Kto chytá v žite
J. D. Salinger (p)
Prvotina a najznámejšia próza významného amerického prozaika patrí ku kultovým dielam svetovej literatúry. Hrdina Holden Caulfield, ktorý prechádza životnou krízou, je priťahovaný i odpudzovaný fyzickými aj duševnými stránkami života. Súcit s nedospelými deťmi, ohrozenými pádom do priepasti dospievania, ktoré túži zachrániť, v ňom vyvoláva rozporné pocity, ktoré môžu podliehať rozličným interpretáciám. K tomuto Salingerovmu dielu sa hneď po jeho vydaní prihlásilo množstvo mladých čitateľov, ktorí v ňom videli predovšetkým dokument generačnej kritiky mladých proti starým a jeho stále nové vydania potvrdzujú, že je aktuálny dodnes.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Slovenský spisovateľOriginální název:
The Catcher in The Rye, 1951
více info...
Přidat komentář
S těžkým srdcem musím dát 3 hvězdy, protože tahle kniha mě opravdu zklamala. Strašně dlouho jsem ji chtěla přečíst, ale pustila jsem se do toho teprve minulý týden. Začátek byl dobrý. Líbilo se mi nenucené vyprávění, ale byl také trochu nudný. Chápala jsem Holdena, protože také mívám sklony k depresí a snadno začnu nenávidět věci nebo někoho. I když nenávist je trochu silné slovo. Ale ta se v knize objevuje pořád. Podle mě Holden prostě nevěděl, co od života chce a také nevěděl, proč děláme některé věci, které jako lidí děláme. A to mi začalo po půlce knihy vadit. Dokonce jsem se přistihla, jak myslím na úplně jiné věci a vůbec tu knihu nevnímám i když jsem ji četla. Ale to je špatně. Dobrá kniha by měla člověka vtáhnout do děje a nepustit ho. Myslím, že kdybych ho náhodou někde našla a začala ho číst, bavila by mě mnohem víc. Možná příště.
Každý z nás někdy v životě tápal jako Holden ,a hledal ,co je smyslem života a jak se zařadit do společnosti. Kniha mě velmi bavila. ,,Holden byl jednou v každém z nás''. Mistrovské dílo.
Vůbec jsem nečekala, že to bude takhle dobré. No, možná maličko čekala, ale stejně mě to překvapilo. Zahanbeně přiznávám, že jsem dosud o téhle knížce vlastně moc nevěděla, kromě toho, že ji četl ten blázen, co zastřelil Lennona… a tak jsem si myslela, že je bůhví jak pekelná nebo co :) A přitom je to tak obyčejně pěkně poskládaný příběh. Dovedu si představit, že ve své době byla trochu kontroverzní, ale líbí se mi, jak je nadčasová. Poprvé vyšla v padesátých letech minulého století a pořád funguje. Občas na vás sice vyskočí slova jako mazavka, prokrindapána nebo ostopéro, ale Holden je puberťák jako každý jiný a tyhle malé připomínky, že knížka není úplně „dnešní“ mě vlastně moc bavily.
Mne sa kniha vpísala do srdca.Navždy si Holdena zapamätám,jeho rebelstvo,ktoré som prežívala s ním. Je to jedna z tých kníh ktorá vás ovpivní počas dospievania.
Za mě teda NE...
S hlavní postavou jsem se neztotožnila (což oproti zbytku není žádná katastrofa), děj mi přišel o ničem. Nudné vyprávění bylo prokládáno setkáními s nezajímavými vedlejšími postavami. Čekala jsem alespoň nějaký velkolepý, smysluplný závěr.. a ono nic.
Nelíbil se mi ani styl vyprávění. Do toho používání výrazů, jako "psina, bašta" apod., které tomu všemu nasadilo korunu. (Nespisovnost mi nevadí).
Pro mě bohužel ztráta času.
Knihu som citala este na strednej skole ako povinne citanie a vtedy to bolo pre mna utrpenie. Rozhodla som sa ju precitat este raz, ale pocity ostavaju rovnake. Holden je stale deprimovany, smutny, kazdeho nenavidi, nieco zacne, ale nikdy to nedokonci, pretoze nema na to naladu...No stacilo mi
Kniha každého teenagera. Právě v těch letech se mi líbilo Holdenovo rebelské chování a knihu jsem doslova zhltla.
Zuby měl zelený jako mech, uši špinavý jako prase, ale věčně si čistil ty svoje nehty :-D
Tuhle knihu jsem přečetla za dva dny. Byla opravdu skvělá-tak jsem ji četla celé dny a dost jsem se u toho nasmála :) Doporučuju ji všem! Holden mi hodně připomínal sebe, tak to bylo, jako bych četla sama o sobě :)
Tahle knížka je moje nejoblíbenější. V postavě Holdena jsem našla trošku sebe. Což je zvláštní, protože když jsem se o ní bavila s mojí nejlepší kamarádkou říkala, že tu knížku po 20 stránkách zavřela, jelikož jí hlavní hrdina děsně lezl na nervy.
Čítala som ju dávnejšie a veľmi sa mi páčila. Ale s vekom akosi viac oceňujem napríklad Devět povídek.
Tahle knížka se četla ostopéro, jestli chcete co vědět. Málem mě to umrtvilo. Vážně.
Očekávala jsem, že tenhle příběh bude bomba, ze které se posadím na zadek. Očekávala jsem, že ona cesta bude něco... něco víc než jen bloudění po NY. Nic z toho se ale nestalo, takže jsem byla krapet zklamaná. Na druhou stranu ale byl styl psaní velmi čtivý, i když jsem ze začátku koukala, co to má, sakra, být. Rychle jsem si však zvykla a vždycky se těšila na okamžik, kdy opět vezmu knihu do rukou. Mladý Holden mě chvílemi štval, jak ho stále něco umrtvovalo (ať už v dobrém, či špatném smyslu slova) a jak každého na chvíli nenáviděl. Jestli mě ale opravdu něco dostalo, tak to byla chvíle, kdy své sestře říkal, čím by chtěl být, a ke konci všeho jsem ho takovým svým způsobem pochopila.
Konečně jsem natrefila na ten veleslavný název - Kdo chytá v žitě a znáte to, jak něco očekáváte, uděláte si jakous takous představu jak to bude vypadat a ono je to potom o 180° jinde?
Už na začátku to překvapení, že příběh vypráví jedno neskutečný pako. K tomu ta mluva a dialogy. Ale má to JENŽE. Jenže časem si na to chtě nechtě zvyknete. Časem Vám to přestane vadit, co víc, přestanete to vnímat a je to najednou Vaše mluva, jak byste tak mluvili odjakživa. Už tohle myslím, není samosebou.
A pak, kus po kuse zjišťujete, že pod celou tou puberťáckou slupkou se vlastně skrývá jeden vystrašený osamocený člověk, který neví kam patří...
Dokážu pochopit, že je to celý natolik svérázný, že to každýmu nesedne. No, podle gusta...
Jako bych viděl sebe před pár lety. Každý občas nenávidí svět a všechny okolo a chce pryč. Nevím jestli bych jako náctiletý obsah úplně pochopil. Jak tady někdo píše v komentářích, že je to kretén, co se vysral na školu a že je to jen prázdné plkání o ničem.... Jako skorotřicátník to vidím úplně jinak. Knížku doporučuju.
Štítky knihy
New York americká literatura dospívání USA (Spojené státy americké) studenti psychologické romány černý humor škola internát pro chlapce
Autorovy další knížky
1960 | Kdo chytá v žitě |
1971 | Devět povídek |
1987 | Franny a Zooey |
1987 | Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! / Seymour: Úvod |
Čítané na ZŠ (v rámci tzv. povinného čítania), keď som sa vedela vžiť a vcítiť do myšlienkových pochodov hlavného hrdinu. Pamätám, že ma táto kniha vtedy zaujala.