíst a to se stalo.
Na to, jak je to skvělá, úžasná a dokonalá kniha, způsobila revoluci v době svého vydání, je zmiňovaná i v jiných knihách (Sběratel) a všichni mladí se v ní prostě musí najít... mě nebavila. Je pravda, že proud děje bez výrazného děje nebo pointy není můj šálek čaje. Holden není tak "zkroucený" jako Jack z Betonové zahrady, ale možná právě proto není jeho cesta tak zajímavá.
V časech gymnasiálních studií jsem se ztotožňoval s Holdenovým nihilismem, dnes už jsem si nabil čumák tolikrát, že jsem se naučil, že něco v životě nějaký smysl má.
V knize jsou výtečně karikovány jednotlivé lidské archetypy, se kterými se člověk setkává každý den. Z tohoto důvodu mám za to, že kniha má jednoznačně co nabídnout i těm lidem, kteří se neztotožní s Holdenovým náhledem na svět.
Nicméně je kniha místy dost repetitivní a předvídatelná, což jí zase sráží na kvalitě.
Poněkud zklamání... Holden mi byl trochu protivný. Ale našly by se dvě nebo tři pěkné citace...
Možno sa zdá,že sa v knihe nič neudeje ale v tejto knihe sa toho veľa udjať ani nemusí aby si z nej človek veľa zobral do života.Všetko je o vnútornom prežívaní jednotlivca Holdena Caufielda preto aj J.D.Salinger ubránil toto dielo pred sfilmovaním.Film by podla môjho názoru toto dielo iba poškodil.Holden Caufield nám ukazuje názor na skazenú modernú moralku,kniha čím staršia tým aktualnejšia.
Tak kde začít? :D
Tuhle knihu jsem si chtěla přečíst už delší dobu. Zajímalo mě co na ní bylo inspirací pro Marka Davida Chapmana, aby zabil Johna Lennona.
A po přečtení knihy jsem to stále nezjistila. Holdenovi stačí málo, aby ho svět kolem něho rozčílil a aby viděl jak dokáží být někteří lidé hloupý a falešný. S ním se v tomto ohledu celkem shodnu. Ale kdy jsem tu knihu dočetla moc jsem nevěděla co mi ta kniha dala nebo chtěla dát. Rozhodně ale nelituji, že jsem si ji přečetla, možná ještě nepřišla ta správná chvíle kdy pochopím poselství knihy , nebo už mi to poselství dala jen si to neuvědomuju. Jak je vidět z mého psaní tak jsem z knihy dost rozčarovaná, nevím co o ní napsat a to jsem si to nechala uležet v mysli. Opravdu nevím, ale co vím jistě je , že tuhle knihu by si neměl nikdo nechat ujít...přinutí vás k zamyšlení a to je podle mě skvělé :).
Tak přeji hezké počteníčko ;)
Knihu jsem četla alespoň pětkrát a stále se k ní vracím. Při přečtení si říkáte, že se v této knize mnoho neodehraje, ale na konci knihy mám vždy pocit jako by se odehrálo vlastně hrozně moc. Když přečtete takovou knihu musí Vás to poznamenat. Můžu klidně prohlásit tuto knihu za klenot americké literatury. Děkuju pane Salingere a Holdene! :)
Jako v mnoha komentářích pode mnou jsem se i já v Holdenovi viděla. Různé jeho názory, myšlenky a průpovídky jsou pro mě nezapomenutelné. V zásadě se toho v knížce moc nestalo, ale z nějakého důvodu byla zajímavá a čtivá. Určitě se k ní ještě vrátím.
Chystal jsem se na ní již delší dobu, každopádně neočekával jsem tolik. Kniha na mě od začátku až do konce působila jakoby byla buď o mě, nebo jakoby jsem jí napsal já sám. Možná to bude tou komplikovanou osobou Holdena Caulfielda, ve kterém jsem se (jako spoustu jiných) našel. Pokud by se tak ale nestalo, určitě by mě kniha nechytla tak moc. Už jen z toho důvodu, že po dějové stránce je to dost slabota a nejvíce jde o samotnou hlavní postavu a sní spojené myšlenky, způsoby, vyjadřování. Člověk, který se v Holdenovi z nějakého důvodu prostě nenajde, nedokáže v téhle knize najít už nic.
Genialita. Naprostá genialita.
Knihu jsme probírali na semináři, věděla jsem, jak dopadne, i přesto jsem se rozhodla ji přečíst. Při prvním pokusu jsem přečetla první kapitolu. Ke knize jsem se včera vrátila po dvou měsících a stále nevím, jaké mám mít pocity, neboť jsem se s Holdenem tak ztotožňovala.
Chápu všechny komentáře, které nejsou kladné. Holt jsou na světě i lidé, kteří prostě nezažívají to, co zažíval Holden. Někomu kniha sedne a někomu zase ne.
Za mě ano. Velké ano. Uvidíme, jak se na knihu budu dívat za deset let.
Pro mě je to mistrovské a nadčasové dílo.
Znala jsem jen název knihy, nevěděla jsem, o čem je a očekávala jsem popravdě mnohem víc. Od začátku do konce jsem čekala, že se konečně něco stane a pořádně nic se nestalo. Nevím, nic jsem si z knihy nevzala a byla jsem trochu zklamaná
Slovy Holdena, kniha mě "umrtvila, bez legrace" Hezké vyprávění puberťáka, který ještě neví co chce, který se trochu bojí, možná nemá dost sebevědomí a který se snaží chovat jako dospělý, i když je vlastně ještě dítě. Ani mi nevadilo, že je kniha psána mluvou teenagera se všemi těmi ostopéry a tajtrlíky, tak nějak to k němu patřilo. "Fakt, bez psiny".
Ke knize jsem se dostala na základě milého doporučení při odbočování v hovoru.
Holden je jako čistý list papíru, už jej opustila dětská fantazie a hravost, ale ještě si nevzal za své pokrytectví dospělého světa, a právě proto umí být jako správný puberťák pěkně protivný, a to i čtenáři.
Proč vlastně Salinger takovou sentimentální knihu napsal, a hlavně, proč byla tak oblíbená?
citace:
„Ale já nevím. To s tím odbočováním mi šlo na nervy. Já nevím. Se mnou je ten problém, že já to mám rád, když někdo odbočuje. Je to mnohem zajímavější.“
„Tobě je jedno, jestli se někdo drží věci, když něco vypravuje?“
„Ale není! Mně se líbí, když se někdo drží věci a tak. Ale nelíbí se mi, když se drží věci moc."
(protože na odbočování mám stejný názor :)
Štítky knihy
New York americká literatura dospívání USA (Spojené státy americké) studenti psychologické romány černý humor škola internát pro chlapce
Autorovy další knížky
| 1960 |  Kdo chytá v žitě |
| 1971 |  Devět povídek |
| 1987 | Franny a Zooey |
| 1987 | Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! / Seymour: Úvod |
Měla jsem trochu jiná očekávání. Nakonec z toho vylezlo nenuceně psané a pohodové, místy fakt vtipné čtení - některé situace či hlášky si asi budu pamatovat dlouho. Příběh jako takový ovšem až na ten sarkasmus a občasnou humornost situace tak vtipný není. Chvílemi jsem tápala v Holdenově psychice, protože sotva jsem si ji vysvětlila a odůvodnila, udělal něco, že jsem si to musela vysvětlovat znova. Čte se rychle, hezky, taková pohodovka.