Kytice
Karel Jaromír Erben
Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K.J.Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohádky, a proto toužil doplnit Čelakovského " Ohlasy " promyšleným výběrem lidových námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí ( Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile ). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. A hojná jsou právě v naší těžce zkoušené zemi proroctví ( Libušino, Sibyllino, slepého mládence aj. ), úryvky z ní tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů ( Štědrý den, Dceřina kletba ). Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej zmírňuje či odčiňuje pokání ( Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože ). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky. Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve většině baladických písní : už v úvodní báji etimologické, v baladách poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v bájích Vrba i Lilie, a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu posud oslovují náš dnešek. V závěru Věštkyně čteme mj. : " Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud / rozumnější se nestaly ! " ... " Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosi učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny / moudrého slova zlatý zvuk ! ". Výstavbě klasických balad se u Erbena učili mnozí naši epikové: Neruda, Hálek, ale i Wolker. Zpěvnost, obraznost i dramatičnost Kytice inspirovala naše největší skladatele i výtvarníky (Dvořák, Fibich, Martinů, Aleš, Zrzavý, Procházka, Tesař aj. ).... celý text
Přidat komentář
Moc se mi líbí, a kupodivu jsem si oblíbila "Dceřinu kletbu", kterou obvykle všichni opomíjejí. Někdo může namítat, že je to ponuré, ale toto dílo jsem já, osobně, četla moc ráda. K maturitě doporučuji, je to známé a dobře se o tom mluví.
Spolu s "Babičkou" pro mne Kytice představuje to nejkrásnější z české lidové kultury. Mistrovsky zpracované lidové motivy, které neztrácejí kouzlo a dodnes dýchají tichou nostalgií. I když je pravda, že moji nejoblíbenější veršovánku nemá na svědomí Erben, ale jeden z mých žáků: "Vstávej umrlče ho la la, bude z tebe fiala!"
Povinná četba, té se hodně vyhýbám. Obvykle mám rozečtené tři knížky - jednu normální, druhou anglickou a třetí do povinné četby. A do té se většinou fakt nutím. Dnes jsem si ale řekla: "Míšo, musíš!" A Kytice mě fakt bavila, přečetla jsem jí za chvilku a tím jsem splnila i další část čtenářské výzvy.
Pro mě daleko lepší než Máj (pokud se tyto dvě sbírky dají obsahově srovnávat). Morbidita se mi líbí, jazyk je naprosto fantastický. Notoricky známe dílo. Koneckonců, kdo by neznal třeba Polednici?:)
Negativní, přesto naprosto inspirativní čtení. Zjistil jsem, že první sloky většiny básní znám či jsem je už někdě slyšel. Při hlubším přemýšlení nad obsahem básní člověk zjistí, že dávají smysl a co básník chce říct. Dal jsem si i tu práci, že jsem si vyhledal rozbory jednotlivých básní.
Ke Kytici se určitě budu stále vracet.
Erbenovu poezii miluji. Ke Kytici se často vracím, jako k jedné z mála. A Vodník mě vždy vezme 100% do děje. Nemluvě o zbytku
Kdyby nebylo povinné četby, nejspíš bych se k tomuto čtení ani nedostala a to by byla veliká škoda! Kytice se opravdu povedla a každý příběh má něco do sebe. Ještě teď si pamatuji, jak jsem se musela na základce učit polednici. Je to opravdu velký skvost!
Balady inspirované lidovou slovesností. K té mám velmi blízko, a tak ani Kytice pro mě není krokem vedle. Ráda se k těmto básním vracím. Ve svém žánru nemá konkurenci, maturantům doporučuji.
Ráda čtu v přírodě a co jiného si vzít na dovču v Hořicích než Kytici... Ona není jen do omrzení omílaná, ona je také velmi krásná. Kdybych si měla jednu z básní vybrat, byl by to asi Poklad.
Moc se mi líbí sledovat, s jak málo slovy lze budovat atmosféru a děj. A sedět v šedivém a podmračeném dni na Byšičkách a číst Svatební košile - to je úplně jiný zážitek než pohodlné čtení doma v posteli.
Národní obrození nemusím, Kytice jednou z mála čestných výjimek. Vodník, Svatební košile či Polednice, to je česká hororová klasika.
Díky povinné četbě jsem Kytici konečně přečetla celou a rozhodně nelituji. Tato sbírka balad přináší spoustu děsivých, zvláštních a dobře zpracovaných básní k zamyšlení. Kytice, Polednice, Vodník, Svatební košile a Poklad se řadí mezi mé nejoblíbenější. Film jsem viděla a navíc jsem byla i v kině na nově zpracované Polednici s Annou Geislerovou a to byl teprve zážitek. :-)
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Když jsem ji na SŠ četla, líbila se mi. Dneska už se mi k ní nechce vracet...