Kytice
Karel Jaromír Erben
Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K.J.Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohádky, a proto toužil doplnit Čelakovského " Ohlasy " promyšleným výběrem lidových námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí ( Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile ). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. A hojná jsou právě v naší těžce zkoušené zemi proroctví ( Libušino, Sibyllino, slepého mládence aj. ), úryvky z ní tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů ( Štědrý den, Dceřina kletba ). Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej zmírňuje či odčiňuje pokání ( Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože ). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky. Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve většině baladických písní : už v úvodní báji etimologické, v baladách poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v bájích Vrba i Lilie, a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu posud oslovují náš dnešek. V závěru Věštkyně čteme mj. : " Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud / rozumnější se nestaly ! " ... " Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosi učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny / moudrého slova zlatý zvuk ! ". Výstavbě klasických balad se u Erbena učili mnozí naši epikové: Neruda, Hálek, ale i Wolker. Zpěvnost, obraznost i dramatičnost Kytice inspirovala naše největší skladatele i výtvarníky (Dvořák, Fibich, Martinů, Aleš, Zrzavý, Procházka, Tesař aj. ).... celý text
Přidat komentář
Ráda jsem si oprášila příběhy, které jsem naposledy četla na základce. Myslím, že teď se mi líbily ještě víc. Z těch méně známých Záhořovo lože a Lilie.
Oceňuji krásnou práci Erbena s naším jazykem.
Bude líp! Říká motto nejmenované politické strany :). ANO, ale určitě NE s mojí láskou k poezii. Kája Jarda Erbenů to nejspíš složil majstrštykovsky (soudím dle ostatních nadšenců pode mnou) mě se však dotkl jenom hodně povrchově. Kvalitu to má sestupnou kdy ke konci knihy se kvalita/čtivost balad snižuje. 48/52
Krásné vydání mé milované KYTICE, s ilustracemi Míle Fürstové, které jsem si koupila do své knihovny /měla jsem jen starší vydání v měkké vazbě/ mě úplně nadchlo. Samozřejmě, že jsem si spoustu veršů pamatovala, někdy i celé básně, ale jejich opětovné čtení jsem si hodně užila. A to nejen díky dokonalým ilustracím, ale hlavně kvůli společným chvílím s maminkou /89let/, které jsem verše četla.
Četly jsme nahlas na střídačku s dcerou. Zbytek rodiny musel uhodnout název čtené balady. Náramně jsme si neděli užili.
Těší mne, že ještě umím více než polovinu z balad zpaměti. Jsou nepřekonatelné!
Vydání Práh 2011:
Moje milovaná Kytice s kolážemi mého milovaného Miroslava Huptycha? Tomu říkám nakladatelský počin!!
Jedna z mála výjimek, kdy jsem překousla poezii a ta mě k tomu ještě sakra bavila. Kupodivu se povedlo i filmové zpracování, které nějakým alespoň vzdáleným způsobem zachytilo poetičnost celé knihy. Kniha se právem řadí mezi českou klasiku.
Jedna z mála knih, kterou mi neznechutila škola. Pokaždé, když se k ní vracím, najdu něco nového, co mě osloví a zaujme. Skvělá sbírka!
Knihu " Kytice " mám ještě z roku 1924 s kresbami od akademického malíře Václava Součka. Je to národní poklad.
4/5 Nikdy bych neřekla, že v 5. třídě mi tato povinná literatura, tak přiroste k srdci a časem mi otevře i nový svět jménem poezie, ale stalo se. Ty roky sice dávno minuly, přesto jsem celkem Erbenovu Kytici četla snad už po šesté. Nepamatuji si již přesně ve kterých letech, ale pamatuji si to podstatné, vždy ten údiv a fascinaci tím, jak básník dokáže dovedně poskládat slova a nejen to, ale i to, co vše tím dokáže vyjádřit.
Pan Erben pro mne vždy zůstane českým mistrem slova, ať si naň vyhrabou a budou říkat cokoliv, jeho dílo je a zůstane nadčasové.
Tohle je úžasné dílo, ke kterému se pravidelně vracím. Dokonalé jsou i drobnosti a motivy, které v knize jsou. Jednoduše miluju.
Nesmrtelná klasika.
Jsou to nesmírně silné příběhy. Bylo by třeba si z nich vzít příklad, protože i dnes je v nich spousta trefných a pravdivých věcí
Povídky se mi moc líbily. Četly se samy. Některé mě zaujaly více, některé trochu méně. Ale ke všem se určitě vrátím.
Je vůbec potřeba tuto sbírku hodnotit? Očividně ano, vzhledem k tomu, že se z ní stává spíš abstraktní obsah učebnic, než reálná a smysluplná kniha.
Sbírka je opravdu, bez nadsázky krásná. To zrcadlové uspořádání, ta surová témata lidových pověstí.
Toto je jediná kniha, která ve mě probudila touhu zjistit více o našem folkloru, což byl cíl zamýšlený při tvorbě sbírky.
Ideální kniha k maturitě. Básně se snadno čtou a jsou lehko pochopitelné. Jsou tam krásné příběhy, z kterých mě většina z nich velice zaujala a oslavila.
Pouze Záhořovo lože mi přišlo trochu náročnější na čtení. Nebylo to nic těžkého, ale už se nad tím člověk musí zamyslet.
Kytice je prostě klasa, kterou by si správný Čech měl přečíst povinně. Co k tomu víc říct? Jen to, že mě některé balady bavily více, a jiné zase méně, ale tak už to prostě bývá.
Poklad mě pravděpodobně bavil nejvíc. 3/5
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Část díla
- Dceřina kletba 1857
- Holoubek 1860
- Kytice 1855
- Lilie 1855
- Poklad 1854
Autorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Nádherná kniha s ponurými tématy a přesto tak přitažlivými. Když jsem chodila na devítiletku, kolikrát jsme celá třída ukecali učitelku češtiny, aby nám pustila gramofonovou desku, kde byla zhudebněna balada Vodník.
Oceňuji i filmové zpracování Kytice.