Kvítek karmínový a bílý
Michel Faber

Kvítek karmínový a bílý série
1. díl >
Historický román slavného anglického spisovatele bývá označován za velký román devatenáctého století, napsaný ovšem ve století jednadvacátém, neboť zavádí čtenáře do viktoriánského Londýna, ale v příběhu prostitutky Sugar se nevyhýbá ani spodnímu proudu tejdejšího života, který tehdy tak naturalisticky až pornograficky zpodobován být nemohl. První vydání.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2014 , ArgoOriginální název:
The Crimson Petal and the White, 2002
více info...
Přidat komentář


(SPOILER)
Ex post: den po napsání komentáře. Nechápu, že někdo (kdo jen to může být? Není to poprvé!) nahlásí SPOILER ke komentáři, kde je už ten SPOILER autorem komentáře (zde mnou, viz níže) předem připsaný!! To už je na konzultaci s Chocholouškem!
SPOILER!!
Tuto knihu jsem přečetla podruhé a doufám, že stačilo. Bylo to náročné. Je to velkolepý, hodně dlouhý příběh, dost těžký na čtení, složitý, zamotaný a místy beznadějný až bezvýchodný... Je to jednoduše Příběh.
Doporučuji, pokud se do něj někdo chce pustit, pročíst si komentáře, hlavně ty s 5*, protože podle nich se případný čtenář - čtenářka rozhodne, zda vkročí do viktoriánského Londýna 19. století, či raději svůj záměr odloží, nebo úplně vzdá, a chopí se méně obsáhlé a méně komplikované knihy.
Po zralé úvaze nebudu psát další komentář podobného ražení, jakých je zde už celkem dost, ale pozabývám se hlavní postavou Sugar a jejího protikladu Agnes Rackhamové.
Sugar je prostitutka. Děvka, kurva, prodejná žena. Jak k tomu přišla? Chtěla to?
Ach ne, milí čtenáři! Považte, že jako třináctileté dívence jí matka - prostitutka, již v knize potkáváme již jako bordelmamá, přivede do postele "hodného pána", aby ji zahřál. Její osud je zpečetěn, od té doby její tělo použily stovky mužů...
Jenže Sugar má v sobě něco, co ostatní prodejné ženy a dívky nemají - pár jich totiž cestou poznáme. Je to cílevědomá dívka silného ducha, ducha, který usilovně rozvíjí - prozradím, že přes všechny překážky, a aby je překonala, musí docela hodně obětovat, předstírat a kalkulovat, se jí to podaří.
Ovšem, není to díky úsilí pana Rackhama, jehož milenkou se stane, protože on nemá v úmyslu ze své konkubíny, od níž čeká milostnou péči, udělat intelektuálku. To, kam se dostala je jenom její dílo.
Choť pana Rackhama, Agnes, vyrostlá v bohatství, je úplně jiná. Produkt prudérní viktoriánské morálky, jemná, naivní, shodou okolností nikým rozumným nepoučená, nepochopí a nepozná co se s ní děje, když prožije hrůzu svatební noci, posléze těhotenství a porod. Tyto věci jednoduše vytěsní, neví ani, že porodila dítě, vlastně neví co sama se sebou.
Sugar život otřískal hrozným způsobem, a ačkoliv prošla bůhví čím, zachovala si vizi svého vysvobození, svoje vnitřní světlo. Ubohá Agnes, podléhající šílenství a náporu své zhoubné nemoci, nalézala vyžití v nemožných hloupých zábavách a postupném ničení sebe i své domácnosti...
Obě tyto mladé ženy si prošly očistcem, ale předpokládám, že pouze Sugar z něj vyšla se vztyčenou hlavou, když to nadneseně zkonstatuji. Ovšem...
Ano, ovšem! Autor napsal knihu povídek Jablko, které souvisí s Kvítkem! Doufám, že se dozvím víc...
Řekla jsem si, že tuto "kládu" už nikdy, že stačilo. Ale kdo ví? Nikdy neříkej nikdy! Třeba se ještě vrátím do Londýna čistých, bezpečných klidných čtvrtí, kde služebnictvo leští stříbrné příbory, i do Londýna špinavých páchnoucích ulic plných žebráků, chudáků, kteří dřou za šilink ve fabrikách, do ulic, kde vládne zločin... a kde na každém rohu prodejné ženy nabízejí mužům svá těla...
Jo, o tom je život... Je to boj!


Kolem téhle knížky jsem kroužila hrozně dlouho. Na jednu stranu jsem si ji vážně chtěla přečíst, ale trošku mě odrazoval počet stran a s tím spojená obava, aby se tam půl času jen netlachalo a nic nedělo. Bohužel se to u románů tohoto typu stává často a posledně jsem u podobné bichle krutě narazila s Věčnou Ambrou, kde kromě zbytečné délky byla ještě příšerně otravná hlavní hrdinka.
Tady se to naštěstí nestalo. Sugar je zajímavá, chytrá a schopná. Vlastně se na tohle nejstarší řemeslo nehodí a nebýt matky, nejspíš by u něj neskončila. Bavila mě a zajímala, což se moc nedalo říct o Willovi, ale vše má své pro a proti. Ani mi vlastně nepřišlo, jak je to hrozně dlouhé, přečetla jsem to dost rychle, zajímalo mě to a vcelku i pohltilo. Ale mělo to pár hluchých míst. Sice je tam vše popsané bravurně, místy vážně až lehce nechutně, ale neuvěřitelně reálně, ale někdy bych to osekala a místy mi docela vadilo to přeskakování mezi postavami. Takový Henry a jeho linka mi byl vcelku ukradený. Místy mě i zarážel použitý slovník, nesedělo mi to k té době, ale naštěstí to nebylo často. Ale mimo tohle jsem moc ráda, že jsem si knížku konečně přečetla.


(SPOILER)
O této knize jsem slyšela hodně, hlavně, že je to porno a tomu se vyhýbám. Přesto jsem ji dostala k Vánocům a po asi 300 stránkách z tisíce jsem se začetla. A začetla tak, že jsem nemohla přestat. No, porno. Hlavní hrdinka je nesmírně inteligentní prostitutka, Sugar, která je dcerou bordelmamá a ta ji nešetří - od třinácti let jí našla pány, kteří ji zahřejí. Dovíme se, jak prostitutky řeší problém, jak neotěhotnět - je to nechutné, ale jak si ty holky mohly pomoct. Dovíme se, že za dvacet minut si holka vydělá víc, než za 20 hodin v továrně, která jí zničí zdraví do 25 let. Nicméně Sugar je inteligentní a přimkne se k bohatému blbečkovi, který jí zaručí spokojenější život, dokonce ho se svou inteligencí dotáhne na mnohem bohatší život. Jak to dopadne už nechám na vás.
Skoro každý neo-viktoriánský román má své vzory třeba v Dickensovi, či sestrách Bronteových, ale v té době by si žádný z nich nedovolil slovník, jaký používá autor. Nicméně, je to mnohem autentičtější. 19. století bylo v mnoha ohledech hnusné.
Na databázi knih si lidi stěžují, že má knížka otevřený konec, ale pokud čtete pořádně, víte, jak asi každá postava dopadne. Nakonec, žádný není bez viny.


Ale jó, zaslouží si to "plnou palbu", protože to prostě bylo strhující... i když na konci jsem se neubránil dojmu, že autor neví, jak ten zatraceně rozjetý vlak zabrzdit a že by mohl klidně pokračovat na dalších pěti tisíci stranách – ale to už by z toho asi byla jakási Ordinace v Kensingtonských zahradách, že?


Možno ide o nejaký môj predsudok, ale celý čas som si hovoril, že ten príbeh nestojí za toľko môjho času. Vlastne ma tá myšlienka stále úplne neopustila (preto 4*), aj keď forma to bohate kompenzuje. Pri Kvítku nejde o to čo, ale o ako. Páčila sa mi cesta stále viac do vnútra postáv, v tom je kniha päťhviezdičková. Tiež mi prišla takmer až prehnane zábavná (v dobrom) - nie som zvyknutý na tento druh literatúry. Skoro ma napadalo slovo hygge. Najviac sa mi páčila kapitola o Vianociach, to už bola čistá radosť. Teším sa na Jablko, aj na filmovú adaptáciu. Možno to potom ešte dvihnem.


Dočteno. Knihy, které mají hodně stran mám ráda. Miluji, když s hrdiny trávím co nejvíce času. Ale tady je asi něco špatně. Nevím, zda je to špatným načasováním čtení, mým aktuálním rozpoložením a nebo knihou samotnou. Někde se stala chyba.
Nejprve jsem se nemohla začíst, když už jsem si zvykla na styl vyprávění, tak mi toho přišlo nějak moc. Příběh není špatný, ale dal by se shrnout minimálně na polovinu stran. Chvíli to byla klasická červená knihovna a potom x stran popisu viktoriánského Londýna.
Takže za mě ne, nemohu ani doporučit.
(19. 8. 22 - 19 184 - 39)


Příběh z viktoriánského Londýna je zajímavý, dobře napsáno, dobře přeloženo. Ale hlavní hrdinka mi nebyla svými postoji a přístupem k životu sympatická, a nepomohl tomu ani ten závěr. A sympatie či nesympatie k hlavní hrdince či hrdinovi jsou bohužel důležité, zvlášť u knihy s takovým počtem stran...


Sugar....Sugar Sugar. 900 stran svižného čtení románu z Viktoriánské doby. Žádná červená knihovna, ale spisovatel nám přiblížil život tehdejšího Londýna, život spodiny. Život prostitutky, která je intelektem úplně někde jinde, než její spoluležnice v bordelu její matky. V románu se prolíná několik životních příběhů. Dozvíme se i to, jaké tabu bylo ženské tělo pro ženy z vyšších kruhů, které nepoučené vstupovaly do života, jak to chodilo v domech vyšší třídy, co se dělo v temných zákoutích nočního Londýna. Jak se vedla kosmetická továra. A mnoho dalšího. Ta knížka byla naprosto úžasná a kdyby měla víc stránek než těch 918, vůbec by mi to nevadilo.


Kniha je dost nevyrovnaná, některé pasáže mi přijdou buď blbě napsané, nebo blbě přeložené nebo obojí, jiné skoro hraničí s genialitou... Hezky se to čte, myslet se u toho kdo ví jak nemusí a vůbec to hezký odsejpá. Nebýt to takový špalek, doporučím do MHD, takto pouze jen do vlaku a autobusu. ... Po krátké výměně názorů s personou zainteresovanou na českém vydání, měním hodnocení. Trochu jsem se zamyslel. Kvítek je moderní jazykem a některými postupy/řešeními, jinak to je konvenční devatenáctka opepřená sexíkem a sajrajtem ulic.


Plnokrevný román, který bují životem. Leckoho může nasrat, ale pokud máte rádi spíš květnatou a na zážitky bohatou cestu a ne nutně velkolepý cíl, tak do toho jděte.


Přemýšlím jak knihu co nejlépe popsat... Velmi emotivní příběh s úžasnou hlavní hrdinkou. Sugar je díky své pověsti vyhledávanou kurtizanou a přesto to spodiny společnosti vůbec nezapadá,... Nejenom v jejím románu, který tajně píše a s jehož pomocí se vyrovnává se svým osudem, ale v celém jejím býtí, je velký smutek...a ikdyž se pak díky Williemovi ocitne v lepším světě, tak ji přesto není přáno. Mrzí mě trochu ten otevřený konec. Můžu si jen představovat, jak to s ní asi celé dopadlo, ale i přesto si říkám jestli únos dítěte byl zrovna tou nejlepší cestou... Knížka se mi moc líbila a jsem ráda, že byla tak obsáhlá. Četla se mi jedna báseň :-)


Neuvěřitelně poutavý historický příběh z konce 19.století napsaný tak otevřeně a realisticky, že dokonce i časté vulgarity tam měly své opodstatněné místo. Velice výstižně vylíčená ponurá atmosféra plná beznaděje, smutku a zoufalství. A samotný příběh prostitutky Sugar, která se snaží dostat ze spodiny společnosti, je velice zajímavý, a po celý čas jsem ji držela pěsti.


Četla jsem před lety. Příběh ve mně zanechal velký dojem. Byla to první kniha od tohoto autora, byla jsem překvapená, jak mě chytla. Příběhy z viktoriánského období mám ráda.


Pro některé čtenáře může být toto dílo, jaksi kontroverzní, objemnější, šokující, vulgární... Každopádně mi autor, i s překladem od pana Janiše sedl, jako ,,poklice na hrnec." Prostě perfektní.
Přímočarý děj knihy, i s jeho ,,hrdiny," ke kterým styl chovaní, i vyjadřovaní s ohledem k době a prostředí ve kterém žili..., patří.
Čtení této knihy jsem si fakt užila. ; )


(SPOILER)
Hmm, tak takhle se píše, až na ty píčy, fuj, nemám ráda vulgarismy. A co je čmíra? Menstruace? Hm?
V půlce jsem měla krizy a přestalo mě to bavit, protože to bylo pořád stejný, přeskakovalo se od jedné postavy k druhé, Sugar mi nepřišla nijak zajímavá atd. No a pak umřel Henry a já byla úplně v šoku, protože on a Emmelína mě nakonec bavili nejvíc (A Emmelína je moje nejoblíbenější postava, ta ženská má kuráž a je sama sebou). Takže jsem se zase začetla a když me to zase přestávalo bavit, tak se zase něco stalo, jako Sugar guvernantkou a ten konec. Prostě otočím stránku a konec? WTF? Doufám, že Sugar žila někde šťastně se Sofíí, fakt jim to přeju a Williama mi není ani líto, i když to byl dobrák, ale jak se zachoval k Sugar nakonci, fuj, zasloužil si to. A to s tím Cheesmanem? Bylo to nutné? Nakonec jsem měla Sugar ráda, ale jak se přizpůsobovala, to muselo být šíleně únavné, hrát někoho jiného. A Caroline byla taky úžasná, tu jsem měla ráda hned od začátku, doufám, že se má dobře. Docela by jim to s Henrym slušelo:).
Nečekalo jsem to, vůbec jak se kniha vyvíjela a Agnes byla taky úžasná, vůbec všechny charaktery byly takový svý a ne klasický, jak bych očekávala, samotná Sugar už, vlastně co o ní vím? Co si přeje? Vůbec nevím...
Takže za mě určitě dobrý, ne plný počet, ale čtyři hvězdy, přece jen mě to místy nudilo:).


Mám ráda tlusťochy a tenhle kousek fakt není úplně kabelkové vydání. Mám je ráda pro ten pocit, že toho dostanu o hodně víc, než když je knížka hubená. Ale tentokrát se ten (samozřejmě že iracionální) pocit nějak ne a ne dostavit v plném rozsahu. Nechci tím naznačit, že by to snad bylo devětset stran nudy, ale tak jak se jindy nemůžu odtrhnout, tak tentokrát jsem se odtrhávala bez problémů. A to i přesto, že životní příběh prostitutky v 19. století obsahoval celkem všechno co je třeba, včetně pikantních popisů náplně práce hlavní hrdinky. Tak nevím, kde se stala chyba....
"Popravdě řečeno, při své práci jsem potkala pěkných pár nebožáků, podle nichž je jeden život nesnesitelně dlouhý...."


Knihu jsem plánovala číst čistě kvůli popisům viktoriánského Londýna. Když ke mně bichle doputovala, docela jsem se lekla a myslela si, že mě bude kniha k smrti nudit. A hele, ono vůbec. Popisy seděly, člověk si dokázal krásně představit společnost - ať už tu nižší, tak tu vyšší. Postavy jsou vykreslené skvěle, nikdo není ani dobrý, ani zlý, i když za jejich rozhodnutí jsem měla chuť je občas zaškrtit. Otevřený konec je trochu nešťastný, ale příběh prostě nekončí.


Popis Londýna 70. let 19 století byl skvělý, člověk měl pocit, že tam opravdu je. Ale jinak docela zklamání. Natáhnout na 900 stran takovýto "děj" bylo zbytečné, spousta vaty okolo. Otevřené konce mi obecně nevadí, ale tohle nebyl ani otevřený konec, to nebyl žádný konec... jakoby autor prostě v půlce zahodil pero a přestal psát.

Za mne stejně přeceňováno jako například Sofiina volba. Dvacet tisíc stran a děj žádný.
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura prostituce viktoriánská doba historické rományAutorovy další knížky
2014 | ![]() |
2016 | ![]() |
2002 | ![]() |
2015 | ![]() |
2008 | ![]() |
I když se to podle popisu vypadá není to erotický román. Původně jsem se chtěla podívat na seriál, ale musela jsem vzít za povděk knížkou a vůbec jsem nelitovala!
Nemá to lineární děj, ale postavy jsou tak zajímavé, že vás to u knihy udrží. Na to jaká je to bichle, tak je to hodně čtivé.