Kytice
Karel Jaromír Erben
Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K.J.Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohádky, a proto toužil doplnit Čelakovského " Ohlasy " promyšleným výběrem lidových námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí ( Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile ). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. A hojná jsou právě v naší těžce zkoušené zemi proroctví ( Libušino, Sibyllino, slepého mládence aj. ), úryvky z ní tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů ( Štědrý den, Dceřina kletba ). Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej zmírňuje či odčiňuje pokání ( Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože ). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky. Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve většině baladických písní : už v úvodní báji etimologické, v baladách poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v bájích Vrba i Lilie, a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu posud oslovují náš dnešek. V závěru Věštkyně čteme mj. : " Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud / rozumnější se nestaly ! " ... " Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosi učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny / moudrého slova zlatý zvuk ! ". Výstavbě klasických balad se u Erbena učili mnozí naši epikové: Neruda, Hálek, ale i Wolker. Zpěvnost, obraznost i dramatičnost Kytice inspirovala naše největší skladatele i výtvarníky (Dvořák, Fibich, Martinů, Aleš, Zrzavý, Procházka, Tesař aj. ).... celý text
Přidat komentář
Po škole základní, následovala škola další. Škola života. A tak nezbývalo jiné cesty, než si tuto sbírku znovu oživit. A musím říci, že ani zdaleka by mě nenapadlo, to co se mi kdysi zdálo nesmyslné a bez špetky smysluplnosti, mě tentokráte zcela pohltí.
Myslím, že je povinností každého, aby si tuto sbírku přečetl. Já ji četl jako povinnou četbu a byl jsem nadšený.
Už na střední mě kniha fascinovala, Polednici jsem se dokonce naučila nazpaměť a i po více než dvaceti letech ji klidně o půlnoci přeříkám. Teď jsem si knihu přečetla zas a opět mě mrazí. Nejvíce opět Polednice, Svatební košile, Vodník, Zlatý kolovrat, Poklad... Věštkyni jsem jen přeletěla očima, do té jsem se začíst nemohla. Ale jinak nádhera, myslím, že každý by si v knize našel tu svoji baladu. Kniha mě příjemně děsí...
Nejdřív se mi do toho vůbec nechtělo, ale hrozně mě kytice chytla.
Klasika, kterou by si měl přečíst každý!
Jako ušlo to,ale jsou to pořádné horory.Z toho budu mít celoživotní depresi.
,,Mrtvice z hororů národních".
Vyhodit Kytici do odpadu je projevem vskutku "vytříbeného" vkusu, asi jako když oslavenec ozdobí vlastní dort hromádkou trusu... Pro mne osobně jsou ovšem verše v Kytici mnohem působivější než např.horory od Cliva Barkera (kterého jistě v žádné zemi doposud nezakázali)... O tom, že se jedná o literární skvost, nepochybovaly generace čtenářů a umělců - vždyť jen kolikrát byla Kytice zhudebněna? Člověk se nemusí s autorem a jeho dílem ztotožnit, ale mohl by uznat alespoň jeho historický a literární význam.
Balady z této sbírky se velmi dobře čtou, z příběhů až mrazí. Nikdy mě asi nepřestane udivovat, z jak mála slov Erben dokázal vytvořit dechberoucí atmosféru a věrohodný popis prostředí.
Tato kniha je pro mě klenotem české literatury. Je to skutečné pohlazení po duši i navzdory tomu, že obsah balad je vcelku tragický až mírně hororový. Tato tragičnost je ale opodstatněná tím, že nám v nadsázce ukazuje provinění (matka vymění své dítě za poklad, nevlastní matka a dcera nepřejí Dorničce štěstí a proto ji zabijí, manželka otráví svého manžela), které je následně potrestáno (téma viny a trestu se prolíná celou knihou). Pohlazením po duši je i pro svoji formu (vytříbený zvukomalebný verš). Problém jsem měl s baladou Záhořovo lože, protože to byla jedna ze dvou balad, které jsem neznal (ze začátku se mi špatně četla), ta druhá byla Věštkyně, ta mi vadila z jiného důvodu, a to proto, že na mě byla příliš vlastenecká. Nejraději mám baladu Svatební košile.
Budeme to číst na podzim ve škole(respektive povinná četba).Trochu se toho bojím.Jsem sice opravdu vášnivá čtenářka,avšak slyšela jsem,že jsou to dost hororové básně a už tu knihu předzívám Mrtvice.
Ale nechám se překvapit...
Nesmrtelná klasika, Polednicí či umrlcem ze Svatební košile mě strašili rodiče a teď jím straším svoje děti...a čas od času se ke knize ráda vrátím i já.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Dílo patří určitě k základnímu vzdělání. Četla jsem knížku jako povinnou četbu, ostatně asi jako každý :) A mně osobně se sbírka moc líbí!