Kytice
Karel Jaromír Erben
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/291917/bmid_kytice-3HZ-291917.jpg
4
9360
9360
Kytice je nejproslulejším dílem českého spisovatele a básníka Karla Jaromíra Erbena. Poprvé byla vydána v roce 1853 pod nezkráceným názvem Kytice z pověstí národních. Pozoruhodná sbírka třinácti skladeb inspirovaných lidovou slovesností poukazuje na hodnotu mezilidských vztahů. Erben v ní věnuje velkou pozornost ženám, povětšinou matkám, neboť podle jeho názoru je nejzákladnějším lidským vztahem pouto mezi matkou a dítětem. Výjimečně propracovaným, citlivým a jemným stylem doprovodil toto vydání svými ilustracemi výtvarník Martin Augustín. Po předchozí práci na vydání neméně slavného díla, jakým je Máj K. H. Máchy, byl osloven ke spolupráci i na tomto vydání Kytice. Spojení těchto dvou děl osobou výtvarníka je symbolické a stává se trvalou připomínkou obrozenectví obou českých velikánů.... celý text
Přidat komentář
Kdo by neznal Erbenovu Kytici (z pověstí národních)?
Knížku třinácti epických balad, které mají poněkud výchovný charakter. V každé básni se totiž člověk proviní buď proti církevním zákonům (např. Svatební košile - dívka se rouhá k Panně Marii, Štědrý den - proti boží vůli jednaly dívky, které chtěly znát budoucnost), nebo proti světským zákonům (Zlatý kolovrat, Dceřina kletba) i proti morálce (Polednice, Poklad). Pak ve většině případů následuje trest, někdy odpuštění.
Kytici jsem prožívala natolik, že když jsem potkala člověka v červených botách, vyskočil mně v paměti verš z Vodníka.
Balady jsem si připomněla pomocí vydání, které nemá ilustrace. A to mě trochu mrzí.
Básně mají pravidelný rým, takže se dobře čtou i pamatují. Užívala jsem si starší podobu spisovné češtiny i perfektní navození atmosféry.
"Šedivé mlhy nad lesem plynou,
jako duchové vlekouce se řadem;
jeřáb ulétá v krajinu jinou -
pusto a nevlídno ladem i sadem.
Vítr od západu studeně věje
a přižloutlé listí tichou píseň pěje. Známátě to píseň; pokaždéť v jeseni listové na dubě šepcí ji znova:
ale málokdo pochopuje slova,
a kdo pochopí, do smíchu mu není."
(Záhořovo lože, str. 80)
Audiokniha - úžasné odrecitováno páni Jaroslavou Adamovou.
Klasika, která se neomrzí. Několik přečtená, nyní poslechnuta. A není to naposledy :o) na to, že to pan Erben skládal "na sílu" to má neskutečnou lehkost i vážnost. A zanechá hluboké zamyšlení.
Prostě klasika. Poprvé jsem to četl někdy v deseti letech a závěr Vodníka jsem fakt rozdýchával.
Myslím si, že tuhle knihu nemusím úplně představovat a každý ji zná. Minimálně ze základní školy.
Kytici jsem si chtěla pořídit už docela dlouho, ale pořád mě žádné vydání neoslovilo natolik, abych ho koupila. Ale tohle? Už když jsem ho viděla poprvé, tak jsem si řekla, že tohle výroční vydání s ilustracemi Míly Fürstové prostě musím mít. A tak ho mám . Dlouho jsem přemýšlela, protože cena je docela vysoká, ale pak přišla poukázka, tak jsem ji využila.
Vydání je vevnitř opravdu nádherné a určitě stojí za každou korunu. A pokud hledáte knihu, která je klasika a zároveň vám ozdobí knihovnu, tak je toto třeba přesně pro vás.
Co se týká básní, tak mám své oblíbené, třeba Svatební košile, Holoubek, Vodník, Polednice a pak básně, které mě moc neoslovily.
Už v první třídě jsem uměla celé kusy z jednotlivých balad recitovat, celou Polednici "dám" dodnes.... Můj svérázný otec mi ji četl jako se čtou pohádky, jeho procítěný přednes Vodníka mi pořád zní v uších : )) Paní učitelka, zvyklá na Křišťálovou studánku a podobné, byla ze mě zděšená: ) Nesmrtelná klasika, čas od času se k ní vracím, jako dospělá v tom vidím víc.
Tak jak poezii běžně nečtu, tak k této sbírce se vždy ráda vrátím... Klasika, která by neměla chybět v žádném seznamu "přečtených".
Česká klasika... Nejsem tak úplně fanoušek poezie, ale Kytice mě doslova nadchla.
Poezie, která na mne silně zapúsobila, svého času jsem byla schopná odrecitovat dlouhé pasáže z jednotlivých balad. Myslím, že Erben tímto dílem vytvořil v české poezii nezaměnitelný styl.
Nadčasové. Učebnice archetypů, výstrah, varování. Snažme se a buďme opatrní, jinak nás odplata nemine.
Jako první mě v dětském věku fascinovala Polednice. Všechny další mikropříběhy považuju za geniální. Krásná divadelní zpracování v ND nebo v Klicperově v HK. Tohle nemůže přestat být aktuální.
Klasika již od školních let, krásně se čte a každý určitě zná kousek z kolovratu, kytice nebo vodníka :-)
Klasika, kde většinu balad zná minimálně ze školy skoro každý. Každopádně je tu ale krásný jazyk a myslím, že pro každého Čecha by přečtení takto krátké knihy mělo být samozřejmostí. Mně osobně se nejvíce líbily balady Vodník a Svatební košile. Nutno ale dodat, že většina je jejich poměrně brutálních a rozhodně nemá hezký konec, což jim ovšem neubírá na kvalitě.
Četl jsem Máj, který je často s kyticí porovnávaný. Ale je to tedy úplně něco jiného. Mě sedla víc kytice. Básně přímo znějí jako píseň, moc krásné rýmy. Pravda už to hodně zestrárlo, ale pořád se tomu dá rozumět. A jestli je nějaká typicky Česká lyrika, je to jedině kytice. Mezi mé oblíbené balady patří: POKLAD, POLEDNICE, VODNÍK a VRBA.
Prostě klasika, kterou by měl ať už vidět nebo číst každý. Je fajn si někdy přečíst tyhle klasiky.
Jedním slovem krásná nesmrtelná klasika, kterou by si měl určitě přečíst každý milovník literatury. Já jsem měl navíc k dispozici vydání z Albatrosu s překrásnými obrázky Jana Zrzavého, které tomu všemu dodávají ještě další nový rozměr. Rozhodně doporučuji.
Je to klasika. I po spoustě let mě zaujala krásná čeština, nestárnoucí motivy, silné postavy. Pěkné.
Klasika, ke které se vracím zhruba od patnácti let, kdy jsem ji četla poprvé. Mám ji ráda celou. Jedna z nejlepších knih, které u nás kdy vznikly.
"U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo..."
Kolik let už uplynulo od doby, kdy jsem tohle recitovala na stupínku? Hádám, že hodně, když si ani nedokážu vybavit, v kolikáté třídě jsem se Polednici učila nazpaměť...
Co si budeme - Kytice patří mezi nejznámější česká básnická díla. Je klenotem našeho literárního dědictví, se kterým se seznamuje už mládež během povinné školní docházky. Najdete v ní do veršů a symboliky zabalené pravdy, bolestné skutečnosti a tvrdá ponaučení. Je tedy zcela pochopitelné, že takovéto mimořádné dílo patří do učebních osnov a do seznamu povinné četby k maturitě.
Na druhou stranu si říkám, kolik těch skrytých poselství a ponaučení žák pochopí, zapamatuje si a případně si s sebou ponese do života? (A samozřejmě se to netýká jen tohoto díla.) Kdybych se ke Kytici nevrátila jako dospělá ("moudřejší a zkušenější"), zůstala by mi v paměti pouze jakožto sbírka smutných morbidních básní. Je určitě fajn seznamovat děti s českou literární klasikou, ale pokud se z ní mají poučit a ocenit ji, je nezbytné, aby se k ní vrátily v pozdějším věku.
A jako "na topole podle skal zelený mužík zatleskal", tak i já tleskám panu Erbenovi za tento mimořádný a pro naši zem nezapomenutelný básnický počin. Nicméně není to něco, k čemu bych se ráda nebo s chutí vracela. Z jeho básní čpí smutek, ponurost a hrůza, v čemž si já osobně nelibuji a ani to nevyhledávám a proto dávám o hvězdičku méně.
Koneckonců závěr Vodníka, obsah komory ve Zlatém kolovratu a (když k tomu přidám i zfilmovanou verzi) létající Karel Roden mě budou děsit do konce života.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Část díla
- Dceřina kletba 1857
- Holoubek 1860
- Kytice 1855
- Lilie 1855
- Poklad 1854
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Povinná četba.... V 15. letech to byl vopruz, dnes to má jiný grády, je to prostě klasika...