Kto chytá v žite
J. D. Salinger (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406962/bmid_kto-chyta-v-zite-gLe-406962.jpg
4
4259
4259
Prvotina a najznámejšia próza významného amerického prozaika patrí ku kultovým dielam svetovej literatúry. Hrdina Holden Caulfield, ktorý prechádza životnou krízou, je priťahovaný i odpudzovaný fyzickými aj duševnými stránkami života. Súcit s nedospelými deťmi, ohrozenými pádom do priepasti dospievania, ktoré túži zachrániť, v ňom vyvoláva rozporné pocity, ktoré môžu podliehať rozličným interpretáciám. K tomuto Salingerovmu dielu sa hneď po jeho vydaní prihlásilo množstvo mladých čitateľov, ktorí v ňom videli predovšetkým dokument generačnej kritiky mladých proti starým a jeho stále nové vydania potvrdzujú, že je aktuálny dodnes.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Slovenský spisovateľOriginální název:
The Catcher in The Rye, 1951
více info...
Přidat komentář
Poslední dobou mam problém diskutovat o hodnotě knih. Respektive mam problém přijímat názor od literárních buranů (a takový buran může mít klidně přečteno přes 1 000 knih!) na literární skvosty. Jinými slovy, Kdo chytá v žitě, je literární veleskvost a kdo to nevidí, je literární veleburan a žádný cavyky s pluralitou pohledů. Při čtení zdejších komentářů si opět musím povzdechnout...ach, kolik zabedněnců čte tak skvělou knížku! Ale což, prosím, vy co Salingera házíte do odpadu, dejte mu ještě v životě jednou šanci, je to génius nejvyššího kalibru, opravdu, jen je potřeba, aby se člověk napřed trochu literárně vzdělal, když už po této knize sáhne v blbém věku...
Pěkně čtivý příběh jednoho dospívajícího mladíka. Jak už někdo psal v komentářích, Holden je debil, ale kdo v šestnácti nebyl? Líbilo se mi, jak dokázal každého hned odsoudit a odhadnout na první pohled/poslech, takové sebejisté radikální mládí. Dobře vystihnutá psychika a zajímavý new yorský slang (čteno v originále).
Puberta každým asi cloumá jinak, ale Holdenem tak nějak podivně... aspoň se mi zdálo. Zajímavě napsáno a geniálně přeloženo manželi Pellarovými.
Kdo chytá v žitě. Jako v každé generaci, i v téhle stojí všechno za hovno. Jediný rozdíl je, že oproti minulé to už nejde svést na druhou světovou, oproti předchozí to ještě nelze svést na špatnou vládu.
A teď vážně.
Hlavního protagonistu vyhodili (opět) ze školy. Než se přizná a vrátí na Vánoce domů, rozhodne si užít pár dní sám v New Yorku. Spousta whiskey se sodou, pokus s prostitutkou, prohýřené noci, spousta holek - náznaky beat generation? (Nadsázka) Za mě chabé.
Kniha mne moc nezaujala, i když tehdy to musel být asi boom. Ale přelouskal sem se tím, jen proto, abych si na to mohl konečně udělat sám názor. Aspoň, že se to četlo rychle.
Jo a ještě něco.
Holden je debil.
Jelikož jsem knihu četla v originále, místy bylo těžké to přelouskat, ale zvládla jsem to, a jsem moc ráda. V některých situacích jsem sama sebe viděla v Holdenovi a myslím, že právě proto se mi kniha tak líbila. Dokázala přesně vystihnout emoce, rozpoložení daného člověka.
Můj komentář k této knize už zde jeden je, a to z února 2014. Teď jsem to kvůli škole četla znova a jsem nucena změnit hodnocení z * na ***** :-D
BÁJEČNÉ! :-)
Já vám nevím. Nejspíš jsem tu knížku nepochopila, ale zdála se mi o ničem. A rádoby chytré Holdenovo citáty mi ani nijak chytré nepřišly...
„Proboha, nekazte legraci,“ povídám. Je mi teprv dvanáct, propánakrále! Jsem velikej na svůj věk.“
Až je to neuvěřitelné, v kolika Holdenových hláškách a výlevech jsem se sama našla. Pro mě jednoznačně jedna z nejoblíbenějších knížek. Stručně: To mě umrtvilo!
Omlouvám se ale opravdu tohle nebyl šálek mé kávy.
Knihu jsem přečetla díky seznamu k povinné četbě, měla jsem celkem velká očekávání a na knihu jsem se těšila.
Kniha zklamala na plné čáře, nepochopila jsem smysl této knihy.
Děj byl o ničem, hlavní postava na zabití, já to chápu on nevěděl co se životem ale to neznamená že se musí chovat jako pětileté dítě.
Kniha má určitě nějaký hlubší smysl ale já ho neobjevila, dávám jednu hvězdu a závidím všem kteří v knize tento hlubší smysl objevili. :)
Vzpomínáte si ještě na svá studentská léta? Já ano, a velmi dobře. Ostatně, studentem jsem stále. Pamatujete si, jaké to v té době bylo? Přišli dny, kdy vás všichni štvali, učiteli jste opovrhovali a odpoledne jste s přáteli raději zašli do nějaké pěkné a útulné knajpy? Na testy jste dlabali, kolikrát jste přišli do školy a pět minut před začátkem vyučování zjistili, že píšete písemku, ale stejně jste se na ni vykašlali s myšlenkou, že nějak už to dopadne? Tyhle okamžiky spojené se školou zná snad téměř každý, kdo ve škole pouze nevysedával a nešprtal se z hodiny na hodinu a do života si tudíž příliš zkušeností neodnesl.
Jestli chcete co vědět, tak mě štve, že jsem četl tuhle knížku, že jsem se k ní vůbec dostal. Mnohem raději bych poslouchal osmdesátkový songy Lennona a pak hity Beatles z 90. let po jejich společném návratu na pódia.
Mrzí mě ale, že se někomu knížka nelíbí z důvodu, že "ho nebere", "že se v Holdenovi absolutně nevidí", "že to nejde počítat k beatnické generaci" nebo bůhví co. Takový člověk nedokáže vnést do svého pohledu trochu empatie a vůbec nepochopil smysl. Že na světě je vždy nějaký Holden, který je ztracený, nemá žádné sny a všechno mu vadí, lidi, škola, filmy…a že je potřeba mu pomoct, věnovat mu pozornost, že je nebezpečný k sobě i svému okolí. Že je v jeho okolí vždy nějaká Phoebulka, která mu může pomoct a odvrátit neštěstí. V tom je knížka zajímavá. Osobně se mi postoj hrdiny nelíbil, děj šel taky úplně mimo mě, dějová linie o ničem, ale v tom to právě je, proto se mi knížka líbila.
Ale opakuju, byl bych radši tuhle knížku neznal a viděl ji jen náhodně na polici nějakého psychopatologa.
Skvělé. Fantastické. Holden zdaleka není tak "free", jak chce působit. Velmi intenzivní, silný, psychologický příběh, žádná "sranda", přestože tak na prvních stránkách možná román může na někoho působit. Holden prostě neví, co se sebou, nevěří si a kryje to svou jazykovou výbavou a potažmo chováním (zejména vůči autoritám). Ale pokud odhlédneme od aspektu psychologie, jsou tam vážně vtipné poznámky, bavila jsem se, moc pěkně přeloženo. Holden jako osobnost nemá, nebo spíš nebude mít chybu, jen musí dozrát a začít si vážit sám sebe.
Dostala som túto knihu na čítanie ako povinné čítanie na strednej.Vôbec som nepredpokladala,že ma tak pohltí a zapáči sa mi,aby som ju o niekoľko rokov otvorila zasa.Knihu som nakoniec aj zaobstarala a má čestné miesto v mojej knižnici.Kniha je zaujímavá,nepadne do noty každému.Rozprávanie slangového Holdena a jeho bežných útrapách,starostiach,myšlienkach.To,čím si bežne ľudia prechádzajú vo svojom živote.Pútavá,úsmevná..Ja ju mám veľmi rada
Před několika lety jsem ji přečetla, ale už jsem si nepamatovala, o čem byla. Teď už jsem se prokousala jen do půlky, dál to nešlo. Holden mi nepředstavitelně leze na nervy!
Je to již nějaký čas, co jsem knihu četla. Učitelka angličtiny na střední škole nám ji zadala jako povinnou. Už si úplně nevybavuji dějovou linii, místy to bylo i dost zmatené, ale vlastně celkově to i klapalo :) Taková vtipná oddechovka. Někdy ji zkusím přečíst znovu, až mě začnou lidi kolem mě víc sr*t.
Není špatná...je sondou generace a hodně záleží na věku v jakém se čte, takže se k ní zřejmě ještě někdy vrátím. Nicméně musím říci, že přestože si hlavní dějovou linii pamatuji, zážitek z četby mi nezůstal.
Kniha mne znudila. Neměla jsem náladu, hledat mezi řádky "co chtěl spisovatel říct. Já říkám, že tato kniha je o ničem. Ale to může být jen můj názor.. :)
Štítky knihy
New York americká literatura dospívání USA (Spojené státy americké) studenti psychologické romány černý humor škola internát pro chlapce
Autorovy další knížky
| 1960 |  Kdo chytá v žitě |
| 1971 |  Devět povídek |
| 1987 | Franny a Zooey |
| 1987 | Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! / Seymour: Úvod |
Štvorhviezdičkové hodnotenie, na druhej strane najpreceňovanejšia kniha na svete. Objektívne - dobre napísaná jednohubka; žiadny kult sa nekoná. Divím sa, že retard Chapman vie vôbec čítať...