Kytice
Karel Jaromír Erben
Nejznámější a nejoblíbenější sbírka baladických básní 19. století. Balady inspirované slovanskými i jinými pověstmi se vyznačují dějově dramatickým spádem, zatímco kresba prostředí je stručná a minimalistická. Erbenovy balady si oblíbily už celé generace českých čtenářů a mnohé pasáže díky tomu téměř zlidověly.
Přidat komentář
Toto dílo pro mě bylo překvapením. Poprvé jsem ho četla někdy v 6. třídě. V té době, jsem většinu věcí nechápala. Hlavně obrazná pojmenování, ale i poezii celkově. Nebylo to pro mě to pravé ořechové. Nyní jsem však až na pár výjimek rozuměla všemu. Moc se mi líbilo přírodní prostředí. Další věcí, kterou musím Erbenovi pochválit, je dobrá fantazie. Zpracovat více než deset básní a balad na podobné téma vztahu matky a dcery je obdivuhodné. Pravděpodobně jsem toto dílo nečetla naposledy.
Kytici jsem četla několikrát a vždy se k ní ráda vracím. Navzdory určité morbidnosti, která je však velice funkční (zásadně je zde zlo potrestáno více či méně brutálním způsobem), se jedná o roztomilou poezii neobyčejně originálního ražení. Bez diskuse si zaslouží čestné místo v klenotnici našeho písemnictví.
Líbilo se mi i Brabcovo filmové pojetí. Erben by se asi trochu divil, nicméně si myslím, že film docela dobře vystihl náladu autorových veršů.
Btw, když jsme u Erbenů, chutnají mi i miletínské modlitbičky od Erbenů - vyrábí je rodinná firma z autorova příbuzenstva :)
Jeena z mých oblíbených knih už od 7. třídy základní školy. Přečetlou ji mám několikrát . :)
I přesto, že to byla povinná četba, jsem si některé balady opravdu užila a bavily mě.
Některým baladám bych dala s radostí 5*, ale některé jsou slabší, proto 4*. Kdyby se hodnotily jednotlivé balady, tak naprosto špica je Polednice.
Povinná četba a velmi příjemné překvapení. Krásné balady, skrývající mnohá poselství. Úžasná práce s jazykem.
"Již jedenáctá odbila a lampa ještě svítila.
A lampa ještě hořela, co nad klekadlem visela."
Pro mou dětskou dušičku milující morbidnosti všeho druhu, byla a stále je tato básnická sbírka absolutní dokonalostí. Některé verše jsou pro mě doslova památné a vždy mne potěší, když narazím na situaci v reálném životě, kdy je mohu použít. Díky Vám, pane Erbene! Báseň Svatební košile je má absolutní srdcovka.
Ps. Možná bych měl skočit do komory. Vedle Erbenovy knihy tam leží oči naší Dory! :)
Krásná kniha, která stejně jako Máj trpí nálepkou "povinná četba". Rozhodně stojí za přečtení.
Klasika nad klasiky.
Přiznám se, ze naši se s tím moc neparali a já dostala do ruky Kytici cca v 6 letech.
Naaaaadherne jsem se bála, krásné se fantazírovalo.
Nicméně do dnes nechápu tu obraznost - vždy je potrestána žena.
Ale co už
Odpuštěno
Kdo nezná nebo nečetl Kytici nebo aspoň nějakou baladu od K. J. Erbena jako by snad ani nebyl.....
K této knize jsem se dostala jako hodně malá, a to jen díky mamince, která ji měla ve své knihovničce. Samozřejmě, že mi ty básně v mém mladém věku nic neříkaly, no přesto na mě zanechaly svou stopu. Konkrétně pak Svatební košile, která mě děsila hodně dlouho.
K jejímu dalšímu přečtení jsem se dostala až na gymplu, kde mi (konečně?) došel význam některých balad, které pro mě předtím byly záhadou. Než jsem školu dostudovala, knihu jsem přečetla ještě 3x. Skutečně se jedná o dílo, ke kterému se budu vracet i v budoucnu.
Kniha výborná,ale jako povinná četba se dětem může Kytice zprotivit (jako mě)
Je to dost smutné,ale taky mě to bavilo. Četli jsme to na základce,ale určitě si to někdy přečtu znovu. Ještě si pořád pamatuji celého Vodníka. :D
Když mám chuť na zlo a nechci nějakej provařenej horour, jdu do Kytice.
Je jaksi k nesehnání filmová verze, max. Vodník, který mi ale i tak stačí a já si ho užívám, což mohu jen díky této sbírce.
Ano, je divná, úchylná, mrtvolná a je pro mnohé otázkou, proč autor tohle a takhle psal.
Ale ...proč ne?
Dnes jsou horory v životě i médiích, tehdy byly v nadpřirozenu a symbolice.
Stačí ten text pochopit a převést do "normální" řeči.
Asi pak nebudete potřebovat číst válečné knihy o (ne)navrátivších se legionářích, na které čekaly matky, sestry i jejich milé. Asi pak snadněji pochopíte, o čem je Svatební košile a proč je jaká je.
Asi všichni chápeme, o čem je Polednice a že mnoho z nás má vedle sebe svého Vodníka, byť na souši, apod.
Možná, že kdyby se dnešní dění zaobalilo do veršů nebo symboliky, asi by to bylo snesitelnější a třeba i zapamatovatelnější víc, než novinové titulky a pár minut z reportáží.
Ta kniha je o životě, který žijeme i dnes, takže nevím, co by na tom mělo koho šokovat nebo děsit.
Erben měl už tehdy pravdu a znal život bohatých i chudých.Připočtěte k tomu film a máte úžo výtvor v obou podobách.
(EDIT" teď koukám že je to ve stejné sekci jako Sirotčinec sl.Peregrinové. No to snad ne toto !!!!!!!! Takovej šmejd s lidovou slovesností nemá nic společnýho !)
Možná ne první, ale rozhodně náš nejlepší autor hororů. Kam se hrabe Masakr motorovou pilou na Zlatý kolovrat. Jako mládež jsme se samozřejmě skvostně bavili:
"Co to máš milá za pasem?"
"Já věnec buřtů vzala jsem."
"Ó, buřty, buřty, ty sním sám,
tady máš pětku na salám!"
Ala i tato malá ukázka naši stupidity svědčí o tom, že se nám okamžitě dostal pod kůži. Není mnoho autorů, je-li vůbec jaký, schopných posbírané lidové báje a pověsti vtepat do morbidních veršů. Pro mě sbírka byla, je a navždy zůstane literárním klenotem. A když klenot, tedy v exkluzivním balení. Vlastním kolibří vydání, v kůži vázané, se zlatou ořízkou a s ilustracemi Jana Zrzavého. Samozřejmě doporučuji.
Ačkoliv poezii nevyhledávám vůbec v tomto případě jsem sáhla po Kytici z toho důvodu, že jsem se povinné četbě moc nevěnovala. Kupodivu musím uznat, že napsaná není vůbec špatně, ba naopak, je fakt dobrá. Básně se mi líbily téměř všechny. Na to že kniha poprvé vyšla v roce 1853, tak je příjemně hororová, velmi srozumitelná a chytlavá. Obdivuji její nadčasovost.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
| 2009 |  Kytice |
| 2012 | Máj / Kytice |
| 2008 | Pohádky |
| 2016 | Komiksová Kytice |
| 1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
A on vždy napřed - skok a skok,
a ona za ním, co jí krok.
Po šípkoví a po skalí
ty bílé nohy šepotaly,
a na hloží a křemení
zůstalo krve znamení.
Svatební košile moje oblíbená. Jako bych zase seděla ve školní lavici. Bylo fajn zase si to připomenout.