Kvítka svatého Františka

Kvítky (Fioretti) jsou jakoby kyticí nejkrásnějších květů – epizod ze života svatého Františka a některých jeho druhů. Je to sbírka »zázraků a zbožných příkladů« napsaná v poslední čtvrtině třináctého století neznámým Toskáncem. Toto lidové vyprávění si získalo věhlas, originál byl psán staroitalsky, jako jedno z prvních staroitalských literárních děl. Obsahuje slova svatého Františka, která lze mít v podstatě za historická, tradovaná nejméně ústní tradicí, která jim dodala legendárního zabarvení. Při používání citátů třeba tedy určité opatrnosti. Kvítky kreslí františkánské ideály velmi čistě a idealizovaně, ke konci knihy se dokonce objevují formulace charakteristické pro spisy spirituálů. Druzi, o nichž se Kvítky zmiňují, jsou z Františkových blízkých: Bernard z Quintavale, Eliáš, Lev – ovečka Boží, Masseo, Klára, Rufin, Silvestr. Obsahují i nejstarší prvky Františkánské didaktiky (o dokonalé radosti, chudobě, lásce k tvorům, kázání ptáčkům, o gubijském vlkovi...). Poslední kapitoly nad to obsahují dějiny spirituálů v Marce (Konráda z Offidy, Jana z Penny, Jana z Alverny, Jakuba z Massy). Dva svazky.... celý text