Kyberpunk & Heavy
Jan Poláček
Jan Poláček o sobě říká, že nejsnadněji píše v temnějších obdobích svého života. Ač je nevyhledává, přicházejí ve vlnách, a pak osudem pronásledovaní hrdinové jeho příběhů ožívají na poli kyberpunku či fantasy.
Přidat komentář
Pro mě objev roku. Vždycky jsem měl pocit, že mi kyberpunk musí být blízký, ale dobrovolně přiznávám, že mi Gibson ani Sterling nijak výrazně neuhranuli. Naproti tomu povídky českého autora mě uvádí doslova ve vytržení, neskutečně nápadité, vtipné a proti jmenovaným, kéž mi křemíkový bůh odpustí, nějak bližší, osobnější a osobitější. Dopájím si dnes ještě multivibrátor, který díky vetchým spojením v nepájivé desce detekuje světlo, zvuk, infra, rádio a možná i nějaké další dimenze, a jdu si dát jednu šlehu z knihy. Vůně spálených integráků bych ale z knihy cítil, ikdyby se v mém pokoji nevznášela doopravdy..
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
2016 | Malostranský ďábel |
2010 | Spěšný vlak CH.24.12 |
2006 | Kyberpunk & Heavy |
2013 | Příběh spalovače mrtvol: dvojportrét Ladislava Fukse |
2000 | Spánek rozumu plodí nestvůry |
Kybermniši, hledání Boha pak nějakej chlápek co má v hlavě program. Něco jako nějakej pošahanej matrix, nebo jedna velká halucinace.Jako fakt jsem nepobral o co tu mělo jít, všechno moc chaotický.Chlápek co mění pohlaví, aby se pak změnil na bezpohlavní monstrum.Atd... Neustálý popisy všeho možnýho, ale nic nevysvětleno.Dočetl jsem do půlky, tady jsem se nechytal.